Narození |
1610 Lvov |
---|---|
Smrt |
1675 Konstantinopol |
Činnosti | Skladatel , malíř , překladatel , diplomat , muzikolog , překladatel Bible , básník |
Náboženství | islám |
---|---|
Hnutí | Barokní malba |
Albert Wojciech Bobowski (také Albertus Bobovius), svým muslimským jménem ʿAlī Ufqī ( 1610-1675 ), byl skladatel, orientalista a dragoman v Osmanské říši . Přeložil Bibli do osmanské turečtiny a gramatiku z tohoto jazyka. Jeho hudební dílo je považován za jeden z nejvýznamnějších klasické osmanské hudby XVII th století.
Bobowski se narodil v polsko-litevském království v Bobowě poblíž Gorlic . Byl vychován v protestantské rodině a zahájil kariéru jako kantor. Byl unesen Tatarů z Khan Temir v jeho dospívání (mezi jeho 13 th a 30 th let, podle zdrojů) a převezen do Konstantinopole ; později vstoupil do paláce Mourada IV., kde strávil 19 let jako hudebník a hudební mistr. Tam konvertoval na islám a přijal jméno „Alī Ufqī“.
Slouží sultánům Mouradovi IV. , Ibrahimovi a Mehmedovi IV . Jako hráč stránek a santurů . žije nějaký čas v Egyptě a dělá pouť do Mekky . V roce 1657 znovu získal svobodu. Po návratu do Konstantinopole se stal dragomanem (oficiálním tlumočníkem) a šel do služeb anglického velvyslance Thomase Bendisha , poté jeho nástupců.
Setkal se s několika západními cestujícími, kterým sdílel své znalosti Východu: Antoine Galland , Paul Rycaut , Claes Rålamb , Jean-Baptiste Tavernier , John Covel atd. V roce 1665 napsal v italštině Relation du seraglio du Grand Seigneur popisující život císařského paláce v Topkapi, který jako jeden z mála autorů znal zevnitř ještě před posledními lety Impéria. Podrobně popisuje vznik a aktivity sultánových stránek ve vnitřní škole v Enderûnu . Tato práce byla přeložena do němčiny a publikována ve Vídni v roce 1667 pod názvem Serai Enderun, das ist inwendige beschaffenheit der türkischen Kayserl. residenz atd. , poté v italštině v Parmě v roce 1679.
Bobowski je vůči turecké hudbě docela kritický ; podle něj, i když Osmané používají 24 druhů časů, nemohou si všimnout hudby a jejich melodie jsou obecně primitivní. Existuje však výjimka pro murabbu , melodie v perštině, které oceňují vzdělaní lidé; tato delikátní hudba je doprovázena speciálními nástroji, jako je tambûr (strunný nástroj), žaltář a oud . Říká, že Mourad IV , válečný sultán, nebyl příliš citlivý na zdokonalování západní hudby, ačkoli mu barbaři poslali italského hudebního mistra.
Bobowski hovořil kromě polštiny a osmanské turečtiny , arabštiny , francouzštiny , němčiny , řečtiny , hebrejštiny , italštiny a latiny . Jeho znalost jazyků a jeho konverze k islámu mu dávají vůli umožnit oběma civilizacím, o nichž tvrdí, že mají lepší vzájemné porozumění.
Jeho překlad bible do osmanské turečtiny , známý jako Kitabı Mukaddes („svatá kniha“), byl po dlouhou dobu jediným překladem bible do tohoto jazyka. Pak graphiée latinka XX th století a je někdy používán dnes, navzdory tureckého překladu v roce 2002.
Kromě toho přeložil anglikánský katechismus do osmanské turečtiny.
Od turečtiny po evropské jazyky mu dlužíme vysvětlení islámu v latině, De Turcarum Liturgia, Peregrinatione Maccana, Circumcisione .
Bobovski, vychovaný v protestantské rodině, znal písně ženevského žaltáře . Tato zkušenost měla velký vliv na jeho složení 14 tureckých žalmů. Tato sada žalmů známých jako Mezmurlar vytvořená v roce 1665 je klasifikována podle tureckého modálního systému a je s velkou jasností doprovázena textem v osmanské turečtině. Kvůli určitým rysům francouzské prozódie jsou ženevské melodie obecně v asymetrických metrech, což je činí více podobnými orientální hudbě než západní klasické hudbě. Hudba je zpracována jako pozadí velké rytmické intenzity, aby byl text vylepšen.
Napsal několik antologií duchovní a světské, instrumentální nebo vokální hudby, Mecmûa-i Sâz ü Söz („Sbírka instrumentálních a vokálních děl“), z nichž se nám dochovaly dva rukopisy ( Britská knihovna a Národní knihovna [1] ). Toto dílo, které poprvé používá noty západní hudby pro osmanská díla, si uchovalo stovky osmanských hudebních děl
V roce 1666 napsal Bobowski gramatiku osmanského Turka. Překládá také díla Huga Grotia a Komenského . „ Http://siratalmustaqim.blog.onet.pl/2,ID61069769,index.html “ ( Archiv • Wikiwix • Archive.is • Google • Co dělat? )