Unbibium | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | Ubb | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Unbibium | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 122 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | - | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 8 th doba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Blok g | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Superaktinid | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | Možná: [ Og ] 8s 2 8p 1 7d 1 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | Možná: 2, 8, 18, 32, 32, 18, 9, 3 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Unbibium ( symbol Ubb ) je systematický název dané IUPAC na hypotetické chemického prvku s atomovým číslem 122. vědecké literatuře , to je obecně označován jako prvek 122 .
Tento prvek 8 té doby v periodické tabulky patří ke rodiny z superactinide , a bude součástí blokových prvků g . Jeho elektronická konfigurace by při použití Klechkowského pravidla byla [ Og ] 8s 2 5g 2 , ale byla vypočítána s přihlédnutím k opravám vyvolaným kvantovou chromodynamikou a relativistickým rozdělením Breit-Wignera (en) jako [ Og ] 8s 2 8p 2 ; další výsledky byly získány mírně odlišnými metodami, například [ Og ] 8s 2 8p 1 7d 1 metodou Dirac-Fock-Slater, takže prvek 122 nebude mít v podložce 5 g žádný elektron.
Syntéza tohoto prvku byly učiněny pokusy dvěma obvyklými hráčů na poli superheavy jader, a to společného ústavu pro jaderný Reserach (SÚJV) v Doubna v Rusku od roku 1972, a Gesellschaft für Schwerionenforschung mbH (GSI) v Darmstadt v Německu v roce 2000. Tyto dvě laboratoře bombardovány cíle z uranu 238 s ionty zinku 66 pro SÚJV a zinku 70 pro GSI, v naději, že výrobu jader 304,122 a 308,122 , respektive:
66Tyto neúspěšné experimenty nicméně ukázaly, že detekce prvku 122 by vyžadovala dosažení citlivosti tak jemné jako několik femto stodol .
GSI se předtím pokusil vyrobit prvek 122 v roce 1978 bombardováním přírodního erbiového cíle ionty xenonu 136 :
136V letech 2000-2004 bylo na JINR provedeno několik experimentů ke studiu štěpných charakteristik jader sloučenin 306 122. Byly zkoumány dvě reakce:
58Tyto experimenty odhalily, jak jádra jako tato v podstatě štěpí vylučováním nuklidů s pevnými jadernými vrstvami, jako je cín 132 ( Z = 50 , N = 82 ). Rovněž prokázali, že účinnost procesu fúze - štěpení je podobná tomu, zda byly použity projektily 48 Ca nebo 58 Fe , což prokázalo možnost použít tyto, které jsou těžší, pro syntézu velmi těžkých prvků .
Vzhledem k dosud nemožnosti pozorování prvku 122 bylo oznámení A. Marinov a kol. v roce 2008 bylo široce odmítnuto, že by detekovali hladinu 10–11 až 10–12 atomů tohoto prvku v přirozeném ložisku thoria , ačkoli autor navrhuje, aby našel stabilní izomer izotopového prvku 122, který by měl nahromaděné přirozeně kvůli jeho poločasu rozpadu více než sto milionů let; údajně předložil svůj článek ke zveřejnění v britských časopisech Nature and Nature Physics, které oba odmítly.
Nikdy nebyl pozorován žádný superaktinid a není známo, zda je existence takového těžkého atomu fyzicky možná.
Vrstvené modelu z atomového jádra předpovídá existenci magických čísel podle typu nukleonů vzhledem k rozvrstvení neutronů a protonů do úrovně quantum energie v jádře předpokládaného tímto modelem, podobný tomu, co se děje na elektrony na úrovni z atom ; jedno z těchto magických čísel je 126, pozorováno u neutronů, ale dosud ne u protonů, zatímco následující magické číslo, 184, nebylo nikdy pozorováno: očekává se, že nuklidy s přibližně 126 protony budou ( unbihexium ) a 184 neutronů je znatelně stabilnějších než sousední nuklidy, jejichž poločasy by mohly být delší než sekundu, což by představovalo „ ostrov stability “.
Potíž je v tom, že u super-těžkých atomů se stanovení magických čísel zdá být delikátnější než u lehkých atomů, takže podle těchto modelů by následující magické číslo bylo hledat Z mezi 114 a 126.
Přesněji řečeno, model 306122 může být „ dvojnásobně magický “ se 122 protony a 184 neutrony , podle jedné z verzí teorie známé jako „relativistické střední pole“ (RMF). Unbibium je jedním z prvků, pro které by bylo možné při současných technikách vyrábět izotopy na ostrově stability ; zvláštní stabilita takových nuklidů je způsobena kvantovým účinkem spojování mezonů ω , jednoho z devíti mezonů nazývaných „ žádná příchuť “.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
geny halo |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |