Chrom | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzorky chromu (kostka měří jeden kubický centimetr). | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | Cr | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Chrom | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 24 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 4 th doba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Blok d | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Přechodný kov | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Ar ] 3 d 5 4 s 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | 2, 8, 13, 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 51,9961 ± 0,0006 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (výpočet) | 140 pm ( 166 pm ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 139 ± 17 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | 6, 3 , 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita ( Pauling ) | 1,66 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | silná kyselina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 6,76651 eV | 2 e : 16,4857 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 e : 30,96 eV | 4 e : 49,16 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
5 e : 69,46 eV | 6 e : 90,6349 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7 e : 160,18 eV | 8 e : 184,7 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
9 e : 209,3 eV | 10 e : 244,4 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
11 e : 270,8 eV | 12 e : 298,0 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
13 e : 354,8 eV | 14. th : 384 168 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
15 e : 1010,6 eV | 16. ročník : 1097 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
17 e : 1185 eV | 18. th : 1299 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
19. th : 1396 eV | 20. th : 1496 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
21 e : 1634 eV | 22 e : 1721,4 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
23 e : 7 481,7 eV | 24 e : 7 894,81 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché fyzikální vlastnosti těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyčejný stav | Pevný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost | 7,15 g · cm -3 ( 20 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Krychlový střed | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvrdost | 7.5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | Bílo-stříbrná | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | 1907 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | 2671 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 16,9 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 344,3 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 7,23 × 10-6 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry | 990 Pa při 1856,85 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 5940 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Masivní teplo | 450 J · kg -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrická vodivost | 7,74 x 10 6 S · m -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 93,7 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozpustnost | přízemní. v HCl , H 2 SO 4 zředěný |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100 028 324 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-157-5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Práškový stav :
Varování H228, H351, P210, P241, P280, P281, P405, P501, H228 : Hořlavá tuhá látka H351 : Podezření na vyvolání rakoviny (uveďte cestu expozice, je-li přesvědčivě prokázáno, že žádná jiná cesta expozice nezpůsobuje stejné nebezpečí) P210 : Chraňte před teplem / jiskrami / otevřeným plamenem / horkými povrchy. - Kouření zakázáno. P241 : Používejte elektrické / ventilační / osvětlovací /… / zařízení do výbušného prostředí. P280 : Noste ochranné rukavice / ochranný oděv / ochranné brýle / obličejový štít. P281 : Používejte požadované osobní ochranné prostředky. P405 : Skladujte uzamčené. P501 : Odstraňte obsah / obal do ... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nekontrolovaný produktTento produkt není kontrolován podle klasifikačních kritérií WHMIS. Zveřejnění 0,1% podle seznamu zveřejněných přísad Poznámky: Chemický název a koncentrace této přísady musí být uvedeny na bezpečnostním listu, pokud je přítomna v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1% v kontrole produktu. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1759 : ŽÍRAVÝ TUHÝ, NOS Třída: 8 Štítek: 8 : Žíravé látky |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Chrom je chemický prvek ze atomovým číslem 24, kr symbol. Jediné tělo je přechodový kov .
Chrom patřící do skupiny 6 a období 4 periodické tabulky je součástí rodiny přechodných kovů. Je součástí šesté sekundární skupiny periodické tabulky , v omezeném smyslu pro chemickou skupinu chrómu nebo skupinu VI B, která zahrnuje také molybden Mo a wolfram W.
Tyto prvky se vyznačují jednoduchými kovovými tělesy, která mají vysoké teploty tání, některé z nejnižších tlaků par, nízké koeficienty tepelné roztažnosti. Na povrchu těchto tří kovů se při pokojové teplotě vytvoří vrstva oxidu (oxidů), která často brání destruktivním chemickým reakcím. Je tak zajištěna stabilita proti slabým zásadám a oxidantům. Roztavená alkalická média však tyto kovy transformují na ionty chromanu, molybdenanu a wolframanu. Sloučeniny jsou často zbarvené, někdy se používají jako anorganické pigmenty. Jejich různé karbidy jsou velmi tvrdé, jejich sulfidy odhalují vrstvené retikulární struktury, dostatečně tepelně stabilní, a tudíž jejich použití jako lubrikantů. Slitiny se železem je proslavily výrobou ocelových nástrojů. Přirozený výskyt chromu prvku je padesátkrát vyšší než výskyt wolframu, přičemž molybden je o něco vzácnější, řádově o 15% menší než wolfram.
Elektronická struktura atomu chrómu je [Ar] 3d 5 4s 1 a priori ospravedlňuje oxidační stavy mezi I a VI
Chemický prvek i jednoduché těleso objevil Louis-Nicolas Vauquelin z analýzy červeného olova ze Sibiře nebo z krocoitu nebo chromanu Pb a Cr PbO. CrO 3. Tuto rudu mu poslal D. Lehmann, důlní inženýr a ředitel přírodovědných sbírek v Petrohradu , který jako informovaný mineralog popsal minerální druh v roce 1766.
Označení jména je vysvětleno řeckým slovem etymon χρὣμα nebo khrôma nebo latinsky chroma, což znamená „barva, jasně zbarvené barvy“, protože chemikové známé chromové sloučeniny jsou různě zbarvené. Různé odstíny jeho sloučenin jsou například tmavé karmín pro CrO 3 sírový, zelená pro Cr 2 O 3 sesquioxid, Oranžová pro dichroman sodný Na 2 kr 2 O 7 a další směsné oxidy ...
Šípy nalezené v hrobech z doby pozdního III th století AC do mauzolea císaře Qin v blízkosti Xi'an , Čína byly analyzovány. I když bude pohřben na více než 2000 let staré kuše a meče z bronzu nebudou vykazovat žádné známky koroze, protože bronz je pokryt chromem.
Chrom byl zaznamenán na západě v XVIII -tého století:
V roce 1761 , Johann Gottlob Lehmann (de) našel červeno-oranžový rudu v pohoří Ural , kterou pojmenoval „Sibiřský suřík“. Tento minerál, i když byl špatně identifikován jako sloučenina olova se selenem a železem , byl ve skutečnosti chroman olovnatý (PbCrO 4).
V roce 1770 , Peter Simon Pallas navštívil stejné místo jako Lehmann a našel rudu „vedení“, červená, který byl brzy použitý jako barvivo v barvách. Použití sibiřského červeného olova jako pigmentu se rychle vyvinulo a brilantní žlutá získaná z crocoitu se stala velmi módní barvou.
V roce 1797 , Louis-Nicolas Vauquelin přijal některé vzorky crocoite rudy. Poté byla schopna produkovat oxid chromitý (CrO 3) kromě kyseliny chlorovodíkové k chromitu. V roce 1798 Vauquelin zjistil, že může izolovat kovový chrom zahříváním oxidu ve vysoké peci s aktivním uhlím.
2 Cr 2 O 3pevný + 3 ° Caktivní uhlí → 4 krhmotnost kovového chromu + 3 CO 2oxid uhličitýVe skutečnosti se technická reakce provádí zahříváním v kelímku potaženém vápnem nebo jednoduše na bázi vápna CaO, kysličník uhličitý nebo kysličník uhličitý , pokud neunikne, je vápnem zachycován ve formě uhličitanu vápenatého CaCO 3.
Francouzský chemik je také schopen detekovat stopy chrómu v určitých drahých kamenech, jako jsou rubíny nebo smaragdy. Tento proces rychle využili chemici-mineralogové k rozpoznání různých chromových minerálů. Později tato neúspěšná technika umožnila objev dalších neznámých minerálů, a tedy prvku berylia, který obsahují.
Spolu se svým kolegou Laugierem také prokázal, že byl nalezen téměř ve všech meteoritech.
Během XVIII -tého století, chrom se používá hlavně jako barvivo v barvách a chrom žluté PbCrO 4. Ale základ staré chemie chrómu je založen na dichromanu draselném .
Na začátku byl hlavním zdrojem krokodýl ruského původu, ale v roce 1827 došlo k velkému ložisku chromitu železa FeCr 2 O 4nebo FeO.Cr 2 O 3byl objeven ve Spojených státech poblíž Baltimoru . Spojené státy se tak stala největším výrobcem derivátů chrómu, až do roku 1848, kdy velký vklad chromite byla objevena poblíž Bursa , Turecko .
Od poloviny XIX th století, chrom sulfát umožňuje rychlejší vydělávání kůží, zajistit další zlepšenou nepropustnost finální pokožky. Chemici začínají chápat, že anorganické komplexy chromového iontu, spojené s kolagenem nebo organickou hmotou ve kůži a kůži, vytvářejí více či méně stabilní struktury. Koželužny s chromem draselným a amonnými kamenci, textilní průmysl, který je používá jako mořidla, stejně jako keramický průmysl, který má rád barvy nebo žáruvzdorné struktury na bázi chromu, již způsobují značné znečištění vody.
Chrom se používá pro galvanické pokovování od roku 1848, protože kovová chromová vrstva na kovovém povrchu, například na oceli, je jak ochranná, tak s krásným efektem, stále více lesklá, když je leštěná. A lesklá. Chromování bylo v Belle Époque dobře známé , ale stále bylo drahé. Jeho použití se však vyvinulo vylepšením techniky v roce 1924, než se ve 40. letech 20. století stalo skutečně běžným.
Chromování se tak začíná rozvíjet například po práci amerického chemika Collina G. Fincka (1881-1953) z Columbia University nebo extravagantních úspěchů chromovaných automobilových dílů od průmyslového designéra Harleyho Earla (1893-1969). ve 20. letech 20. století se kovový chrom používá jako ochranná a dekorativní ozdoba dílů automobilů, hraček olova, dílů nábytku a mnoha dalších předmětů: nanáší se obecně galvanickým pokovováním . Tuto techniku, která se rozběhla v meziválečných letech, lze pozorovat u různých modelů toustovačů, módních lesklých předmětů, automobilových ploutví nebo různých automobilových nebo průmyslových částí té doby.
Již v 70. letech 19. století chemici pochopili, že přidání malého podílu chrómu (ve formě ferrochromu ) do ocelí je činí odolnými.
Nerezové oceli obsahují minimálně 13% hmotnostních chromu, jejich výroba je levná, odolná vůči rzi a méně náchylná k loupání. Jeho použití pokrývá stolní příbory k chirurgickým nástrojům, včetně ochranných materiálů s dobrým povrchem nebo více či méně silných plechů s lesklým vnějším povrchem, jako jsou například klasické tyče z chromové oceli. Na začátku XXI -tého století, zdá se, hlavně používat jeho většinu, asi 85% hmotnostních v kovových slitin, průmyslových chemikálií spotřebovávají zbytek.
První průmyslová příprava čistého kovu pochází až z roku 1898, tedy dlouho po generalizaci ferrochromu, široce používaného pro speciální oceli.
„Chromity“, které se vyznačují stabilní krystalickou strukturou, mírnými koeficienty tepelné roztažnosti, vysokou teplotou tání, se používají v žáruvzdorném průmyslu.
Adjektivum chromický a substantivní chromát byly okamžitě navrženy chemikem Vauquelinem v roce 1797 spojením s kovovým chromem prvku a těla . Neutrální slovo „das Chrom“ je doloženo v němčině v roce 1800 adaptací z francouzštiny. Angličtina zachovává latinskou chromovou terminologii .
Chromát označuje sol kyseliny chromové. „Červený chromát“ je od samého počátku dichroman draselný, odlišný od „žlutého chromanu“ draslíku.
Již v roce 1808 se pod vlivem Georgesa Cuviera adjektivum chromátuje , které obsahuje chromovou sůl. Sloveso chromer první znamená „kryt kovový chrom jiný kov chránit“ a „opálení kůže s chromovaným kamenec“ je výtvorem XIX th století. Proto je přinejmenším nejednoznačné použití adjektiva chrom, které lze kvalifikovat například pro ocel nebo kůži. Ale adjektivum „chrom“ se také stalo synonymem pro adjektivum „chromovaný“, přičemž dvě adjektiva označují materiál nebo materiál, který obsahuje chrom nebo který je chromem pokryt. Slovesa „chromer“ a „chromater“ znamenají také v chemickém smyslu „kombinovat s chromem“.
Adjektivum chromiferous označuje tělo nebo hmotu, zejména minerální, někdy molekulu nebo organickou sloučeninu, která obsahuje chrom.
Chrom má 26 známých izotopů s hmotností od 42 do 67 a dva jaderné izomery . Čtyři z těchto izotopů jsou stabilní a představují veškerý chrom přítomný v přírodě, přičemž 50 Cr, 52 Cr, 53 Cr a 54 Cr, 52 Cr je nejhojnější (83,779% přirozená hojnost ). Standardní atomová hmotnost chromu je tedy 51,996 1 u , velmi blízká izotopové hmotnosti 52 Cr. 50 Cr je podezření na rozpad dvojitým beta rozpadem (β + β + ) na 50 Ti s poločasem rozpadu nejméně 1,3 × 10 18 let, ačkoli tento rozpad nebyl dosud nikdy pozorován.
Chrom je neobvyklý, někdy mírně hojný prvek přechodného kovu v zemské kůře. Clarke je v pořadí : 100 g až 200 g na tunu v zemské kůře; prvek je poměrně hojný v ultrazákladních vyvřelinách, kde koncentrace Cr ve formě minerálů chromitu a picotitu mohou dosáhnout 1600 g na tunu. V těchto ultrazákladních horninách čínští mineralogové navíc prokázali jednoduché kovové nebo nativní chromové tělo .
Silikátové minerály, jako muskovit nebo „bílá slída“, pyroxen , epidot , chloritan , granátový ouwarit, velmi často obsahují stopy prvku chrom. Třpytivé barvy rubínů a smaragdů, přírodních nebo umělých, jsou často vysvětleny různými oxidy nebo deriváty chrómu, které jsou pouze nečistotami přítomnými v korundu . Trojmocné chromové ionty dodávají brýlím smaragdově zelenou barvu. Rubínový korund je červeně zbarvený oxidem Cr 2 O 3.
Chrom se extrahuje z dolů jako FeCr 2 O 4 chromové rudy vložených do horniny, jako je dunites a hadů . Toto je „chromované železo“ nebo „chromit železa“ starověkých mineralogů nebo chemiků, kteří jej popsali jako „přírodní oxid soli“, který je stále hlavní rudou chromu.
Jeho roční těžba představovala počátkem 90. let 7 milionů tun. Jedná se o chromovou rudu par excellence, převážně u většiny, protože průmyslově je v praxi mnohem méně využíván crocoit, základ jiné rudy.
Je třeba poznamenat, že obecný vzorec směsného oxidu FeO.Cr 2 O 3dostatečně nepředstavuje chromitovou rudu. Teoretický poměr Cr / Fe řádově 2 velmi snadno klesá a má sklon k technickému minimu 1/5. Je nutné třídění podle hmotnosti, někdy částečně manuální.
Asi polovina chromitové rudy se vyrábí v Jižní Africe . Kazachstán a Rusko, Indii a Turecku , Madagaskar a Zimbabwe je Finsko a Albánie se Filipíny jsou rovněž hlavními producenty. Významná, ale geograficky koncentrovaná ložiska chromitu se nacházejí v Jižní Africe (asi 70%), Kazachstánu a Rusku (oba možná 20%), ale také v Turecku, Íránu, Spojených státech, Spojených státech, na Filipínách a ve Finsku.
Tato ruda umožňuje výrobu různých více či méně nečistých ferochromů FeCr, které se vyznačují zbytkovým obsahem uhlíku C a obsahem řádově 52% až 75% hmotnostních Cr. V ideálním případě by dříve vytříděná železná chromitová ruda, obsahující nejvýše 40% hmotnostních Cr 2 O 3 , měla být zahřívána v přítomnosti uhlíku., mezi 1 500 a 1 600 ° C , pomocí toků na bázi vápence a křemence k dalšímu snížení tepelných požadavků.
FeO.Cr 2 O 3pevná železná chromitová ruda + 4 ° Cdřevěné uhlí → 2 kr + Fepevná hmota neoddělitelná od ferrochromu + 4 COoxid uhelnatý plynRůzné procesy poskytují zjednodušeným způsobem alespoň tři typy ferochromů, „super rafinovaný FeCr“ obsahující 0,5% C nebo méně, „Fe Cr rafinovaný“ mezi 0,5% a 4% C, „nauhličený FeCr“ 4. % a 10% C.
Jediné tělo je pevný bílý až mírně namodralý krystalický kov s brilantním leskem, někdy ocelově-stříbrošedé, modrošedé, bílošedé nebo modrobílé barvy, tvrdé a vzduchově nerezové, s hustotou kolem 7.1. Kovová mřížka atomů chrómu generující „Fermiho moře“ s volnými elektrony je centrována na kubický střed. Atomový poloměr v této retikulární struktuře je řádově 1,249 Å . Pozorovatelné krystaly tvoří pravidelný osmistěn. Chromovaný kov, tvrdý jako korund, je přesto deformovatelný. Nečistoty rozptýlené v jeho struktuře způsobují křehkost kovu.
Jeho povrch je velmi tvrdý, ale křehký kvůli častější přítomnosti nečistot s nízkým obsahem. Lesklý a velmi tvrdý povrch lze získat leštěním.
Elektrická vodivost je kolem 11% IACS, to znamená, že, když je definována vzhledem k tomu čisté mědi . Chrom je magnetická při -15 ° C .
Taje kolem 1905 ° C a teplotou varu vyšší než 2670 ° C .
Při zahřátí na červenou oxiduje kovový chrom na seskioxid oxidu chromitého Cr 2 O 3 zelená, nejstabilnější oxid chromitý.
2 krchromovaný kov červeně ohřívaný na vzduchu + 3/2 O 2→ Cr 2 O 3pevnýKovový chrom se stříbrným leskem není oxidovatelný na vzduchu při pokojové teplotě. Je neměnný na vzduchu a stabilní za přítomnosti vody. Podle termodynamických údajů je však chrom v kovovém stavu dobrým redukčním činidlem, což je patrné v rozděleném stavu, kdy ultrajemný chromový prášek snadno vstupuje do rychlé a úplné reakce s kyslíkem . V pevném stavu je kov chráněn průhlednou vrstvou Cr 2 O 3kvazi-transparentní, skutečná pasivační vrstva získaná pomalou oxidací. Tato tenká vrstva může být vytvořena kontaktem s kyselinou dusičnou nebo dostatečně silnými oxidačními těly. Účinně chrání základní kov před působením zředěných kyselin.
Kov Cr nebo jeho pasivační povrch je docela odolný proti korozi a znečištění v někdy agresivních chemických podmínkách a při poměrně vysokých teplotách, proto je chromování účinným ochranným povlakem pro oceli a různé kovy. Kromě ochranného krytu hraje také dekorativní roli.
Chrom se rozpouští v kyselinách halogenovodíkových , zejména v kyselině chlorovodíkové , kyselině bromovodíkové , kyselině fluorovodíkové ... Pomalu se rozpouští v kyselině sírové . Avšak kyselina dusičná a aqua regia , oxidačními kyselinami, zůstávají neaktivní, jakož i alkalické roztoky, zejména v poměrně krátké doby expozice, a při nízkých teplotách, protože v zásadě, silné báze, plynule přechází do chrom Chromit ionty CrO. 2 -, někdy lépe popsané v dihydrátové formě Cr (OH) 4 -.
Redukující kovový chrom nejčastěji reaguje s většinou nekovů při zvýšených teplotách. Snadno hoří v plynném chloru a zanechává vrstvu fialového chloridu chromitého.
Existují také konvenční procesy čištění rudy FeO.Cr 2 O 3 jeho oxidu železa, protože chroman draselný je velmi snadno rozpustný ve vodě, zatímco seskvioxid železa zůstává nerozpustný.
2 FeO.Cr 2 O 3vybraná ruda v kelímku + 4 K 2 CO 3starý potaš, ohřev vzduchu při vysokých teplotách → 4 K 2 CrO 3pevný chroman draselný + Fe 2 O 3pevný oxid železitý + 3 COplyn + CO 2plynOddělení sloučenin chromu a železa obsahujících kyslík je ve vodném prostředí snadné, potom se chroman draselný získaný po vysušení roztoku získaného filtrací zbytkové suspenze zahřeje na vysoké teploty s aktivním uhlím nebo předem čistí.
4 K 2 CrO 3suchá pevná látka + 2 ° Caktivní uhlí → K 2 CO 3pevný chroman draselný + 2 Cr 2 O 3čistá pevná látka + K 2 Opevný oxid draselný + 2 COplynChrom se komerčně získává zahříváním, například tohoto čištěného chromu sesquoxidu v přítomnosti hliníku nebo křemíku . Tak podle aluminothermy ,
Cr 2 O 3pevný zelený prášek + 2 Alkovový prášek → 2 Cr 0chromový kov + Al 2 O 3oxid hlinitý s - 536,7 kJ / molTato technická tepelný proces šarže použit v Německu v roce 1990 použita 1593 kg chrómu (III) kysličník čistí 578 kg kovového hliníku štěrku 137 kg z vápna a 11 kg z dusičnanu vápenatého , tento orgán jako tokem a homogenizátoru této násilné exotermní reakce. Kov chromu se získává čerpáním ve vakuu, nejlépe mezi 99% a 99,3% hmot., Se stopami hliníku a vápna.
Ale také magnesiotermií,
Cr 2 O 3pevná látka + 3 Mgkovová páska → 2 krchromový kov + 3 MgOoxid hlinitý s - kJ / molV laboratoři může chemik také použít spalování hliníkového prášku nebo ještě lépe kovové hořčíkové pásky.
Chrom lze také připravit ve stavu slitiny redukcí uhlíkem dříve vyčištěných chromitů v elektrické peci. A konečně, elektrolytický proces, z roztoků Cr (III) nebo Cr (IV), elektrolytů ve styku s katodami z mědi nebo nerezové oceli a anodou v Pb nebo ve speciálních ocelích, je nákladný energetický proces vyžadující 75 kWh / kg chromového kovu, ale umožňuje získat velmi čistý kov, někdy přesahující 99,95% hmotnostních.
Chrom, průmyslový kov, je často práškový surový kov. Zvládnutí práškové technologie umožňuje aglomeraci ve vakuu nebo získání kompaktních tvarů tavením v obloukové peci.
Chrom je slitinový kov z nerezové oceli, například slavný 18/8, založený na Fe, 18% Cr a 8% Ni. Zavádí se pomocí ferochromu. Ve slitinách železa je chrom zpevňujícím kovem. Poskytuje dobrou odolnost proti atmosférické korozi a hlavním chemickým látkám.
Pozorováno na úrovni ocelových mikrostruktur, chrom, prvek alfa-genu, s vysokou afinitou k uhlíku, podporuje tvorbu feritu a zvyšuje kalitelnost . Chová se tedy jako titan, vanad, molybden, wolfram, křemík a hliník. Umožňuje tvorbu mnoha karbidů, jako je Cr 23 C 6Cr 3 C 2, Cr 7 C 3... tvrdší než cementit. Zvyšuje tak tvrdost a odolnost proti opotřebení oceli, aniž by se zvýšila její křehkost. Chromové oceli, vyráběné pro kolejnice jako náhrada za jednoduché železo nebo běžnou ocel, tak umožnily zásadní vývoj v historii železnic .
Nízkolegované oceli obsahují 0,4% až 3% hmotnostní chromu. Vysoký obsah chrómu, vyšší než 20% hmotnostních, umožňuje získat specifické superferitické oceli. Průměrné obsahy chrómu v ocelích jsou charakterizovány různými strukturami. Oceli Fe s C menším nebo rovným 0,06%, Cr 18% Ni 10% a austenitickým Ti, s C menším nebo rovným 0,06%, Cr 17% Ni 4% a Mo martenzitické, s C menším nebo rovným 0,03%, Cr 18% Ni 12% Mo 3% austenitické, s C menším nebo rovným 0,03%, Cr 22% Ni 5% Mo 3% a austeniticko-feritickým N, s C menším nebo rovným 0,02%, Cr 20% Ni 25%, Mo a Cu austenitické.
Chrom, přídavný kov, činí slitiny odolnými, a to nejen speciálními nebo nerezovými ocelemi. Nachází se v jiných slitinách s mnoha kovy, například s Ni, Co, Al. Elektrické odpory jsou v NiCr.
Na rozdíl od povrchových slitin železa s antikorozními vlastnostmi kolem 1000 ° C existují vícevrstvé pokovení k ochraně kovu na povrchu. Například s vrstvami mědi, niklu a chromu. Chrom umístěný na kontaktní ploše kovového předmětu poskytuje antikorozní a protioděrové vlastnosti.
Pozorovatelné oxidační stavy chromu jsou mezi -II a VI; nejběžnější a nejznámější sloučeniny chrómu jsou +2 nebo II, +3 nebo III, +6 nebo VI; stav +3 nebo trojmocný chrom je s amfoterními sloučeninami zdaleka nejstabilnější a nejdůležitější. Stavy +4 nebo IV a +5 nebo V jsou relativně vzácné. Sloučeniny chromu v oxidačním stavu +6 jsou silné oxidanty a kyseliny. Chrom v oxidačním stavu +2 je redukční činidlo, jeho sloučeniny jsou zásadité a redukční. Kyselost se proto zvyšuje se stupněm oxidace chrómu.
Kromě jediného těla je stav 0 například reprezentován chromkarbonyl Cr (CO) 6, který sublimuje za sníženého tlaku a může být rozpustný v organických rozpouštědlech.
Oxidační stav +1 je neobvyklý a v praxi existuje pouze při stabilizaci ve složitém stavu, jako je tridipyridil chromitý.
Chromový ion Cr 2+modrá, je velmi redukční a ne příliš stabilní. Rychle se změní na trojmocný chrom. Ale chromové, iontové sloučeniny jsou dobře známé, patří mezi nejmocnější redukční činidla ve vodném roztoku, snadno se oxidují na vzduchu na Cr 3+. Naopak redukce iontů chromu kovem zinku prokazuje nezbytným potenciálem redukční kapacity chromového iontu ve vodném roztoku.
Cr 3+ionty chromu ve vodném prostředí + e - → Cr 2+chromové ionty s ε 0 = - 0,41 VJe snadné vidět, že čerstvé roztoky chromových iontů reagují, rychle i kvantitativně, s kyslíkem . Je to klasická technika pro radikální eliminaci plynného kyslíku, nejčastěji ve stopových množstvích nebo v malých poměrech, ze směsí plynů.
Ale koordinační komplexy získané s Cr 2+ jsou někdy mnohem stabilnější.
Chromové sloučeniny mírně ionizují. Chrom (II) hydroxid Cr (OH) 2 je základní.
Chromový ion Cr 3+, v praxi nekomplexovaná zelená nebo fialová ve studeném vodném prostředí umožňuje komplex Cr (H 2 O) 6 3+, velmi stabilní v kyselém roztoku, je analogem hliníkových iontů Al 3+a železitý Fe 3+. Je přítomen v mnoha chemických sloučeninách, všimněte si zejména při pokojové teplotě mnoha stabilních koordinačních komplexů Cr (H 2 O) 6 3+, Cr (NH 3 ) 6 3+, CrF 6 3-, CrCl 6 3-, CrCN 6 3-, Cr (C 2 O 4 ) 3-Cr (C 4 H 4 O 6 ) 3-, Cr ( EDTA ) 3-, Cr (CH 3 COO) 6 ) (OH) 2 +... Složitý kation hexahydrát Cr (H 2 O) 6 3+je za tepla zničen, chromové komplexy aminu typu Cr (NH 3 ) 6 3+a hydroxy-acetyly Cr (CH 3 COO) 6 ) (OH) 2 +jsou při varu zničeny a zanechávají trihydroxid chromitý Cr (OH) 3.
V alkalickém roztoku, Cr 3+ snadno oxiduje na šestimocné chromatické kationty Cr (VI).
Oxid chromitý, oxid chromitý nebo oxid chromitý, Cr 2 O 3, zelená, je amfoterní, zásaditější než kyselá. Získává se tepelným rozkladem dichromanu amonného během takzvaného „sopkového“ experimentu, při kterém se uvolňuje plyn a kouř.
(NH 4 ) 2 Cr 2 O 7pevné látky → N 2plynný dusík + 4 H 2 Ovodní pára + Cr 2 O 3pevnýChromový hydroxid Cr (OH) 3je také amfoterní. Toto pevné těleso produktu přibližné rozpustnosti pKs je výsledkem úplného vysrážení chromového kationu alkalickým hydroxidem.
Cr 3+vodný + 3 OH -vodný → Cr (OH) 3šedozelená sraženinaBylo pozorováno opětovné rozpuštění v přebytku hydroxylových iontů, přičemž volné chromitové ionty zůstaly ve velmi zásaditém prostředí.
Cr (OH) 3pevná sraženina + OH -aq v přebytku → CrO 2 -zelené chromitové ionty + 2 H 2 OZahřátí chromitových iontů na teplotu varu však vede ke kvantitativní reprecipitaci Cr (OH) 3. Toto pozorování umožňuje rozlišit kationty Cr 3+Al 3+ kationty.
Sloučeniny Cr (VI), velmi silné kovalentní a oxidující látky, zahrnují „chromany“ a „dichromany“. Chromanový ion CrO 4 2-čtyřboká struktura je žlutá, stabilní v základním prostředí. Dvojchroman iontů Cr 2 O 7 2- je oranžová, stabilní v kyselých podmínkách.
Oxid chromitý CrO 3 je silná kyselina.
CrO 3pevná látka + 2 NaOHvodný roztok alkalické sody → 2 Na +iont sodný + CrO 4 2-chromanu ion + 3 H 2 OvodaH 2 CrO 4je velmi silná kyselina. Chromanový iont v roztoku má tendenci kondenzovat, když pH klesá stále více a více, což vysvětluje postupné iso-polykyseliny Cr 2 O 7 2-, Cr 3 O 10 2-, Cr 4 O 13 2-, atd. Polychromáty definované chemickým vzorcem Cr n O 3n + 1 2- s celým číslem n> 2 jsou jasně červené.
Získání chrómu oxyhalogenidem, z chromylchlorid CrO 2 Cl typu 2, tmavě červená kapalina, aniž by prošla přímou chlorací plynným chlorem, se provádí rozpuštěním oxidu v silných kyselinách včetně kyseliny chlorovodíkové HCla působení této stejné kyseliny koncentrované v koncentrovaném médiu s kyselinou sírovou na dichromany. Toto je klasická technika pro potvrzení přítomnosti chloridových aniontů.
Existuje velké množství sloučenin, různé oxidační stavy a koordinační sloučeniny.
Mezi hlavní sloučeniny patří:
Kvalitativní detekci chromového prvku lze provést získáním zeleného zabarvení kuliček boraxu kontaminovaných chromem nesoucím nebo chromátovaným materiálem, rozpustným ve fázi roztaveného boritanu. Srážení oxidu chromitého nebo chromanu barnatého umožňuje efektivní vážení, a tím i kvantitativní stanovení.
Kation Cr 3+patří do skupiny III, nebo NH 4 S sulfidu amonného skupině. Patří do podskupiny, která se vysráží v požadované přítomnosti amoniaku. Tato podskupina také zahrnuje Be 3+, Al 3+, Fe 3+, UO 2 3+, ZnO 2 3+, TiO 2 3+, Čt 4+„Toto 3+a toto 4+
Použití chromového kovu je různá. Ferrochrom, již představený meziprodukt, je klasický meziprodukt pro výrobu speciálních ocelí, jako jsou nerezové oceli, Cr a Ni oceli atd.
V metalurgii umožňuje chrom vyrábět tvrdé a odolné slitiny. Nachází se v eloxovaném hliníku .
Chromování nebo elektrolytické chrom zlepšuje odolnost proti korozi, a přidat lesklý povrch k obrobku. Obecně je kov, který má být ošetřen, předem poniklován. Depozice roztoku kyseliny chromové v médiu kyseliny sírové elektrolýzou poskytuje tenký ochranný kovový povlak chrómu, kompaktní vrstvu v průměru 0,3 μm .
Z 21. září 2017použití chromu (VI) pro chromování vyžaduje povolení Evropské unie .
Na konci 90. let dosáhly všechny aplikace v metalurgii a oceli, včetně ochrany proti korozi, zhruba poloviny hromadného použití Cr. Sektor chromových pigmentů, včetně pigmentů pro sklo a keramiku, odpovídal 25% hmotnostním. Často zapomenutý opalovací sektor představoval téměř 15% spotřebovaného chrómu, zatímco techniky průmyslové katalýzy vyžadovaly přibližně 5%. Použití v laboratořích je samozřejmě minimální.
Chromany a oxidy se používají jako stabilní pigmenty v barvivech a barvách. Žlutý chrom, PbCrO 4 , je jasně žlutý pigment používaný v malbě. Na začátku XIX th století, chroman olovnatý , známý pro své mnohé zářivě žluté neprůhledné a lehký odolný, se již používá jako barvivo , barvy, které poskytuje rozsah od žlutozelené až žlutooranžové, ale produkt se tu nevýhodu, že toxický.
Některé soli a oxidy chrómu typu Cr 2 O 3, se používají k získání zelené barvy skla a různé vitrifikované keramiky. „Zelený chrom“ na bázi oxidu chromitého Cr 2 O 3 se používá například při malování na smalt.
Chromové kamence, mořidlo a činidlo, se používají při vydělávání kůží .
Chrom a některé jeho sloučeniny jsou katalyzátory. Při určitých hydrogenačních reakcích, ale také v trikarbonylované formě jako aktivační skupině benzenu, umožňují četné chemické transformace.
Dvojchroman draselný je silný oxidační činidlo používají v kvantitativním chemii, to je také používáno laboratoř v kyselině k čištění skla, aby se odstranily veškeré stopové organické látky.
V medicíně může být chrom použit proti cukrovce , ale jeho použití je kontroverzní.
Trojmocný chrom s nízkou dávkou je stopový prvek , nezbytný pro lidské tělo, nezbytný pro metabolismus cukru u lidí. Nedostatek chromu může ovlivnit potenciál inzulínu regulovat hladinu cukru v těle.
Chrom nebyl, stejně jako jiné stopové prvky, nalezen v proteinu s biologickou aktivitou, a proto jeho mechanismus účinku při regulaci cukru zůstává nevysvětlený.
Ve skutečnosti jsou organické sloučeniny chrómu poměrně stabilní, více než sloučeniny přechodných kovů ve stejném období (Mn, Fe, Co, Ni, Cu ...), a je tedy nepravděpodobné, že by se účastnily biologických reakcí, což je samozřejmě reverzibilní .
Chromové deriváty jsou velmi toxické a ve vysokých dávkách jeho soli způsobují zejména a rychle vředy .
Toxicita chromu se velmi liší v závislosti na jeho chemické formě (částice, nanočástice , ionty, oxidy, hydroxidy, valence atd.). Naopak se ukázalo , že iont chromu VI , Cr 6+ ( dichroman , chroman ...), je karcinogenní.
Může být bioakumulován různými organismy (včetně potravinářských rostlin, pokud je přítomen v závlahové vodě ). V těchto případech se může stát jedním z kontaminantů potravin, které mohou ovlivnit zdraví . Může být také biokoncentrován v potravinářském webu .
Je to jeden z toxických kovů přítomných v určitých průmyslových odpadech, spalovnách nebo v určitých sedimentech , pro které jsou hledána inertní řešení, která jsou co nejtrvanlivější, například v cementových matricích.
Liší se podle mnoha parametrů, zejména prostředí a potravin.
V roce 2018 ve Francii zveřejnila „ perinatální složka “ národního programu biomonitoringu hodnocení impregnace těhotných žen, zejména chromem (a 12 dalšími kovy nebo metaloidy a některými organickými znečišťujícími látkami). Tato práce byla provedena během sledování kohorty 4 145 těhotných žen („ Elfe kohorta “). Tato kohorta zahrnovala ženy, které porodily ve Francii v roce 2011 ( kromě Korsiky a TOM ). Dávkování moči 990 těhotných žen přicházejících v porodnici potvrdila všudypřítomnost chrómu v životním prostředí; bylo zjištěno v 96% analyzovaných vzorků moči ( geometrický průměr : 0,30 μg / la 0,41 μg / g kreatininu . Tato míra (vyšší než u běžné populace) je zcela srovnatelná s mírou uváděnou pouze v jiné jiné studii tohoto typu (provádí se v Austrálii) u těhotných žen (podle autorů studie „lze tento rozdíl vysvětlit určitými metabolickými změnami během těhotenství, které mohou vést ke zvýšenému vylučování chrómu močí u těhotných žen. Výzkum determinanty impregnace chromem neodhalily žádnou souvislost se studovanými proměnnými “ .
V roce 2000 bylo vyrobeno přibližně 15 milionů tun chromitu a převedeno na zhruba 4 miliony tun ferrochromu za tržní hodnotu 2,5 miliardy USD.
Hlavním producentem Cr kovu na počátku dvacátých let byla Jižní Afrika.
V roce 2014 byla Francie podle francouzských zvyků čistým dovozcem chrómu. Průměrná dovozní cena za tunu byla 350 EUR.
"14. Chrom, chromové komplexy, molybden, wolfram, heteropolykyseliny; 20.1. Slitiny kovů; 20.2. Slitiny kovů (pokračování); 20.3 Slitiny kovů (pokračování) "
(oznámení BNF n o FRBNF37229023 )Některé klasické deriváty chromu:
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
halo geny |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |