Demografie Řecka

Demografie Řecka
Dynamický
Populace 10 761 523  obyvatel.
(2018)
Vývoj populace -0,07%  (2018) ,
Míra plodnosti 1,44  dětí za ♀
(2018)
Porodnost 8,3  ‰  (2018) ,
Úmrtnost 11,4  ‰  (2018) ,
Míra dětské úmrtnosti 4,5  ‰  (2018)
Věky
Očekávaná délka života při narození 80,8 let  (2018)
Muži: 78,2 let
Ženy: 83,6 let
Střední věk 44,9 let  (2018)
Muži: 43,8 let
Ženy: 45,9 let
Věková struktura 0-14 let: 13,72  %
15-64 let: 65,14  %
65 let a více: 21,14  %
Poměr pohlaví (2018)
Celková populace 95  ♂ / 100 ♀
Při narození 106  ♂ / 100 ♀
Podle věkových skupin 0-14 let: 106  ♂ / 100 ♀
15-24 let: 104  ♂ / 100 ♀
25-54 let: 99  ♂ / 100 ♀
55-64 let: 96  ♂ / 100 ♀
65 let a více: 78  ♂ / 100 ♀
Migrační toky (2018)
Míra migrace 2,3  ‰
Jazyková skladba (2018)
Řečtina (oficiální) 99  %
jiný 1  %
Etnické složení (2011)
Řekové 91,6  %
Albánec 4,4  %
jiný 4  %
Náboženská skladba (2015)
Řecká církev (oficiální) 81% −90  %
islám 2  %
Žádný 4% −15  %
jiný 4  %

Řecko má v roce 2011 sčítání obyvatel 10 815 197 obyvatel . Odhady pro rok 2018 jsou podle řeckého statistického úřadu 10 738 000

Řecko vykázaly nárůst o 42,500 (0.38%) obyvatel mezi 2010 a 2011, z toho 2500 v důsledku přirozeného přírůstku, zbytek z imigrace. Míra plodnosti je jednou z nejnižších v Evropě (1,28) a země by podléhala rychlému vylidňování, pokud by trvalé přistěhovalectví nezpůsobilo od konce 80. let velmi výrazný nárůst.

Populace však již 5 let klesá (údaje Eurostatu). Mnoho mladých Řeků zasaženo masovou nezaměstnaností opouští zemi.

Vývoj populace

Od roku 1812 do roku 1951

Rok Plocha
v km 2		 Populace
1812 940 000
1840 47 516 850 000
1853 47 516 1 040 000
1870 50 211 1 460 000
1889 63 606 2 190 000
1907 63 211 2 630 000
1920 127 000 5 020 000
1940 127 000 7 340 000
1951 131 957 7 606 215

Když v roce 1830 získala nezávislost, měla země méně než milion obyvatel, rozložených na území mnohem menším, než je dnešní. Skrz XIX -tého  století až do první světové války , o velikosti Řecka výrazně zvýšil, což vedlo v rámci zvyšování jeho populace. Následující demografické údaje proto musí být uvedeny s odpovídajícími oblastmi.

Od roku 1960 do roku 2015

Zdroj: Eurostat
Rok Populace

(dále jen 1 st ledna)

Narození Míra porodnosti (‰) Míra plodnosti

(děti na ženu)

Smrt Úmrtnost (‰) Přirozená rychlost změny (‰) Migrace Populační růst (‰)
1960 8 300 399 157 239 18.9 60 563 7.3 11.6 -34 025 7.5
1965 8525 024 151 565 17.7 67 269 7.9 9.9 -33 678 5.9
1970 8 780 514 144 986 16.5 74,009 8.4 8.1 -46 393 2.8
1975 8 986 153 142 295 15.7 80 077 8.9 6.9 58 557 13.4
1980 9 584 184 148 147 15.4 87 282 9.1 6.3 55 777 12.1
1985 9 919 500 116 495 11.7 92 886 9.4 2.4 5 991 3.0
1990 10 120 892 102 251 10.0 1,39 94 152 9.2 0,8 143 700 14.9
1995 10 535 973 101 495 9.6 1.28 100 158 9.5 0,1 51022 5.0
2000 10 775 627 103 267 9.6 1.25 105 219 9.7 - 0,2 62 314 5.6
2005 10 969 912 107 545 9.8 1.34 105 091 9.6 0.2 32 350 3.2
2010 11 119 289 114 766 10.3 1,48 109 084 9.8 0,5 -1579 0,4
2015 10 858 018 91 847 8.5 1.33 121,212 11.2 - 2.7 -44 905 - 6.9

V letech 1950 až 1975 byla míra porodnosti a plodnosti dostatečná k tomu, aby podpořila stabilní populační růst i značný emigrační tok, zejména do západní Evropy, Ameriky a Austrálie. Od roku 1975 však plodnost řeckých žen začala klesat a v roce 1982 dosáhla prahu neobnovení, přičemž s mírným zpožděním došlo k zásadnímu hnutí, které se postupně dostalo do všech evropských zemí. Připomeňme si, že této hranice bylo poprvé dosaženo v Německu od roku 1970, ve Francii v roce 1975, v Itálii v roce 1977 a ve Španělsku v roce 1981. Od té doby se plodnost Řecka po téměř dvě desetiletí propadla téměř lineárně a nepřetržitě. v roce 2001 dosáhla minima 1,25. Počet porodů proto během 80. a 90. let prudce poklesl, a to natolik, že od roku 1996 jsme mohli v některých letech pozorovat negativní přirozenou rovnováhu řecké populace. Zdá se, že roky 2003–2005 vykazují velmi mírné oživení plodnosti, ale je příliš brzy na to, abychom věděli, zda bude udržitelné. Pokud jde o přistěhovalectví, které je důležité od roku 1975 a zejména v 90. letech, zdá se, že nemá žádný vliv na základní trend.

Demografická projekce

Populační projekce (referenční rok 2015)
Rok Populace
2020 10 560 467
2030 9 944 658
2040 9 419 973
2050 8 918 545
2060 8 294 677
2070 7 685 925
2080 7 264 686

Řecká národnost

Kodex státní příslušnosti je v zásadě založen na zákonu o krvi  : Řek je někdo, kdo se narodil alespoň řeckému rodiči nebo řeckému prarodiči narozenému v Řecku. Pro ne-Řeky původu je získání řecké státní příslušnosti, stejně jako ve většině zemí Evropské unie , dlouhé, nákladné a podléhá řadě podmínek. Nicméně zákon o půdě také existuje: s jedinou výjimkou, spojené s smlouvou Lausanne (1923) (viz níže), řecký kód státní příslušnosti, stejně jako francouzský kód například nerozpozná etnický původ občanů, a jazykové menšiny, jako jsou Arvanité nebo Vlachové, jsou z moci úřední považováni za členy „   řeckého národa helleniki ethniki koinonia “.

„  Zákon o návratu  “ nabízí státním příslušníkům řeckého původu (ομογενείς - homogeneis ) ze všech zemí možnost usadit se v Řecku jako řečtí občané, a to zkouškou jazyka ( moderní řečtiny ) a historie . V Řecku tak mohou pobývat přistěhovalci řeckého původu pocházející z periferií Černého moře ( Ponticos ) a Albánie, kde historicky existuje etnicky řecká oblast ( severní Epirus ), kteří mají vízum pro repatriaci do místa bydliště povolení a jsou osvobozeni od povinnosti mít pracovní povolení. Těží ze zjednodušeného postupu pro získání státní příslušnosti. Kromě toho zákon přijatý v roce 1991 přiznává určitým přistěhovalcům řeckého původu privilegované právní postavení: jsou to političtí exulanti občanské války (konec 40. let), Řekové zbavení státní příslušnosti během diktatury (1967-1974) a Řekové emigranti, kteří během pobytu v zahraničí ztratili státní příslušnost v důsledku zákonů o státní příslušnosti platných v jejich hostitelských zemích.

Osídlení v určitých oblastech země (podél hranic a na některých ostrovech) může být zakázáno pro cizince, nikoli však pro přistěhovalce řeckého původu.

Podmínky pro získání státní příslušnosti

Manželství neznamená získání státní příslušnosti: zahraniční manžel bude muset dodržovat standardní postup. V tomto případě však není stanovena žádná doba pobytu.

Počet naturalizací

Žádné přesné statistiky nejsou k dispozici. Bylo vypočítáno, že od roku 1980 do roku 1995 bylo ročně více či méně 10 naturalizací na tisíc žádostí, z nichž většina byla obnova Řeků z diaspory, kteří ztratili svou státní příslušnost. Je stejného řádu jako v Itálii , Francii nebo Španělsku. Máme také následující údaje poskytnuté řeckým ministerstvem vnitra:

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Efektivní 1100 900 1200 1 800 300 3700 1400 2300 2 500 2 000 1000 2100 2100 1900 1400 1 500

Migrace

Vývoj přílivu přistěhovalců

Následující údaje Eurostatu se týkají pouze cizinců podaných k povolení k pobytu, a to poprvé. V této tabulce navíc nejsou zahrnuti cizinci využívající volný pohyb osob ( Evropská unie , Evropský hospodářský prostor , Švýcarsko ).

Rodná země 2016 2015 2012 2009
Albánie 30 958 26342 9 544 33 925
Gruzie 1408 1147 676 697
Čína 1248 925 177 267
Rusko 1009 1175 1095 1078
Ukrajina 893 850 742 798
Filipíny 816 712 249 927
Egypt 801 534 274 1515
Indie 638 513 587 724
Pákistán 592 530 220 567
Bangladéš 553 285 98 217
Sýrie 534 364 272 510
Spojené státy 514 443 300 416
Celkový 44 072 37 464 16 252 45 148
Získání řecké národnosti
podle země původu
Rodná země 2015 2016 2018
Celkový 12 837 32 819 27 857
Albánie 10 665 28 251 24 203
Ukrajina 188 504 388
Rusko 289 386 353
Gruzie 189 331 300
Rumunsko 136 234 291
Ostatní země 1370 3113 2 322
Občané žijící v Řecku
podle státní příslušnosti
Státní příslušnost 2011
Řecko 8 991 369
Albánie 480 824
Bulharsko 75 915
Rumunsko 46,523
Pákistán 34177
Gruzie 27 400
Ukrajina 17 006
Spojené království 15,386
Kypr 14,446
Polsko 14 145
Rusko 13 807
Indie 11 333
Bangladéš 11 076
Německo 10 778
Egypt 10 455
Moldavsko 10 391
Filipíny 9 804
Ostatní země a osoby bez státní příslušnosti 108 436
Celkem cizinci 911 929
Celkový počet obyvatel 9 903 268
Občané žijící v Řecku podle národnosti podle zprávy International Migration Outlook 2020
Státní příslušnost 2009 2011 2013 2015 2016
Celkem cizinci 733 600 810 000 768 100 706 700 686 400
Albánie 413 900 485 000 471 500 436 900 369 100
Bulharsko 40,200 48 400 38 400 43 300 31,100
Rumunsko 29 500 33 300 38 500 28 800 23 800
Gruzie 33 600 32 800 23 500 19 400 16 200
Pákistán 18 000 21 200 24 500 19 000 12 000
Rusko 16 700 14 100 15 100 10 900 11 800
Ukrajina 12 000 12 200 10 700 8 100 11 000
krocan 5 400 5 600 0,200 2900 10 500
Polsko 18 900 10.200 11 300 20 300 9,300
Kypr 14 200 9 900 11 200 10 400 9 000
Bangladéš 14 100 14 600 7 500 8 400 7 300
Německo 8 100 9 600 5200 4 600 7 000
Indie 5 000 8 000 5 400 4500 6 400
Spojené království 7 500 7 300 9 500 12 000 5 900
Egypt 12 600 9 500 10 400 4 700 4 700
Ostatní země 83 900 88 400 85 100 72 500 151 100
Obyvatelé cizího původu (εξογενείς)
podle země narození
2010 2014 2017
Celkový počet obyvatel narozených cizinců 828 400 727 500 648,465
Albánie 384 600 337 700 312 677
Gruzie 62 600 45 100 43,272
Rusko 55 700 43 000 35 344
Bulharsko 45 700 40 900 30 956
Německo 29 300 25 700 26 671
Rumunsko 32 400 27 200 22 150
Ukrajina 13 300 10 700 16 603
Pákistán 20 100 18 000 16 492
Arménie 11 394
Polsko 10 800 16 600 10 769
Kypr 10 200 10 900 9 779
krocan 9 500 12 500 9425
Spojené státy 8 745
Egypt 10 200 9 800 7652
Moldavsko 6350
Sýrie 7 500 8 300 6045
Odhad populace přistěhovalců v Řecku
Země 2015 2017 2019
Celková populace přistěhovalců 1,242,514 1220395 1 211 382
Albánie 437 356 429 428 426,449
Německo 114 343 112 270 111,442
Gruzie 83 388 81 876 81,272
Bulharsko 72 893 71 571 71 043
Rusko 54192 53,209 52 816
Rumunsko 46193 45355 45 020
krocan 33 489 32 881 32 638
Egypt 28 267 27 754 27 549
Kazachstán 26 982 26 492 26 296
Sýrie 7 044 6916 23 319
Spojené státy 22 839 22 939 22 259
Kypr 21 607 21 215 21,057
Austrálie 20 224 19 857 19 710
Ukrajina 19 457 19104 18 962
Spojené království 17 679 17358 17 230
Polsko 15 664 15 380 15 264
Arménie 14 287 14 028 13 923
Kanada 12 611 12 382 12 289
Afghánistán 6 331 6 216 11 673
Irák 3,651 3,584 9 909
Indie 10 152 9 967 9 893
Moldavsko 10 049 9 866 9792
Pákistán 31 295 30 727 8 431
Filipíny 8 470 8 316 8 254
Uzbekistán 8 208 8059 8 083
Jižní Afrika 6 910 6 784 6,732
Francie 6695 6 573 6,523
Itálie 6 303 6188 6 141
Švédsko 5 419 5 320 5 281
Belgie 5,124 5,031 4,992
Česká republika 4 430 4349 4316
Srbsko 4 382 4,302 4269
Holandsko 3746 3678 3 649
švýcarský 3 698 3630 3,602
Čína 3 396 3334 3 308
Nigérie 2857 2 805 2,784
Etiopie 2,420 2376 2357
Írán 1905 1870 2 199
Rakousko 2 253 2 212 2 194
Brazílie 2216 2 175 2159
Severní Makedonie 2169 2,129 2113
Maroko 2,076 2,038 2,021
Libanon 2052 2014 1999
Bangladéš 9812 9 634 1862
Súdán 1855 1821 1806
Maďarsko 1728 1696 1683
Bělorusko 1457 1430 1419
Konžská republika 1414 1388 1377
Palestina 1228
Španělsko 1181 1159 1149
Demokratická republika Kongo 1101
Katar 1103 1083 1074
Eritrea 1055

Odkaz na čísla z roku 2017: http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/data/estimates2/estimates17.shtml

Etnické menšiny

Řecký zákon o státní příslušnosti nezohledňuje etnický původ občanů a domnívá se, stejně jako ve Francii, že existuje pouze jeden a nedělitelný „  Έλληνική εθνικί κοινωνία - helleniki ethniki koinonia  “: moderní řecký národ. Jsou vyloučeny pouze z důvodů a na základě této smlouvy Lausanne (1923) , v muslimské populace v západní Thrákii , posuzují podle této smlouvy as turecký bez ohledu na jejich jazyk a původ. Je proto obtížné kvantifikovat počet etnických menšin v Řecku, protože od roku 1951 se neprovádí žádné jazykové sčítání lidu. Přiznáváme však přítomnost čtrnácti menšin, které mluví jinými pěti jazyky než řecky ( albánsky , arménsky , Balkánský román , slovanský Balkán a turečtina ):

  1. Arméni (20 000 lidí, rozptýlení po celé zemi) mluvčí arménštiny  ;
  2. Aromanians (známý jako "  Valaši  ", asi 150 000 lidí v Epiru a řecké Makedonii ), mluvčí Aromanian  ;
  3. Arvanité (albánského původu, zpočátku mluvčí Tossana a ortodoxního Albánce , četní v Epiru a ve středním Řecku): jejich počet nelze odhadnout, většina přešla na řečtinu  ;
  4. Avdétis (Židé konvertovali k islámu, mezi 1 000 a 2 000 lidmi v Ioannině , Soluni a Alexandroúpoli ), mluvčí turečtiny a podle smlouvy z Lausanne asimilovaní k Turkům  ;
  5. Pravoslavní Bulhaři (asi 10 000 lidí ve východní Thrákii), mluvčí bulharštiny  ;
  6. Muslimští Bulhaři (známí jako „  Pomaques  “, přibližně 12 000 lidí ve východní Makedonii a řecké Thrákii ), zpočátku mluvčí bulharštiny , ale stále více přechází na turečtinu kvůli tureckému vzdělání v souladu s Lausanskou smlouvou, která považuje Turky za všechny muslimy řečtiny státní příslušnost;
  7. Ortodoxní Slované Makedonie (asi 15 000 lidí v řecké Makedonii ), mluvčí Makedoslava , blízcí bulharštině , někdy nazývaní „  řecko-makedonští  “ (název si pletou s obyvateli helénského původu řecké Makedonie);
  8. Muslim Slované z Makedonie (známý jako „  Torbèches  “, kolem 3000 lidí v řecké Makedonii ), mluvčí Macedoslavian ale přirovnány k Turkům ze strany smlouvou Lausanne ;
  9. Moglenites (méně než 2000 lidí): Vlach muslimové, zpočátku mluvčí Megleno-rumunský , ale většinou přepne do tureckého kvůli turecké vzdělávání v souladu se smlouvou Lausanne  ;
  10. Romaniotes (řečtí Židé, mezi 2 000 a 5 000 lidmi, v Aténách , Ioannině , Patrasu a Soluni ), mluvčí Yevanicu přešli na řečtinu  ;
  11. Sephardim ( Židé saloniciens , hlavní obec před holocaustem , méně než 2 000 lidí v XXI th  století v Aténách a Soluni ), mluvčí ladino předány Řekovi  ;
  12. Romové (tzv. „  Cikáni  “, 140 000 lidí, rozmístěných po celém kontinentu); Mluvčí romštiny , Romové jsou považováni za Řeky, pokud jsou pravoslavní, a za Turky, pokud jsou muslimové;
  13. Tsámides (Τσάμηδες: asi 6 000 lidí v Epiru , albánského a muslimského původu); termín Tsámides označuje muslimské Albánce, kteří se stali řeckými občany v roce 1913, a jejich potomky (což je odlišuje od nedávných albánských přistěhovalců, jednoduše nazvaných Albánci  : Aλβανοί); všichni mluví albánsky, ale mezi Tsámidy dominuje tosque, zatímco mezi ostatními Albánci dominuje guègue ;
  14. Turci (100.000 lidí v západní Thrákii ) , kteří mluví Turkish jako jejich mateřský jazyk (ale 140,000 s Avdétis, Bulharů, Moglenites, Romy a Tsámids uvažovaného „Turci“ podle smlouvy Lausanne ).

Výrazně klesá počet románských a slovanských pravoslavných, kteří upustili od svého jazyka v řečtině, uznávají většinou „  Helleniki Ethniki koinonia  “ a vyhýbají se jakémukoli konkrétnímu tvrzení, aby nebyli obviněni ze „  separatismu  “ (zejména proto, že byli vybaveni během okupace , během druhé světové války , fašistickou Itálií a Bulharskem , poté členy „  Osy  “, poté během řecké občanské války (1946-49) komunisty , jako byl Dimitri Vlahov, který jim slíbil „  autonomní regiony  “ sovětský model ). Je proto obtížné odhadnout skutečný počet „  valašských  “ (pravděpodobně kolem 150 000, ačkoli jejich stránky tvrdí dvojnásobné) a ortodoxních slovanofonů (Makedonci nebo Bulhaři, jejichž počet pravděpodobně dosahuje mezi 10 000 a 30 000 mluvčími, včetně řeckých mluvčích s určitými znalostmi Makedonský slovanský jazyk ).

Ať už je to jakkoli, průměrný odhad Quebeku z roku 2004 čítal nejméně 700 000 lidí patřících k etnicko-lingvistickým menšinám v Řecku. Pokud sečteme 800 000 cizinců identifikovaných v roce 2001, musíme připustit, že milion a půl obyvatel země z něco málo přes 11,4 milionu neboli 13% nepatří do řecké etnické skupiny „  kmen  “, což představuje 87%.

K těmto dvanácti menšinám můžeme přidat několik desítek tisíc Řeků „  helénského původu  “, mluvčích helénských jazyků jiných než moderní řečtina  : Tsakonové z Peloponésu (mluvící dialektem s dórskými rysy ), Pontici mluvící pontskou řečtinou (Ποντιακά, Ρωμαίικα) a kappadokijsky mluvící mikrasiati (Καππαδοκική γλώσσα).

Zdroje

  1. Indikátory z World-Factbook vydané CIA .
  2. Rychlost změny populace v roce 2018, je součtem přirozeného přírůstku v roce 2018 a 2018, čisté migrace děleno populaci 1. st ledna 2018.
  3. Indikátory z World-Factbook vydané CIA .
  4. Celková míra plodnosti (TFR) pro rok 2018 je součtem míry plodnosti podle věku pozorované v roce 2018. Tento ukazatel lze interpretovat jako průměrný počet dětí, které by fiktivní generace žen měla po celou dobu své plodnosti. života, míra plodnosti podle věku pozorovaná v roce 2018. Vyjadřuje se v počtu dětí na ženu. Jedná se o syntetický ukazatel míry plodnosti podle věku pro rok 2018.
  5. Indikátory z World-Factbook vydané CIA .
  6. Míra porodnosti v roce 2018 je poměr počtu živě narozených v roce 2018 k průměrné celkové populaci v roce 2018.
  7. Indikátory z World-Factbook vydané CIA .
  8. Míra úmrtí v roce 2018 je poměr počtu úmrtí během roku 2018 k průměrné populaci v roce 2018.
  9. Indikátory z World-Factbook vydané CIA .
  10. Míra kojenecké úmrtnosti je poměr mezi počtem dětí, které zemřou do jednoho roku věku, a všemi dětmi narozenými naživu.
  11. Naděje dožití při narození v roce 2018 se rovná průměrné délce života fiktivní generace, která by po celou dobu své existence prožívala podmínky úmrtnosti do věku roku 2018. Jde o syntetický ukazatel míry úmrtnosti podle věku v roce 2018.
  12. Medián věku je věk, který rozděluje populaci na dvě numericky stejné skupiny, polovina je mladší a druhá polovina je starší.
  13. „  Řecký statistický úřad (Elstat)  “ , na statistics.gr .
  14. Chyba reference: <ref>Nesprávná značka : pro pojmenované reference nebyl poskytnut žádný texte
  15. (in) „  Tabulka Eurostatu - tabulky, grafy a mapy (TGM)  “ na adrese epp.eurostat.ec.europa.eu .
  16. Guillaume Guichard , „  Diskrétní a neúprosný exodus řecké mládeže  “ , na lefigaro.fr ,12. října 2011.
  17. „  Řecká mládež: vyhnanství generace postrádající naději  “ , na Apache ,25. září 2012.
  18. „  Populační vývoj - demografická rovnováha a hrubé sazby na národní úrovni  “ , na adrese appsso.eurostat.ec.europa.eu (přístup 21. listopadu 2017 ) .
  19. „  Indikátor plodnosti v konjunktuře  “ , na ec.europa.eu (přístup 21. listopadu 2017 ) .
  20. (in) "  Populační projekce dat  " na ec.europa.eu (k dispozici na 1. st prosinec 2017 ) .
  21. „  Počet obyvatel k 1. st leden podle věku, pohlaví a typu projekce  “ na appsso.eurostat.ec.europa.eu (přístupné 21.listopadu 2017 ) .
  22. (he) ΓΕΝΙΚΑ ΣΤΟΙΧΕΙΑ ΔΙΑΣΠΟΡΑΣ , ggae.gr.
  23. Eurostat - povolení vydaná poprvé z důvodu, doby platnosti a státní příslušnosti
    1. V rozbalovací liště GEO vyberte pouze „Francie“ a poté klikněte na Aktualizovat;
    2. V rozbalovací liště „Země občanství“ vyberte vše a poté klikněte na Aktualizovat;
    3. Přesuňte rozevírací banner „Země občanství“ do modrého sloupce GEO tabulky.
  24. „  Statistická příloha / Mezinárodní migrační výhled 2020 / OECD iLibrary  “ , na oecd-ilibrary.org (přístup 10. května 2021 ) .
  25. http://www.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE/BUCKET/General/nws_SAM01_EN.PDF
  26. ttps: //stats.oecd.org/viewhtml.aspx? Datasetcode = MIG & lang = cs #
  27. (in) „  Světová migrace  “ na iom.int ,15. ledna 2015.
  28. Zdroj: [1]
  29. LECLERC, Jacques. „Řecko“ ve lingvistickém plánování ve světě, Quebec, TLFQ, Université Laval, 13. února 2006 - konzultováno 5. dubna 2007
  30. „ Valašské  “ asociační weby  : [2] nebo [3]
  31. „  Řecko  “ , na www.tlfq.ulaval.ca .

Podívejte se také

Související články

externí odkazy