Pinocchiova dobrodružství

Originální verze
The Adventures of Pinocchio Story of a puppet
Ilustrace Enrica Mazzantiho (1883)

Autor	Carlo Collodi
Země	Itálie
Jazyk	italština
Titul	Dobrodružství Pinocchio Storia di un burattino
Datum vydání	1881
francouzská verze
Ilustrátor	Enrico Mazzanti

The Adventures of Pinocchio (s podtitulem Příběh loutky ; Le aventure di Pinocchio. Storia di un burattino ) je dětský román napsaný v roce 1881 italským novinářem a spisovatelem , původem z Toskánska , Carlem Lorenzinim, známějším pod pseudonymem: Carlo Collodi ( 1826 - 1890 ). Představuje postavu Pinocchia , dřevěné loutky, jejíž nos se prodlužuje s každou jeho lží.

Z původního příběhu bylo převzato mnoho adaptací: literární, divadelní, choreografické, televizní, filmové a komiksové, nemluvě o stovkách překladů (byla by to druhá nejpřeloženější kniha na světě), také ilustrované verze jako nastavení hudby a písní.

Rozpoznáváme v Pinocchiových dobrodružstvích výsadu, která náleží pouze mistrovským dílům, že je mimo čas. K 100. narozeninám Pinocchia v roce 1981 napsal Italo Calvino : „Je pro nás přirozené si myslet, že Pinocchio vždy existovalo, bez Pinocchia si nedokážeme představit svět. "

The Adventures of Pinocchio byla druhou nejprodávanější knihou v Itálii XX th století se čerpají 9 milionů až 10 milionů výtisků za The Divine Comedy of Dante Alighieri (11 až 12 milionů kopií).

Dějiny

Geppetto, chudý italský tesař, náhodou vyrobí z kusu palivového dřeva loutku, která pláče, směje se a mluví jako dítě, loutku, kterou nazývá Pinocchio. Ten s ním okamžitě dělá triky a stane se mu mnoho dobrodružství: potká Mangefeua, loutkáře, Kočku a lišku, kteří ho napadnou a pověsí. Zachrání ho Modrá víla. Při každé lži se mu prodlužuje nos ... Poté odejde se svým přítelem Lumignonem do Země hraček a oba se promění v osly. Poté je vržen do moře a spolknut obrovskou velrybou, v jejímž břiše najde Geppetto. Nakonec začne pracovat a učit se a jednoho krásného dne se probudí proměněný ve skutečného malého chlapce z masa a krve.

Geneze díla

Kulturní vliv

Z tohoto příběhu se zrodily univerzální obvyklosti, které přešly do každodenního jazyka a dětem se říká: „nos se vám prodlouží, když lžete“ nebo „uši vám porostou jako oslí uši, pokud se vám bude ve škole špatně“

Carlo Collodi

„Tatínkem“ a autorem Pinocchia je polemický novinář a pedagog Carlo Collodi. Jeho román The Adventures of Pinocchio , jehož původní myšlenka a první předběžné publikace sahají až do roku 1881, ho proslavil po celém světě. Je to jeden z představitelů dobrými pocity z literatury zobrazeny malé italské buržoazie z konce XIX th století. V tomto díle rozvinul prostřednictvím vzpurného hrdiny svého příběhu morální ctnosti sekularizované venkovské Itálie (Collodi v tomto románu nedal prostor náboženství) s hodnotami jako rodina, škola, práce a láska k povolání .

Collodi sám definoval své dílo: Pinocchio jako „srandu“. Pokud jde o literární žánr, někteří kritici vidí tento román jako opravdový pikareskní román, který se zabývá zejména humorem a smíchem. Pinocchio je rozpoznán kritiky jak klasika italské literatury z XIX -tého století a jako takový je určena nejen dětem, ale i dospělým.

Toskánsko

Z XIV th století , kdyby každý italský region mluví jeho vlastní dialekt, toskánské Florencii , která se stala standardní italský psaní, vzhledem k významu své literatuře ( Dante , Petrarca , Boccaccio ) a skutečnost, že mnozí členové papežského dvora pochází z v tomto regionu. Nicméně, dokonce v XIX th století Italská norma byla v podstatě konzervativní a psaný jazyk, zatímco Tuscan mluvený v Toskánsku se vyvinula jinak, nakonec se stávat další italské dialekty, i když v blízkosti spisovného jazyka.

Velký úspěch Pinocchio , které Collodi v jednoduchém italském, svěží a chutné, snadno pochopitelné, že bohaté toskánské výrazy, přispěl k XIX th a XX -tého století se rozšířil společný jazyk mezi dětmi všech Itálie. Toskánské výrazy používané Collodim však těžko přežily: „Paese dei Balocchi“ (Země Joujoux) je nyní pouze toponymem, které označuje toto imaginární místo, protože toskánské slovo balocco (hračka), opět žijící v době Collodiho , byl v italštině definitivně nahrazen giocattolo , benátského původu.

Překlady z italštiny

Pinocchiova dobrodružství jsou světově proslulá. Byly by přeloženy do přibližně 240 jazyků a dialektů ( pro srovnání asi 250 jazyků pro Le Petit Prince od Saint-Exupéryho ), včetně francouzštiny , angličtiny , esperanta , španělštiny atd.

Pinocchio je údajně přeložen do více než 25 italských dialektů, od piemontského po sicilský, včetně neapolského a janovského. Byl také přeložen do latiny, jazyka, ve kterém se nazývá Pinoculus .

Důležitou adaptací Pinocchia je jeho ruská verze: Bouratino ( rusky : Буратино ), kterou napsal Alexis Nikolaevich Tolstoy v roce 1936. Tato verze, zvláště populární v Sovětském svazu, dala vzniknout několika filmovým adaptacím.

Adaptace

Literární adaptace

Adaptace Pinocchia, které Italové nazývají poněkud pejorativním termínem Pinocchiate, jsou odvozená díla, omezená vydání pro děti, knihy o hrách, „vyskakovací okna“, přepracování, parodie, přepisy, verze „po Collodi ...“, “řekl. .. “a obecně všechny transpozice Pinocchia , to znamená ve skutečnosti většina knižní produkce Pinocchia .

V kině a televizi

Existuje mnoho adaptací Pinocchia pro film a televizi. Proslulost některých filmů je taková (to je případ například rys animace of Walt Disney ), že široká veřejnost dala standardní známější jako originální písemné práce.

V divadle

Pinocchio . Režisér: Bruno Boeglin. Koprodukce: Centre Dramatique National des Alpes Grenoble, Espace Malraux Scène Nationale Chambéry Savoie, Novothéâtre, Odéon - Théâtre de l'Europe, Théâtre des Célestins v Lyonu. Show vytvořena dne12. ledna 1999 v Chambéry.
Pinocchio (2004). Režisér Pascal Antonini v Île-de-France po nové adaptaci Lee Hall, také scenárista filmu Billy Elliot .
Pinocchio (2008). Scénář a režie: Joël Pommerat . Centre Régional de Documentation Pédagogique de Paris ve spolupráci s Odeon-Théâtre de l'Europe (Paříž) vytvořilo vzdělávací soubor o této inscenaci, který je k dispozici na webu sbírky Piece (dis) .
O jedno Pinocchio méně! Compagnie des Dramaticules, adaptace a režie Jérémie Le Louët. Tvorba vledna 2009 v divadle Romain Rolland ve Villejuif.
Pinocchio (2011). Režie: Thierry Crozat a Frédéric Ozier; produkovali ArtPenteurs a Compagnie Pied de Biche (Švýcarsko) s podporou státu Vaud, města Lausanne, loterie Romandie, kulturního procenta Migros a různých soukromých nadací. Adaptace Jean-Claude Blanc.
Pinocchiova dobrodružství (2012). Režie: Abdel El Asri, produkce: Les Baladins du Miroir. Inscenace Diego Lopez Saez. Originální hudba od Grégory Vandamme a Thomase Vegenoniho.
Pinocchio, hudební show (2013). Scénář a režie: Marie-Jo Zarb . Originální hudba od Morie Néma. Choreografie Aurélie Badol. Scénografie Caroline Villette. V divadle v Paříži a na turné ve Francii. S Pablo Villafranca , Nuno Resende , Sophie Delmas .
Pinocchio (2013) Účinkují umělecký šéf opery du Rhin Ivan Cavalleri a hudební dílo Enrica Melozziho symfonickým orchestrem Mulhouse.
Pinocchio (2014). Režisér Stephen Shank po adaptaci Patrick de Longrée. V rámci ruin opatství Villers-la-Ville během divadelního léta Villers-la-Ville .

Komiks

Woody Woodstock, hrdina komiksu Hangover , není nikdo jiný než dospělý Pinocchio, který se během svých dobrodružství ocitl konfrontován s nadpřirozenými tvory.
Pinocchio od Winshlussa sleduje temnější verzi příběhu malé loutky.

Hračka nebo dekorativní předmět

Dřevěné loutky, hračky pro děti nebo k dekoraci jsou vyráběny v Itálii italskými řemeslníky.
L'Isola di Pinocchio na Loutkách v Benátkách , řemeslník, který Pinocchia obrací na buk, břízu, habr, olšu, ručně malované a lakované. Kromě italského domácího trhu vyváží své klasické loutky různých velikostí (od několika centimetrů do více než dvou metrů) do Kanady, USA, Japonska, Německa, Francie a Španělska.
Pinocchio v podobě skutečných smyčcových loutek zcela ručně vyrobených ve staré čtvrti Benátek rodinným podnikem. Od 40 do 60 centimetrů na výšku, manévrovatelné s dřevěným křížem s osmi nitěmi, těla jsou vyrobena ze dřeva a ruce, nohy a hlavy z dřevoviny jsou ručně malovány a zdobeny, oděvy a kostýmy jsou vyráběny podle tradice. karnevalové kostýmy.
„Carlo Chiostri, legendární ilustrátor Pinocchia,“ dixit Federico Fellini

Dřevo Pinocchio, Florencie
Pinocchio Park , Collodi Pescia
Čokoládové Pinocchio, Brive-la-Gaillarde
Pinocchio v hračkářství v Římě

Přizpůsobení digitálnímu vydání

Existuje také mnoho úprav Pinocchia na digitálních médiích (elektronické knihy, tablety, smartphony).

Avatar Book Pinocchio , JDF,2011
Pinocchio! , appicadabra,2011( číst online )
Ivan Trotter , Pinocchio ,2011, Kniha, Paměťová hra, Logické hry
Pinocchio storybook , Samsung Publishing,2011

Filatelie

Pinocchio bylo předmětem vydávání poštovních známek.

Astronomie

Na jeho počest byl pojmenován asteroid (12927) Pinocchio .

Kolem práce

Dokumenty, televizní a rozhlasové pořady

Quilici Folco , Pinocchio, příběh loutky , Francie, ARTE, ExNihilo, RAI, Avro,2002, dokumentární (52 min)
Pinocchio , ARTE,24. prosince 2002, Televizní show
Zingoni Andrea , Pinocchio , RTSI - italsky mluvící švýcarská rozhlasová televize; il Circo Rilassa,26. listopadu 2001, Televizní show
(it) Pinocchio Sono Io - Dvacet italských osobností čte a komentuje Collodi , IT, RAI, televizní show
(it) Pinocchio - The Long Stride Lie , IT, RAI, TV show

Setkání - kolokvia - konference

Setkání organizovaná v Pescii národní nadací Carla Collodiho:

(it) Kolodiánské studie: Mezinárodní setkání od 5. do 7. října 1974 [„Studi collodiani“],1976, 646 s.;
(it) Pinocchio dnes: vzdělávací setkání od 30. září do 1. st října 1978 [ "Pinocchio oggi"]1980, 303 s.;
(it) Pinocchio's symbology: Setkání 24. a 25. května 1980 [„La simbologia di Pinocchio“];
(it) Intimní a veřejný Pinocchio: italští folkloristé z doby Collodiho [„Interni e dintorni del Pinocchio“],1986, 309 s.;
(it) Pinocchio s loutkami: Setkání 27. a 28. března 1987 [„Pinocchio fra i burattini“],1993, 209 s.;
Jean Perrot , Pinocchio mezi textem a obrazem , Paříž, Bibliothèque Nationale de France, Institut International Charles Perrault a Francouzská filmová unie pro děti a mládež (Uffej),7. až 9. března 2002kolokvium;
(it) Dvoudenní prohlídka Pinocchia [„Il giro di Pinocchio in due giornate“], Pisa, IT, École Normale Supérieure,1 st a 02.10.2004„Mezinárodní studijní setkání;
Mario Verger , Un burattino di nome Pinocchio.

Pedagogika: Pinocchio a výuka

Pinocchiova dobrodružství je tématem pro základní, střední i vysoké školy, zejména na evropské úrovni mezi Itálií, domovskou zemí Pinocchia a dalšími evropskými zeměmi, zejména v oblasti jazyků, překladů a literatury pro děti a mládež.

Knihy Pinocchio: Sběratelé a bibliofili

Hledání vydání Pinocchio v dobrém stavu může být obtížná práce vzhledem k tomu, že hlavními příjemci dětských knih jsou právě malé děti, to znamená čtenáři, kteří ne vždy dbají na správnou konzervaci knih. Mnoho starých kopií proto nese docela viditelné jizvy: čmárání, slzy, vybarvení a dokonce i vystřihování ilustrací. Proto jsou například kopie staré více než sto let, v dobrém stavu, bibliografické rarity, které jsou velmi drahé.

Pinocchio jsou nejčastěji ilustrované knihy. Hodnota knih proto do značné míry závisí na ilustracích a jejich autorech. Počet návrhářů, kteří ilustrovali Pinocchia, by bylo více než 700 po celém světě. Existuje tedy široká škála možností pro sběratele.

Pinocchio byl poprvé serializován v dětském týdeníku: Le giornale per i bambini . Zachování novin, zvláště pokud jde o deníky pro děti, se ukázalo být ještě nejistější než u knih, originály období (1881-1883) jsou absolutní raritou, kterou lze stěží vidět. Než v knihovnách.

Poznámky a odkazy

Tento článek je částečně nebo zcela převzat z článku s názvem „ Pinocchio “ (viz seznam autorů ) .

Zpráva o italském vydání Giuliana Vigniho, 1999.
Collodi byl publikován ve sbírce „ I Meridiani “ v Mondadori, italském ekvivalentu prestižní francouzské sbírky La Pléiade v NRF-Gallimard: Carlo Collodi, Opere , cura di Daniela Marchesi, Arnoldo Mandadori Editore, Milano, 1995 ( ISBN 8804400757 ) , 1136 stránek, formát 11 x 17,5 cm.
Ornella Castellani Pollidori, La lingua di Pinocchio , Carlo Collodi, Le avventure di Pinocchio , Edizione nazionale Carlo Collodi, Pescia, 1983, s. LXIII-LXXXIV (v italštině)
„ nejpřekladanější knihy na světě “
Pinocchio ( překlad Claude Sartirano), FR, Wanadoo ( online prezentace ).
(in) Collodi ( překlad Caroll della Chiesa), Pinocchiova dobrodružství , knihy po stránkách ( online prezentace ).
(eo) Enrico Mazzanti ( překl. Giuseppe Croatini), Pinokjo , SE, Luin,1883, PDF ( online prezentace ).
(es) Pinocho ( obr . Carlo Chiostri), Guias Costa Rica ( online prezentace ).
Pinòsso ( překlad GP Macciò), Itálie, Bandita, PDF ( online prezentace )V janovském jazyce (lij).
„ Oficiální stránka Pinocchio, hudební podívané “ , na pnprod.fr (přístup 4. září 2013 )
„ Pinocchio, hudební podívaná “ , na mariejozarb.com (přístup 3. července 2013 )
(it) Pinocchio a filatelie [„Pinocchio Francobolli“], IT, de Agostini ( online prezentace ).
(it) „ Un burattino di nome Pinocchio “ , Kaywa

Podívejte se také

Bibliografie

Alain Montandon , Z nádherného příběhu nebo z dětství, Malý princ, Pinocchio, Kouzelník ze země Oz, Peter Pan, ET, Nekonečný příběh , Imago,2001( ISBN 2-911416-55-4 )
Lee Hall a Carlo Collodi ( překládal Bruno Bayen), Pinocchiova dobrodružství , Arche, kol. "Divadlo pro mládež",2002( ISBN 2-85181-515-6 )
Jean Perrot , Pinocchio, Mezi textem a obrazem , Brusel, Presses Interuniversitaires Européennes,2003( ISBN 90-5201-171-0 )
Stefano Garavelli a Andrea Balestri ( pref. Cristina Comencini), Io, Il Pinocchio di Comencini , Sattoscritto,2008( ISBN 88-88789-65-0 )
Pinocchio, Kniha 1, Jako list ve větru , Arnaud Boutle (Kresba), Corinne Denoyelle (Scénář), BALÍČEK, 2003, ( ISBN 2940334242 )
Pinocchio, Tome 2, Cœurs de pierre , Arnaud Boutle (kresba a scénář), Corinne Denoyelle (scénář), BALÍČEK, 2005, ( ISBN 2940334870 )
Dino Mengozzi, Corpi posseduti. Martiri ed eroi dal Risorgimento a Pinocchio , Piero Lacaita Editore, Manduria-Bari-Roma, 2012
Anne-Caroline d'Arnaudy: Pinocchio: divadelní adaptace díla Carla Collodiho, vydané v edicích RETZ ( ISBN 978-2-7256-2765-6 )