Kyperský Řek

Kyperských Řeků (v moderním Řekovi  : Κυπριακή διάλεκτος  / Kypriaki dialektos ) nebo prostě jen Kypr ( Κυπριακά  / Kypriaká ) je dialekt z novořečtiny mluvený více než půl milionu lidí v Kypru a několik set tisíc na ‚cizí.

Použití a rozsah

Je to každodenní jazyk většiny řeckých Kypřanů . Je to také první jazyk bývalých tureckých Kypřanů v některých vesnicích (například Louroudjina, Tylliria / Dillirga region) a většina ostatních bývalých tureckých Kypřanů by to mluvila jako druhý jazyk. Existuje také diglosie mezi standardní demotickou řečtinou a kyperským dialektem. V některých prostředích je mluvení standardní řečtinou vyžadováno nebo považováno za zdvořilé, například v učebnách (ale ne během přestávky), v parlamentu, v médiích a za přítomnosti cizinců mluvících řecky . Kyperský Řek je běžný na internetu a ve zprávách z mobilních telefonů.

Obecně platí, že čím více mluvčí používá tento dialekt (blízký basilektu ), tím více je považován za člověka pocházejícího z venkova ( χώρκατος  / Chórkatos ) nebo ze znevýhodněného prostředí bez vzdělání. To může být zvláště stigmatizující ve zvýhodněných sociálních třídách. Na druhou stranu, nadměrné vyhýbání se dialektu ve prospěch standardního řeckého akrolektu může být stigmatizující v jiných kruzích, kde je použití dialektu považováno za šik.

Sociální konsenzus o rolích acrolect a basilect blíže k situaci na Kypru, která, které převládaly v Řecku v polovině XIX th  století (kdy lidový řecký byl poznamenaný), než ten, který vyvinula ve XX -tého  století (kde byl konsensus zlomený a dhimotikí a katharévousa soutěžili o to, aby se stali ušlechtilým jazykem). Díky kyperské diglosii je tento dialekt jedním ze tří široce používaných (dalšími jsou pontská řečtina a krétská řečtina  ; pontský dialekt je živější v bývalém Sovětském svazu a Turecku než v samotném Řecku . Dokonce i tam, kde jeho použití není více než symbolické Cretan dialekt je jen zřídka používán v písemné formě. v důsledku toho kyperský Řek je jediný řecký dialekt mít významný přítomnost na webu , s blogy, weby někdy používat Greeklish .

Dějiny a literatura

Moderní kyperský dialekt není evoluce staré Arcadochypriot dialektu , ale Koine který postupně nahradil dialekt Arcadochypriote od starověku. Stejně jako většina helénských oblastí zažil Kypr vnitřní vývoj svých jazykových charakteristik, srovnatelný s vývojem na Rhodosu a v jiných starověkých oblastech Byzantské říše , a částečně souvisí s jeho historií. Kypr byl dobyt v roce 1191 Richardem Lví srdcem, který jej daroval Guyovi de Lusignanovi , zakladateli Kyperského království , zatímco Byzantská říše bude od pádu Konstantinopole v roce 1204 rozdělena do několika latinských států .

Legislativa Kyperského království během středověku byla napsána v tomto dialektu. Dalšími důležitými středověkými pracemi jsou kroniky Léonce Machairase a George Boustronia, stejně jako sbírka sonetů ve stylu Petrarcha .

V minulém století používali dialekt v poezii významní básníci jako Vasílis Michailidis  (en) a Dimitris Lipértis  (in) . Tradičně se také používá v populárních písních a populární poezii, včetně τσιαττιστά (poetická rytířská hra , forma vaší matky ) a tradice ποιητάρηες (bardů). Více nedávno to bylo používáno v reggae Hadji Mike a v rapu několik kyperských hip-hopových skupin . (Viz také Hudba Kypru ).

Místní televizní pořady, nejčastěji komedie nebo televizní seriál, používají dialekt.

Jazyková charakteristika kyperské řečtiny

Fonologie

• Dvojité souhlásky si zachovaly svou expresivní výslovnost starořečtiny .
  • Dvojité souhlásky neslyšící ( ττ , ππ , κκ ) se vyslovuje se odsaje ([t h ] [p h ] [k h ] nebo [c h ] podle následujícího samohlásce).
  • Ostatní dvojité souhlásky se vyslovují jako Geminates . (např. výrazné λλ [lː], výrazné μμ [mː] atd.)
• Extrémní palatalization z řeckého velars v palato-alveolární když jsou následují předních samohláskami [e] a [I] nebo polosamohlásku [j]. Výslovnost Standardní řečtiny ukazuje skutečnou palatization z velars do palatals ([k]> [C] a [x]> [c]). Palato-alveolar v kyperské řečtině lze provést pomocí afrikátů ( [tʃ] ) a fricatives ( [ʃ] ):
  1. Palatalization mítk ( κάππα ), tj κ > mítk  : standardní řecký [c] se stane měkký afrikáta [tʃ] . Tento zvuk je obecně označován τζι nebo nejsprávnějším κ̌ . Například standardní řecké καί [ce] znamená a stává se τζιαί v kyperské řečtině nebo κ̌αί [ tʃe ] . Podobně se standardní řecký εκείνος [e'cinos] stává v kyperském řeckém κ̌είνος ['tʃinos] . Nejedná se však o absolutní pravidlo (protiklady včetně výpůjček ze standardní řečtiny: κηδεία , κέρδος , άκυρο , ρακέττα ).
  2. Palatalizace khi ( χι ), to znamená χ > χ̌  : Stejným způsobem se standardní řečtina [ç] stává [ʃ] . Tento zvuk je obecně označován σι nebo nejsprávnějším χ̌ . Například standardní řecké χέρι ['çeri], což znamená ruka, se stává v kyperských Řekech σιέρι nebo χ̌έρι [' ʃeri] .
  • Zápis σι je běžný, ale předpokládá následující samohlásku: σιέρι = <sjeri>. V koncové slova poloze nebo před souhláskou (v půjček), σι nelze použít: / paʃ / <turecký bas , „hlavní“, nemůže být uvedeno πάσι , protože by být vykládán [PASI]. Protože se diakritika mimo lingvistiku nepoužívá, Kypřané se často uchylují k angličtině sh  : παsh .

• Zvuk φ , θ a χ (aspirované souhlásky ve starověké řečtině ) před tekutinami a nasály, respektive v β , δ a γ . Např. Γρόνος (kyperský dialekt) namísto χρόνος ( novořečtina ) (= rok), άδρωπος (kyperský dialekt) místo άνθρωπος ( novořečtina ) (= člověk). Tento jev je u mladých řečníků částečně zrušen kvůli vlivu standardní řečtiny.
• Potlačení intervocalických zvukových frikativ β , δ , γ  ; např. κοπελλούδιν > κοππελούιν „malé dítě“. V lingvistických textech je odstraněná frikativa pro lepší přehlednost někdy uvedena v závorkách: κοππελού (δ) ιν .
• / θ /> / x /: např. άνθρωπος > άχρωπος „lidská bytost“
• Defrication z [ʝ] / [C], které slouží jako semi-samohlásek v novořeckých v [C] se většinu času modifikace předchozí souhlásky. (např. ποιός [pços] ve standardní řečtině by se vyslovovalo πκοιός [pcos], σπίτια [spi'tça] ve standardní řečtině by se vyslovovalo σπίθκια [spi'θca]). Tento jev jde ještě dále na některých místech Kypru, kde mluvčí používají např. πσοιός [pʃos]
• Vnější sandhi zákony pro nosní souhlásky na konci slova:
  • / n / předtím, než se bilabiální stane [m]: např. τον παπαγάλον [tom bapa'ɣalon] papouška (podle toho).
  • / n / před velaremi se stává [ŋ]: např. την κρατικήν [tiŋ grati'kin] vláda (podle zákona ).
  • Zákony sandhi standardní řečtiny pro poslední slovo [n] neplatí v kyperské řečtině; / n / se v kyperské řečtině používá mnohem častěji.

Morfologie

• Finále příčastí přítomných v -οντα namísto moderní řečtiny -οντας .
• Archaismy včetně použití infinitiv jako podstatných jmen (např. Το δειν , pohled)
• Ve slangu na příponu z bypassu turecké -lik upraven -λίκκι (VCO) , který slouží k transformaci názvu beton ve jménu abstraktní as turecký .
  Například: „ ο πρόεδρος “ (prezident) se stává „ το προεδρι λίκκι “ (předsednictví).

Poznámka  : Výpůjčku tohoto konkrétního typu turecké morfologie lze nalézt také ve standardním řeckém slangu , například s příponou -λίκι . Kyperský Řek používá dvě κ , přičemž mnoho souhlásek se zdvojnásobí.

• Přípony -ούης / -ούα / -ούι (ν), respektive pro mužský, ženský a kastrovat, se používají k vytvoření zdrobněliny namísto standardního řeckého -άκης / -ίτσα / -άκι . Řecké kyperské přípony pocházejí ze starověkého -ούδης / -ούδα / -ούδι (ν) s pádem intervocalického δ (en) . 

Slovní zásoba

• Moderní kyperský lexikon obsahuje mnoho půjček , včetně japonštiny , provensálské , turečtině , angličtině a dalších jazycích. Mluvčí nemuslimského původu tedy používají dva typicky muslimské výrazy, jako je i (n) shalla (h) nebo mashalla (h), které vstoupily do slovníku.
• Kyperský lexikon také obsahuje slovní zásobu ze starořečtiny, která se již ve standardní novořečtině nepoužívá. Například: Συντυχάννω / λαλώ (diskuse).

Syntax

• Sloveso být  : ένι nebo εν místo είναι ( moderní řecké ); εν dárky nejednoznačnost mezi zápornou částici (moderní Řek: δεν ), v přední části slovesa (např εν πειράζει = δεν πειράζει „který dělá to věc“), a spona . (např εν δαμε = είναι εδώ „řekla je tam “)).
• „ Έννα “ používaný jako budoucí částice, na rozdíl od standardního řeckého „ θα “ (ale tyto dvě částice jsou kontrakcí θέλει νά )
• Osobní zájmena :

			Silný			Pomalý
			Příjmení.	Př.	Gen.	Př.	Gen.
1 st osoba	Sg. Pl.		εγιώ / εγιώνι / εγώνι εμείς	εμένα (ν) εμάς		με μας	μου μας
2 e osoba	Sg. Pl.		εσού / εσούνι εσείς	εσένα (ν) εσάς		σε σας	σου σας
3 th  osoba	Sg.	pan. F. ne.	τούτος τούτη (ν) τούτο (ν)	τούτο (ν) / τούντο (ν) τούτη (ν) / τούντη (ν) τούτο (ν) / τούντο (ν)	τούτου / τούντου τούτης / τούντης τούτου / τούντου	το (ν) τη (ν) το	του της του
	Pl.	pan. F. ne.	τούτοι τούτες τούτα	τούτους / τούντους τούτες / τούντες τούτα / τούντα	τούτων / τούντων τούτων / τούντων τούτων / τούντων	τους τες τα	τους τους τους

Poznámka: εγιώ / εγιώνι a εσού / εσούνι nejsou v současné době tak používány jako standardní řecké tvary εγώ a εσύ .
Τούντο je kontrakce Τούτον το atd. Lze použít obě formy: např. Τούτον το πράμαν = τούντο πράμαν .

Kromě τούτος jako druhového ukazatele existuje ještě konkrétněji prostorové ukazovací zájmeno τζείνος, -η, -ο („on, ona, tam“). (ze standardní řecké εκείνος ).

• Pořadí slovesa a osobních zájmenů se liší od moderní řečtiny, například:
  • „(Řekl mi)“ na Kypru se říká: „ Είπεν μου “, zatímco ve standardní moderní řečtině se říká: „ Μου είπε “.

Reference

• Beaudouin, M. 1884: Studie moderního a středověkého kyperského dialektu , Paříž.
• Horrocks, G. 1997: Greek: A History of the Language and its Speakers , London, ελλ. μτφ. υπό Μ. Σταύρου & Μ. Τζεβελέκου (Athény, 2006).
• Thumb, A., 1909, Handbuch der griechischen Dialekte , Heidelberg.
• Κοντοσόπουλος, Ν., 1994, Διάλεκτοι και Ιδιώματα της Νέας Ελληνικής , Athény.
• Μενάρδος, Σ., 1969, Γλωσσικαί Μελέται , Λευκωσία.
• Μηνάς, Κ 1987 "του ερρίνου με Αφομοίωση τους άηχους κλειστούς φθόγγους στην ελληνική γλώσσα " [Asimilace nosní uzavřena Silent Zvuky v řeckém jazyce.] - Πρακτικά Β Διεθνούς Κυπριολογικού Συνεδρίου, τόμ. 3, σελ. 253-283, Λευκωσία.
• . Μηνάς, Κ, 2000, "Φωνητικά και ετυμολογικά τής Κυπριακής διαλέκτου" [Fonetika a etymologií kyperského dialektu] - Νεοελληνική Διαλεκαλλληνική Διαλεκαλλληνική Διαλεκαλλονική Διαλεκαλλονική Διαλεκα . 151-188
• Newton, B., 1972, kyperská řečtina. Jeho fonologie a skloňování , La Haye: Mouton.
• Παντελίδης, Χ., 1929, Φωνητική των Νεοελληνικών Ιδιωμάτων Κύπρου, Δωδεκανήσου και Ικαρίας [ Phonodetics of Neo-Hellenican
• Χατζηιωάννου, Κ., 1996, Ετυμολογικό Λεξικό τής Ομιλουμένης Κυπριακής Διαλέκτου [Etymologický slovník mluveného kyperského dialektu], Λευκσ.
• Χατζηιωάννου, Κ., 1999, Γραμματική τής Ομιλουμένης Κυπριακής Διαλέκτου [Gramatika mluveného kyperského dialektu], Λευκωσία.
• Χριστοδούλου, Μ 1970 "Περί των διαλεκτικών ζωνών εν τη νέα Ελληνική γλώσση dhe της θέσεως της κυπριακής διαλέκτου εν αυταίς " [Postavení kyperských Dialect dans le dialektický oblastech Neo-Hellenic jazyk]. - Επετηρίς Κέντρου Επιστημονικών Ερευνών Κύπρου , τόμ. 3, σελ. 119-138.

Poznámky a odkazy

• Kód jazyka IETF  : el-cy

Podívejte se také

• Kyperská turečtina
• jazykové
  • seznam jazyků
    • jazyky podle rodiny
      • Indoevropské jazyky
        • Řecké jazyky
          • moderní řečtina

externí odkazy

• Κυπριακή διάλεκτος (Ι)
• Κυπριακή διάλεκτος (ΙΙ)
• Κυπριακή διάλεκτος (ΙΙI)

Software

• Kyperská řecká klávesnice se symboly IPA
• Polytonická klávesnice řeckých Kypřanů