České parlamentní volby 2010

Předchozí 2006 2013 Následující
České parlamentní volby 2010
200 křesel v Poslanecké sněmovně
(absolutní většina: 101 křesel)
28 a 29. května 2010
Typ voleb Legislativní volby
Volební orgán a výsledky
Registrovaný 8 415 892
Voliči 5 268 098
  62,60% ▼  −1.9
Obsazení hlasů 5 230 859
Prázdné a neplatné hlasy 37 239
Jiří Paroubek 7. 8. 2013.jpg ČSSD  - Jiří Paroubek
Hlas 1,155,267
22,08%  ▼  −10.2
Získaná sedadla 56 ▼  −18
Petr Nečas - O2067168633.jpg ODS  - Petr Nečas
Hlas 1 057 792
20,22%  ▼  −15.2
Získaná sedadla 53 ▼  −28
Karl von Schwarzenberg.jpg TOP 09  - Karel Schwarzenberg
Hlas 873 833
16,70% 
Získaná sedadla 41 ▲  +41
Vojtech Filip full frontal.jpg KSČM  - Vojtěch Filip  (cs)
Hlas 589 765
11,27%  ▼  −1,5
Získaná sedadla 26 ►  0
Radek John 2.jpg VV  - Radek john
Hlas 569,127
10,88% 
Získaná sedadla 24 ▲  +24
Vítězná strana podle volebního obvodu
  • Česká sociálně demokratická strana
  • Občanská demokratická strana
  • TOP 09
Předseda vlády
Odchozí Zvolený
Jan Fischer
Ind. 		Petr Nečas
ODS
(in) volby.cz

Tyto parlamentní volby českých2010( česky  : Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010 ) se konají v pátek28 a sobota 29. května 2010Volit členy 200 z 6 -tého  zákonodárce z Poslanecké sněmovny na dobu čtyř let.

Anketa se organizuje rok po svržení liberálně-konzervativního Mirka Topolánka ve prospěch vlády technokratů podporované oběma hlavními stranami. Výsledky ukazují rozpad Sociálně demokratické strany a Občanské demokratické strany , které zůstávají dvěma hlavními českými politickými silami. Vzhledem k tomu, že středopravá a pravicová strana získala silnou absolutní většinu, stává se liberálně konzervativní Petr Nečas měsícem po volbách prezidentem vlády .

Kontext

Složité vládní školení

V parlamentních volbách v roce 2006 , Mirka Topolánka ODS (ODS) vyhrál s relativní většinou 81 z 200 poslanců, proti 74 pro české sociálně demokratické strany (ČSSD) v čele s premiérem Jiřím Paroubkem . Vzestup Topolánka k moci je však komplikován výsledky jeho potenciálních spojenců, protože Křesťanskodemokratická unie - Československá lidová strana (KDU-ČSL) a Strana zelených (SZ) shromažďují 19 křesel, což by jejich případnému spojenectví dalo 100 volených z 200, to znamená o jeden hlas méně než nadpoloviční většina.

Naloženo 5. červnapředstavovat novou českou vládu o prezident republiky Václav Klaus , Mirek Topolánek oznámil vytvoření menšinové vlády složené z členů ODS a nestraníků o tři měsíce později, ale on selže3. říjnazískat hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně.

Po odporu proti vytvoření velké koalice nebo podpoře bez účasti ČSSD tvoří vůdce ODS9. ledna 2007druhá koalice výkonný s Křesťanskodemokratické unie a zelených, která se stále potýká s nepřítomnost nadpoloviční většiny ve svůj prospěch. Nakonec získal hlasování o důvěře22. ledna233 dní po všeobecných volbách, a to díky nepřítomnosti dvou disidentských sociálně demokratických poslanců v době hlasování.

Návrh na vyslovení nedůvěry 2009

The 24. března 2009, hlasuje Poslanecká sněmovna o návrhu na vyslovení nedůvěry 101 hlasy, tj. je požadováno ústavní minimum; Mirek Topolánek, který získal pouze 96 hlasů proti 97 v opozici, byl výrazně snížen o čtyři poslance zvolené v barvách jeho koaličních stran. Po dohodě mezi hlavními stranami je ředitelem statistického úřadu Janem Fischerem jmenován prezidentem vlády dne9. dubnas posláním sestavit vládu technokratů až do předčasných voleb.

Fischer vláda se složila přísahu na Pražském hradě prezident republiky na8. května, s hlavním cílem uzavření českého předsednictví v Radě Evropské unie . S podporou Občanské demokratické strany, Sociálně demokratické strany a Strany zelených získala exekutiva důvěru Poslanecké sněmovny7. června 156 příznivými hlasy ze 194 přítomných volených zástupců.

Poté, co poslanci přijali zákon upravující předvídání legislativních voleb do EU 9 a 10. října 2009, Ústavní soud jej zrušuje dne 11. září, což má za následek de facto odložení hlasování o nejméně jeden měsíc, přičemž se hlasuje o ústavní novele. Toto rozhodnutí tlačí sociálnědemokratickou stranu, aby přehodnotila svou podporu předčasného rozpuštění sněmovny a donutila zákonodárce k přirozenému konci.

Způsob hlasování

Sněmovní ( česky  : Poslanecká sněmovna ) je dolní komora Parlamentu České republiky.

Tvoří ji 200 poslanců zvolených na čtyřletý mandát poměrným zastoupením d'Hondta s preferenčním hlasem ve 14  volebních obvodech, které odpovídají 13  krajům a Praze .

Volební práh je nastaven na národní úrovni: 5% odevzdaných hlasů pro jednu stranu, 10% pro koalice dvou stran, 15% pro koalice tří stran a 20% pro koalice čtyř a více stran.

Při hlasování mohou voliči kromě hlasování pro stranický seznam podle svého výběru uvést také svou preferenci až pro čtyři kandidáty na seznamu. Kandidáti, kteří na regionální úrovni získají více než 5% preferenčních hlasů, jsou umístěni v horní části seznamu své strany. Pokud několik kandidátů nasbírá více než 5% preferenčních hlasů, jsou seřazeny podle celkového počtu preferenčních hlasů, které získali.

Hlasování není povinné.

Venkov

Hlavní politické síly

Příjmení Ideologie Vůdce Výsledek v roce 2006
Občanská demokratická strana
Občanská demokratická strana
Liberal-Conservatism Center Right , euroscepticism 		Petr Nečas 35,4% hlasů
81 poslanců
Česká sociálně demokratická strana
Česká strana sociálně demokratická 		Středolevá
sociální demokracie , keynesiánství 		Jiří Paroubek 32,2% hlasů
74 poslanců
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Čech a Moravy 		Doleva do levé krajní
komunismu , marxismu , euroskepticismus 		Vojtěch Filip  (cs) 12,8% hlasů
26 poslanců
Křesťanskodemokratická unie - Československá lidová strana
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová 		Střed ke středu pravé
křesťanské demokracie , konzervatismus 		Cyril Svoboda 7,2% hlasů
13 poslanců
Strana zelených
Strana zelených 		Centrum
politické ekologie 		Ondřej Liška 6,3% hlasů
6 poslanců
TOP 09 Centrum
liberálního konzervatismu , křesťanské demokracie 		Karel Schwarzenberg Není vytvořeno
Public affairs
Věci veřejné 		Uprostřed vpravo
Liberálně-konzervatismus , přímá demokracie , populismus 		Radek john Není vytvořeno
Strana občanských práv
Strana Práv Občanů 		Střed vlevo
Sociální demokracie , levý populismus 		Miloš Zeman Není vytvořeno

Výsledek

Hlasy a sedadla

Výsledky českých parlamentních voleb v roce 2010
Volby PS 2010.svg
Pryč Hlas % +/- Sedadla +/-
Česká sociálně demokratická strana (ČSSD) 1,155,267 22.08 klesající 10.24 56 klesající 18
Občanská demokratická strana (ODS) 1 057 792 20.22 klesající 15.16 53 klesající 28
TOP 09 873 833 16,70 Nv 41 vzrůstající 41
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) 589 765 11.27 klesající 1.55 26 ve stagnaci
Veřejné záležitosti (VV) 569,127 10,88 Nv 24 vzrůstající 24
Křesťanskodemokratická unie - Československá lidová strana (KDU-ČSL) 229 717 4.39 klesající 2,83 0 klesající 13
Strana občanských práv (SPO) 226 527 4.33 Nv 0 ve stagnaci
Suverenita  (cs) (Suverenita) 192 145 3.67 vzrůstající3.21 0 ve stagnaci
Strana zelených (SZ) 127 831 2.44 klesající 3,85 0 klesající 6
Pracovníci sociální spravedlnosti (DSSS) 59 888 1.14 vzrůstající 0,91 0 ve stagnaci
Česká pirátská párty (ČSP) 42 323 0,80 Nv 0 ve stagnaci
Strana svobodných občanů (Svobodní) 38 894 0,74 Nv 0 ve stagnaci
Pravý blok  (cs) (PB) 24 750 0,47 vzrůstající 0,09 0 ve stagnaci
Ostatní strany 43 000 0,87 - 0 ve stagnaci
Obsazení hlasů 5 230 859 99,37
Prázdné a neplatné hlasy 32 963 0,63
Celkový 5 230 859 100 - 200 ve stagnaci
Zdrželi se hlasování 3,185,033 37,40
Registrace / účast 8 415 892 62,60

Analýza

Výsledkem hlasování je sankční hlasování proti České sociálně demokratické straně (ČSSD) a Občanské demokratické straně (ODS), které se u moci střídaly po dobu 20 let, protože voliči zcela přepracovali českou politickou scénu.

Sociálnědemokratická strana získala i přes své vedení necelých 23% hlasů, což bývalý předseda vlády Vladimír Špidla označuje za „špatný výsledek“ . V hlasování je skutečně vidět průlom dvou nových stran, TOP 09 a Public Affairs (VV), jejichž vynikající čísla vycházejí hlavně z popularity jejich příslušných vůdců, aristokrata Karla Schwarzenberga a bývalého novináře Radka Johna , VV ani nemá přesný volební program.

Konečné skóre tak brání návratu k moci ČSSD v rámci možné koalice s Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM) - poslední nereformovanou komunistickou stranou ve střední a východní Evropě - že sociální vůdce- demokrat Jiří Paroubek o tom mohl uvažovat, protože tři středopravé strany mají dohromady absolutní většinu 118 z 200 křesel.

Důsledky

The 4. června 2010„Prozatímní prezident ODS Petr Nečas je pověřen prezidentem republiky Václavem Klausem sestavením příští vlády . Formálně je jmenován předsedou vlády dne27. června Následující.

Asi o dva týdny později 13. července, generální ředitel představuje svou vládu , kterou tvoří koalice mezi Občanskou demokratickou stranou, TOP 09 a Veřejné záležitosti. Tento tým 15 ministrů vyhrává10. srpnahlasování o důvěře ve sněmovně o 118 příznivých hlasů.

Poznámky a odkazy

  1. Stéphane Dupont, „  Česká republika: pravice vyhrává volby, ale usiluje o většinu  “, Les Échos ,5. června 2006( číst online , konzultováno 20. října 2020 )
  2. „  Topolánek oficiálně investoval do vytvoření vlády  “, Le Figaro ,5. června 2006( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  3. Martin Plichta, „  Český prezident jmenuje menšinovou vládu  “, Le Monde ,5. září 2006( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  4. „  Česká vláda odstoupí  “, Le Monde ,4. října 2006( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  5. „  Mirek Topolánek nechce velkou koalici se sociálními demokraty  “, Rádio Praha ,7. listopadu 2006( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  6. „  Jmenování druhé koaliční vlády  “, Le Monde ,9. ledna 2007( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  7. „  Mirek Topolánek začíná znovu od nuly, jeho středopravá vláda byla potvrzena poslanci  “, Rádio Praha ,22. ledna 2007( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  8. „  Vláda Topolánka svržena návrhem na vyslovení nedůvěry  “, Francie 24 ,24. března 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  9. „  Jan Fischer, nový český předseda vlády  “, Le Parisien ,9. dubna 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  10. „  Investice nové české vlády Jana Fischera  “, Radio Praha ,8. května 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  11. „  Vláda Jana Fisera získala důvěru poslanců  “, Rádio Praha ,7. června 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  12. Martin Plichta, „  Předčasné parlamentní volby se nemohou uskutečnit, jak bylo plánováno, 9. a 10. října.  », Rádio Praha ,11. září 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  13. „  Žádné předčasné volby: příští volby na jaře 2010  “, Rádio Praha ,15. září 2009( číst online , konzultováno 21. října 2020 )
  14. „  ČESKÁ REPUBLIKA (Poslanecká Snemovna), volební systém  “ , na adrese www.ipu.org (přístup 11. července 2017 ) .
  15. (in) „  Český statistický úřad  “ na volby.cz (přístup 19. října 2020 ) .
  16. Christine Dupré, "  středo-pravá získá většinu v Parlamentu České republiky  ", Radio France Internationale ,29. května 2010( číst online , konzultováno 23. října 2020 )
  17. „  Česká republika: středo-pravá získává majoritní  “, L'Obs ,29. května 2010( číst online , konzultováno 23. října 2020 )
  18. „  Česká republika: Petr Nečas obviněn z vyjednávání o sestavení vlády  “, Le Point ,4. června 2010( číst online , konzultováno 21. října 2020 ).
  19. „  Prezident Václav Klaus jmenoval vůdce pravicové strany do čela vlády  “, Francie 24 ,27. června 2010( číst online , konzultováno 21. října 2020 ).
  20. Martin Plichta, „  Nová vláda chce dát Čechům dietu  “, Le Monde ,13. července 2010( číst online , konzultováno 21. října 2020 ).
  21. „  Česká vláda získává důvěru parlamentu  “, Reuters ,10. srpna 2010( číst online , konzultováno 21. října 2020 ).

Podívejte se také

Související články