Kasační opravný prostředek podle francouzského práva

Kasační stížnost (nebo kasační stížnost nebo odvolání ) je ve Francii , což je dovolání podané u kasačního soudu (u soudů ), nebo před Státní radou (pro správních soudů ), proti rozhodnutí spravedlnosti vyneseného v krajním případě .

Tento opravný prostředek je k dispozici účastníkům řízení na základě rozsudku vydaného v odvolání nebo na základě rozsudku prvního stupně, proti kterému se nelze odvolat .

Nejde o třetí stupeň příslušnosti zasahující po odvolání, pokud je to možné, protože kasační soudce věc znovu neposoudí. Ověřuje pouze dodržování jednacího řádu a správné uplatňování práva soudci v procesu . Rozsudek nebo rozsudek je zrušen (nebo zrušen ) pouze v případě, že byl postup nesprávný nebo došlo k nesprávnému použití právních předpisů.

Existence tohoto prostředku nápravy je „základní zárukou, jejíž podle článku 34 ústavy stanoví pravidla pouze zákon. "

Pravidla a podmínky

Kasační soud pouze soudci o podobě a na zákon (nesprávné právní výklad, procesní chyby, atd), a nikoli na látku (stanovení viny, stanovení výše škody, například). Posuzuje napadený rozsudek, nikoli spor .

Ministerstvo právníka Státní rady a Kasačního soudu (známé jako „  právník Rad  “) je povinné, s výjimkou trestních a některých dalších velmi vzácných výjimek.

Podmínky přípustnosti před kasačním soudem

Od roku 2017 je zkoumána reforma, kterou silně doporučují někteří soudci kasačního soudu , s jasným cílem drasticky omezit počet odvolání, a to prostřednictvím předchozího filtračního systému, který je mnohem náročnější než již platný systém. Odvolání v zásadě podléhají předchozímu povolení a jejich přípustnost závisí mimo jiné na zájmu, který představuje kasační opravný prostředek na vývoji práva, na harmonizaci judikatury nebo na ochraně základních svobod. Podle slov prvního předsedy kasačního soudu Bertranda Louvela by kasační opravný prostředek, původně koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek, zaznamenal závažnou odchylku, jak ukazuje statistika: ve skutečnosti by tři čtvrtiny odvolání byly podle ho, odsouzeného k určitému neúspěchu.

V občanských věcech Rozhodnutí, která mohou být předmětem kasačního opravného prostředku Proti konečnému rozsudku

Článek 605 občanského soudního řádu (CPC) naznačuje, že kasační stížnost lze podat pouze proti rozsudku vydanému v krajním případě (sporné a ladné rozsudky, dohodnuté, účelné). V případě, že je jakýkoli opravný prostředek vyloučen zákonem, je stále možné kasační odvolání, pokud se soudce dopustil nadměrné pravomoci nebo pokud došlo k porušení práv na obhajobu.

Kasační opravný prostředek je nepřípustný, pokud je proti rozhodnutí možné podat opravný prostředek nebo pokud uplynula lhůta, rozhodnutí je tedy konečné a má pravomoc res iudicata . Nezáleží na tom, zda byla rozhodnutí rozporuplná nebo vynesena standardně. Proti rozsudku pro zmeškání je možné se odvolat, pokud uplynula lhůta pro podání námitky. To lze kombinovat s odvoláním, stejně jako s odvoláním k posouzení.

Výjimky

Rozsudek musí být krajním řešením, s výjimkou několika případů: rozhodnutí podle článku 618 o střetu soudních rozhodnutí, nebo v případě odvolání v zájmu zákona nebo nadměrné moci podané generálním prokurátorem k Soudnímu dvoru Kasace (viz níže) .

Účastníci kasačního odvolání Hlavní odvolání

Článek 609 CPC uvádí, že k tomuto opravnému prostředku je přípustná jakákoli strana, která má zájem. Je proto nutné být účastníkem řízení, které vydalo napadený rozsudek, a mít způsobilost.

Strana se nyní může odvolat, i když z rozhodnutí, které je pro ni nepříznivé, neprospívá její namítající. Jedná se o rozšíření článku 611 CPC, které pro sporné otázky stanoví, že kasační opravný prostředek je přípustný, i když byl vynesen rozsudek ve prospěch nebo proti osobě, která nebyla v daném případě účastníkem řízení. Tyto texty tedy umožňují straně odsouzené k občanskoprávní pokutě kasační stížnost z tohoto důvodu, přestože z této žádosti má prospěch třetí strana, stát. Judikatura dříve odmítla pro nedostatek žalovaného.

Vedlejší / vyprovokované odvolání

Článek 614 CPC stanoví, že přípustnost odvolání se řídí pravidly vedlejšího odvolání, přičemž upřesňuje, že pokud je vedlejší opravný prostředek v každém případě přípustný, musí být opravný prostředek podán v uznané lhůtě dvou měsíců. podat jeho obranu.

Dobrovolný zásah

Kasační soud je určen pro regulaci v právu soudního řádu . Nucený zásah třetí strany se zdá být obtížný a je vyloučen. Možný je pouze doplňkový dobrovolný zásah, ale musí být odůvodněn výjimečnými okolnostmi.

Odvolání státního zástupce

Odvolání obžaloby je obvykle přípustné pouze tehdy, pokud již byla účastníkem řízení, ale existují dva případy, kdy zákon výslovně uznává zájem obžaloby podat odvolání nezávisle na tomto postavení účastníka: případ odvolání v zájmu práva a odvolání pro nadměrné pravomoci.

Za účelem dodržování a dodržování zákona a zásad práva se může generální prokurátor odvolat proti jakémukoli rozhodnutí, které strany včas nezpochybnily. Cílem je ukončit právní nejistotu a sociální nepokoje, které by mohly vyplynout z porušení zákona soudem. Tím se zabrání nekonzistenci nebo v rozporu s judikaturou práva. Pro tento typ odvolání nemá prokurátor žádnou lhůtu, ale může ji uplatnit až po uplynutí lhůty pro strany. Je to pak plenární shromáždění Soudního dvora, které má rozhodnout o souladu soudního řešení s právem, ale pouze v zájmu práva, a tedy bez odkazu nebo účinku pro původní strany sporu.

V případě nadměrné moci bude státní zástupce jednat pouze na příkaz Ministerstva spravedlnosti (procesní úkon, jako je rozsudek, může být nadměrný, tj. Zásah do soudní moci výkonné moci).

Termíny

Obecně je lhůta pro podání kasačního opravného prostředku dva měsíce od doručení rozsudku o odvolání. Může to být kratší: ve volebních záležitostech je to deset dní. Odvolání nezastavuje předchozí rozhodnutí soudu, ale umožňuje v případě kasace opětovné projednání věci.

Odvolání

Z procesního hlediska se kasační opravný prostředek podává písemným prohlášením, které strana (nebo jeho zástupce se zvláštní pravomocí) zašle do rejstříku kasačního soudu.

Pomoc právníka Radám (právník u kasačního soudu) je povinná, s výjimkou volebních záležitostí. Je třeba poznamenat, že tato pomoc je povinná ve věcech sociálního zabezpečení, vzdělávací pomoci, předlužení, vyvlastnění a pracovního práva (od vyhlášky č. 2004-836 ze dne20. srpna 2004).

V trestních věcech Rozhodnutí, která mohou být předmětem kasačního opravného prostředku

Kasační opravný prostředek je otevřený pouze proti rozhodnutím „rozsudkům a rozsudkům vydaným v krajním případě“, podle článku L411-2 zákoníku soudní organizace.

Trestní řád stanoví, že proti určitým rozhodnutím nelze podat opravný prostředek, v tomto případě je kasační opravný prostředek možný pouze v případě „nadměrné moci“

Účastníci kasačního odvolání

Kasační stížnost podává státní zástupce nebo strana, na kterou je stížnost podána.

Termíny

V trestních věcech je lhůta pro podání kasačního opravného prostředku pět jasných dnů ode dne následujícího po vydání rozhodnutí. (Tato pětidenní lhůta nemusí začít běžet, dokud nebude rozsudek doručen nepřítomným nebo nezastoupeným osobám, nebo od konce lhůty pro podání námitky.)

Pokud jde o státního zástupce, lhůta pro podání odvolání je deset dní ode dne doručení. Státní zástupce u kasačního soudu však může po uplynutí této lhůty podat odvolání v zájmu zákona (článek 621 OSP).

Odvolání

Kasační opravný prostředek se podává u soudního úředníka, který vydal napadené rozhodnutí, nebo u vedoucího věznice v době zadržení žadatele o kasaci.

Pomoc právníka není v trestních věcech pro odsouzeného povinná. Ostatní účastníci trestního řízení jsou osvobozeni od služby advokáta radám, pokud do deseti dnů předloží kasační prostředky.

Podmínky přípustnosti před Státní radou

Výjimečný lék

Kasační stížnost před Státní radou je účastníkům otevřena proti jakémukoli soudnímu rozhodnutí vydanému v krajním případě správním soudem , správním odvolacím soudem nebo specializovaným správním soudem.

Termínové podmínky

Lhůta je ve většině případů dva měsíce od oznámení soudního rozhodnutí, které chce žadatel napadnout. Datum příjezdu žádosti do rejstříku Státní rady je zohledněno pouze při výpočtu tohoto období.

Ministerstvo právníka

Pomoc právníka Státní rady a kasačního soudu je povinná, s výjimkou dvou případů:

Žádost

Žádost musí obsahovat prvky nezbytné pro vyřešení sporu:

  • závěry, tedy to, co žalobkyně požaduje přesně od Státní rady (například úplné nebo částečné zrušení napadeného rozhodnutí soudu);
  • popis skutečností;
  • právní důvody směřující k prokázání, proč soudce v krajním případě soudil podle protiprávního postupu nebo nesprávně použil zákon;
  • K žádosti musí být přiložen rozsudek správního odvolacího soudu, rozsudek správního soudu nebo rozhodnutí specializovaného správního soudu, proti kterému žalobce směřuje, a všechny příslušné podklady.

Musí být poskytnuto v tolika kopiích, kolik je stran sporu plus dvě.

Kasační postup

Otevírací pouzdra nebo kasační prostředky

Zahajovací případ v soudním příkazu

Důvody uplatněné před kasačním soudem musí být legální, a nikoli de facto. Tyto prostředky již musely být uplatněny před soudcem, jehož rozhodnutí je napadeno, s výjimkou čistého práva nebo prostředků veřejného pořádku, které lze tedy kdykoli uplatnit, nebo prostředků vyplývajících ze samotného napadeného rozhodnutí.

Obvykle rozlišujeme následující případy zahájení kasace:

  • Porušení zákona (ve smyslu porušení právního státu). Právním státem může být formální pravidlo (postup, složení soudů, zejména publicita řízení) jako pravidlo hmotné podstaty a mohlo být porušeno odmítnutím žádosti, nesprávným použitím nebo nesprávným výkladem.
  • Nedostatek jurisdikce věcné příslušnosti
  • Nedodržení požadovaných formulářů z důvodu nulity pro provádění procesních dokumentů nebo rozsudků
  • Žádná nebo nedostatečná motivace:
    • Nedostatek motivace (naprostý nedostatek rozumu, rozpor důvodů, nereagování na závěry), což je technická závada
    • Nedostatek právního základu (nedostatečné odůvodnění), což je věcná vada, když důvody napadeného rozhodnutí nejsou dostatečné k tomu, aby umožnily kasačnímu soudu ověřit, zda bylo právo správně použito
  • Zkreslení písemného aktu (například: nesprávný výklad jasné a přesné klauzule smlouvy nebo závěti nebo závěrů strany)

Existují i ​​další méně časté případy otevření:

  • Rozpornost rozsudků (dvě vzájemně si odporující rozhodnutí soudu)
  • Přebytek pravomoci (zásah soudního orgánu do zákonodárné nebo výkonné moci, zejména když si soud aroguje právo, které nemá nebo že porušuje základní procesní zásadu)
  • Ztráta právního základu v důsledku nového zákona o okamžitém použití
Případ otevření ve správním řádu

Před Státní radou je situace obdobná, s několika nuancemi. Tak :

  • Skutečné chyby se lze dovolávat kasačně před Státní radou, pokud vyplývá z podkladů v případě předložených soudnímu řízení.
  • Denaturace je chápána v širším slova smyslu, protože se může týkat jakéhokoli dokumentu předloženého soudci soudu (včetně s ohledem na fakta)
Suverenita soudce soudu a kontrola kvalifikace

Je-li soudce suverénní, pokud jde o posouzení skutečností , může kasační soud, jako je Státní rada, na druhé straně ověřit právní kvalifikaci těchto stejných skutečností.

Účinky kasace

Dopady v soudnictví

Sémanticky se „kasací“ rozumí cenzura, tj. Nesouhlas kasačního soudu s napadeným rozhodnutím z důvodu nesprávného použití právního státu. Na procesní úrovni kasace automaticky znamená „zrušení“ napadeného rozhodnutí. Toto rozlišení se odráží ve výroku kasačních rozhodnutí použitím standardního výrazu „  rozbije a zruší [napadené rozhodnutí]“.

Ve velmi vzácných případech se uvádí pouze zrušení, nikoli kasace: toto řešení odpovídá hypotéze, podle níž musí být napadené rozhodnutí zrušeno z jiného důvodu, než je nesprávné použití právního státu soudem, jehož napadené rozhodnutí vychází (příklad: vstup v platnost nového pravidla veřejného pořádku, které se okamžitě použije na projednávané věci a které se nepoužije ke dni, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí; v takovém případě vyvodí kasační soud všechny důsledky, aniž by musel cenzurovat nebo „zrušit“ napadené rozhodnutí).

Kasace může být úplná nebo částečná. Bude to částečné, pokud se nesprávné použití právního státu týká pouze jednoho nebo více bodů napadeného rozhodnutí a tyto body nemají žádnou vzájemnou závislost s ostatními body tohoto rozhodnutí.

Pokud kasační soud zruší a zruší rozhodnutí soudu, postoupí věc obvykle jinému soudu, než který vydal rozhodnutí, ale vždy ve stejné míře (například jiný odvolací soud nebo odvolací soud) jiný okresní soud). V poměrně častých případech je však věc postoupena stejnému soudu, ale je nezbytně složena z jiných soudců než těch, kteří vydali napadené rozhodnutí. Postoupení po kasaci nevede k automatickému postoupení určenému soudu, kterého se strany musí chopit do čtyř měsíců od oznámení rozhodnutí o postoupení.

V menšině případů kasační soud zruší napadené rozhodnutí, aniž by věc postoupil jinému soudu, buď proto, že vyslovená kasační žaloba neznamená, že je nutné nové rozhodnutí ve věci samé, nebo proto, že skutkové okolnosti byly suverénně zaznamenány a posouzeny soudci v procesu, umožňují mu přímo aplikovat příslušné právní normy (článek L 411-3 zákoníku soudní organizace).

Kasace může, ale nemusí být zveřejněna.

Administrativní účinky

Mechanismus je u správních soudů analogický pouze částečně . Pokud Státní rada zruší rozsudek nebo rozsudek poslední instance, může věc postoupit soudu stejné povahy jako soudu, jehož rozhodnutí zrušil, ale může se také pro dobrý výkon spravedlnosti soudit sám zásluhy (to je to, co dělá nejčastěji po kasaci).

Poznámky a odkazy

  1. Srov. Ústavní rada , rozhodnutí č. 80-113 L ze dne14. května 1980a rozhodnutí č. 88-157 L ze dne10. května 1988.
    Rozhodnutí Státní rady, pokud rozhoduje v prvním a posledním stupni nebo jako soudce v odvolacím řízení, však nepodléhají kasačnímu opravnému prostředku, ale pouze kasačnímu opravnému prostředku.
  2. https://www.courdecassation.fr/institution_1/reforme_cour_7109/reformes_mouvement_8181/reforme_traitement_pourvois_8640/pourvois_tribune_38817.html
  3. „  Článek 605 občanského soudního řádu  “ na https://www.legifrance.gouv.fr ,1 st 01. 1980(zpřístupněno 16. listopadu 2018 )
  4. „  Článek 618 občanského soudního řádu  “ na https://www.legifrance.gouv.fr ,1 st 01. 1980(zpřístupněno 16. listopadu 2018 )
  5. „  Článek 609 občanského soudního řádu  “ na https://www.legifrance.gouv.fr ,1 st 01. 1980(zpřístupněno 16. listopadu 2018 )
  6. „  Článek 614 občanského soudního řádu  “ na https://www.legifrance.gouv.fr ,1 st 01. 1980(zpřístupněno 16. listopadu 2018 )
  7. Článek 17 zákona č. 67-523 ze dne 3. července 1967 o kasačním soudu : „Pokud se generální prokurátor kasačního soudu dozví, že bylo vydáno rozhodnutí v občanských věcech v rozporu se zákonem, s předpisy nebo k formám řízení, proti nimž však žádná ze stran ve stanovené lhůtě nepožádala nebo které byly provedeny, je po uplynutí lhůty nebo po výkonu postoupí kasačnímu soudu. Dojde-li ke kasační žalobě, strany ji nemohou využít k obcházení ustanovení zrušeného rozhodnutí. „See a Cass plénu, 31. května 1991, odvolání n o  90-20105 , kteří odsoudili praxi surrogacy před zákonem bioetiky.
  8. čl. 996 a 999 občanského soudního řádu
  9. například příkaz prezidenta vyšetřovacího senátu, podle kterého podle článku 186-1 trestního řádu není třeba vyšetřovací komoře podat odvolání proti příkazu vyšetřujícího soudce, který rozhodl o příslušnosti, zatímco článek 186 trestního řádu umožňuje odvolání proti příkazům, které rozhodly o příslušnosti
  10. „  Článek 621 občanského soudního řádu  “ na https://www.legifrance.gouv.fr ,19. března 1986(zpřístupněno 16. listopadu 2018 )
  11. Dříve posuzováno Zvláštní komisí pro kasaci důchodů.
  12. Srov. Čl. 604 občanského soudního řádu a 567 trestního řádu.
  13. Účinky kasace
  14. http://www.courdecassation.fr/jurisprudence_2/assemblee_pleniere_22/cour_cassation_11926.html

Podívejte se také

Pro soudní soudy

Občanský soudní řád

Trestní řízení

Pro správní soudyDalší mimořádné postupy