Argon | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pevný a kapalný argon. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | Ar | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Argon | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 18 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | 18 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 3 e období | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Blok p | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina živlů | Vznešený plyn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Ne ] 3 s 2 3 p 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické hladiny | 2, 8, 8 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 39,948 ± 0,001 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (calc) | ( 71 hodin ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 106 ± 22 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 188 hod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | 0 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | neznámý | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 15,759610 eV | 2 e : 27,62966 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 e : 40,74 eV | 4 e : 59,81 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
5 e : 75,02 eV | 6 th : 91.009 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7 e : 124,323 eV | 8 e : 143 460 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
9 e : 422,45 eV | 10 e : 478,69 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
11 e : 538,96 eV | 12 e : 618,26 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
13 e : 686,10 eV | 14 e : 755,74 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
15 e : 854,77 eV | 16. th : 918,03 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
17 e : 4 120,8857 eV | 18 e : 4 426 2296 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché tělesné fyzikální vlastnosti | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Běžný stav | Plyn (nemagnetický) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost |
1,7837 g · L -1 ( 0 ° C , 1 atm ) rovnice:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Tvář středověký | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | bezbarvý | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | -189,36 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | -185,85 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 1 188 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 6,43 kJ · mol -1 ( 1 atm , -185,85 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kritická teplota | -122,3 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trojitý bod | -189,3442 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 22,414 × 10 -3 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry |
rovnice:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 319 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Velké teplo |
520 J · kg -1 · K -1
rovnice:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 0,01772 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O Agentura | 100,028,315 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-147-0 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Varování H280 a P403 H280 : Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřátí může explodovat P403 : Uchovávejte na dobře větraném místě. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NA, Odpověď : Kritická teplota stlačeného plynu = -122,4 ° C Zveřejnění na 1,0% podle klasifikačních kritérií |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
20 : dusivý plyn nebo plyn, který nepředstavuje vedlejší riziko UN číslo : 1006 : KOMPRESOVANÝ ARGON Třída: 2.2 Klasifikační kód: 1A : Stlačený plyn, aspxiant; Štítek: 2.2 : nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám označeným A nebo velkým O);
22 : chlazený zkapalněný plyn, zadušený UN číslo : 1951 : CHLAZENÝ KAPALNÝ ARGON Třída: 2.2 Klasifikační kód: 3A : Chlazený zkapalněný plyn, zadušený; Štítek: 2.2 : nehořlavé, netoxické plyny (odpovídá skupinám označeným A nebo velkým O); |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI a STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Argon je chemický prvek ze atomovým číslem 18 a symbolem Ar. Patří do skupiny 18 periodické tabulky a je součástí rodiny ze vzácných plynů , také nazýván „vzácné plyny“, který také zahrnuje hélium , tím neon , krypton , xenon a radon . Argon je 3 rd nejhojnější složkou zemské atmosféry , s hmotnostním zlomkem o 1.288%, což odpovídá objemové frakce o 0,934% (nebo 9340 ppm ), a je nejhojnější vzácných plynů na světě. " Zemská kůra , což odpovídá 1,5 ppm . Argon v zemské atmosféře se téměř úplně skládá z argonu 40 , je radiogenic nuklid vyplývající z rozpadu z draslíku 40 , zatímco argon pozorované v vesmíru je primárně skládá z argonu 36 , produkovaný hvězdné nucleosynthesis v supernov .
Jméno argon pochází ze starořeckého ἀργόν, což znamená „nečinný“, „líný“ [odvozeno z řeckého slova ἀεργός, vytvořeného z ἀ-εργός, což znamená „bez práce“, „nečinný“], s odkazem na skutečnost, že toto prvek je chemicky inertní. Jeho elektronická konfigurace představuje nasycenou valenční vrstvu na počátku její stability a virtuální nemožnosti vytvoření kovalentních vazeb . Teplota z 83.805 8 K jeho trojný bod je jedním z referenčních bodů Mezinárodní teplotní stupnice z roku 1990 (ITS-90).
Argon se vyrábí průmyslově pomocí frakční destilací ze zkapalněného vzduchu . Používá se především jako inertní atmosféra pro svařování a různé průmyslové procesy při vysoké teplotě zahrnující reaktivní látky. Argonová atmosféra se tedy používá v grafitových elektrických obloukových pecí, aby se zabránilo spalování ve druhé. Využívá také argon při osvětlení žárovkami , zářivkami a plynovými trubicemi . Používá se k výrobě modrozelených plynových laserů .
Argon je bezbarvý, bez zápachu, nehořlavý a netoxický v plynném, kapalném nebo pevném stavu. Jeho rozpustnost ve vodě je zhruba srovnatelná s rozpustností v kyslíku a je 2,5krát vyšší než v dusíku . Je chemicky inertní za téměř všech podmínek a při pokojové teplotě netvoří žádné potvrzené chemikálie .
Argon je však za určitých extrémních podmínek mimo rovnováhu schopen vytvářet chemické sloučeniny. Argon fluorohydrure Harf Takto se získá pomocí fotolýzy ultrafialovým z fluorovodíku HF v matrici kryogenní z jodid česný CSI a Ar atmosféře argonu; stabilní pod 27 K ( -246,15 ° C ), byl identifikován infračervenou spektroskopií . Fluorhydrid argonu je jediná známá sloučenina argonu, která je neutrální a stabilní v základním stavu .
Argon může také tvořit klatráty ve vodě, když jsou jeho atomy uvězněny v trojrozměrné mřížce tvořené ledem . Existují také polyatomické ionty obsahující argon, jako je argonhydridový kation ArH + , a exciplexy , jako například Ar 2* a ArF *. Různé sloučeniny s vazbami Ar C a Ar If stabilní byly předpovězeny numerickou simulací, ale nebyly syntetizovány v laboratoři.
Hlavní izotopy argonu přítomný v zemské kůře , jsou argonu 40 ( 40 Ar) na 99,6%, argon 36 ( 36 Ar) na 0,34% a v argon 38 ( 38 Ar) 0,06%. Draslíku-40 ( 40 K) rozpadá spontánně při rychlosti 11,2% v argonu 40 od elektronového záchytu nebo emisní tomografie a v množství 88,8% v vápníku 40 ( 40 Ca) o p rozpadu - s poločasem (polovina - život) 1,25 miliardy let. Tato doba trvání a poměr mezi vytvořenými vedlejšími produkty umožňuje určit stáří hornin metodou datování draslíkem a argonem .
V zemské atmosféře , argonu 39 je produkován především interakcí kosmického záření v atmosféře argonu 40 od záchytu neutronu následuje dvojité neutronové emise . V podloží může být také vyrobeno z draslíku 39 zachycením neutronů následovaným emisemi protonů .
Argonu 37 vzniká při podzemních testů z vápníku 40 od záchytu neutronu následným alfa rozpadu ; má poločas rozpadu 35 dní.
Argon je pozoruhodný v tom, že jeho izotopové složení se významně liší od jedné oblasti sluneční soustavy k druhé. Argon, jehož hlavním zdrojem je radioaktivní rozpad draslíku 40 ve skalách, sestává převážně z argonu 40 , jako na pozemských planetách udržujících atmosféru: Venuše , Země a Mars . Na druhou stranu, argon tvořený přímo hvězdnou nukleosyntézou je v podstatě tvořen argonem 36 produkovaným alfa reakcí , což je případ Slunce , jehož argon je podle měření slunečního větru 84,6% argonu 36 . Je to stejné na obřích planetách , kde je relativní počet izotopů 36 Ar: 38 Ar: 40 Ar 8400: 1600: 1.
Kromě pozemské atmosféry , která má objemový zlomek 0,934% argonu nebo 9 340 ppm , obsahuje atmosféra Merkuru 0,07 ppm , atmosféra Venuše 70 ppm a atmosféra Marsu 19 300 ppm , neboli 1,93%.
Převaha radiogenního argonu 40 v zemské atmosféře je zodpovědná za skutečnost, že atomová hmotnost argonu Země, v řádu 39,95 u , je o 0,85 u větší než u draslíku , což jej následuje v periodické tabulce prvků a jehož atomová hmotnost je řádově 39,10 u . To se zdálo paradoxní během objevu argonu v roce 1894, protože Dmitri Mendeleïev uspořádal svou periodickou tabulku podle rostoucí atomové hmotnosti, což vedlo k tomu, že musel být argon umístěn mezi draslík a vápník , s atomovou hmotností kolem 40, 08 u a zaměňován s to argonu do 0,13 u , zatímco mezi chlorem (35,45 u ) a draslíkem (39,10 u ) byl atomový hmotnostní rozdíl 3,65 u . Tento problém vyřešil Henry Moseley , který v roce 1913 prokázal, že periodická tabulka by měla být uspořádána podle rostoucího atomového čísla , a nikoli zvýšením atomové hmotnosti, což dalo prvky ve správném pořadí.
Atmosférický hojnosti vzhledem argonu ve srovnání s jinými vzácnými plyny - 9340 ppm z argonu, proti 5,24 ppm z helia , 18,18 ppm z neonu , 1,14 ppm z krypton a 0,087 ppm z xenonu - lze také připsat izotopů argonem 40 : argon 36 má skutečně hojnost pouze 31,5 ppm (0,337% z 9340 ppm ), stejného řádu jako u neonů (18,18 ppm ).
Argon atom má elektronový nasycený valenční skořepiny , s kompletní s a p podvrstvy . Díky tomu je tento prvek chemicky inertní a velmi stabilní, to znamená, že vytváří chemickou vazbu s jinými atomy jen velmi obtížně. Do roku 1962 byly vzácné plyny považovány za zcela inertní a nevhodné pro tvorbu chemických sloučenin ; k tomuto datu však syntéza xenon hexafluoroplatinátu XePtF 6 vydláždil cestu chemii vzácných plynů .
První sloučenina argonu s wolframovým pentakarbonylem chemického vzorce W (CO) 5 Ar, byla vydána v roce 1975, ale její skutečná existence zůstává sporná. V srpnu 1962 byl syntetizován na University of Helsinki argonu fluorohydride Harf pomocí fotolýzy ultrafialovým z fluorovodíku HF v matrici kryogenní z jodid česný CSI a Ar argonu stabilní sloučenině pod 27 K ( -246,15 ° C ), identifikovaného IČ spektroskopií . Tento objev vedl k myšlence, že argon může tvořit slabě vázané sloučeniny.
Dication metastable ARCf 22+ , izoelektronický s karbonylfluoridem COF 2a fosgen COCI 2z hlediska valenčních elektronů byla v roce 2009 pozorována implementace vazby uhlík -argon. Molekulární ion 36 ArH + , což odpovídá v argonu hydridu kationtu 36 (argonium), byl detekován v mezihvězdném na úrovni Krabí mlhoviny ; je to první sloučenina vzácného plynu detekovaná ve vesmíru .
Pevný hydrid argonu Ar (H 2 ) 2je van der Waalsovy sloučeniny mající stejnou krystalovou strukturu jako fáze Lavesovy (en) MGZN 2. Tvoří při tlaku mezi 4,3 a 220 GPa , i když výsledky získané Ramanovy spektroskopie ukazují, že H 2 molekulysloučeniny Ar (H 2 ) 2disociují nad 175 GPa .
Argon se vyrábí průmyslově pomocí frakční destilací ze zkapalněného vzduchu v jednotkách kryogenních na destilaci vzduchu (v) , metoda pro oddělování kapalného dusíku , který vře při 77,3 K , argonu, jehož teplota varu je 87,3 K , a kapalného kyslíku , který vře při 90.2 K . Světová produkce argonu je řádově 700 000 tun ročně.
Argon má několik zajímavých vlastností, které ospravedlňují jeho průmyslové využití:
Jiné vzácné plyny vykazují podobné vlastnosti a mohly by být také použity, ale argon je zdaleka nejlevnější ze všech, získává se jako vedlejší produkt extrakce kyslíku a dusíku ze vzduchu kryogenní frakční destilací.
Argon se používá v určitých vysokoteplotních průmyslových procesech, ve kterých se chemicky inertní látky stávají reaktivními. Argonová atmosféra se tedy používá v elektrických pecích s grafitovými elektrodami za účelem, aby se zabránilo spalování tohoto materiálu.
U některých z těchto procesů by přítomnost dusíku nebo kyslíku způsobila vady materiálu. Argon se používá při určitých typech obloukového svařování, jako je plynové obloukové svařování a TIG svařování , stejně jako při ošetřování činidel titanu a dalších prvků . Krystaly křemíku a germania určené pro polovodičový průmysl se také pěstují v argonové atmosféře, aby byla zajištěna jejich krystalická kvalita.
Argon se používá v drůbežářském průmyslu jako metoda inertního zadušení plynu k udusit na drůbež , a to buď s hmotnostním porážku po nástupu onemocnění nebo jako prostředek k střídavého porážky na electronarcosis . Relativní hustota argonu vůči vzduchu způsobuje, že při plynování zůstává blízko země. Díky své nereaktivní povaze je kompatibilní s potravinářskými produkty a skutečnost, že částečně nahrazuje kyslík v tkáních, prodlužuje trvanlivost potravin.
Argon se někdy používá k hašení požárů konzervováním cenných zařízení, jako jsou počítačové servery , které by se poškodily použitím vody nebo pěny.
Procedury kryochirurgie (in), jako je kryoablace (in), používají kapalný argon ke zničení tkání, jako jsou rakovinné buňky . Bylo možné jej použít v postupu nazývaného argonu zvýšenou koagulaci , což je forma elektrochirurgických (v) od plazmového hořáku , který však představuje riziko plynové embolie materializované smrtí alespoň jednoho pacienta.
Argon modré lasery se používají v chirurgii pro šití na tepny , zničit nádory v oční chirurgii , nebo elektrokoagulace přes endoskopickou úředníků lézí gastrointestinálního krvácení.
Argon byl testován také nahradit dusíku v dýchacím plynu zvaného Argox za účelem urychlení odstranění rozpuštěného dusíku z krve .
Kapalný argon se používá jako cíl pro detekci neutrin a výzkum temné hmoty . Interakce mezi hypotetickým wimps a jader z argonu atomů by měla produkovat pozorovatelnou scintilační pomocí fotonásobiče . Dvoufázové detektory obsahující plyn argon se používají k detekci elektronů produkovaných ionizací během interakcí jádra WIMP-argon.
Stejně jako ostatní zkapalněné vzácné plyny má kapalný argon vysokou scintilační rychlost (přibližně 51 fotonů / keV ), je transparentní vůči své vlastní scintilaci a relativně snadno se čistí. Je levnější než xenon a má odlišný scintilační časový profil, což umožňuje odlišit elektronické interakce od jaderných. Bylo však silnější radioaktivity beta vzhledem k výskytu v atmosféře argonu 39 , až na použití argonu ze suterénu Země ochuzený o 39 Ar, jejíž poločas je pouze 269 rok a jejichž stock není rekonstituovány 40 Ar ( n , 2 n ) 39 Ar interakce z kosmického záření na atmosférický argonem .
V jiném registru byl argon 39 používán zejména k dnešnímu dni podzemních vod a ledových jader v Antarktidě . K-Ar datování a argon-argon datování se také používají pro radiometrického datování z sedimentární , metamorfované a magmatická .
Argon, číslo E938 , se používá jako konzervant potravin k odstranění kyslíku a vlhkosti z atmosféry v obalech a ke zpoždění jeho doby použitelnosti . Oxidace vzduchem, k hydrolýze a další reakce , které degradují produkt, se tedy k oddálení nebo zcela zablokována. Chemická činidla a farmaceutické molekuly jsou někdy baleny v atmosféře argonu. Tento vzácný plyn se také používá jako konzervační prostředek pro laky , polyuretan nebo dokonce barvy .
Argon se také používá při výrobě vína k ochraně vína před kyslíkem a prevenci jeho oxidace a také proti nežádoucím bakteriálním interakcím (zejména bakteriím octovým , které produkují kyselinu octovou a mění víno na ocet ). Může být také použit jako hnací plyn pro spreje .
Argon lze použít jako inertní plyn do vakuového potrubí a přihrádky na rukavice ; je upřednostňován před dusíkem , který je levnější, protože dusík je schopen reagovat s obzvláště reaktivními sloučeninami, stejně jako s určitým zařízením. Kromě toho má argon tu výhodu, že je na rozdíl od dusíku hustší než vzduch, což usnadňuje jeho použití v praxi.
Argon lze použít jako nosný plyn při plynové chromatografii a při elektrosprejové ionizaci . Je to plyn zvolený pro plazmu používanou v indukčně vázané plazmové spektrometrii . Argon se přednostně používá při nanášení rozprašováním (In) na vzorky, které mají být zkoumány skenovací elektronovou mikroskopií, a pro čištění destiček v mikrofabrikaci .
Žárovka je obvykle naplněna argonem, aby byla zachována její vlákno z vysokoteplotního oxidaci . Argon se také používá pro své záření ionizací , jako v plazmových lampách a kalorimetrech ve fyzice částic . Výbojky plněné čistý argon produkují světlo světle fialový tažné lebleu levandule, který se stává modré přidáním malého rtuť .
Argon se také používá pro iontové lasery (v) modré a zelené.
Argon se používá jako tepelný izolátor pro dvojitá zasklení . Díky své chemické inertnosti a nízké tepelné vodivosti se také používá k plnění suchých obleků pro potápění .
Argon je jedním z plynů, které lze použít v astronautice jako hnací plyn pro VASIMR . V oblasti vzduchových zbraní se používá pod tlakem k ochlazení, uvolněním, hlav některých raket typu vzduch-vzduch , včetně raket AIM-9 Sidewinder .
Argon byl použit v atletice jako dopant simulující hypoxii . Byl proto spolu s xenonem zařazen na seznam metod a látek zakázaných Světovou antidopingovou agenturou v roce 2014, než byl v roce 2020 stažen.
Slovo argon pochází ze starořeckého ἀργός / argós („nečinný“, „líný“, „sterilní“), tvořený soukromou řeckou předponou ἀ a slovem ἔργον / ergon („práce“), tato etymologie evokuje inertní charakter prvku.
Henry Cavendish předpokládal přítomnost chemicky inertního plynu ve vzduchu již v roce 1785, ale jeho objev lorda Rayleigha a sira Williama Ramsaye na University College London počkal až do roku 1894 . Udělali to tak, že ze vzorku čistého vzduchu odstranili kyslík , oxid uhličitý , vodní páru a dusík a zanechali inertní plyn, kterému říkali argon . Tito dva vědci oficiálně oznámili svůj objev Královské společnosti dne31. ledna 1895.
Na trať je postavila skutečnost, že chemicky vyrobený dusík byl o 0,5% lehčí než dusík extrahovaný ze vzduchu odstraněním dalších v té době známých atmosférických plynů. Frakční destilace zkapalněného vzduchu jim umožnilo produkovat významné množství argonu v roce 1898 a současně izolovat dvě další vzácné plyny neon a xenon .
Argon byl také pozorován v roce 1882 během nezávislé práce HF Newall a WN Hartley, kteří zaznamenali spektrální čáry v emisním spektru vzduchu neodpovídající žádnému známému chemickému prvku .
Chemická značka pro argonu byl až do roku 1957, kdy se stala Ar.
Stejně jako helium není argon při nízkých koncentracích nebezpečný. Je však o 38% hustší než vzduch a vdechnutí velkého množství argonu s sebou nese riziko udušení nedostatkem kyslíku ( anoxie ); k tomu může dojít například při svařování v omezeném prostoru.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | Že | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | D | Kost | Ir | Pt | V | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | V | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
halo geny |
Ušlechtilé plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |