Žalm 129 (128 podle řeckého číslování ) je jedním z 15 písní stupňů z knihy Žalmů. Žalm vyjadřuje nářek spravedlivých zasažených bezbožnými.
verš | původní hebrejština | Francouzský překlad Louise Segonda | Latinský vulgate |
---|---|---|---|
1 | שִׁיר, הַמַּעֲלוֹת: רַבַּת, צְרָרוּנִי מִנְּעוּרַי-- יֹאמַר-נָא, יִשְׂרָאֵל | [Píseň stupňů.] Už od mládí mě dostatečně utlačovali, to říká Izrael! | [Canticum graduum] Saepe mě vyhnal, spusťte mi auventute mea dicat nunc Israhel |
2 | רַבַּת, צְרָרוּנִי מִנְּעוּרָי; גַּם, לֹא-יָכְלוּ לִי | Už z mládí mě dostatečně utlačovali, ale neporazili mě. | Saepe expugnaverunt me a iuventute mea etenim non potuerunt mihi |
3 | עַל-גַּבִּי, חָרְשׁוּ חֹרְשִׁים; הֶאֱרִיכוּ, למענותם לְמַעֲנִיתָם | Oráči mi orali záda, udělali v ní dlouhé brázdy. | Supra dorsum meum fabricabantur peccatores prolongaverunt iniquitatem suam |
4 | יְהוָה צַדִּיק; קִצֵּץ, עֲבוֹת רְשָׁעִים | Pán je spravedlivý: podřízl provazy bezbožníkům. | Dominus iustus concidet cervices peccatorum |
5 | בֹשׁוּ, וְיִסֹּגוּ אָחוֹר-- כֹּל, שֹׂנְאֵי צִיּוֹן | Nechte je zmást a vraťte se zpět, všichni, kteří nenávidí Sion! | Confundantur a convertantur retrorsum omnes qui oderunt Sion |
6 | יִהְיוּ, כַּחֲצִיר גַּגּוֹת-- שֶׁקַּדְמַת שָׁלַף יָבֵשׁ | Kéž jsou jako tráva na střechách, která před vyschnutím vyschne! | Fiant sicut faenum tectorum quod priusquam evellatur exaruit |
7 | שֶׁלֹּא מִלֵּא כַפּוֹ קוֹצֵר; וְחִצְנוֹ מְעַמֵּר | Žací stroj nimi nenaplňuje ruku; kdo svazuje snopy, nezatěžuje si s nimi paži, | De quo non implevit manum suam qui metit et sinum suum qui manipulos colligit |
8 | וְלֹא אָמְרוּ, הָעֹבְרִים-- בִּרְכַּת-יְהוָה אֲלֵיכֶם; בֵּרַכְנוּ אֶתְכֶם, בְּשֵׁם יְהוָה | a kolemjdoucí neříkají: Požehnání Páně na vás. Žehnáme vám ve jménu Páně! | A žádný dixerunt, který praeteribant benedictio Domini super vos benediximus vobis v nomine Domini |
Ž 129 je předneseno mezi Sukot a Shabbat gadol.
Podle starodávné tradice od raného středověku byl tento žalm konán jako poslední žalm kanceláře pondělních nešpor , za vlády svatého Benedikta z roku 530.
V současné liturgii hodin se žalm 129 jinak zpívá nebo recituje ve čtvrtek čtvrtého týdne, v polední bohoslužbě.
Mnoho autorů komentovalo žalmy. Zde jsou některé z nejslavnějších děl, seřazené v chronologickém pořadí: