Lvov Львів | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Heraldika |
Vlajka |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Správa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Země | Ukrajina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pododdělení | Lvovská oblast | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
starosta | Andriy Sadovy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poštovní směrovací číslo | 79000 - 79490 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předčíslí tel. | +380 322 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Demografie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Populace | 724 314 obyvatel. (2020) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hustota | 4 236 obyvatel / km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zeměpis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontaktní údaje | 49 ° 51 ′ severní šířky, 24 ° 01 ′ východní délky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadmořská výška | 289 m |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plocha | 17 101 ha = 171,01 km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadace | XIII th century | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
První zmínka | 1256 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | Město od roku 1356 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bývalá jména | Lemberg, Lwów, Lvov, Léopol | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geolokace na mapě: Lvovská oblast
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Připojení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
webová stránka | www.city-adm.lviv.ua | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Seznam měst na Ukrajině | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lvov (v ukrajinštině : Львів , L'viv ( / l ʲ v i u̯ / ); v polštině : Lwów ( / l v u f / ); v ruštině : Львов , Lvov ( / l ʲ v o f / ); v Německy : Lemberg ; v jidiš : לעמבערג ; v italštině : Leopoli ; v latině : Leopolis ; v maďarštině : Illyvó (ve středověku); ve francouzštině : Léopol , Lwów , Lvov a později Lvov ) je největším městem této části Západní Ukrajina , správní město lvovské oblasti a historické centrum Galicie , dříve polské provincie, poté rakouské po rozdělení Polska, hlavní město lvovského vojvodství v rámci polské republiky do roku 1939 .
V roce 2020 měla populace 724 314 obyvatel, kteří se nazývali „Lviviens“ (historicky leopolitané).
Architektonický soubor ze starého města je na seznamu světového kulturního dědictví města UNESCO .
O rozloze 171 km 2 , Lvov je asi 70 km od hraničního polském a 469 kilometrů na západ z Kyjeva . Obklopen mnoha kopci, že má průměrnou nadmořskou výškou 289 m nad mořem. Nejvyšším bodem je Vysokyy Zamok (vysoký hrad), kopec 409 m .
Staré město obklopené hradbami se nacházelo na úpatí Vysokého hradu a řeky Poltvy . V XIII -tého století, řeka byla použita pro obchod a přepravu zboží. Ale na začátku XX -tého století, řeka se stále více znečištěné, to bylo pokryto a nyní vede pod starým městem. Nad podzemní řekou se nachází centrální lvovská tepna, Liberty Avenue ( Prospekt Svobody ) a slavná lvovská opera .
Klima Lviv je kontinentální mírný. Průměrná teplota je -4 ° C v lednu a 18 ° C v červnu. Přestože existuje asi 660 mm o srážky za rok, město zažívá období sucha v létě. Lvov má v průměru 300 slunečných dní za rok.
Měsíc | Jan. | Února | březen | duben | smět | červen | Jul. | srpen | Září | Října | Listopad. | Prosinec | rok |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průměrná minimální teplota ( ° C ) | -6.1 | -5,5 | -1,7 | 3.6 | 8.4 | 11.3 | 13.2 | 12.5 | 8.4 | 4.1 | -0,3 | -4,6 | 3.6 |
Průměrná teplota (° C) | -3,1 | -2,2 | 1.9 | 8.3 | 13.8 | 16.4 | 18.3 | 17.7 | 13 | 8.1 | 2.6 | -1,8 | 7.8 |
Průměrná maximální teplota (° C) | -0,1 | 1.3 | 6.3 | 13.6 | 19.4 | 22 | 23.9 | 23.5 | 18.3 | 12.9 | 6 | 0,9 | 12.3 |
Zaznamenejte studené (° C) datum záznamu |
-28,5 1954 |
-29,5 1956 |
-24,8 1958 |
-12.1 1941 |
-5 2007 |
0,5 1977 |
4,5 1951 |
2,6 1984 |
-3 1977 |
-13,2 1997 |
-17,6 1965 |
-25,6 1975 |
-29,5 1956 |
Zaznamenejte datum záznamu (° C) |
13.8 2002 |
17,7 1990 |
22,4 1974 |
28.9 2012 |
32.2 1938 |
33,4 1938 |
36,3 1938 |
35,6 2012 |
31 2008 |
25,3 1966 |
21.6 2010 |
16,5 1989 |
36,3 1938 |
Sluneční svit ( h ) | 65.1 | 79.1 | 111.6 | 189 | 226,3 | 237 | 254,2 | 223.2 | 180 | 148.8 | 57 | 37.2 | 1 808,5 |
Srážky ( mm ) | 40 | 44 | 45 | 52 | 89 | 89 | 96 | 77 | 67 | 52 | 49 | 48 | 748 |
Počet dnů se srážkami | 9 | 9 | 11 | 14 | 16 | 17 | 16 | 14 | 14 | 14 | 13 | 11 | 158 |
Relativní vlhkost (%) | 83 | 81 | 77 | 69 | 71 | 74 | 75 | 76 | 79 | 80 | 84 | 85 | 78 |
Počet dnů se sněhem | 17 | 17 | 11 | 3 | 0,1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 8 | 15 | 72 |
Vylepšete to nebo diskutujte o věcech ke kontrole . Pokud jste právě připojili banner, zde označte body, které chcete zkontrolovat .
Město bylo založeno v XIII th století od Daniel I prvního krále Galicia-Volyn dynastie Romanovich, který mu dal název je odvozen od jeho syna Lva (Leo) . To nahradilo Halytch jako hlavní město Galicie.
Ačkoli první zmínka o Lvově v datech kroniky zpět do roku 1256, archeologické vykopávky v roce 1993 ukázaly, že tam byly tábory na VI th století. V IX -tého století, Galicia byl připojen k říše Velké Moravy a byl vyhledávaný oběma rozvíjejících se zemích: Polsko během panování Mieszko I er , vedoucí Polans a Kyjevské Rusi . Předpokládá se, že Mieszko vládl Galicii mezi lety 960 a 980 . Podle Kroniky Nestora ji v roce 981 dobyl kyjevský knížet Vladimír Veliký. Od roku 1084 vzniklo nezávislé haličské knížectví , jehož hlavním městem se stalo město Halytch (Galič).
V roce 1323 vymřela místní dynastie Romanovičů. Město bylo odkázáno dědici dynastie Romanovičů (jeho matkou) - Boleslasovi z Mazovska (také jeho otci) patřícímu k polské dynastii Piastů . Přijal jméno „Iouryi“ (George) a přijal řecké pravoslavné náboženství, ale nezískal podporu místních šlechticů, kteří ho otrávili. Po jeho smrti v roce 1340 si práva Lvova nárokoval jeho bratranec Kazimír Veliký , polský král, který úspěšně napadl Halič a roku 1349 obsadil město . V roce 1356 král Kazimír udělil městu práva Magdeburku a právo vládnout sám: problémy města pak musela spravovat rada volená bohatými občany. V roce 1386 byla oblast Lvova zahrnuta do majetku polské koruny polskou Jadwigou (Hedwig) . Později bylo město sídlem korunovace několika polských králů.
Část Polska (a později Litevsko-polská republika dvou národů ), Lwów (podle polského pravopisu), se stala hlavním městem Rusínského vojvodství , které zahrnovalo pět regionů: Lwów, Chełm (v ukrajinštině Kholm), Sanok , Halicz (v ukrajinštině Halych) a Przemyśl . V následujících stoletích se Lwów stal převážně polským multietnickým a víry vídeňským městem a centrem kultury, vědy a obchodu. Byly zde založeny tři arcibiskupství: latinsko-katolické arcibiskupství, řecko-katolické arcibiskupství (zvané Uniate) a arménské arcibiskupství. Na XVI th století, židovská populace dosáhla tisíc. Tam byl také Němci , tedy z XVI th století, protestanti.
V první polovině XVII th století, město mělo mezi 25 a 30 000 lidí, včetně mnoha řemeslníků.
První univerzita byla založena králem Janem Kazimíra Polska v roce 1661 jako jezuitské akademie v návaznosti na zřízení kolegia tohoto řádu byl otevřen v 1608. krále Augusta III potvrzuje tyto výsady, transformovat to do akademie Lwów v 1758 , poté Pope Clement XIII následujícího roku tím, že ji povýší na univerzitní status.
V letech 1649 a 1655 dvakrát obléhal město vůdce ukrajinských kozáků Bogdan Khmelnitsky , nejprve spojen s krymskými Tatary a poté s carem . Khmelnitsky selhal; Lwów a Halič tak unikly ruské nadvládě.
V roce 1772 , po rozdělení Polska, Lwów se stal pod německým názvem Lvově, hlavní město rakouské provincie s názvem Království Galiciy a Lodomeria . Tento režim zanechal na architektuře města velký otisk. V roce 1776 se objevil Gazette de Léopol , francouzské periodikum, první noviny na Ukrajině. V roce 1784 byla světská univerzita otevřena císařem Josefem II . Kurzy se konaly v latině, němčině a polštině, poté od roku 1786 v ukrajinštině. Na počátku XIX th století, město se stalo sídlem primase v ukrajinské řeckokatolické církve .
V roce 1867 , Galicia , stále připojen k Rakousku-Uhersku, získá velkou autonomii a Poláci těžil z některých kulturních svobod, místní správy a vzdělávání. Ukrajinské vlastenecké hnutí však zůstalo.
Po první světové válce , během rozpadu habsburské říše , místní ukrajinské obyvatelstvo vyhlásilo Lvov za hlavní město Západní Ukrajiny v1 st 11. 1918s podporou rakouské armády zmařit civilní moc v rukou Poláků, kteří vyjádřili touhu po nezávislosti. O několik dní později převzala kontrolu nad většinou centra města většinová polská populace, ale ukrajinské síly vybavené Rakušany město obléhali.
Převážně polské město se vrátilo do polského stáda po více než století nepřítomnosti polského státu až do druhé světové války , kdy bylo v zahraničí známé pod svým polským názvem Lwów. Nemělo by se zapomínat, že Lwów měl pro Poláky zásadní symbolický význam. V roce 1922 byl první pravidelný letecký let spojen s Gdaňskem do Varšavy a poté do Lvova (společnost Aerolloyd , předchůdce LOT Polish Airlines ).
Lwów měl silnou jidiš nebo německy mluvící židovskou komunitu : v roce 1939 byla téměř třetina populace nebo více než 100 000 obyvatel Židů a město mělo padesát synagog .
Etnokulturní distribuce v roce 1931Polský sčítání 1931 vykazuje následující údaje:
polština | 198 212 | (63,5%) |
jidiš | 75 316 | (24,1%) |
ukrajinština | 24 245 | (7,8%) |
Rusínský | 10 892 | (3,5%) |
jiný | 3,566 | (1,1%) |
Celkový | 312 231 |
Římští katolíci | 157 490 | (50,5%) |
Židé | 99 595 | (31,9%) |
Řeckokatolíci (uniaté) | 49 747 | (15,9%) |
Ortodoxní | 1077 | (0,3%) |
Ostatní | 4 322 | (1,4%) |
Celkový | 312 231 |
Na začátku druhé světové války vZáří 1939, byla oblast poprvé napadena Němci. the12. září, začaly první německé útoky na město, ale byly odrazeny po prudkých bojích proti polským silám zakořeněným v centru města, složených z místních dobrovolníků a uprchlíků. Německý generální štáb se rozhodl stáhnout a obklíčit Lvov v době čekání na příchod posil. Město bylo zcela obklopeno Wehrmachtem14. září1939. Při uplatňování paktu německo-sovětské se Rudá armáda zase napadl region na17. září1939. Na konci bitvy o Lwów se polská posádka vzdala Sovětům dne22. září1939. Tento region byl poté anektován Sovětským svazem a začleněn do Ukrajinské sovětské socialistické republiky na základě jedné z tajných klauzulí Paktu Molotov-Ribbentrop . To byl začátek politiky represálií vůči polskému a židovskému obyvatelstvu.
V červenci 1941 zahájilo město obsazené německými jednotkami, nacisty a jejich ukrajinskými pomocníky politiku „etnické a intelektuální očisty“, zejména ničením polské inteligence (a jejich rodin) během masakru profesorů ve Lvově . Tyto operace, připravené předem vytvořením seznamů Poláků, které měly být eliminovány po invazi do Polska ( Sonderfahndungsbuch Polen s 61 000 jmény), a prováděny nacisty během německého postupu směrem k IS.
Protože 25. června 1941, ukrajinští nacionalisté Stepan Bandera začínají pogromy proti Polákům, Židé ve Lvově jako odvetu proti vraždám vězňů spáchaných NKVD podle svědectví shromážděných Němci, většina vězňů byla členy OUN (Organizace Ukrajinští nacionalisté ), ale byli mezi nimi i Poláci a Židé. Ukrajinci obvinili místní židovské obyvatelstvo z podpory sovětského okupačního režimu a zejména z pomoci NKVD při vražedné ofenzivě proti ukrajinským nacionalistům.
Na oplátku za popravy vězňů ze strany NKVD byly ve Lvově vypuštěny dva pogromy 30. června a 25. července 1941nepřetržitě po dobu čtyř týdnů, během nichž bylo zabito 4 000 Židů. the30. června, jsou to muži praporu Nachtigall , kteří shromažďují půl tisíce Židů , které zatkli v ulicích na kontrolních stanovištích nebo v jejich domovech. Pomáhají jim civilisté, kteří nosí pásky, kteří budou organizováni,1 st srpen, do pomocného policejního sboru, UP. Zatčení jsou rekvirováni, aby odnesli mrtvoly z cel. Jakmile je práce hotová, podstoupí mučení rasy štik, konkrétně ubití k smrti mezi dvěma řadami ukrajinských bajonetů na příkaz důstojníka.
Ve stejný den je vydáno tisíc Židů k urážkám a úderům davu, který zároveň pokrývá květinami německé vojáky, zatímco fandí Hitlerovi a Banderovi. Spolupráce ukrajinského obyvatelstva a nadšení účastníků jsou řízeny, což odráží vypočítanou politiku teroru. Úřad ruší konečné brzdy individuálního svědomí, kterými jsou morální pravidla, manipulací a matením obětí a katů. Dav je naléhavě pozván na slavnostní demonstraci, která vyvrcholí masakrem.
V následujících týdnech bylo systematicky provedeno sedm tisíc zatčení ze seznamů, které dávno připravil Sicherheitsdienst (SD) (francouzsky: bezpečnostní služba). Až do jeho odjezdu na východ Ternopil na7Července ráno se těchto zatčení účastní prapor Nachtigall, který byl do té doby přidělen hlavně strážci zboží. Asi tři tisíce zatčených byly popraveny na městském stadionu ve Lvově.
Na začátku Listopad 1941, Němci vytvořili ghetto severně od města, které přejmenovali na Lemberg, jako za dnů Rakouska-Uherska . The Einsatzgruppen vraždy tisíce starých a nemocných Židů, neboť přes Peltewna Street Bridge do ghetta. vBřezen 1942začali Němci deportovat Židy do vyhlazovacího tábora Belzec . vSrpna 1942bylo z lembergského ghetta deportováno a vyhlazeno více než 65 000 Židů. Další tisíce jsou posílány do nedalekého tábora nucených prací Janowska . Na začátku měsíceČerven 1943, ghetto je zničeno a tisíce Židů jsou při této příležitosti znovu masakrovány. Přeživší ghetta jsou posláni do nuceného pracovního tábora Janowska.
the 27. července 1944je Wehrmacht trvale vyhnán z města Rudou armádou . V roce 1945 , po staletích polské přítomnosti, byl region anektován Sovětským svazem a přeživší Poláci byli vyhnáni na západ, zejména do Vratislavi (v němčině Breslau ), v Dolním Slezsku , v regionu do té doby německém, poté retrocesovali Polsko .
Bez Poláků nebo Židů je toto město, do té doby intelektuální a multikulturní tavící kotlík, prázdné své podstaty a hlavních obyvatel, kteří ho proslavili.
Historické centrum Lvova tímto obdobím hodně trpělo. Ve městě a dokonce i v jeho historickém centru stále zůstává několik budov Sovětů. Fasády starých budov, opotřebované časem a nedostatečnou údržbou, prošly od konce tohoto období pomalou rekonstrukcí, i když město má potíže s obnovením této staré čtvrti do její bývalé nádhery: tato situace je srovnatelná se situací sv. Petersburg a Havana . To nebrání tomu, aby město od bytí jedinou zemí, které mají být zahrnuty do světového kulturního dědictví města UNESCO .
Sčítání lidu (*) nebo odhady počtu obyvatel:
1750 | 1840 | 1851 | 1873 | 1880 | 1900 | 1910 |
---|---|---|---|---|---|---|
25 000 | 61 600 | 68 000 | 87 100 | 110 300 | 159 900 | 234 000 |
1915 | 1920 | 1926 | 1931 | 1939 | 1959 | 1970 |
---|---|---|---|---|---|---|
212 000 | 219 400 | 240 000 | 312 231 | 340 000 | 410 678 | 553 452 |
1979 | 1989 | 2001 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|
667 243 | 790 908 | 732 818 | 732 009 | 729 842 | 730 272 | 729,038 |
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | - |
---|---|---|---|---|---|---|
729 429 | 728,350 | 727 968 | 726 772 | 724 713 | 724 314 | - |
Etnická skupina | 1900 | 1931 | 1959 | 2001 |
---|---|---|---|---|
Ukrajinci | 19,9% | 15,9% | 60,0% | 88,1% |
Rusové | 0% | 0,2% | 27,0% | 8,9% |
Židé | 26,5% | 31,9% | 6,0% | 0,3% |
polština | 49,4% | 50,4% | 4,0% | 0,9% |
V roce 2012, s 8 022 porody (oproti 7 604 v roce 2011), byla porodnost hlavního města 11,0 promile (oproti 10,7 promile v roce 2011). Po letech demografického poklesu tak město zažilo svůj první přirozený nárůst v průběhu roku. Nicméně, úmrtnost se zvýšila z 11,0 promile v roce 2012 s 8,010 úmrtí v průběhu roku 7892 pouze proti úmrtí v roce 2011 s mírou 10,8 promile.
Lvov dlouho trpěl nedostatkem investic do infrastruktury, a to jak v dobách Sovětů, tak po získání nezávislosti Ukrajiny. V posledních letech se obec snaží zlepšit a modernizovat svůj dopravní systém a v roce 2011 provedla zásadní reformu sítě veřejné dopravy. Lvov také začal rozvíjet síť cyklostezek.
První tramvajové linky jsou slavnostně otevřeny5. května 1880. the31. května 1894, poslední tramvajová trať stále tažená koňmi je elektrizovaná. Po druhé světové válce a začlenění do Sovětského svazu bylo několik linek uzavřeno, ačkoli většina infrastruktury byla zachována. Kromě toho je mnoho zastávek odstraněno a dnes je průměrná vzdálenost mezi dvěma zastávkami kolem dvou kilometrů.
V současné době se síť Lvova skládá ze 75 kilometrů tratí a přibližně 220 tramvají . Většina tramvají je typu KT4, které v České republice vyrábí společnost Tatra . New T4 + T4 jsou v provozu na lince n o 2. starších vozidel gothaer waggonfabrik před druhou světovou válkou se stále používají pro údržbové práce.
Lvov má autobusovou síť s více než 50 linkami obsluhovanou hlavně relativně novějšími autobusy vyráběnými místně a ojetými autobusy vykoupenými z německých měst.
S koncem války a návratem mnoha obyvatel, kteří uprchli z města, zažil Lviv silný populační růst a rozšířil se poměrně rychle. To také urychlil program rozvoje těžkého průmyslu v regionu rozhodnutím sovětských úřadů. Od roku 1952 , kompenzovat nedostatek dopravních prostředků, trolejbusových linek začal nahradit tramvajových linek , které byly odstraněny. Následně bylo postaveno mnohem více linek pro připojení předměstí koleje k městu. Ve městě dnes obíhá kolem 200 vozíků , většinou postavených v 60. letech .
Nádraží Lviv je hlavní železniční rozbočovač s ne méně než devět linky sbíhají. Většina ukrajinských měst i některá cizí města jsou přímo napojena na Lvov. Vzhledem ke své blízkosti k polským hranicím je železniční doprava do této země četná. Mnoho vlaků prochází Przemyślem a Rawou Ruskou jako luxusní vlak spojení Kyjev - Krakov . Další informace: Web Lviv Railway (v ukrajinštině) .
Lvov má mezinárodní letiště ( IATA kód : LWO) ležící jihozápadně od města asi 3 km od centra města. Je obsluhován trolejbusem a autobusem. Pravidelná vnitrostátní a mezinárodní spojení existují s Kyjevem , Simferopolem , Moskvou , Varšavou , Frankfurtem , Vídní , Dortmundem s nízkonákladovou společností Wizzair a také s dalšími zahraničními městy.
Letiště bylo renovováno v očekávání mistrovství Evropy ve fotbale UEFA 2012 , které se konalo částečně ve městě.
Během tažení do Polska ( druhá světová válka ), město je doma k vojenské základně vybavené z letiště v listopadu 1937 se skládá ze dvou stíhacích perutí složkou vzduchu je 161 th polský stíhací letka a 162 e .
Ekonomika Lvova je relativně různorodá. Sektor informačních technologií zaměstnává přibližně 12 000 lidí. Ve Lvově pracuje téměř 15% ukrajinské pracovní síly v tomto sektoru. Největší ukrajinská společnost v tomto odvětví, Softserve (en) , má sídlo ve Lvově, kde zaměstnává přibližně 4 000 pracovníků. Další vzkvétající aktivitou je cestovní ruch. Hotelová a turistická infrastruktura byla během mistrovství Evropy ve fotbale 2012 značně rozšířena .
Fotbal: Karpaty Lviv , FK Lviv a Rukh Lviv
Arena Lviv : Tato etapa z fotbalu může ubytovat 34,915 lidí, a byl jedním z osmi stadionů hostitelem mistrovství Evropy 2012 . To hostí FK Lvov a Rukh Lvov a některé zápasy Evropského poháru ze Doněck Šachtar od roku rusko-ukrajinský konflikt ve městě Doněck .
Ukraina Stadium : The stadion na fotbal se může ubytovat 28,051 lidí. Je hostitelem Karpaty Lviv .
Lvov je hlavní vzdělávací a výzkumné středisko na Ukrajině, které je domovem dvanácti univerzit , osmi akademií a řady malých vysokých škol. Více než 100 000 studentů se každoročně vzdělává ve více než padesáti vysokých školách. Město hostí také osm ústavů Národní akademie věd Ukrajiny , více než čtyřicet ústavy z výzkumu .
Hlavní univerzity jsou:
Lvov je jedním z center náboženského života na Ukrajině.
Podívejte se na podrobný článek o ukrajinských klášterech ve městě.
Letiště Lvov byl dějištěm tragédie27. července 2002, když během demonstrace narazilo do davu stíhací letoun SU27 , zahynulo 83 a zranilo 115 .
Město bylo ponořeno prosince 2004od oranžové revoluce od okamžiku, kdy se velmi sporné prezidentské volby téměř obrátil ve prospěch moci na svém místě. Byla jednou z prvních, kdo odmítl vítězství Viktora Janukovyče .
V roce 2012 se zde konaly zápasy mistrovství Evropy ve fotbale , což byla příležitost ke zvýšení kapacity hotelu.
Pohled na Lvov, z Haut-Château
Panorama starého města
Lvov
Radnice, Rynokovo náměstí
Potocký palác
Architektura
Lvovská umělecká galerie
Náměstí Adama Mickiewicze
Svobody Avenue (Liberty)
Rynokovo náměstí
Shevchenko Avenue
Strysky Park
Arménská katedrála
V domě vědců ve Lvově. Dubna 2019.