Baya (alžírský malíř)

Fatma haddad
Narození December 12 , je 1931
Bordj el Kiffan , Alžírsko
Smrt 9. listopadu 1998
Blida , Alžírsko
Státní příslušnost alžírský
Aktivita Malování
Výcvik School of Fine Arts of Algiers , School of Fine Arts of Nantes
Hnutí Naivní umění .
podpis Fatmy Haddadové podpis

Baya , vlastním jménem Fatma Haddad , manželka Mahieddine , narozená dne December 12 , je 1931, v Bordj el Kiffan (Fort-de-l'Eau, poblíž Alžíru ) a zemřel dne9. listopadu 1998v Blidě je alžírská malířka , která podepisuje svá díla svým obvyklým křestním jménem.

Životopis

Sirotek z obou rodičů, ona je přijata v její babičkou koho ona pomáhá při své práci na zahradnického statku z osadníků . V roce 1943 ji Marguerite Caminat, malířka a sestra majitele farmy, vzala do svého domova v Alžíru, aby poskytovala služby domácnosti v domě, jehož květiny a ptáci ji oslňovali.

Baya poté začíná modelovat postavy nebo fantastická zvířata v jílu a je povzbuzována k výrobě kvašů, které sochař Jean Peyrissac předvede Aimé Maeghtové , procházející Alžírem v roce 1943.

V roce 1947 uspořádal Maeght ve své galerii výstavu v Paříži . André Breton předmluvy katalogu. Je to velmi úspěšné. Časopis Vogue zveřejnil fotografii Baya, kterému bylo tehdy teprve šestnáct, s článkem Edmonde Charles-Roux . Baya objevuje Paříž a setkává se s malířem Georgesem Braquem . V roce 1949 jej odešle na Vallauris ze soch v keramické v dílně Madura a vedle Picassa .

V roce 1953 byla Baya „předána“ jejímu učiteli, který se jako druhá manželka oženil s arabsko-andaluským hudebníkem El Hadj Mahfoud Mahieddineem, asi o třicet let starším než ona. „Po neskutečném plesu Popelky,  “ jak napsal François Pouillon, zůstala Baya po dobu deseti let neschopná pokračovat ve své práci.

V roce 1963 se podílel na výstavě Baya alžírské Painters pořádané na prázdniny z 1. st  listopad a předběžným Jean Senac . K muzeu Algiers získává (zdarma) a vystavuje své dávné práce. Díky povzbuzení Mireille a Jean de Maisonseul , kurátorky muzea, obnovila štětce a nepřestala vyrábět velká díla na papíře, která budou následně pravidelně vystavována v Alžírsku (Alžír, Tizi Ouzou , Annaba ) ve Francii (Paříž a Marseille ), v Belgii ( Brusel ) a v arabském světě. Několik z nich je uloženo v Collection de l'art brut de Lausanne .

Baya je součástí Aksouh , Benanteur , Guermaz , Issiakhem , Bel Bahar , Khadda a Mesli , umělců „generace roku 1930“ (všichni tito malíři se narodili kolem tohoto roku), kteří po předchůdcích 20. let byli zakladateli moderní alžírské obrazové umění .

Práce

Ve svých kvaších , kolem indické růžové , tyrkysově modré , smaragdů a hlubokých purpurů , rafinovaná linie, na okraji jakékoli pevné geometrie, obklopuje bez váhání nebo pokání siluety a čelenky „Hautes Dames“, postavy Enigmatické matky, vzory, které zakrývají jejich šaty, opasky a šály. V kompozicích, které nikdy nepřestanou hrát na falešných symetriích, je obraz důsledně uzavřen rovnováhou prostorů a tónů, nekonečným dialogem arabesek, na autonomním prostoru, rozhodně nerealizovaným. Baya buduje uzavřený vesmír, výlučně ženský, samotářský i svrchovaný.

Objekty, které obklopují tyto „dámy“, vynikají bez jakéhokoli stínu a jsou uspořádány jeden nad druhým na různých registrech jednoho plánu ve vizi, která odmítá jakoukoli iluzionistickou perspektivu. Od prvních Baya kvašů se objevují vázy a džbány, kytice a ovoce. O dvě desetiletí později ovoce a mísa přesahují vodní melouny a hrozny a přetékají množstvím nezřetelných druhů ovoce a ryb. Umístěné na stolech nebo policích je doprovázejí lampy a lucerny a mnoho hudebních nástrojů, violy a housle , cythares a mandoras , loutny , lyry a harfy .

Když se jeho kvaše vydaly z intimity interiérů, vynořily se ostrovy obklopené rybami, osázené chatrčemi blízko sebe a stromy, kde hlídá mnoho ptáků. Bujarost formy a intenzita barvy ji vrací zpět, poznamenal spisovatel Jean Pélégri „do doby před zjevením člověka, kdy věci a stvoření byly stále nejisté a stále se mísily, kde stromy rostly pod vodou kde ryby před dosažením svého stavu obývali kořeny rostlin a šplhaly ve svých stoncích “.

Recepce

"Mluvím, ne jako tolik jiných, abychom odsoudili konec, ale abychom podpořili začátek, a na tomto začátku je Baya královnou." Počátkem věku emancipace a harmonie, radikálního rozchodu s předchozím a jedním z hlavních pák pro člověka je systematické, stále rostoucí impregnace přírody. (…) Baya, jehož posláním je znovu načíst význam těchto krásných nostalgických slova: „happy Arabia“. Baya, který drží a oživuje zlatou větev . "

André Breton , Baya , Derrière le Miroir , Galerie Maeght, Paříž,Listopad 1947

"Baya je sestra Šeherezády ." Šeherezáda, tkadlec slov, který odrazuje smrt. Schéhérazade, tato další žena, která vymýšlí, aby kompenzovala své odloučení. Takže jsme tady v příběhu s jeho nádhernými vesmíry (název díla z roku 1968). Baya ruší formy, klasifikace a rozměry: pták se táhne a stává se hadem, stromy a chaty rostou nakřivo, vázy se rozvětvují, stávají se stromovitými jako ocasy nebo dudky ptáků. V tomto druhu původních vesnic, kde jsou zapleteny chatrče, stromy a ptáci, se krajiny a předměty koupají v neformálním a svobodném světě placenty. Není povoleno žádné těžiště. Veškeré úsilí umělce směřuje k hledání jakési prenatální harmonie, o kterou nás ztratil objev standardizovaného, ​​vyznačeného úhlového světa. “

Tahar Djaout , Šeherezáda aux oiseaux , v Alžírsku-News n o  1146, Alžír, 1 st -7. října 1987

Muzea

Poznámky a odkazy

  1. Anatole Jakovsky, Lexikon naivních malířů po celém světě , Basilius Presse, 1967 [1]
  2. „  La Galerie Maeght - BAYA  “ , na www.maeght.com (přístup 29. ledna 2020 )
  3. „Jsme nadšení z primitivní spontánnosti tohoto umění, objevujeme s úžasem, který není osvobozen od paternalismu, naivní výraz v jeho surovém stavu, panenský, konečně divoký“, Mohammed Khadda .
  4. Lamia Balafrej, „  Baya  “ , na AWARE Women artist / Femmes artistes ,2013(zpřístupněno 29. ledna 2020 )
  5. Výstava sdružuje obrazy Aksouh , Baya, Hacène Benaboura , Benanteur , Bouzid , Guermaz , Issiakhem , Khadda , Azouaou Mammeri , látky thiomethoxidem lithným , Martinez , Mohamed Racim , Bachir Yellès , Zérarti , ale i Angela Diaz-Ojeda , Jean de Maisonseul , Nallard a René Sintès , stejně jako dětské kresby.
  6. „  Baya: designér mezi surrealisty - Art Côte d'Azur  “ , na www.artcotedazur.fr ,2013(zpřístupněno 29. ledna 2020 )

Bibliografie

Dokument použitý k napsání článku : Zdroj použitý při psaní článku

Dodatky

Související článek

externí odkazy