Francique rhénan lorrain Lothrìnger Rheinfrankisch | |
Země | Francie |
---|---|
Kraj |
Moselle ( Moselle-Est , Canton d'Albestroff a Pays de Sarrebourg ) Alsaský hrbáč |
Typologie |
SVO akcentuální skloňovaný lidový jazyk |
Klasifikace podle rodiny | |
|
|
Oficiální stav | |
Úřední jazyk | Status regionálního jazyka ve Francii |
Vzorek | |
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ( francouzské znění ): Artikel 1 Alle Mensche sìnn frei ùnn mìt derselwe Dignity ùnn deselwe Rechte gebòr. Sie sìnn begabt àn Vernùnft ùnn mìnn zùenänner jako Gäscht vùnn Brìderlichkät handle. |
|
Jídelní lístek | |
Situace hlavních dialektů v Moselle a Alsasku si všimneme, že germánský dialekt, který se nejvíce vyskytuje na území Moselle, je rýnská franština Lotrinská. | |
Rýnský Francic Lorraine je jazykově rýnský Francic a geograficky nachází ve východní části Mosely Lorraine a hrbatý Alsasku . Je to jedna ze tří forem Francique Lorraine .
Hlavní města, ve kterých se mluví lordština v rýnštině, jsou v Moselle a jsou to Forbach , Sarreguemines , Saint-Avold , Creutzwald , Freyming-Merlebach , Stiring-Wendel , Farschviller , Sarrebourg , Behren-lès-Forbach , Hombourg-Haut , Petite- Rosselle , Farébersviller , L'Hôpital , Bitche , Phalsbourg , Sarralbe , Folschviller , Cocheren , Carling , Grosbliederstroff , Woustviller , Spicheren , Puttelange-aux-Lacs , Sarre-Union (v Alsasku bossue ), Macheren , Hambach , Schoeneck , Morsbach , Dabo , Alsting , Porcelette , Théding , Réding , Rohrbach-lès-Bitche a Rouhling .
Východní hranice odpovídá hřebenové linii Severních Vosges : za touto linií se setkáváme s jižní frančinou nebo germánskou krajní jihovýchodní částí kantonu Moselle ve Phalsbourgu (hranice před rokem 2015) a Alsasku . Rýnská Francic Lorraine se odlišuje od germánských linií P und / Pf und ( druhá souhláska mutace na začátku). Existuje několik rozdílů oproti rýnské Francique, která se praktikuje v hrbatém Alsasku (toto území dříve spadalo převážně pod hrabství Sarrewerden a bylo součástí toho, čemu se říkalo německá Lorraine, a jako takové můžeme souhlasit, že mluvíme o Francique Rýn z Lorraine jako o jazyku hrbatý Alsasko).
Západní hranice zhruba odpovídá linii oddělování vody mezi oblastí Nied v oblasti Moselle Francique v Lotrinsku a dalšími přímými nebo nepřímými přítoky Saaru tekoucími v Lotrinsku . Rýnská Francic z Lorraine se odlišuje od Francique Moselle z Lorraine linií da s / da t (souhlásková mutace ve finále).
Jižní hranicí je jazyková hranice s románskými lotrinskými dialekty .
Na severu je jazyková kontinuita s rýnské Francic na Saar a Falce . Jméno Francique Porýní-Lotrinsko se proto zastaví na politické hranici, aniž by bylo narušeno jazykové kontinuum.
Samohláska systém Rhenish Francic z Lorraine se skládá ze dvou řad samohlásek: unrounded samohlásek a zaoblené samohlásky. Všechny tyto samohlásky mohou být krátké nebo dlouhé (v tabulce níže jsou dlouhé samolepky označeny dvojtečkou „ : “).
Neohraničené samohlásky jsou všechny přední samohlásky a zaoblené samohlásky jsou všechny zadní. Na rozdíl od standardní němčiny neexistují dříve žádné zaoblené samohlásky (kromě případů, kdy je Francique Lorraine na okraji Alsaska zabarvená germánsky ).
Krátké, nezaostřené basy jsou trochu posunuty dozadu a dlouhé ještě více.
Psaní krátkých samohlásek a dlouhých samohlásek je identické, ale po krátkých samohláskách se souhláska zdvojnásobí.
V tabulce níže jsou symboly mezinárodní fonetické abecedy v hranatých závorkách, odpovídající standardizované písmo vyvinuté společností GERIPA je v závorkách. Zvuk můžete poslouchat kliknutím na ♫. Přepis krátké a dlouhé je stejný, ale můžeme je odlišit zdvojnásobením souhlásky za krátkými samohláskami
Samohlásky | dříve | elektrárny | zadní |
---|---|---|---|
nezaokrouhlený | němý | zaoblený | |
vysoký | [i] [i:] ♫ (i) nebo (tj.) | [u] [u:] ♫ (u) | |
vysoko nižší | [ɪ] [ɪ:] ♫ (ì) nebo (ìe) | [ʊ] [ʊ:] ♫ (ù) | |
vyssi stredni | [e] [e:] ♫ (é) nebo (ee) | [ə] ♫ (e) | [o] [o:] ♫ (o) |
spodní střední | [ɛ] [ɛ:] ♫ (è) nebo (ä) | [ɔ] [ɔ:] ♫ (ò) | |
horní bas | [æ] [æ:] ♫ (æ) | [ɐ] ♫ (r) nebo (er) | |
nízký | [a] [a:] ♫ (a) | [ɒ] [ɒ:] ♫ (do) |
Dolní horní přední samohlásky jsou přítomny jen okrajově.
Diphthongization je nerovnoměrně rozložena na území rýnských. Nejsevernější část má nejvíce dvojhlásek a jižní část byla dvojhláskami ovlivněna jen velmi málo. Psaní dvojhlásek se získává ze dvou samohlásek, které ji skládají.
V následujících tabulkách jsou symboly mezinárodní fonetické abecedy v hranatých závorkách, odpovídající standardizované písmo vyvinuté společností GERIPA je v závorkách. Zvuk můžete poslouchat kliknutím na ♫.
Okluzivní souhláskyOKLUZNÍ KONSONENTY | Hluchý | zvuk s odlesňováním (1) | zvuk | zvuk |
---|---|---|---|---|
bilabiální | [p] ♫ (p) | [b̥] (♫ 1) (b) | [b] ♫ (b) | [m] ♫ (m) |
alveodentální | [t] ♫ (t) | [d̥] (♫ 2) (d) | [d] ♫ (d) | [n] ♫ (n) |
velární | [k] ♫ (k) | [ɡ̊] (♫ 3) (g) | [g] ♫ (g) | [ŋ] ♫ (ng) |
silný | slabý | slabý | nosní |
(1) Neslyšící zvuková exploze: exploze je zvuková, ale zvuk je poté tlumen, to znamená odpojen. Na toto téma si můžeme přečíst článek o odlesňování
(♫ 1) Výslovnost je blízká b transformující se na p jako v následujících slovech, kde podléhá hluché přitažlivosti dopisu, který následuje po a b cítí; jsme b cam
(♫ 2) výslovnost je blízko k otáčení t jako v následujících slov, jelikož prochází přitažlivost hluchý dopisu mi z Ecin; wo d ka
(♫ 3) výslovnost se nachází v blízkosti g transformovat do K, jak je v těchto slov, jelikož prochází hluchého přitažlivost dopisu, který následuje bi g selhání; bi g vrchní
Slabé, skutečně zdravé souhlásky se vyskytují pouze v západní části Porýní-Lotrinska, na východ od linie, která následuje přibližně po toku Saaru, se odchylují.
Frikativní souhláskyFRICATIVNÍ KONSONENTY | Hluchý | zvuk | kapaliny | vibrační |
---|---|---|---|---|
labiodentální | [f] ♫ (f) | [v] ♫ (v) | ||
alveolární | [s] ♫ (z) nebo (s) | [z] ♫ (s) | [l] ♫ (l) | [r] ♫ (r) |
postalveolární | [ʃ] ♫ (sch) | [ʒ] ♫ (jh) | ||
dorzopalatální | [ç] ♫ (ch) | [ʝ] ♫ (j) | ||
dorsovelar / uvular | [x] ♫ (ch) | [ɣ] ♫ (gh) | [R] ♫ (r) | |
laryngeální | [h] ♫ (h) | |||
boční spirant |
Výslovnost dorsopalatale fricative [ç] není jednotná a často se liší od výslovnosti německého „ich-Laut“, která se často blíží výslovnosti francouzského ch meziproduktu mezi německým „ich-Laut“ a [ʃ] .
Slovesa obecně mají infinitiv, imperativ, minulé příčestí a konjugaci v přítomném indikativu. Ostatní časy se získají pomocí pomocných látek, které mohou mít úplnější konjugaci. Za těmito pomocnými prostředky může následovat infinitiv nebo minulé příčestí v závislosti na čase, který má být získán.
Konjugace v tomto indikativu je následující (slovní radikál je označen znakem - :
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | - , - v | zralý | -E |
2 e osoba | z | - sch | hhr | - e |
3 th osoba | er, se, es | - t | se | - e |
Přítomný čas má také tvar, což znamená, že pracuji ... ich bìnn òmm schaffe (pracuji)
Minulý časMinulost (dokonalá) je konjugována pomocí jedné z pomocných látek honn nebo sinn následovaných minulým příčestím. Minulé příčestí je obvykle označeno předponou ge- (gelèst), ale existují výjimky (kùmm).
pomocný hnnn nebo hann
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | hnnn nebo hann | zralý | hnnn nebo hann |
2 e osoba | z | hash | hhr | hnnn nebo hann |
3 th osoba | er, se, es | hatt | se | hnnn nebo hann |
pomocné sín
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | bìnn nebo sìnn | zralý | sìnn |
2 e osoba | z | Bìsch | hhr | sìnn |
3 th osoba | er, se, es | „sch “ | se | sìnn |
Minulost má jinou formu vyjadřující nedokončenou minulou akci (jako nedokonalá ve francouzštině):
ich war òmm schaffe (pracoval jsem nebo jsem pracoval).
Budoucnost orientačníhoBudoucnost je vyjádřena několika způsoby, protože budoucnost v zásadě ještě není realizována, pomocná látka přináší nuance povahy budoucí události:
Odstíny mohou být zavedeny pomocnými modalitami následovanými infinitivem:
pomocný dun
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | z | zralý | dùn |
2 e osoba | z | dùsch | hhr | dùn |
3 th osoba | er, se, es | du | se | dùn |
pomocný wèrre
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | my jsme | zralý | werre |
2 e osoba | z | wèrsch | hhr | werre |
3 th osoba | er, se, es | pán | se | werre |
pomocný gehn
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | geh | zralý | gehn |
2 e osoba | z | gehsch | hhr | gehn |
3 th osoba | er, se, es | geht | se | gehn |
pomocná síla
přítomný orientační | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | vůle | zralý | wìlle |
2 e osoba | z | wìllsch | hhr | wìlle |
3 th osoba | er, se, es | vůle | se | wìlle |
podmíněný dárek | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | wd | zralý | svět |
2 e osoba | z | wùdsch | hhr | svět |
3 th osoba | er, se, es | wd | se | svět |
podmíněný dárek | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | dìdd | zralý | dìdde |
2 e osoba | z | dìdsch | hhr | dìdde |
3 th osoba | er, se, es | dìdd | se | dìdde |
podmíněný dárek | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | hätt | zralý | nenávist |
2 e osoba | z | hättsch | hhr | nenávist |
3 th osoba | er, se, es | hätt | se | nenávist |
podmíněný dárek | jednotné číslo | množný | ||
---|---|---|---|---|
1 st osoba | ich | válka | zralý | výrobky |
2 e osoba | z | wärsch | hhr | výrobky |
3 th osoba | er, se, es | válka | se | výrobky |
Jména spadají do tří pohlaví mužského ženského a středního rodu. Variaci lze provést s neurčitým členem nebo s určitým členem. Samotné jméno není odmítnuto. Značka případu je na článku.
s určitým článkem | mužský | ženský | neutrální | množný |
---|---|---|---|---|
jmenovaný | od Mònna nebo Manna | die Fraa nebo Frau | es nebo s 'Kìnd | zemřít Lit |
genitiv | em Mònn nebo Mann | der Fraa nebo Frau | em Kìnd | u postele |
dativ | em Mònn nebo Mann | der Fraa nebo Frau | em Kìnd | u postele |
akuzativ | od Mònna nebo Manna | die Fraa nebo Frau | es nebo s 'Kìnd | zemřít Lit |
s neurčitým článkem | mužský | ženský | neutrální | množný |
---|---|---|---|---|
jmenovaný | e Mònn nebo Mann | e Fraa nebo Frau | e Kìnd | Postel |
genitiv | já Mònn nebo Mann | der Fraa nebo Frau | já Kìnd | Postel |
dativ | já Mònn nebo Mann | er Fraa nebo Frau | já Kìnd | Postel |
akuzativ | e Mònn nebo Mann | e Fraa nebo Frau | e Kìnd | Postel |
Genitiv má stejnou formu jako dativ, ale jeho konstrukce je následující em ( nebo ìm) Mònn sinn Bùch kniha člověka
Stejně jako v němčině existují předložky, za nimiž následuje dativ a další akuzativ. Existují také předložky, za nimiž může následovat dativ (lokativ) nebo akuzativ (směrnice). Pravidla jsou téměř totožná s pravidly ve standardní němčině, s výjimkou předložek, které v němčině následuje genitiv.
Určité předložky smlouva s článkem; například „ Wald“ nahrazuje „Wald“ .
Kladná věta je obvykle tvořena v pořadí podle subjektu, potom slovesa a doplňků. Když je kladen důraz na jeden z doplňků, je kladen před sloveso: předmět pak následuje sloveso.
Tázací věta a vykřičná věta začínají slovesem, za nímž následuje předmět. Když je kladen důraz na doplněk, tázací nebo vykřičná věta může také začínat tímto doplňkem. V těchto větách sloveso vždy předchází předmět.
Koná se již po 8. v roce 2017 ve městech Forbach a Sarreguemines .