Christian III (král Dánska)

Titul
Christian III Christian 3 af Danmark Christian III av Danmark og Norge

Král Dánska a Norska
4. července 1534 - 1. st leden 1559 ( 24 let, 5 měsíců a 28 dní )
Předchůdce	Frederic I. sv
Nástupce	Frederick II
Korunní princ Dánska a Norska
20. ledna 1523 - 4. července 1534 ( 11 let, 5 měsíců a 14 dní )
Předchůdce	Džíny
Nástupce	Frederick
Vévoda Schleswig - Holstein
10. dubna 1533 - 15. května 1544 ( 11 let, 1 měsíc a 5 dní )
Předchůdce	Frederick
Nástupce	-
Životopis
Dynastie	Oldenburgův dům
Rodné jméno	Christian af Oldenborgske
Datum narození	12. srpna 1503
Místo narození	Hrad Gottorf vévodství Schleswig
Datum úmrtí	1. st leden 1559
Místo smrti	Koldinghus Dánsko-Norsko
Pohřbení	Katedrála v Roskilde
Táto	Frederic I. sv
Matka	Anny Braniborské
Manželka	Dorothée de Saxe-Lauenbourg
Děti	Anne Frederick II Magnus Jean Dorothée
Náboženství	Dánský luteránství


Monarchové Dánska-Norska

Christian III z Dánska a Norska (v dánštině : Christian 3 af Danmark og Norge , v norštině : Christian III z Danmark og Norge ), narozen dne12. srpna 1503v Gottorf ( vévodství Schleswig ) a zemřel dne1. st leden 1559v Koldinghusu ( Dánské království a Norsko ) byl králem Dánska a Norska ( 1534 - 1559 ) a vévodou z Holštýnska a Šlesvicka od roku 1533 do roku 1544 .

Rodina

Je synem Fridricha I. st. A Anny Brandenburské .

Manželství a potomci

The 29. října 1525, Christian III of Denmark ženatý Dorothea Saxe-Lauenburg (zemřel 1575), dcera vévody Magnuse I. St Saxe-Lauenburg .

Z tohoto svazku se narodilo pět dětí:

Anne (1532 - 1585): v roce 1548 se provdala za saského kurfiřta Augusta I. st . ;
Frederick II (1534 - 1588), král Dánska;
Magnus (1540 - 1583), biskup Ösel a Courland , král Livonia od 1570 do 1577;
Jean , známý jako „mladší“ (1545 - 1622), vévoda ze Šlesvicka-Holštýnska-Sonderbourgu ;
Dorothée (1546 - 1617); v roce 1561 se provdala za vévodu Williama z Brunswicku-Lüneburgu .

Životopis

Mezi učiteli budoucího křesťana III . Byli Wolfgang von Utenhof, rodák z Wittenbergu , a Lutheran Johann Rantzau, který se stal jeho učitelem, oba muži s velkými schopnostmi a reformátory.

V roce 1521 se Christian III účastnil sněmu červů ( 28. Ledna až25. května 1521) kde na něj Martin Luther udělal velký dojem. Po svém návratu jeho otec vystoupil na dánský trůn místo křesťana II . Christian III nikdy neskrýval svůj názor na luteránství a jeho svoboda projevu mu způsobila potíže nejen s katolíky Rigsråd , ale také s jeho otcem, rozvážným a dočasným mužem.

U svého soudu ve Šlesvicku a navzdory odporu biskupů se Christian III snažil zavést reformaci ze všech sil . Získal od saský kurfiřt vyslání do Kodaně od teologa Bugenhagen , kteří již převeden na Hamburk a Pomořansko . Jako vévoda ze Šlesvicka a Holštýnska, jakož i místokrál Norska , vykazoval Christian III velkou správní kapacitu, ale také hlubokou nesnášenlivost vůči katolíkům . Někteří navrhli, aby na dánský a norský trůn nastoupil jeho nevlastní bratr Jan z Dánska, vévoda ze Šlesvicka-Holštýnska-Sonderbourgu, protože měl vzdělání v katolické víře.

Christian III , král Dánska

Po smrti svého otce v roce 1533 byl prohlášen za krále Dánska a Norska . Nejprve musel zvítězit proti partyzánům Christian II a Lübeckois , a proto se v letech 1534 až 1536 aktivně účastnil „ Válka hraběte “ nebo „ Grevens Fejde “ . Triumf reformace přinesl v Dánsku pád katolicismu , ale přítomnost katolíků ve Státní radě byla stále velmi silná a musel se uchýlit k státnímu převratu , kterého úspěšně dosáhl pomocí svého. Němečtí žoldáci 12. srpna 1536. Brutalitu tohoto činu silně obviňoval Martin Luther . Christian III vnutil luteranismus jako státní náboženství ve všech svých majetcích, zvítězil nad silnou katolickou opozicí a zabavil církevní majetek, což mu umožnilo upravit finance království. Okolnosti, které přivedly křesťana III. Na trůn, ho vystavily nebezpečí cizí nadvlády; Bylo to opravdu s pomoci šlechty z vévodství Holstein , že Christian III dobyl trůn. Němečtí šlechtici a ti z Holštýnska vedli jeho armády a řídili také jeho diplomacii . Vzájemnou důvěru mezi králem, který si podmanil jeho království, a lidmi, kteří mu vzdorovali rukama, nebylo možné okamžitě realizovat; prvních šest let jeho vlády bylo tedy poznamenáno bojem mezi Dány a německými poradci. Ačkoli dánská strana zvítězila tím, že do Charty vložila ustanovení, která stanoví, že nejvyšší důstojnost státu by měli získat pouze dánští domorodci, němečtí poradci nicméně během prvních let vlády nadále zaujímali první místa ve státě. z křesťanského III . Dánové, Karel V. a samotní členové královské rodiny mu vyhrožovali uvězněním. Tyto hrozby ho přesvědčily, aby odstranil poslední stopy nespokojenosti ve svém království, a proto jednal výhradně s dánskými členy velkých šlechtických rodin a vojáků. Uznání Christian III dánským lidem bylo dosaženo v Kodani v roce 1542 . Dánská šlechta musela věnovat jednu dvacetinu svého majetku, aby splatila těžký dluh uzavřený s Holsteinem a Němci.

Aby se vyvážilo přetrvávající nepřátelství Karla V. , který byl odhodlán podpořit tvrzení neteří Christiana III. (Dcer Christian II. ) Ohledně dědictví skandinávského království, byla klíčovou oblastí zahraniční politiky Christian III jeho spojenectví s německým luteránem knížata. V roce 1542 vyhlásil za pomoci protestantských německých knížat Karlu V. válku. Ten uzavřel mír s křesťanskou III u stravy Speyer , v23. května 1544. Zahraniční politika Christiana III byla regulována sněmem ve Speyeru. Opatrně se vyvaroval nebezpečí komplikací a odmítl se účastnit Ligy Smalkalde v roce 1546 . Zprostředkování mezi císařem a Saskem po pádu Maurice de Saxe v bitvě u Sievershausenu v roce 1553 významně přispělo k uzavření míru.

Rozvinul dánské loďstvo, centralizovanou moc, ukončil volební status dánského krále zavedením dědičného práva jeho linie na korunu a povýšil svou zemi na hodnost velmoci. Na jeho místo nastoupil jeho syn Frederick II .