José María Iparraguirre
José María Iparraguirre
| Narození |
12. srpna 1820 Urretxu |
|---|---|
| Smrt |
6. dubna 1881(ve věku 60 let) Ezkio-Itsaso |
| Státní příslušnost | španělština |
| Činnosti | Bertsolari , hudebník , spisovatel |
| Táto | Jose Agustin Iparragirre ( d ) |
| Konflikt | První carlistská válka |
|---|
Jose Maria Balerdi Iparraguirre (1820 - 1881), básník , improvizátor a baskický hudebník .
José Maria Iparraguirre, považovaný za baskického barda , je známý svými skladbami v baskickém jazyce Euskara , z nichž nejvýznamnější je Gernikako Arbola (doslovně „strom Guernica “), který se stal baskickou hymnou .
Životopis
José María Iparraguirre se narodil v Urretxu na Guipuscoa v roce 1820 a zemřel v roce 1881 v Itxaso ve věku 61 let. Byl to velmi slavný básník a hudebník. Měl bohémský a dobrodružný život, který mu vynesl přezdívku „bard“, obraz, který zprostředkoval svou neodmyslitelnou kytarou a improvizací písní a veršů, ale byl také velkým bertsolari .
Jeho dílo, napsané převážně v baskičtině (i když psal také ve španělštině , francouzštině , angličtině a italštině ), obsahuje některé z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších písní dneška, nicméně tvorba Gernikako arbola je nicméně známá.
Žil v plném romantismu, jehož je jednoznačně jedním ze synů a příkladem. Jeho práce jsou spojeny s rodových tradic z Basque lidi , jejich legendy a náboženství.
Turbulentní historické období, které žil, Carlistovy války a zrušení jurisdikcí ( Fueros ) a jeho hluboký romantismus, vyjádřený také v jeho politickém boji, stejně jako jeho účasti v bojích (kde byl zraněn v noze), jej přivedly do exilu v celé Evropě ( Francii , Německu , Itálii , Anglii a Švýcarsku ) a Latinské Americe nepoddávat se Abrazo de Vergara nebo Konventu Ognate vzhledem k jeho hlubokému Carlismu.
V roce 1859 se oženil s Guipuscoanne Marií Ángelou Querejetou, se kterou žil v Uruguayi a bude mít osm dětí, dva syny a šest dcer (předtím měl dalšího syna). V roce 1877 se vrátil do Baskicka a nechal svou rodinu v Americe.
Jeho práce
Nejpopulárnější z jeho skladeb je bezpochyby Gernikako arbola , která měla premiéru v kavárně San Luis na Calle de la Montera v Madridu v roce 1853 a byla improvizací, kterou na klavír doprovázel učitel Juan Maria Blas de Altuna. Říká se, že obklopen skupinou svých krajanů improvizoval hymnu a hudbu nikdy anotoval.
Mezi další významné výtvory patří:
- Ume eder bat (krásné dítě)
- Adio Euskal-Erriari (rozloučená Baskicko)
- Nere etorrera lur maitera (Můj návrat do milované země) často zmiňovaná svými prvními slovy „Ara nun diran“
- Cantari Euskalduna (baskický zpěvák)
- Nere izarra (Moje hvězda)
- Glu Glu Glu (Glou glug glug)
Pro Ara nun diran si Iparraguirre vypůjčil árii z Chant des Paysans francouzského skladatele Pierra Duponta .
Texty písní Gernikako arbola
|
1
Gernikako Arbola da bedeinkatua euskaldunen artean guztiz maitatua. Eman ta zabal zazu Munduan frutua adoratzen zaitugu arbola santua esaten dutela Jainkoak jarri zuela Gernikako Arbola. Zaude bada zutikan orain ta denbora eroritzen bazera arras galdu gera |
3
Ez zera eroriko Arbola maitea baldin portatzen bada Bizkaiko Juntea. Laurok hartuko degu zurekin partea pakian bizi dedin euskaldun jendea. Jaunari eskatzeko jarri gaitezen danok poslední belauniko. Eta bihotzetikan eskatu ezkero Arbola biziko da orain eta gero. |
5
Arbola botatzia dutela pentsatu Euskal Herri guztian danok badakigu. Ea bada jendea denbora orain degu erori gabetanik eduki behar degu. udaberrikoa lore aintzinetako mantxa gabekoa. Erruki zaitez bada bihotz gurekoa denbora galdu gabe emanik frutua. |
7
Arbolak erantzun z kontuz bizitzeko eta bihotzetikan Jaunari eskatzeko. Gerrarik nahi ez degu pakea betiko gure lege zuzenak hemen maitatzeko. Jaungoiko Jaunari pakea emateko orain eta beti. Bai eta indarra ere zerorren lurrari eta bendizioa Euskal Herriari. |