Serge de Reshaina

Serge de Reshaina Životopis
Narození Datum neznámé
Ras al-Ain
Smrt 536
Konstantinopol
Činnosti Spisovatel , filozof
Jiná informace
Pole Lék
Náboženství Pravoslavné křesťanství

Serge nebo Sergius z Reshainy je křesťanský kněz, lékař, vědec a syrský překladatel, který zemřel v Konstantinopoli v roce 536 .

Životopisné prvky

Pocházel z bohaté rodiny, studoval teologii, filozofii a medicínu v Alexandrii , poté se stal knězem a hlavním lékařem (ἀρχιατρός) v Theodosiopolis v Sýrii v Syriac Resh 'ayna . Možná tam založil školu. Město bylo v samém srdci monofyzitské Sýrie a Serge se přirozeně této tendence křesťanství držel, ale bez jakékoli exkluzivity, protože byl v kontaktu s nestoriánskými učenci , například s biskupem Theodorem de Mervem. Nakonec se dostal do konfliktu s monofyzitským biskupem Theodosiopolisu, jistým Ascoliosem, a odvolal se proti němu, pravděpodobně v roce 535 , u patriarchy Antiochie Ephrem , který byl fanatickým oponentem monofyzitů . Prošel v táboře úředníka pravoslavné církve a byl patriarchou Efremem pověřen misí k papeži Agapetovi I. sv . V Itálii začala válka mezi Ostrogóty a vojsky císaře Justiniána  ; během zimy 535 - 536 odešel papež zprostředkovat do Konstantinopole a vzal s sebou Sergea. Příchod do císařského hlavního města se uskutečnil dne 20. února 536 ; Serge zemřel náhle před papežem Agapetem , který zemřel dne22. dubna téhož roku.

Umělecká díla

Serge de Reshaina měl významnou činnost překladatele řeckých textů do syrštiny a je autorem originálních prací v syrštině z oblasti teologie, filozofie, medicíny a astronomie- astrologie .

Serge byl prvním překladatelem pojednání pseudo-Dionysia Areopagita do syrštiny . Tento překlad je doprovázen několika rukopisů Scholia Phocas Bar Sargi z Edessa ( VIII th  století). Serge zahájil tento překlad eseje o duchovním životě , který je silně cítil, že vliv Evagrius Pontu , takže je velmi pravděpodobné, že k ujištění o mystické Nestorian Joseph Hazzaya ( VIII th  století), že by mít také přeložil gnostických staletí z Evagrius .

V oblasti sekulární filozofie se Serge zajímal hlavně o aristotelovskou logiku. Jeho hlavní prací v této oblasti je komentář ke kategorii Sedm knih. Zanechal také pojednání s názvem Příčiny vesmíru podle Aristotelových zásad a O pohlaví, druzích a jednotlivcích . Někteří přisuzují to bez jistoty verze Syriac z kategorií , dvě smlouvy pseudo-aristotelské World a duše , a Isagoge z porfyru . Tvrdil, že „původ, počátek a princip veškerého poznání byl Aristoteles , a to nejen pro Galena a pro další lékaře jako on, ale také pro všechny autory zvané filozofové, kteří za ním přišli. [...] Neexistuje žádný způsob ani cesta ke všem vědám pro schopnosti člověka, ne-li díky učení logiky “. Je jedním z mála Syřanů této doby, který se zajímal o Aristotela pro sebe, a ne jako pouhý nástroj pro teologii a výklad.

Existuje šest překladů pojednání o morální filozofii do syrštiny, které by klidně mohl být Serge: tři Plutarchos ( O uzdravení hněvu , O zisku, který může člověk čerpat ze svých nepřátel , O praxi morálky ); jeden z Luciena ( ten by neměl lehce důvěřovat v pomluvě ); dva z Themistios ( O přátelství a O ctnosti , nezachované v původní řecké verzi).

V medicíně mu bylo připočítáno, že překládal do syrštiny třicet sedm děl Galena a dvanáct Hippokrates . Zůstávají (vycházející přímo z něj) tři knihy Smlouvy o Galenově jednoduchém . Tyto překlady byly revidovány IX tého  století Hunayn ibn Ishaq (kdo někdy ukázal rozhodující dostatek informací o jejich kvalitě). V IX th  století také, oni sami byli přeloženy do arabštiny (o Hunayn ibn Ishaq a další), a arabští učenci pozdějších stoletích byli vždy informováni o úloze, kterou Serge v tomto přenosu.

Nakonec jsme také držet se od něj dvě pojednání o astronomy- astrologii  : O vlivu Měsíce podle astrologů (ve vývoji skutečnosti z pojednání Na kritických dnů od Galena ) a na pohybu slunce .

Textová vydání

Studie

Poznámky a odkazy

  1. Také se dříve jmenovalo Serge nebo Sergius de Rhesine.
  2. V současné době se Ra's al-'Ayn v severní Sýrii , na hranici s Tureckem , městem známým mnoha termálními prameny (syr. Ayna ), zdá se, že jich je více než sto, včetně Nab'a al-Kebrît , který odpovídají narození Khabura nebo Haburu, přítoku Eufratu  ; o městě a řece v pozdním starověku, viz Michel Tardieu, Les landscapes reliques: Routes et haltes syriennes d'Isidore à Simplicius , Peeters, 1990, kap. 3: „Zdroje Hābūra“.
  3. Autor odpovědí na otázky od Serge .
  4. Jeho jméno je dokonce citováno jako jedna z možných identit tohoto tajemného autora; viz Y. de Andia, „Pseudo-Denys“, v Critical Dictionary of Theology , PUF, 2007, s.  964.
  5. Podle A. Guillaumonta ( Les Kephalaia Gnostica d'Évagre le Pontique a historie origenismu mezi Řeky a Syřany , Patristica Sorbonensia 5, Seuil, 1962) by byl Sergův překlad ten, který objevil, méně pozměněn a redigován v smysl pro ortodoxii, než jaký připisoval Philoxène de Mabboug , který přiměl Evagriuse, aby vyhověl oponentovi Origena, když byl spíše jeho žákem.
  6. Rukopisy BN Syr. 354 v Paříži (jedna kniha), Add. 14658 v Londýně (šest knih); také Sachau 88 v Berlíně a další rukopis hlášený klášteru Panny Marie ze semen (Rabban Hormizd) v Alqosh (Irák).
  7. Citováno H. Hugonnard-Roche, čl. cit. , Asian Journal 277 (1989), str.  9-10.
  8. dohad od Anton Baumstark .