Sirovodík | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molekula sirovodíku |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Identifikace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Název IUPAC | Sirovodík | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Synonyma |
Sirovodík |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100 029 070 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-977-3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FEMA | 3779 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzhled | Bezbarvý zkapalněný stlačený plyn s charakteristickým zápachem po shnilém vejci. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chemické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzorec |
H 2 S [izomery] |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární hmotnost | 34,081 ± 0,005 g / mol H 5,91%, S 94,09%, |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dipolární moment | 0,97833 D. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fyzikální vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
T. fúze | -85,5 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
T ° vroucí | -60,7 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozpustnost |
5 g · L -1 (voda, 20 ° C ) Přízemní. v sirouhlíku, methanol, aceton |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost |
1,539 g · L -1 ( 0 ° C )
rovnice:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Teplota samovznícení | 260 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod vzplanutí | Hořlavý plyn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Meze výbušnosti ve vzduchu | 4,3 - 46 % obj | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak nasycených par |
1780 kPa
rovnice:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kritický bod |
100,4 ° C ; 88,9 atm |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 289 m · s -1 ( 0 ° C , 1 atm ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termochemie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
S 0 plyn, 1 bar | 205,77 J / mol K. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Δ f H 0 plyn | -20,5 kJ / mol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Δ vap H ° |
18,67 kJ · mol -1 ( 1 atm , -59,55 ° C ); 14,08 kJ · mol -1 ( 1 atm , 25 ° C ) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PCI | 519,1 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re ionizační energie | 10,457 ± 0,012 eV (plyn) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Optické vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Index lomu | 1 000644 ( 1 atm ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nebezpečí H220, H280, H330, H400, P210, P260, P273, P304, P315, P340, P377, P381, P403, P405, H220 : Extrémně hořlavý plyn H280 : Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřátí může explodovat H330 : Při vdechování smrtelný H400 : Vysoce toxický pro vodní organismy P210 : Chraňte před teplem / jiskrami / otevřeným plamenem / horkými povrchy. - Kouření zakázáno. P260 : Nevdechujte prach / dým / plyn / mlhu / páry / aerosoly. P273 : Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P304 : V případě vdechnutí: P315 : Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. P340 : Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P377 : Unikající zapálený plyn: Nehaste, pokud únik nelze bezpečně zastavit. P381 : Odstraňte všechny zdroje vznícení, pokud je to možné provést bez rizika. P403 : Uchovávejte na dobře větraném místě. P405 : Skladujte uzamčené. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
A, B1, D1A, D2B, A : Absolutní tlak par stlačeného plynu při 50 ° C = 3 700 kPa B1 : Dolní mez hořlavosti hořlavého plynu = 4,3% D1A : Vysoce toxický materiál s vážnými okamžitými účinky Přeprava nebezpečných věcí: třída 2.3 D2B : Materiál toxický s jinými toxickými účinky Podráždění očí u zvířat Zveřejnění 1,0% podle seznamu zveřejněných složek |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NFPA 704 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4 4 0 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
263 : toxický plyn, hořlavý UN číslo : 1053 : SÍRODY VODÍKU Třída: 2.3 Štítky: 2.3 : Toxické plyny (odpovídá skupinám označeným velkým T, tj. T, TF, TC, TO, TFC a TOC). 2.1 : Hořlavé plyny (odpovídá skupinám označeným velkým F); |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Inhalace | Nebezpečné, páry jsou velmi dráždivé a žíravé. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kůže | Koncentrované roztoky mohou způsobit popáleniny. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oči | Nebezpečný, může způsobit popáleniny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Požití | Může způsobit nevolnost a zvracení | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ekotoxikologie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prahová hodnota zápachu | nízká: 0,001 ppm vysoká: 0,13 ppm |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI a STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sirovodík nebo sirovodík , je chemická sloučenina podle vzorce H 2 S, sestávající ze síry a vodíku . Je to hořlavý, bezbarvý plyn se špatným zápachem po shnilém vejci, velmi toxický, těžce rozpustný ve vodě za vzniku slabé kyseliny , sirovodíku . Reaguje se zásaditými vodnými roztoky a kovy, jako je stříbro nebo ocel , dokonce i nerezovou ocelí .
Sirovodík hraje v biologii důležitou roli . Vyrábí se štěpením bílkovin obsahujících síru a je do značné míry zodpovědný za špatný zápach výkalů a plynů , lidí i zvířat.
To může vyplývat z bakteriálního rozkladu všech organických látek v prostředí kyslíku chudá ( methanization ), nebo působením bakterií síran redukujících .
Syntézu sirovodíku lze provádět ve dvou fázích:
Sulfid hlinitý Al 2 S 3 může také reagovats vodou, která kromě H 2 S produkuje, Hydroxid hlinitý .
Sirovodík je přirozeně přítomen v ropě , plynu , sopečných plynech a horkých pramenech . Může také pocházet z mnoha průmyslových činností.
Ukázalo se, že první osvětlovací plyny jsou impozantní směsí vodíku , oxidu uhelnatého a sirovodíku. Neuspokojuje se s vydáváním nepříjemného zápachu shnilého vejce, sirovodíku nebo jeho produktu spalování oxid siřičitý (SO 2) napadají kovy a zčernávají je; barvy obsahující bílé olovo (PbCO 3) jsou tedy změněny. V divadlech, kde se používá uhelný plyn , uschne všechny barvy a v průběhu roku může zničit všechny nejdražší dekorace a ozdoby; v obchodech nebo knihovnách jsou hlášeny korozivní účinky na látky, vazby a barvy. V roce 1860 se zákon London Gas nastavit mezní sazby pro sirovodíku, které musely být zvýšen, společnosti selhávají se s nimi setkat.
Sírovodík se vyrábí v mnoha průmyslových odvětvích, například v potravinářství , čištění odpadních vod , vysokých pecích , papírnách , koželužnách , rafinaci ropy . Je také přítomen v zemním plynu a ropě , ze kterých se před zpracováním obvykle průmyslově odtahuje.
V organické chemii lze sirovodík použít k výrobě organosírových sloučenin, jako je methanthiol , ethanthiol nebo dokonce kyselina thioglykolová .
Reaguje s alkalickými kovy za vzniku sulfhydrátů a alkalické sulfidy, jako například sirníku sodného NaHS a sulfid sodný Na 2 S, které se používají při degradaci biopolymerů. Obecně sirovodík reaguje s kovy za vzniku odpovídajícího sirníku kovů. Tato vlastnost se využívá při úpravě plynu nebo vody kontaminované sirovodíkem. Při čištění kovových rud flotací se minerální prášky často zpracují sirovodíkem, aby se zlepšila separace. Kovové části mohou být také pasivovány sirovodíkem.
Tyto katalyzátory používané v hydrogenační odsíření jsou obvykle aktivovány sirovodíku, a to také mění chování kovových katalyzátorů, používaných v jiných zařízeních v rafinérii .
V analytické chemii hraje více než století důležitou roli při charakterizaci kovových iontů v kvalitativní anorganické analýze . V tomto typu analýzy, ionty těžkých kovů (a nekovů ), jako je Pb 2+ , Cu 2+ , Hg 2+ , nebo As 3+ v roztoku sraženiny v přítomnosti H 2 S. Složky výsledných sraženin se znovu selektivně rozpouštějí.
V laboratorním měřítku nahradil thioacetamid sirovodík jako zdroj sulfidových iontů.
Sirovodík se používá k separaci těžké vody D 2 Onormální vody Girdlerovou metodou .
Tým německých vědců zlomil teplotní rekord pro nejvyšší supravodivého materiálu v roce 2015: -70 ° C . Bude nutné stlačit sirovodík na 1,5 milionu barů v diamantové kovadlině .
Tento plyn se může hromadit v kanalizačních sítích ( kanalizační plyn ) a korodovat potrubí, ať už betonové nebo kovové. Může to udusit pracovníky kanalizace. Pokud je přítomen v zemním plynu, koroduje tradiční materiály, jako jsou potrubí, ventily atd. Obvyklé materiály pak musí být nahrazeny Inconelem (v bezvodém médiu), což není bez následků na náklady na instalaci.
Rovněž útočí na peníze ; to je důvod, proč stříbrné šperky při dlouhodobém vystavení znečištěné atmosféře zčernají. Sulfid stříbrný je výsledkem reakce je černé barvy.
Rána olova z emptiers z nichž jedna odpovídá popisu v lékařských učebnicích z XVIII E století a XIX E století, není nic jiného, než udušením oxidem sirovodíku. Tyto žumpy zůstat zavřené se pak sídlem rozkladů a anaerobní fermentace, které vytvářejí nebezpečnou plyn, který někdy způsobila smrt pracovníků vyprazdňování nebo jiných lidí, kteří se blížil příliš blízko do boxů. Dokud nebudeme vědět v přírodě, od XIX th století, unikající plyn jámy bere názvy „škodlivé výpary“, „ vedení “, „ skunk “ (stejný kořen jako škodlivý), " skunk „(před savců jsou známy pro jejich výměšků) a jeden označený jako „otrávená jáma“ nebo „olověná jáma“, jímky, které obsahovaly morový vzduch během nebo po jeho vyprázdnění. Název „ olovo “ vycházel ze skutečnosti, že udušení po vystavení „mefitickým plynům“ z boxů bylo doprovázeno pocitem útlaku, jako by obrovská váha stlačovala hrudník. Patologie spojené se sirovodíkem jsou popsány velmi podrobně. Olověný výstřel odpovídá akutní intoxikaci - H 2 Svyšší než 700 ppm -, náhlá ztráta vědomí, některé křeče a dilatace pupil. Bezpečnostní opatření by měla být považována za kanalizační pracovníky , kteří jsou také pravděpodobné, že budou vystaveny H 2 S. 31. března 2021 zemřelo osm mužů na otravu tímto plynem ve skeptické jámě vězení v Alžírsku.
Sirovodík je považován za širokospektrální jed . Může proto otrávit různé orgány . Dlouhodobé vdechování sirovodíku může způsobit degeneraci čichového nervu (znemožnit detekci plynů) a způsobit smrt hned po několika dechových pohybech . Vdechnutí plynu, dokonce i v relativně malém množství, může způsobit bezvědomí .
Vystavení nižším koncentracím může mít za následek podráždění očí , krku , bolestivý kašel, dušnost a výpotek tekutin v plicích . Tyto příznaky obvykle vymizí během několika týdnů. Dlouhodobé vystavení nízkým koncentracím může mít za následek únavu, nechutenství, bolesti hlavy, podrážděnost, ztrátu paměti a závratě.
Za určitých podmínek endogenní produkce H 2 Sje možné ve střevě (stejně jako aminy, fenoly, indoly, thioly, CO 2, H 2) střevními bakteriemi; všechny tyto metabolity jsou toxické a mohou hrát roli při určitých střevních onemocněních.
Studie na zvířatech ukázaly, že u prasat, která konzumovala krmivo obsahující sirovodík, se po několika dnech vyvinul průjem a úbytek hmotnosti přibližně po 105 dnech.
V roce 2005 Mark Roth, biochemik z Washingtonské univerzity v Seattlu , ukázal, že myši , které na několik minut vdechují nízkou dávku sirovodíku (80 ppm ), ztrácejí vědomí a jsou uvrženy do stavu pozastaveného života , jejich teplota klesá z kolem 37 až 25 ° C a jejich dýchání je zpomalené (ze 120 na méně než 10 dechů za minutu). Jejich metabolismus je zpomalen a jejich buňky poté spotřebovávají méně kyslíku. Po šesti hodinách byly myši znovu vystaveny normálnímu vzduchu a probudily se zdravé. V tomto případě vědci nezaznamenali žádné zjevné vedlejší účinky. To naznačuje, „že je možné snížit metabolickou hladinu na vyžádání“, tvrdí Roth, který dodává, že ačkoli tato zjištění mohou mít důsledky v oblasti průzkumu vesmíru, jeho tým pracuje nejprve na příležitostech.
Může to být také způsob, jak omezit účinky oxidačního stresu vyvolaného zářením během dlouhých vesmírných letů. Štíty kosmického záření jsou těžké a drahé, proto se hledají chemické a biologické alternativy. Radioprotektivní lékařské plyny, které mohou zachycovat volné radikály, jsou jeden olovo (CO, H 2, NO, a H 2 S plynv této naději jsou studovány, jejichž cílem je také omezit nemoci zahrnující oxidační stres (kardiovaskulární nebo chronická zánětlivá onemocnění, hypertenze, ischemie, rakovina, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, katarakta a stárnutí). Léčba může probíhat vdechováním plynných směsí nebo požitím vody s rozpuštěnými plyny.
Prahová hodnota toxicity sirovodíku je 14 mg m −3 , zatímco její práh čichového vnímání u lidí je 0,000 66 mg m −3, tj. (0,000 4 ppm ), to znamená, že náš čichový systém je schopen tuto látku detekovat ve velmi malém množství. To nám umožňuje být upozorněni před absorpcí, která může být toxická, za předpokladu, že zvýšení koncentrace plynu není okamžité (v případě plynových kapes v kanalizačních sítích).
Avšak od určité snadno dosažitelné prahové hodnoty (100 až 150 ppm ) je čichový nerv paralyzován a subjekt již necítí nic.
Na začátku roku 2008 byl sirovodík zmíněn v mnoha případech sebevražd v Japonsku.
Leden do konce Květen 2008„517 lidí se zabilo díky receptu na internetu, kde se mísily prací a lázeňské prostředky, které by ve velkém množství produkovaly sirovodík. Několik budov muselo být evakuováno, aby se neotrávilo více lidí.
Masivní splétání řas („zelené přílivy“) mají tendenci produkovat sirovodík: hromadění řas ve velké tloušťce způsobuje anaerobní fermentaci a následně redukci síranů přirozeně obsažených v mořské vodě (asi 2,7 g l −1 ) a kombinaci síry s vodíkem ve vodě za vzniku sirovodíku.
Takže dovnitř července 2009, kůň zemřel na vdechnutí sirovodíku na bretaňských plážích . Významná akumulace zelených řas při rozpadu , částečně v důsledku eutrofizace , skutečně vytvořila vysokou koncentraci sirovodíku (1 000 ppm ), která se pro zvíře stala osudnou. Jezdec byl sotva zachráněn. Na konci měsícečervence 2011, 36 divokých prasat bylo nalezeno mrtvých v Hillionu poblíž ústí řeky Gouessant . Sírovodík byl nalezen v plicích nejméně pěti z nich. Dvě studie dospěly k závěru, že byly otráveny sirovodíkem spojeným s rozkladem zelených řas. Předpokládá se, že člověk může přežít pouze jednu minutu na vzduchu při 1400 ppm sirovodíku. V roce 2016 to byl stejný plyn, který způsobil smrt běžce opět v ústí řeky Gouessant v Hillionu. Bretaň není jedinou oblastí postiženou množením zelených řas: nachází se také na okraji Etang de Berre .
V Karibiku způsobuje masivní splétání sargasu také vysoké emise sirovodíku, což má vliv na lidské zdraví i na zhoršení stavu domácích spotřebičů.
Země, kterou obývají hlavně plazí tvorové, zažívá zásadní otřesy kvůli globálnímu oteplování před 250 Ma . Toto oteplování atmosféry způsobuje zpomalení nebo dokonce úplné zastavení oceánských proudů, které jsou napájeny hlubokým sestupem studené vody k pólům. Hlavním důsledkem zastavení oceánských proudů je stagnace oceánů. Protože tyto proudy poskytují kyslík a živiny nezbytné pro mořský život, většina mořských tvorů umírá a padá na dno oceánu. Rozklad těchto mrtvých zvířat uvolňuje obrovské množství sirovodíku, který stoupá na povrch a otravuje atmosféru. Pozemní zvířata jsou proto postižena a jsou také vyhlazena. Toto období pozemského života se nazývá permské vyhynutí . Navzdory všemu zůstávají příčiny vedoucí k vyhynutí permotriasu špatně definované. Vysvětlení sirovodíku zůstává hypotézou, kterou je třeba korelovat s ostatními.
The 10. listopadu 2014v Moskvě způsobila porucha filtru v rafinérii Gazpromu vysokou koncentraci plynu v atmosféře, šestkrát vyšší, než je norma. Město obklopil hustý mrak. Úřady požádaly obyvatele, aby zavřeli dveře a okna, aby zabránili nepříjemnému zápachu.