Technologický převod

Transfer technologií je proces formálního převodu objevů vyplývajících z univerzitního nebo soukromého výzkumu do průmyslu s cílem komercializovat je ve formě nových produktů a / nebo služeb.

Pokud je projektantem výzkumná laboratoř , jedná se o činnost oceňování výzkumu . Převod může vést k finanční transakci a uskutečnit se různými způsoby (nákup patentu , spolupráce, nábor nebo „nepřátelské“ metody).

Dva hlavní partneři jsou obecně organizace, obchodní společnosti nebo veřejné organizace. Můžeme však také vzít v úvahu, že se jedná o dvě odlišné oblasti použití; v tomto případě je přenos technologie podobný transpozici konceptu, myšlenky z její typické aplikace do oblasti zahrnující podobnosti, pro kterou však tato implementace představuje novinku.

Ve všech případech představuje tato technologie inovaci pro kupujícího, který ji již majitel ovládá.

Z normativních a politických důvodů se stále přenáší pouze nové technologie. S vědomím, že přenos technologií byl do značné míry institucionalizován v letech 1980–1990, je třeba tuto sféru činnosti chápat v rámci inovačních politik a příručky OECD z Osla, která to umožňuje měřit. V této souvislosti je kladen velký důraz na význam technologie a společnosti jako jediného motoru ekonomiky, a tedy konkurenceschopnosti. Benoît Godin na tomto tématu intenzivně pracoval, zejména na souvislosti mezi těmito politikami a jejich dopadem na vztah vytvořený mezi univerzitou a průmyslem.

Výuka nebo učení v oboru se obecně nepovažuje za přenos technologie. Toto se označuje jako odborné vzdělávání .

„Šíření a přenos technologií je hlavním pilířem, který podporuje raison d'être patentového systému.  “ Tento citát převzatý z textu WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví) specifikuje důležitost vazby mezi patenty a technologickými převody. Výrazy licence na technologie, licencování , smlouva o převodu vyjadřují různé formy, které může mít přenos technologie, zejména v oblasti obchodu, obchodu a komerčního průmyslu.

Vezmeme-li v úvahu význam slova „  technologie  “, je velmi zjednodušující pochopit převodem technologie pouze obchodní dohodu mezi majitelem patentu (nebo jiného zdroje vlastnictví obchodního práva) a kupujícím celý tento patent (nebo práva na užívání) nebo jeho část.

Transfer technologií z akademického výzkumu

Pro akademický výzkum je přenos technologie operací, která se skládá z

Obecně je před využitím dané technologie nezbytný krok technologického výzkumu .

Transfer technologií je zdrojem financování vědeckého výzkumu . Je to součást ocenění výzkumu .

Transfer technologií v průmyslu

V průmyslu spočívá přenos technologie v prodeji na základě smlouvy nabyvateli, právům na používání techniky, procesu, produktu ( tržního statku ), který vlastní, a know-how nezbytného pro jeho průmyslovou výrobu. V kontextu mezinárodního obchodu je součástí kompenzačního obchodu .

Vlastník technologie proto zůstává vlastníkem a nabyvatel je smluvně omezen na trh (geografické limity, typ klientely, objemy, například) a podléhá omezením distribuce (nabyvatel nemůže sám převést technologii).

Nabyvatel technologie je proto nejčastěji vystaven konkurenčním omezením . Dotčené výrobky jsou zřídka čistými veřejnými statky (viz článek veřejné blaho a definice nevyloučení a soupeření ).

Převod technologie by neměl být zaměňován s převodem licence (používaný vzorec, i když se terminologie a zákony liší podle národů). Transfer technologií má důležitou součást: sdělování know-how přizpůsobené kontextu kupujícího.

Pro ilustraci této poznámky lze nahlédnout do archivů dokumentů lesnické organizace FAO (Organizace pro výživu a zemědělství), které se týkají přenosu technologií. Je zřejmé, proč se podmínky převodu mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi liší od těch, které se uskutečňují mezi společnostmi vyspělých zemí. Ve skutečnosti musí být netechnické prvky přeneseny s technologií ( management , organizace ) pod sankcí selhání nebo významného zpoždění ziskového provozu.

Organizace zapojené do transferů technologií

V Kanadě

Ve Francii

Skládají se z neziskových sdružení a poradenských společností, které mohou nabídnout poradenské dovednosti , a to jak z hlediska finanční analýzy, industrializace, tak znalosti procesů implementovaných v příslušné oblasti prostřednictvím přenosu technologií.

V Belgii

Měkké metody přenosu technologií

Dobrovolnická spolupráce

Transfer technologií v dobrovolné spolupráci nemusí být nutně úspěšný. Je vyžadována řada podmínek.

Cílem spolupráce je získat praktický výsledek koordinovaného postupu partnerů. U přenosu technologií je vzájemná snaha přizpůsobit se znalostem, potřebám a omezením spolupracovníků nezbytnou podmínkou úspěchu projektu.

Spolupráce může vést ke skutečnému přenosu technologií pouze do té míry, že ten, kdo předává know-how, tak činí, aniž by čekal na finanční návratnost nebo ekonomický spád v jeho prospěch. Očekává pouze (sám sebe nebo to, co zastupuje) uspokojení ze skutečného poskytnutí služby. Tento nezájem o finanční zisk zaručuje úspěšné dokončení procesu.

„Kupující“ by měl být chápán ve smyslu osoby, která si „přivlastňuje“ know-how, a nikoli „kupující“.

Vlastník technologie je výhradním soudcem opodstatněnosti převodu. Pokud ano, je to proto, že se rozhodl, že je to pro partnera dobrá akvizice. Její rozhodnutí obecně zavazuje orgány, od nichž závisí. Nabyvatel je přesvědčen, že technologie, kterou chce ovládnout, je pro něj užitečná, to znamená pro sebe a orgány, na nichž je závislý.

Šíření znalostí

Šíření znalostí, někdy nazývané šíření a přenos znalostí , je obor praktikovaný výzkumnými středisky:

Tato difúze se provádí uzavřeným nebo otevřeným způsobem;

Ve všech případech, kdy se převody technologií provádějí z jedné země do druhé a používají jiný jazyk, zejména pokud k převodu dochází do izolovaných komunit, přistěhovalců nebo domorodců, mohou nastat potíže s překladem kvůli nedostatku společného odkazu nebo kulturních Systém. A cílová populace může být navíc negramotná nebo nemusí mluvit úředním jazykem země a koloniální nebo postkoloniální kontext může vytvářet další nejasnosti. V těchto případech se překladatelé mohou někdy spolehnout na metafory , kvaziekvivalence nebo na vytvořené praktické příklady ( in situ nebo ex-situ s cílovou populací).

Překlad informačních zdrojů je často nezbytný pro sledování technologií a technologické převody.

Stará technologie

Tato technologie sleduje vývoj znalostí, odborných znalostí, proveditelnosti a vynálezů v oboru a jeho vývojových prostředích. Souhrnně sledujte a zaznamenávejte nejnovější stav technologie.

Technologické hodinky nejsou přenosem technologií. Umí :

Další metody přenosu technologií

Technologické sifonování

„Technologický sifon“ je jednou z nejnovějších metod praktikovaných v oblasti přenosu technologií. Skládá se z :

Pokud má výraz konotaci sifonování automobilových tanků, je někdy vědomě používán k upoutání pozornosti, ke zprostředkování vytváření struktur na podporu výzkumu , jejichž poctivé fungování nespočívá v „čerpání“. Nápady z univerzitních laboratoří dříve, než byly patentovány, ale na podporu jejich průmyslového využití.

Nábor výzkumných pracovníků

Jednou z metod používaných průmyslem k získání přístupu k laboratorním inovacím je najímání výzkumných pracovníků, zejména na konci jejich diplomové práce, nebo spolufinancování diplomové práce.

Částečný přenos technologie

Licence na výrobu udělená kupujícímu vylučuje určité technologie. Tato opatření mohou být přijata z různých důvodů, z nichž hlavní je obecně ochrana tajemství know-how. Argumentem mohou být také náklady na převod určitých technologií. Příklad:

Reference

  1. Association of University Technology Managers, 2004 citováno v Conseil de la science et de la technologie du Québec, Channels for valuing University research results with potential for use by a company or another environment , 2006, s.  7
  2. David Melviez , Oceňování: mezinárodní případová studie (diplomová práce), University of Montreal,2008, 105  s. ( OCLC  647915025 ) , str.  31-33
  3. Singulární číslo pravděpodobně znamená, že difúze a přenos jsou jedno (jako v anglickém textu)
  4. „  Licencování a přenos technologií  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na wipo.int
  5. „  Unasylva - č. 122 - Transfer technologií  “ , na www.fao.org (přístup 10. července 2019 )
  6. (in) „  National Research Council Canada  “ na nrc.canada.ca ,1 st 04. 2019(přístup 10. července 2019 )
  7. „  Centrum pro výzkum komunikace  “ ( archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • co dělat? ) , Na crc.ca
  8. „  Univalor Management, Limited Partnership („ Univalor “)  “ , na univalor.ca
  9. „  Správa SOCPRA, komanditní společnost („ SOCPRA “)  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na socpra.com
  10. „  Sovar  “ na sovar.com (přístup 10. července 2019 ).
  11. Aligo , „  Aligo Innovation  “ , na Aligo
  12. „  Webové stránky eValorix  “ na evalorix.com
  13. „  Transfery technologií na INO  “ , ino.ca
  14. „  Governance Institut Curie  “ , na curie.fr ,2. března 2017(zpřístupněno 19. září 2017 )
  15. „  Bretagne Valorisation  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na bretagne-valorisation.fr
  16. „  Floralis  “ , na floralis.fr (přístup 10. července 2019 )
  17. „  AVAMIP  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na avamip.fr
  18. „  Valorpaca  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na valorpaca.fr
  19. OSEO-ANVAR
  20. „  SATT Conectus I Transfer technologií a spolupráce veřejného a soukromého výzkumu v Alsasku  “ , na conectus.fr (přístup 10. července 2019 )
  21. „  University Clermont Auvergne & associés  “ , na clermont-universite.fr (přístup 10. července 2019 )
  22. „  Kancelář AP-HP pro přenos technologií a průmyslová partnerství  “ , na ottpi.aphp.fr (přístup 10. července 2019 )
  23. „  CNRS Innovation and Business Relations Department  “ , na cnrs.fr (přístup 27. listopadu 2015 )
  24. „  Institut Pierre Vernier  “ , na institut-vernier.fr (přístup 10. července 2019 )
  25. „  Ministry of Research  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , On teachingsup-recherche.gouv.fr
  26. „  CRITT specialized to meet your needs  “ , na Inter CRITT (přístup 10. července 2019 )
  27. „  ARITT Center - Innovation in the Centre-Val de Loire region  “ , na www.arittcentre.fr (přístup 10. července 2019 )
  28. (Nl) „  KU Leuven Research & Development - Technology Transfer Office  “ , na lrd.kuleuven.be (přístup 10. července 2019 )
  29. „  Portál pro výzkum a inovace - společnost  “ , na recherche.uliege.be (přístup 10. července 2019 )
  30. „  Research  “ , on University of Mons (přístup 10. července 2019 )
  31. H Buzelin , „  Translační studie, etnografie a produkce znalostí  “, META -MONTREAL- , sv.  49, n O  4,2004, str.  729–746 ( ISSN  0026-0452 ) (Nahráno z erudit.org)
  32. „  POLARIZACE A MEZINÁRODNÍ INOVAČNÍ ČINNOSTI ...  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) [PDF] , na regionetdeveloppement.u-3mrs.fr
  33. „  Stránky budující Scorpeny  “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? ) , Na meretmarine.com

Podívejte se také

externí odkazy