1. žalm otevírá knihu Žalmů . Latinsky se o něm mluví v prvních slovech, Beatus vir , jako 112. žalm . Zabývají se zejména tématy studia a dodržování Zákona, které jsou chápány jako prostředky k dosažení štěstí a proti zlovolnosti.
Podle verzí Bible je 1. žalm součástí prologu k 2. žalmu nebo začíná první z pěti oddílů knihy Žalmů. Někdy je také kombinován se žalmem 2. Pokud jde o katolickou církev, Tomáš Akvinský píše: „ Hic Psalmus rozlišující contra totum opus: non enim habet titulum, sed est quasi titulus totius operis . [Tento žalm se liší od zbytku díla: protože nemá žádný název a je takříkajíc názvem celého díla.
verš | původní hebrejština | Francouzský překlad Louise Segonda | Latinský vulgate |
---|---|---|---|
1 | א אַשְׁרֵי הָאִישׁ - אֲשֶׁר לֹא הָלַךְ, בַּעֲצַת רְשָׁעִים; וּבְדֶרֶךְ חַטָּאִים, לֹא עָמָד, וּבְמוֹשַׁב לֵצִים, לֹא יָשָׁב | Šťastný je muž, který nechodí podle rady ničemných, nestojí v cestě hříšníkům a nesedí ve společnosti posměvačů, | Beatus vir qui non abiit in consilio impiorum et in via peccatorum non stetit et in cathedra pestilentiae non sedit |
2 | ב כִּי אִם בְּתוֹרַת יְהוָה, חֶפְצוֹ; וּבְתוֹרָתוֹ יֶהְגֶּה, יוֹמָם וָלָיְלָה | Kdo však nachází potěšení v zákoně Páně a uvažuje o něm dnem i nocí? | Sed in lege Domini voluntas eius a lege eius meditabitur die ac nocte |
3 | ג וְהָיָה - כְּעֵץ, שָׁתוּל עַל-פַּלְגֵי-מָיִם: אֲשֶׁר פִּרְיוֹ, יִתֵּן בְּעִתּוֹ - וְעָלֵהוּ לֹא-יִבּוֹל; וְכֹל אֲשֶׁר-יַעֲשֶׂה יַצְלִיחַ | Je jako strom zasazený poblíž proudu vody, který přináší své ovoce v sezóně a jehož listy neuschnou: vše, co dělá, je úspěšné. | Et erit tamquam lignum quod plantatum est secus decursus aquarum quod fructum suum zvyk v tempore suo et folium eius non defluet et omnia quaecumque faciet prosperabuntur |
4 | ד לֹא-כֵן הָרְשָׁעִים: כִּי תִּדְּפֶנּ-כַּמֹּץ, אֲשֶׁר-תִּדְּפֶנּוּ רוּחַ | U zlých to tak není: jsou jako plevy, které vítr odfoukne. | Žádné sic impii žádné sic; sed tamquam pulvis quem proicit ventus a facie terrae. |
5 | ה עַל-כֵּן, לֹא-יָקֻמוּ רְשָׁעִים - בַּמִּשְׁפָּט; וְחַטָּאִים, בַּעֲדַת צַדִּיקִים | Tedy bezbožní neodporují dnu soudu, ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých; | Ideo non resurgent impii in iudicio neque peccatores in consilio iustorum |
6 | ו כִּי-יוֹדֵעַ יְהוָה, דֶּרֶךְ צַדִּיקִים; וְדֶרֶךְ רְשָׁעִים תֹּאבֵד | Pán zná cestu spravedlivých a cesta hříšníků vede ke zničení. | Quoniam novit Dominus viam iustorum et iter impiorum peribit |
Tento žalm vyzývá člověka, aby investoval do studia Tóry (Zákona) a odmítl hřích. Kdokoli zaujme takový postoj, zažije štěstí, zatímco pro ničemné je opak pravdou. Studium Zákona je ústřední činností Žida a je přirozené, že tento první žalm ho zmiňuje jako cestu ke štěstí.
Žalm 1 je zařazen mezi sapienciální nebo didaktické žalmy, kde často nacházíme meditaci o Zákoně i problematiku spravedlnosti. Žalm je postaven na protikladu spravedlivých a zlých: jsou popsány dvě cesty a ke každému je přidružen symbol zeleniny, strom pro spravedlivé, sláma pro bezbožníky.
Žalm začíná blahoslavenstvím podle zvyku literatury moudrosti . Vidíme gradaci u tří typů mužů, kterým je třeba se vyhnout pro spravedlivé. Zákon je šeptán spravedlivými, je židovským zvykem meditovat o posvátných textech. Obraz stromu, který nese ovoce, je silný v zemi bez vody; je obsažen v jiných biblických knihách. Pokud jde o obraz slámy rozptýlené větrem, pochází z práce mlácení pšenice: mlácené uši jsou hozeny a sláma letí ve větru, zatímco pšenice, těžší, padá na zem. Tento obrázek se také často objevuje v Bibli . Shromáždění spravedlivých můžeme považovat za eschatologický soud , ale dobová židovská nauka nebyla tak definována. Sloveso, které je třeba znát v posledním verši, je třeba chápat v hebrejském smyslu, to znamená ve smyslu mít zájem o něco a milovat to.
Podle Talmud Berakhot (9b) je tento žalm a další jeden. Navíc s následujícími třemi žalmy se čte večer v Kippuru po úřadu „arbitra (zdroj Tehilim nebo Žalmy, překlad a prezentace rabína Clauda Brahamiho, zvláštního vydání izraelské duchovnosti armád).
Svatý Benedikt z Nursie vybral tento žalm kolem roku 530 pro svou vládu nad svatým Benediktem . Každé pondělí to bylo zpíváno nebo recitováno během bohoslužby .
Žalm 1 se aktuálně čte v neděli, která začíná prvním týdnem v kanceláři čtení v Liturgii hodin , stejně jako v pondělí a neděli velikonoční oktávy . Používá se také pro svaté dny. Je to žalm, který se čte při mši šestou neděli v běžném čase roku C. Bere se také na několik mší během týdne: pátek druhého adventního týdne , čtvrtek po popelu a čtvrtek druhého týden půstu .
Žalm 1 zhudebnil Thomas Tallis pro arcibiskupa Parkera Psaltera a Paschal de L'Estocart .
Marc-Antoine Charpentier složil „ Beatus vir qui non abiit“, H. 175, pro 3 hlasy, 2 instrumentální desky a basso continuo kolem roku 1679.
Existuje mnoho autorů, kteří komentovali žalmy. Zde jsou některé z nejslavnějších děl, seřazené v chronologickém pořadí: