Hořčík | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok hořčíku. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | Mg | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Hořčík | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 12 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 3 e období | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Block s | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Kov alkalických zemin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Ne ] 3 s 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | 2, 8, 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 24 3050 ± 0,0006 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (výpočet) | 150 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 141 ± 19 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 173 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | +2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita ( Pauling ) | 1.31 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | silná základna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 7,646235 eV | 2 e : 15,03527 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 E : 80,1437 eV | 4 e : 109,2655 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
5 e : 141,27 eV | 6 e : 186,76 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7 e : 225,02 eV | 8 e : 265,96 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
9 e : 328,06 eV | 10 e : 367,50 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
11 e : 1 761 805 eV | 12 e : 1 962 6650 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché fyzikální vlastnosti těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyčejný stav | paramagnetická pevná látka | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost | 1,738 g · cm -3 ( 20 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Šestihranný kompaktní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvrdost | 2.5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | bílošedá metalíza | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | 650 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | 1090 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 8 954 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 127,40 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 14,00 × 10 -6 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry | 361 Pa | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 4602 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Masivní teplo | 1825 J · kg -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrická vodivost | 22,6 x 10 6 S · m -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 156 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozpustnost | přízemní. v CH 3 OH, zředěné kyseliny, roztoky amonných solí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100 028 276 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-104-6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nebezpečí H250, H260, P222, P223, P231, P232, P370, P378, P422, H250 : Při kontaktu se vzduchem spontánně vznítí H260 : Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovznítit P222 : Zabraňte kontaktu se vzduchem. P223 : Zamezte kontaktu s vodou kvůli riziku prudké reakce a samovznícení. P231 : Zacházejte pod inertním plynem. P232 : Chraňte před vlhkostí. P370 : V případě požáru: P378 : Použijte ... k hašení . P422 : Ukládat obsah pod ... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
B4, B6, B4 : Hořlavá pevná látka Přeprava nebezpečných věcí: třída 4.1 B6 : Hořlavý reaktivní materiál uvolňuje hořlavý plyn při kontaktu s vodní párou: vodík Zveřejnění 1,0% podle klasifikačních kritérií |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NFPA 704 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 0 1 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1869 : SLITINY HOŘČÍKU obsahující více než 50 procent hořčíku ve formě granulí, třísek nebo stužek; nebo HOŘČÍK ve formě granulí, třísek nebo stuh Třída: 4.1 Štítek: 4.1 : Hořlavé pevné látky, samovolně reagující látky a znecitlivěné výbušné pevné látky |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hořčík je chemický prvek ze atomové číslo 12, z symbol Mg.
Hořčík je kov alkalických zemin . Je to devátý nejhojnější prvek ve vesmíru. Je produktem velkých stárnoucích hvězd postupného přidávání tří jader helia do uhlíkového jádra. Když takové hvězdy explodují jako supernovy, je velká část hořčíku vypuzena do mezihvězdného média, kde se může recyklovat do nových hvězdných systémů. Hořčík je osmým nejhojnějším prvkem v zemské kůře a čtvrtým nejběžnějším prvkem na Zemi (po železa, kyslíku a křemíku), který tvoří 13% hmotnosti planety a velkou část zemské hmoty. Pláště planety. Je to třetí nejhojnější prvek rozpuštěný v mořské vodě, po sodíku a chloru.
Atomy hořčíku existují v přírodě pouze ve formě kombinací s jinými prvky, kde vždy vykazuje oxidační stav +2. Čistý prvek se vyrábí uměle redukcí nebo elektrolýzou . Je vysoce reaktivní v prášku a hoblinách, ale ponechaný na čerstvém vzduchu se rychle potáhne tenkou těsnou vrstvou oxidu, což snižuje jeho reaktivitu ( pasivace oxidací). Čistý kov za určitých podmínek snadno hoří (vytváří charakteristické jasné, bílé, oslňující světlo). V mechanice se používá hlavně jako součást slitin hliníku a hořčíku (někdy nazývaných magnalium ). Hořčík je méně hustý než hliník a slitina je oceňována pro svou lehkost a větší odolnost (mechanickou a chemickou).
Hořčík je jedenáctý nejhojnější prvek hmotnosti v lidském těle. Je nezbytný pro všechny buňky a asi 300 enzymů, zejména jako kofaktor . Hořčíkové ionty interagují s polyfosfátovými sloučeninami, jako jsou ATP , DNA a RNA . Sloučeniny hořčíku se léčebně používají jako projímadla, antacida (např. Magnéziové mléko) a ke stabilizaci abnormální excitace nervů nebo křečí cév za podmínek, jako je eklampsie .
Název hořčík pochází z řeckého názvu okresu Thesálie zvaného Magnesia . Tato oblast byla extrémně bohatá na hořčík v různých formách.
V Anglii , Joseph Black uznána hořčík jako prvek v roce 1755 , a sir Humphry Davy izolovat čistou kovovou formu elektrolýzou v roce 1808 ze směsi oxidu hořečnatého MgO a rtuť oxidu rtuťnatého.
Hořčík má 22 známých izotopů s hmotnostním počtem pohybujícím se mezi 19 a 40. Tři z nich jsou stabilní , 24 Mg, 25 Mg a 26 Mg, a jsou v přírodě přítomny přibližně v poměrech 79/10/11. Hořčíku je přiřazena standardní atomová hmotnost 24 305 0 u . Z 19 známých radioizotopů hořčíku má 28 Mg nejdelší životnost s poločasem 20 915 hodin, následovaným 27 Mg s poločasem 9,458 min . Všechny ostatní izotopy mají poločas méně než jednu minutu a většina z nich méně než jednu sekundu.
Hořčík se používá v mechanice pro svou nízkou hustotu (nejnižší z konstrukčních kovů), zejména v oblasti automobilového průmyslu, kde díky této lehkosti, ale také díky svým dobrým mechanickým vlastnostem (zejména pro snížení vibrací). Rovněž by to vedlo k významným environmentálním přínosům v oblasti letectví.
Jeho výroba a recyklace jsou na druhé straně obtížné, energeticky náročné a znečišťující ( viz Kovovýroba a výroba ).
Je také důležitým činidlem v chemii, zvláště používaným při odsiřovacích procesech , při výrobě ocelí , čištění kovů ( debismuthage ) nebo Grignardově reakci . Je hořlavý a byl používán jako palivo ve fotografických záblescích . Je to chemická látka nezbytná pro život, zejména při fotosyntéze , v kostech a v mnoha biologických procesech. Jeho soli mají více aplikací ( hořčíkové mléko Mg (OH) 2 , uhličitan hořečnatý , MgO , MgCl 2 )
Používá se také k výrobě mnoha předmětů, jako jsou válcované, opracovávané a formované. Ve specializované hromadné spotřebě (karoserie, malá odolná pouzdra, pouzdra na notebooky, špičkové fotografické vybavení, součásti jízdních kol atd.), Protože se jedná o jeden z nejjednodušších kovů ke zpracování, zejména proto, že některé slitiny lze recyklovat válcováním .
Hořčík se také používá jako slitina , zejména s hliníkem (řady 3000, 4000, 5000 a 6000), ale také se zinkem , zirkoniem , thoriem a několika vzácnými zeminami ( lanthan a cer ).
Dalším běžným použitím je ochrana proti korozi jiných ponořených kovů, zejména železa, které se říká obětní anoda (její použití je běžné pro ochranu trupů lodí nebo horkovodních balónů).
Stabilní, hojný, netoxický a nekorozivní charakter hořčíku, který navíc neprodukuje dendrity, stejně jako lithiový iont v dobíjecích lithiových bateriích, z něj činí atraktivní materiál pro novou dobíjecí hořčíkovou síru (Mg / S). Iontů hořčíku se testuje jako nosiče nákladu, že zatímco kovový hořčík se používá pro anody a síru , jako katoda . V roce 2019 se tato technologie stále objevuje, ale je slibná zejména proto, že pár Mg / S může poskytnout teoretickou hustotu energie 1722 Wh / kg s napětím přibližně 1,7 V; může to být bezpečná a levná ekonomická alternativa k lithium-iontovým bateriím , a to i pro elektrická vozidla (skladováním většího množství elektřiny). Mohly by také mít prospěch z vysokokapacitních katod, popřípadě pracující pod vysokým napětím, je materiál (na bázi síry se hořčík borohydrid , na boritan horečnatý nebo sulfidu hořčíku , například) by umožnilo hustota energie více vyšší, než s lithium-iontových baterií. Vodivost sirné katody lze dopovat uhlíkem (poloorganický katodový kompozit).
Pro stejnou pevnost poskytují díly vyrobené ze slitin hořčíku významnou úsporu hmotnosti.
Doporučená denní dávka se odhaduje na 360 mg hořčíku na den pro ženy a 420 mg hořčíku na den pro muže (double pro sportovce a těhotné ženy), nebo 6 mg na kg tělesné hmotnosti. Epidemiologické studie v Evropě a Severní Americe ukázaly, že západní strava je o 30-50% nižší v hořčíku, než je doporučená denní dávka. Navrhují, aby se denní příjem za posledních 100 let snížil z 500 na přibližně 200 mg denně. Tento vývoj je přičítán rostoucímu používání hnojiv a rostoucí spotřebě zpracovaných potravin.
Potravinové zdroje hořčíkuPrvním potravinovým zdrojem hořčíku je často obilného původu: obilné výrobky přítomné ve všech jídlech pokrývají většinu potřeb. Výrobky vyrobené z celých zrn nebo celé mouky však poskytují třikrát až pětkrát více hořčíku než rafinované výrobky (bílý chléb, leštěná bílá rýže atd. ). Pro pokrytí jeho každodenních potřeb hořčíku se proto doporučuje přejít na minimálně zpracované potraviny.
(Množství odpovídá porci 100 g .)
Některé další potraviny obsahující hořčík: luštěniny včetně bílých fazolí (180 mg), pohanky , fazolí , banánů .
Tělo neprodukuje hořčík a musí ho získávat ze stravy. Hořčík je tělem špatně asimilován a nelze jej skladovat. Přirozeně se uvolňuje ve stolici nebo moči. Přebytek hořčíku nebo doplňky stravy založené na „špatném hořčíku“ (oxid, chlorid, aspartát atd. ) Mají vedlejší účinky, jako je průjem. Potřebujete liposomální nebo v tucích rozpustnou hořčíkovou sůl, abyste měli optimální doplněk stravy .
Doplněk hořčíku může u některých lidí snížit úzkost. Další poruchy mohou být důsledkem nedostatku hořčíku, včetně deprese, svalových křečí, křečí, nespavosti a osteoporózy. Období vytvářejí deficit hořčíku.
Hořčík, ve formě hydrátu, hydratovaného oxidu , uhličitanu (MgCO 3), Chlorid (MgCl 2), se používá ve výživové medicíně.
Otrava z přebytku hořčíku může nastat u dětí a lidí se selháním ledvin .
Existují tři hlavní kategorie hořečnatých solí:
Stejně jako všechny živiny jde hořčík ruku v ruce s některými dalšími: například hořčík má synergický účinek s vitamíny D a B6. Pomůže to v metabolismu těchto vitamínů a zase zlepší vstřebávání hořčíku.
Asimilace hořečnatých solíObsah elementárního hořčíku | Biologická dostupnost | Vedlejší efekty | |
---|---|---|---|
Placebo | 0 | - | 7% |
Glycerofosfát | 12,4% | Velmi vysoko | 7% |
Bisglycinát | 16% | Velmi vysoko | ? |
Citrát | 16.2 | Velmi vysoko | 7% |
Aspartát | 7,5% | Velmi vysoko | ? |
Chlorid | 12% | Vysoký | 78% |
Glukonát | 5,4% | Vysoký | 27% |
Laktát | 12% | Velmi vysoko | 32% |
Uhličitan | 40% | Nízký | 40% |
Hydroxid | 41,5% | Nízký | 37% |
Kysličník | 60,3% | Nízký | 47% |
Levný na výrobu, mořský hořčík je směs oxidů, hydroxidů, síranů a chloridů hořčíku. Marketingový koncept je především to, že je hořčík nejméně dobře vstřebáván tělem a má nejdůležitější vedlejší účinky. Je to opravdu velmi projímadlo a jeho složky mají velmi nízkou biologickou dostupnost.
Glycerofosfát hořečnatýGlycerofosfát hořečnatý je forma ve formě chelátu (jako glycinu, a bisglycinát taurinate), který je lépe tolerován, ale o něco dražší. Je například přítomen v D-stresu a hořčíku 300+.
Laktát hořečnatýLaktátu hořečnatého je účinná organická sůl hořčíku, biologicky dostupné a s dobrou náklady / účinnost. Je široce používán v kombinaci s vitaminem B6 v doplňcích stravy. Laktátové raketoplány jsou zajímavým konceptem využití energie. Nachází se v MagnéB6, Vivamag nebo Ionimag .
Chlorid hořečnatýChlorid je zejména projímadlo nejvíce konzumovanou formou hořčíku, a to navzdory své kyselosti, která se přidává k potravě a která často způsobuje problémy starším lidem.
Oxid hořečnatý a hydroxidOxid a hydroxid jsou nejlevnější formy hořčíku na výrobu, také ty v nejvyšší koncentraci. Jsou však obdařeni velmi nízkou biologickou dostupností a je nutné dávky rozdělit. Je to také velmi projímavá forma hořčíku.
Lipozomální hořčíkLiposomální hořčík je zapouzdřen v tukových buňkách , což umožňuje, aby se zcela asimilován v těle. Je to dobře strávený hořčík s několika vedlejšími účinky, ale je také nejdražší. Jeho obsah hořčíku je vysoký (12,4%) a jeho biologická dostupnost není prokázána, ale existuje podezření, že je vysoká. Proces výroby liposomálního hořčíku však neumožňuje zajistit, aby byl hořčík v liposomech dobře zapouzdřený (pouze skenovací elektronový mikroskop nebo obraz SEM to umožňuje ověřit) a přítomnost nanočástic liposomů n není vyloučeno. Potravinové doplňky, které jej obsahují, si navíc trochu hrají s evropskými předpisy, protože nejsou uvedeny v seznamu povolených solí hořčíku. O těchto nových formách hořčíku panuje právní nejistota.
Hořčík se účastní více než 400 biochemických reakcí. Podílí se zejména na osmotickém transportu glukózy, transportu glukózy inzulínem a ve všech fázích výroby energie. Hlavním mechanismem biochemické aktivace, spočívajícím v přidání fosfátové skupiny k proteinu, je hořčík kofaktorem fosforylace . Podílí se také na homeostáze , mechanismu umožňujícím zachování vnitřní rovnováhy (buňky, srdeční frekvence, močení, trávení, tělesná teplota atd.) A zásadního kofaktoru při polymeraci nukleových kyselin.
Dospělé lidské tělo obsahuje asi 24 gramů (1 mol ) hořčíku, z nichž polovina se nachází v kostech a druhá polovina v měkkých tkáních . Sérum obsahuje pouze asi 0,3% tělesné hořčíku, v důsledku čehož se sérum nemůže být použit k diagnóze nedostatek hořčíku . Zátěžový test hořčíkem, pokud nezpůsobuje střevní poruchy a pacient nemá onemocnění ledvin , se v současnosti doporučuje, i když není standardizovaný. V některých případech nedostatku retence hořčíku během zátěže odráží jeho absorpci ve střevě a považuje se za úměrnou nedostatku kostí, který plní. Měření celkového a ionizovaného buněčného hořčíku jsou často protichůdná a měření vylučování močí nekorelují s výsledky zátěžového testu, který je považován za spolehlivější. Svalová biopsie odhalí koncentrace tohoto prvku v druhé hlavní komoře, avšak tento postup je vzácné na klinice. Výzkum se zaměřuje na techniky zobrazování magnetickou rezonancí a objev nepřímých fyziologických markerů, jako je sodno-draselná pumpa (Na / K-ATPáza), tromboxan B2 , C-reaktivní protein a endotelin -1. V současné době neexistuje spolehlivý, rychlý a cenově dostupný test na hladinu hořčíku v lidském těle.
Nedostatek hořčíku , který pokrývá většinu populace, je hlavní příčinou únavy a úzkosti. Je to však také důležitý faktor při následujících poruchách:
Poznámka: hypermagnezémie je téměř vždy iatrogenního původu (kvůli léku).
Hořčík je jednou ze složek chlorofylu , které katalyzují na fotosyntézy :
6CO 2+ 6 H 2 O+ světlo → C 6 H 12 O 6( glukóza ) + 6O 2,kde hraje roli obdobnou roli železa v hemoglobinu v krvi.
Hořčík tvoří 2% hmotnosti litosféry a 2 až 3% hmotnosti kůry . Je distribuován poměrně rovnoměrně, přičemž 80 minerálů je 20% nebo více hořčíku ( magnezit , dolomit , karnalit , brucit , apatit , olivín ). Jeho obsah v mořské vodě je přibližně 0,13%.
Historicky byly hlavními producenty hořčíku Rusko, USA, Kanada a Finsko, ale dnes (2015) se více než 80% hořčíku vyrábí v Číně.
K výrobě kovového hořčíku se používají dvě hlavní skupiny procesů: elektrolytické procesy a tepelné procesy. Tepelné procesy se spoléhají na redukci dolomitu v přítomnosti ferosilikonu při vysoké teplotě, zatímco elektrolytické procesy mohou zpracovávat mnohem větší odrůdy rud.
Redukční reakce probíhá při 1200 ° C a vakuu při 0,1 torru. Za těchto podmínek se hořčík odpařuje a shromažďuje se s čistotou řádově 99,99%. Křemičitan vápenatý se používá v nátěrech a cementech pro stavebnictví. Několik zemí vyvinulo značné úsilí, aby zdokonalilo Pidgeonův proces . Pojďme zmínit Magnéthermův proces od Pechineyho a Bolzanův proces, které jsou mnohem energeticky účinnější.
Elektrolytický proces spotřebovává mnohem méně energie, ale kromě výroby 99,8% hořčíku splňuje 3 technologické výzvy. Nejprve je proces založen na redukci chloridu hořečnatého při 500 ° C. Při těchto teplotách hořčík rychle oxiduje, což vede k použití vysoce znečišťujícího ochranného plynu ( hexafluorid síry (GWP 23 900 kg CO 2 ekv.) Nebo R134a (GWP 1 430 kg CO 2 ekv.)). Nejčastěji používanou anodou je pak uhlík, který vede k produkci PCB, dioxinů a furanů, které je nutné eliminovat. A konečně, chlorid hořečnatý není snadné získat a vyčistit, o čemž svědčí 14 konkurenčních technologií. Mezi ně patří proces Dow Chemical; US magnesium LLT v Great Salt Lake City v Utahu; Norsk Hydro a Magnola.
Hlavní reakce na anodě:
Hlavní reakce na katodě:
Vzhledem k tomu, že hořčík je považován za tuhé palivo , od roku 2007 se zvýšil výzkum recyklace oxidu hořečnatého redukcí ze sluneční energie (viz hořčíkový motor ), stejně jako výzkum snížení oxidů jiných kovů .
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
halo geny |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |