Uran | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Peleta z obohaceného uranu . | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | U | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Uran | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 92 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | - | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 7 th doba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Blok f | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Aktinid | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Rn ] 7 s 2 5 f 3 6 d 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | 2, 8, 18, 32, 21, 9, 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 238,02891 ± 0,00003 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (výpočet) | 175 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 196 ± 19 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 186 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | +3, +4, +5, +6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita ( Pauling ) | 1.7 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | Slabá základna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 6,1 941 eV | 2 e : 10,6 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché fyzikální vlastnosti těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyčejný stav | Pevný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost | 19,1 g · cm -3 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Ortorombický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | Stříbrná metalíza šedá | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | 1135 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | 4 131 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 15,48 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 477 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 12,49 × 10-6 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry | 1,63 × 10 -8 Pa při 453,7 K | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 3155 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Masivní teplo | 120 J · kg -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrická vodivost | 3,8 x 10 6 S · m -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 27,6 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100 028 336 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-170-6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Radioelement s pozoruhodnou aktivitou |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Práškový stav :
Nebezpečí H300 , H330 , H373 a H413 H300 : Smrtelný při požití H330 : Smrtelný při vdechování H373 : Může způsobit poškození orgánů (uveďte všechny postižené orgány, jsou-li známy) opakovanou expozicí nebo dlouhodobou expozicí (Uveďte cestu expozice, je-li přesvědčivě prokázáno, že žádná jiná cesta expozice nezpůsobuje stejné nebezpečí) H413 : Může mít dlouhodobé nepříznivé účinky na vodní organismy |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Neklasifikovaný produktKlasifikace tohoto produktu dosud nebyla ověřena toxikologickou adresářovou službou na 1,0% podle seznamu zveřejněných složek |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Uranu je chemický prvek ze atomovým číslem 92, na symbol U. Patří do rodiny z aktinidů .
Uran je 48 th nejpřirozenější prvek hojné v zemské kůře, jeho množství je vyšší než stříbro , srovnatelnou s molybdenu nebo arsenu , ale čtyřikrát nižší, než je thorium . Nachází se všude ve stopách , včetně mořské vody .
Jedná se o radioaktivní těžký kov (emitor alfa ) s velmi dlouhým poločasem (~ 4,468 8 miliard let pro uran 238 a ~ 703,8 milionů pro uran 235 ). Jeho radioaktivita, přidaná k jeho potomkům v jeho rozpadovém řetězci , vyvíjí výkon 0,082 wattu na tunu uranu, což ve skutečnosti s thoria 232 (čtyřikrát hojnější, ale třikrát méně radioaktivní) a draslíkem 40 je hlavní zdroj tepla, který má tendenci udržovat vysoké teploty zemského pláště , což výrazně zpomaluje jeho ochlazování.
235 U izotop je pouze přirozeně se vyskytující štěpným izotopem . Jeho štěpení uvolňuje energii kolem 202,8 MeV na štěpený atom, včetně 9,6 MeV neobnovitelné energie, komunikované s neutriny produkovanými během štěpení. Obnovitelná energie je při ekvivalentní hmotnosti více než milionkrát větší než energie z fosilních paliv . Výsledkem je, že uran se stal hlavní surovinou používanou v jaderném průmyslu .
Celosvětová produkce uranu dosáhla v roce 2015 přibližně 60 500 tun, rozdělena hlavně mezi Kazachstán (39%), Kanadu (22%), Austrálii (9%), Niger (7%), Rusko (5%), Namibii (5%) a Uzbekistán (4%). Pro jeho použití v jaderných reaktorech byly zdroje využitelné za cenu méně než 130 dolarů / kg uranu odhadovány v roce 2014 IAEA na 5,9 milionu tun po celém světě, distribuovány hlavně mezi Austrálií (29%), Kazachstánem (12%), Ruskem (9%) a Kanada (8%).
Uranové rudy , která byla těžena na Zemi má obsah uranu, která se může pohybovat od 0,1% do 20%. O uranu se říká, že je přirozený, když se skládá z izotopů v původním poměru (shodném pro všechny uranové rudy): tj. 99,2743% uranu 238 doprovázeného 0,7202% uranu 235 a velmi malým množstvím izotopu 234 (0,0055%).
Uran byl objeven v roce 1789 pruským chemikem Martinem Heinrichem Klaprothem z analýzy kusu horniny, který k němu byl přivezen z dolu Saint Joachimsthal . Tato hornina byla smola , uranová ruda, která hlavně obsahovala U 3 O 8 . Klaproth to zvládl zahřátím, aby vytáhl kovové šedé tělo. Ve své komunikaci od24. září 1789na Královské pruské akademii věd s názvem „ Ueber den Uranit, ein neues Halbmetall “ navrhl název „uran“ nebo „uranit“ pro sloučeninu, kterou právě identifikoval ( oxid uranu a nikoli čisté tělo ), v odkazu na objev planety Uran provedený Williamem Herschelem v roce 1781 . Tento oxid, přejmenovaný na uran v roce 1790, měl tu vlastnost, že propůjčil jemnou fluorescenci brýlím a zelenožlutou barvu smaltům, takže smola byla extrahována z dolu Joachimsthal a z cínových dolů v Cornwallu a z použitých alkalických uranátů ( amonný a diuranát sodný) od českých sklářů a saských keramiků.
To nebylo až do roku 1841 , že francouzský chemik Eugene-Melchior Peligot byl schopen izolovat ve stavu čistoty redukcí chloridu uranu (UCL 4 ) s draslíkem. Zjistil, že uran se skládá ze dvou atomů kyslíku a kovu, který izoloval. Uran vstoupil do nomenklatury chemie. On pak odhadnuta hustota uranu na 19 g / cm 3 .
Francouzský Henri Becquerel objevil radioaktivitu uranu až mnohem později28. února 1896, když zjistil, že fotografické desky umístěné vedle solí uranu (extrahovaných ze šarže smoliny z Joachimsthalu) byly ohromeny, aniž by byly vystaveny světlu. Desky byly zčernalé zářením emitovaným solemi: byl to projev dosud neznámého jevu, přirozené radioaktivity . Pierre a Marie Curie izolovali dva nové přirozeně radioaktivní prvky, polonium a radia .
Uranová ruda se nazývá uraninit nebo smola . Pět největších producentů na světě je Kazachstán , Kanada , Austrálie , Niger a Namibie . V blízkosti dolů je uran koncentrován ve formě žlutého koláče . Je však příliš málo koncentrovaného štěpného izotopu na to, aby byl použit přímo v tlakové vodě jaderného typu (PWR, pro tlakovodní reaktor ). To je důvod, proč je často obohacen v uranu 235 pomocí difúze plynu nebo odstřeďováním . Rostliny typu CANDU používají neobohacený uran, ale jako moderátor vyžadují hodně těžké vody .
V 80. letech 20. století bylo ve Vandeuvre-lès-Nancy vytvořeno Uranové geologické výzkumné středisko (Cregu), aby lépe porozumělo geologii a geochemii uranu a usnadnilo přístup prospektorů k tomuto zdroji. Například jeho spojením se známými geologickými nesrovnalostmi nebo objevil.
Uran je rozšířen v hlubinách Země. Rozpad uranu 238 a 235 a další radionuklidy, jako je thorium 232 a draslíku 40 stále udržuje tepelnou energii v této zemského jádra , ale zejména v zemské skalnaté plášť , a proto se všechny geotermální energie .
V přírodě je hojnější než zlato nebo stříbro. Je také přítomen ve celé zemské kůře , zejména v žulových a sedimentárních půdách , v koncentracích přibližně 2,7 g / t (nebo 2,7 ppm ). Suterén zahrady na 20 m čtverci tedy může obsahovat do hloubky 10 m asi 24 kg , což činí řádově tisíc miliard tun jen pro zemskou kůru, nepočítáme-li plášť.
Z hlediska světové rezervy je však drtivá většina této masy za současných ekonomických podmínek nepoužitelná. Obsah rudy se velmi liší v závislosti na hornině, od 0,1 ppm v uhličitanech do 350 ppm ve fosfátech .
Mořská voda obsahuje asi 3,3 mg uranu na metr krychlový podle CEA a COGEMA nebo 4,5 miliard tun uranu rozpuštěné v oceánech.
Sladká voda ji také často obsahuje v různých koncentracích. Průměrná koncentrace uranu v Rhôně je 0,5 μg / l (tj. Půl miligramu na metr krychlový). Hmotnost uranu, který prochází Rhônou každý den, lze tedy odhadnout na přibližně 80 kg , tedy téměř třicet tun ročně, hlavně z odtoku z uranových hornin v Alpách . Těžba vody z ní by však nebyla energeticky efektivní.
Zdroje zvané „identifikovatelné“, které lze získat zpět při ceně nižší než 260 dolarů / kg U, byly v roce 2014 oceněny na 7 635 Mt , z čehož „přiměřeně zajištěných“ bylo 4,587 Mt rezerv a „odvozených“ 3,048 Mt rezerv (anglicky: inferred ). Zdroje, které lze získat zpět za cenu nižší než 130 USD / kg U, byly odhadnuty na 5,903 Mt , z toho 29% v Austrálii, 12% v Kazachstánu, 9% v Rusku, 8% v Kanadě, 7% v Nigeru, 6% v Namibii , 6% v Jižní Africe, 5% v Brazílii, 4% ve Spojených státech a 3% v Číně. Další zdroje („předpokládané“ a „spekulativní“) se odhadují na 5 942 Mt , z toho 23% v Mongolsku, 19% v Jižní Africe, 12% v Kanadě a 8% v Brazílii.
Hodnost | Země | Rezervy 2007 | % | Rezervy 2013 | % |
1 | Austrálie | 725 | 22.0 | 1706 | 29 |
2 | Kazachstán | 378 | 11.5 | 679 | 12 |
3 | Rusko | 172 | 5.2 | 506 | 9 |
4 | Kanada | 329 | 10.0 | 494 | 8 |
5 | Niger | 243 | 7.4 | 405 | 7 |
6 | Namibie | 176 | 5.3 | 383 | 6 |
7 | Jižní Afrika | 284 | 8.6 | 338 | 6 |
8 | Brazílie | 157 | 4.8 | 276 | 5 |
9 | Spojené státy | 334 | 10.3 | 207,4 | 4 |
10 | Čína | nd | nd | 199 | 4 |
Celkem 10 nejlepších | 2213 | 67.1 | 5193 | 88 | |
Celkový svět | 3 300 | 100 | 5 903 | 100 |
Tuna uranu | 2004 | 2014 |
Změna 2014/2004 (%) |
% 2014 | |
1 | Kazachstán | 3719 | 23,127 | +522 | 41.1 |
2 | Kanada | 11 597 | 9 134 | -21 | 16.2 |
3 | Austrálie | 8 982 | 5 001 | -44 | 8.9 |
4 | Niger | 3,282 | 4057 | +24 | 7.2 |
5 | Namibie | 3038 | 3 255 | +7 | 5.8 |
6 | Rusko | 3200 | 2990 | -7 | 5.3 |
7 | Uzbekistán | 2,016 | 2400 | +19 | 4.3 |
8 | Spojené státy | 878 | 1919 | +119 | 3.4 |
9 | Čína | 750 | 1 500 | +100 | 2.7 |
10 | Ukrajina | 800 | 962 | +20 | 1.7 |
Svět celkem | 40 178 | 56,252 | +40 | 100 |
V roce 2017 se světová produkce blížila 60 000 tunám, k nimž bylo přidáno 17 000 tun „použitých“ zdrojů (přepracované palivo MOX, vojenské palivo atd.), Zatímco spotřeba uranu stagnovala na přibližně 65 000 tunách / rok ; cena rudy byla v roce 2016 snížena na polovinu a hlavní producenti výrazně snižují svou produkci.
Průmyslová výroba začala po roce 1945 a od roku 1953 dosáhla 10 000 t / rok, 50 000 t v roce 1958, poklesla na 30 000 t v roce 1965, v roce 1980 se vrátila na náhorní plošinu 65 000, v 90. letech klesla zpět na 30 000 t a sahá až do 2000s.
Světovou produkci v roce 2012 odhadovala IAEA na 58 816 tun uranu, z čehož 36% bylo vytěženo z Kazachstánu , 15% z Kanady, 12% z Austrálie, 8,2% z Nigeru , 7,9% z Namibie , 5% z Ruska, 4 % z Uzbekistánu a 3% ze Spojených států. Novější odhady Světové jaderné asociace uvádějí produkci roku 2015 na 60 514 tunách U, z toho 39% z Kazachstánu , 22% z Kanady, 9% z Austrálie, 7% z Nigeru, 5% z Ruska, 5% z Namibie, 4% z Uzbekistánu, 3% z Číny a 2% ze Spojených států.
Kazachstán zaznamenal v roce 2000 prudký nárůst produkce, který vzrostl z 3 300 t v roce 2001 na 17 803 t v roce 2003. Toto zvyšování pokračovalo a stalo se světovým lídrem s 33% (tj. 17 803 tun v roce 2010).) A velkými zásobami nerostů (17 % světové rezervy). Podle OECD umožnilo zintenzivnění produkce této země od roku 2008 do roku 2010 nárůst o více než 25% světové produkce.
Uran je neobnovitelný zdroj (stejně jako všechny kovy). Snadno dostupné rezervy se vyčerpávají, ale dražší rezervy zůstávají podle OECD a IAEA nejméně po jedno století. Množství energie extrahovatelné z přírodního uranu by mohlo být teoreticky až stokrát znásobeno díky šlechtění a přepracování, které by umožnilo štěpit uran 238 , který je mnohem rozšířenější než uran 235 .
Koncentrace uranu (chemický prvek uran) v „přírodních“ vodách jsou následující:
V pitné vodě:
Prahová hodnota WHO pro pitnou vodu byla do roku 2011 stanovena na 15 mg / l a v roce 2011 bylo čtvrté vydání „Pokynů pro kvalitu pitné vody“ stanoveno na 30 mg / l .
Rozpustnost uranu souvisí s redoxními podmínkami média. Za oxidačních podmínek (zvýšení koncentrace rozpuštěného kyslíku) se uran stává snadněji rozpustným (změna z valence IV na valenci VI ). Oxidační podmínky upřednostňují komplexaci uranu v roztoku s určitými ligandy. Hlavní ligandy jsou v pořadí podle klesající afinity:
Uran má velmi silnou afinitu k oxyhydroxidům železa . K této adsorpci může dojít velmi rychle, když se změní redoxní podmínky, pokles obsahu kyslíku (redukční podmínky) způsobí rychlé srážení uranu ve formě oxidu (UO 2 ). Jedná se o takové srážky, které jsou například na počátku ložiska Oklo .
Pro syntézu jsou nezbytné dva kroky:
Žlutý koláč + dusičnan uranylu.
+ Diuranát.
+ Oxid uraničitý.
Tetrafluorid uranu (UF 4 )
Kovový uran
U-235 je jediný nuklid přirozené, že je štěpný (nebo, velmi zřídka, štěpný ), to znamená, že může, záchytem neutronu, se rozdělí do dvou jader syn s emisí neutronů ( jaderného štěpení ). Následkem toho se uran obohacený o tento izotop dnes používá jako jaderné palivo v jaderných reaktorech (viz cyklus jaderného paliva ) nebo dokonce v jaderných zbraních , ať už jde o atomové bomby , nebo jako zápalka v H-bombách .
Na rozdíl od uranu 235, uran 238 , když zachycuje neutron , neštěpí (kromě rychlých neutronů ). Stává se z něj nestabilní uran 239, který se β - rozpadem přemění na neptunium 239 . Posledně jmenovaný je však také radioaktivní β - a poté způsobí vznik nového jádra , plutonia 239 . Tento radioizotop je štěpný jako uran 235 . Uranu-238 je plodná izotop , který může produkovat štěpné produkty.
Uranu-234 je, ho nebo štěpitelný nebo plodná, a pochází z radioaktivním rozpadem z uranu-238 , jak je popsáno v předchozí části.
Štěpení atomu uranu 235 uvolňuje přibližně 193,2 MeV energie využitelné v reaktoru (přesná hodnota závisí na štěpných produktech ) a 9,6 MeV komunikováno zbytečným a téměř nezjistitelným neutrinům. Podobně štěpení atomu plutonia 239 uvolňuje přibližně 198,6 MeV obnovitelné energie a 8,6 MeV komunikovaných neutrinům. Tyto hodnoty by měly být porovnány s hodnotami pro spalování fosilních paliv, která uvolňují kolem 5 eV na molekulu CO 2 produkt: řádová velikost energií uvolňovaných z jaderných paliv je milionkrát vyšší než u chemických fosilních paliv.
Energetický potenciál uranu je jen částečně využíván v běžných reaktorech, ale rozdíl zůstává čirý: 1 kg přírodního uranu umožňuje produkci kolem 500000 MJ v běžném reaktoru, ve srovnání s 49 MJ získaného 1 kg z přírodního plyn , 45 MJ na 1 kg v oleji , a 20 až 30 MJ na uhlí .
Uran má 26 známých izotopů , z nichž všechny jsou radioaktivní , z nichž pouze tři jsou přirozeně se vyskytující: 238 U, 235 U a 234 U. Jedna tuna čistého přírodního uranu se nachází v 7,2 kg z uranu 235 a 56 g of uranu 234 , zbytek tvoří uran 238 .
Uran 238 a uran 235238 U a 235 U izotopy mají mnoho aplikací, zejména vojenské, ale i civilní, jako je datování stáří Země z radiometrického datování pomocí uranu olovo nebo uran-thoria .
Bez ohledu na obsah uranu v médiu jsou podíly mezi dvěma hlavními izotopy tvořícími přírodní uran prakticky stejné: 238 U : 99,28%, 235 U : 0,72%, 234 U : 0,0056%.
Podíl 235 U klesá s geologickou časovou stupnicí. Jejich poměr tvorby v supernově je 1: 1,65, to byl (přibližně) podíl uranu přítomného na Zemi ~ před 4,5 miliardami let, což je těsně pod věkem vzniku těchto izotopů (viz Vznik a vývoj sluneční soustavy ) .
Před dvěma miliardami let, během provozu přírodního jaderného reaktoru v Oklo , byl podíl 235 U stále téměř 4%, což umožnilo tomuto ložisku dosáhnout kritičnosti, během srážení rozpuštěných sloučenin tvořících novou rudu.
Uran 234Třetí izotop, 234 U, patří do rozpadovém řetězci o 238 U .
234 izotop je na Zemi stále přítomný ve stopách, ačkoli má poločas pouze 245 500 let; protože je neustále vytvářen radioaktivním rozpadem izotopu 238 (po třech fázích: jeden přechod α dává 234 Th , pak dva přechody β - dává 234 Pa , pak 234 U). Když je v sekulární rovnováze, poměr mezi 238 U a 234 U se rovná poměru poločasů, neboli 0,0056%.
Avšak izotopové poměry se mohou mírně lišit od jednoho ložiska k druhému, mezi 0,005% a 0,006% pro 234 U, kvůli mírnému rozdílu v chování při změně U 6+ ↔ U 4+ . Poměr izotopů 234 U / 238 U může být narušen různými procesy prostředí, zatímco poměr 235 U / 238 U zůstává poměrně obecně konstantní.
Jiné izotopyJaderný průmysl produkuje dva další umělá izotopy uranu, které jsou relativně stabilní v lidském měřítku:
Čistý uran je radioaktivní , jeho specifická aktivita závisí jak na jeho obohacení, tak na čerstvosti jeho chemického čištění.
Pokud vezmeme v úvahu čisté izotopy uranu, 238 U má specifickou aktivitu 12,4 Bq / mg , 235 U 80 Bq / mg a 234 U 230 Bq / µg , nebo 230 000 Bq / mg - čtyři řády nad předchozí.
Tepelné neutrony, s:
σ a = absorpční průřez (= zachycení + štěpení, pokud existuje)
σ f = štěpný průřez
Při 20 ° C :
233 U: σ a = 585,9 stodoly ; σ f = 532,8 stodoly
235 U: σ a = 676,1 stodoly; σ f = 568,4 stodoly
238 U: σ a = 2,72 stodoly
Při 240 ° C :
233 U: σ a = 587,3 stodoly; σ f = 534,9 stodoly
235 U: σ a = 647,0 stodoly; σ f = 543,1 stodoly
238 U: σ a = 2,60 stodoly
Při 300 ° C :
233 U: σ a = 588,9 stodoly; σ f = 536,1 stodoly
235 U: σ a = 642,4 stodoly; σ f = 538,8 stodoly
238 U: σ a = 2,58 stodoly
Se symbolem U, uran je poslední přírodní element v periodické tabulce . Každý atom uranu má 92 protonů a mezi 125 a 150 neutrony .
V čistém stavu je pevný uran šedý až bílý (až stříbřitý) radioaktivní kov , který připomíná barvu niklu . Je tvrdý a velmi hustý . Kromě toho je uran nejtěžší atom (který obsahuje nejvíce nukleonů ) přirozeně se vyskytující na Zemi .
Díky své afinitě ke kyslíku se uran spontánně vznítí na vzduchu při vysoké teplotě, dokonce i při pokojové teplotě, když je ve formě mikročástic. Je to samozápalné .
Uran má čtyři možné valence (+ III až + VI ), valence IV a VI jsou nejběžnější v rudách. Podmínky pro změnu z valence IV na valenci VI závisí na oxidačně-redukčním potenciálu média.
V přírodě se tedy prvek uranu vždy nachází v kombinaci s dalšími prvky, jako je kyslík , dusík , síra , uhlík ve formě oxidů , dusičnanů , síranů nebo uhličitanů . Zjistilo se například, že v kombinaci s kyslíkem v uraninitu a smolině , dvou hlavních uranových rudách, sestávajících z oxidu uraničitého ( UO 2).
Nakonec uranylové ionty UO 2 2+velmi dobře se rozpouští ve většině kyselin , například v kyselině dusičné HNO 3nebo kyselina fluorovodíková HF dává uranylu soli, jako je například dusičnan uranylu UO 2 (NO 3 ) 2. Rovnice pro rozpuštění uranylového iontu na uranylovou sůl v kyselině dusičné je následující:
UO 2 2++ 2 NO 3 -→ UO 2 (NO 3 ) 2.Jako většina kovů má uran organokovovou chemii a je známo mnoho organokovových komplexů , jako je uranocen .
Uranová ruda se používá jako pigment ve skle , keramice a kameniny ve formě diuranátu sodného nebo amonného . Ve skle se uran obvykle používá v koncentracích od 0,1% do 2% hmotnostních k výrobě uranového skla , pevné fluorescenční žluté nebo světle zelené barvy, kterou lze snadno identifikovat. Používá se k barvení dentální keramiky při velmi nízkých koncentracích. Při nízkých koncentracích vytváří žlutou pigmentaci, poté se zvyšuje koncentrace krémově, oranžově, hnědě, zeleně nebo černě.
Používá se také jako katalyzátor v některých specializovaných chemických reakcích a ve fotografických filmech.
Pro tyto fyzikálně-chemické úlohy se také používá ochuzený uran. Ve formě uranyl-acetátu a zinku (Blanchetièrovo činidlo) poskytuje fluorescenční žlutozelené krystaly s ionty sodíku Na + . Umožňuje tedy snadno charakterizovat tento kov během analýz anorganické chemie.
V metalurgii se používá jako legovací prvek při výrobě rychlořezných ocelí . Významné množství ferrouranu bylo vyrobeno v letech 1914 až 1916. Na konci padesátých let vzbudil ve Spojených státech vznik velkých zásob ochuzeného uranu oživení výzkumu výroby a použití uhlíkových slitin. Oceli obsahující uran, ale žádný významný trh není. identifikováno.
Historicky prvním použitím uranové rudy v jaderném průmyslu byla těžba radia pro lékařské aplikace.
Hlavním současným využitím uranu je využívání jeho jaderných vlastností.
Uran je jaderný materiál, jehož držení je regulováno ( článek R1333-1 obranného zákoníku ).
Ochuzený uran , je vedlejší produkt z obohacování uranu , je pozoruhodný pro jeho tvrdost a hustotu .
Vojenské použitíOchuzený uran se nepoužívá pro svůj radioaktivní aspekt, ale pro své mechanické vlastnosti. Je samozápalný , používaný jako protitanková zbraň se silnou pronikavou a zápalnou silou: při velmi vysoké rychlosti snadno perforuje pancíř a při nárazu se zapálí a způsobí požár, který detonuje zasažené vozidlo. Během války v Zálivu ( válka v Kuvajtu a válka v Iráku ) a v Kosovu se tedy používalo střelivo vyrobené z ochuzeného uranu (náboje 20 až 30 mm nebo stíhače tanků vrtulníků ) . Z ochuzeného uranu se také vyrábějí pancéřové desky.
Pokud jde o jeho toxicitu, Světová zdravotnická organizace stanoví, že „V konfliktních zónách, kde byl použit ochuzený uran, není nutné podrobovat populace screeningu nebo obecné kontrole možných účinků na lidi, kteří si myslí, že byli vystaveni nadměrným dávkám, by měli vidět svého lékaře, který je vyšetří, ošetřuje, pokud mají příznaky, a zajistí následnou kontrolu. Pokud jde o armádu, následné studie veteránů zraněných fragmenty ochuzeného uranu, stále obsažených v jejich tělech, odhalily „zjistitelné koncentrace ochuzeného uranu v moči, ale bez zjevných nepříznivých účinků na zdraví“. Více než 95% uranu vstupujícího do těla není absorbováno a je vylučováno stolicí a močí (u uranu v krvi do 24 hodin).
Civilní použitíOchuzený uran je jaderné palivo zvané „ palivo MOX “, je-li doplněno plutoniem . Používá se jako úrodný prvek v reaktorech, kde se 238 U transformuje ozářením na štěpný 239 Pu . MOX tak přispívá k recyklaci plutonia.
Ochuzený uran byl kdysi používán jako protizávaží v letectví, například na prvních Boeingech 747 , McDonnell Douglas DC-10 , Lockheed L-1011 TriStar , což představuje problém recyklace těchto letadel, která pro mnohé končí. život. V této práci je postupně nahrazován wolframem . Kýl některých soutěžních jachet obsahoval ochuzený uran, než předpisy zakázaly jeho použití. Nakonec se používá pro obrazovky radiační ochrany, kde je také účinnější než olovo.
Pokud jde o jeho toxicitu, „nadměrná expozice odborníků ochuzenému uranu požitím je nepravděpodobná, pokud byla na pracovišti přijata bezpečnostní opatření“ . "Dlouhodobé studie profesionálů vystavených uranu uvádějí určité poruchy funkce ledvin v závislosti na intenzitě expozice." Z některých údajů však vyplývá, že tyto poruchy mohou být přechodné a funkce ledvin se po odstranění zdroje nadměrné expozice vrátí k normálu . “
Je apriorně vyšší v regionech těžby uranu a mezi pracovníky v jaderném průmyslu (zejména v těžbě, rafinaci, výrobě jaderného paliva a jeho přepracování). Někteří vojáci (vystaveni výparům nebo částicím munice s ochuzeným uranem byli také potenciálně vystaveni, protože věděli, že například 20 261 francouzských vojáků se účastnilo vnějších operací v Perském zálivu v letech 1990 - 1991 ), u nichž je pravděpodobné, že vyvinuli „ syndrom války v Perském zálivu “; v letech 1990–2000 si autoři při tomto syndromu často zvlášť nezachovali roli ochuzeného uranu
Tito lidé jsou více vystaveni riziku začlenění uranu, zejména vdechováním, požitím nebo následkem zranění . Snažíme se zpětně rekonstituovat úroveň jejich expozice čistému uranu a / nebo následujícím sloučeninám: NU ( uranylnitrate ); UF6 ( hexafluorid uranu ); UF4 ( tetrafluorid uranu ); U - TBP ( tributylfosfát uranu); DAU ( diuranát amonný ); UO2F2 ( Uranyl fluorid ); UO2 ( oxid uraničitý ); UO3 ( oxid uranitý ); UO4 ( tetraoxid uranu ); UF6 ( hexafluorid uranu ); Odpadní vody z kyselého uranu; U3O8 ( seskrixid uranu); UO2F2 ( Uranyl fluoridu ...).
V polovině let 2000–2010, pokud již byly účinky vnějšího ozáření dobře prozkoumány prostřednictvím rozsáhlé epidemiologie, budou účinky (zejména z hlediska rizika rakoviny) vnitřní expozice vyvolané začleněním částic uranu (a dalších alfa emitující prvky) jsou stále špatně hodnoceny. S ohledem na to AREVA ve Francii vytvořila v sobě projekt rizika Alfa. Kouření a požívání alkoholických nápojů jsou také zdrojem integrace uranu.
V roce 2018 ve Francii zveřejnila „ perinatální složka “ národního programu pro biomonitoring hodnocení impregnace těhotných žen, včetně uranu (a dalších 12 kovů nebo metaloidů a některých organických znečišťujících látek). Test uranu byl proveden v moči 990 těhotných žen, když dorazily do porodnice. Všichni byli součástí „ Elf Cohort “, panelu složeného pouze z žen, které porodily ve Francii v roce 2011, s výjimkou Korsiky a TOM . Pouze 28% z těchto 990 žen mělo detekovatelné množství uranu v moči ( 95 th percentil distribuce: 20,8 mg / l až 29,5 mg / g kreatininu ). Tato množství evokují stejné řády jako jiné studie prováděné ve Francii i v zahraničí u dospělých žen (kvůli nízké míře kvantifikace tohoto prvku studie z roku 2018 nehledala determinanty „impregnace“.
Je ve stejném pořadí jako olovo (další těžký kov ). Smrtelná dávka pro člověka se zdá být několik gramů.
U dospělého zdravého člověka trávicí systém obvykle absorbuje mezi 0,2 a 2% uranu přítomného ve vodě a potravě.
Rozpustné sloučeniny tohoto kovu se vstřebávají snadněji než nerozpustné sloučeniny. Více než 95% požitého uranu není absorbováno střevní sliznicí vylučovanou stolicí . Poté bude asi 67% uranu procházejícího do krve filtrováno ledvinami a vyloučeno močí (do 24 hodin). Dvě třetiny zbývajícího uranu bude organismus integrován; akumulací v kostech a 16% v játrech , 8% v ledvinách a 10% v jiných tkáních .
Podle WHO je očekávaný obsah uranu v lidském těle v rovnováze s jeho prostředím kolem 90 až 150 μg uranu. Vyplývá to z denního příjmu kolem 1 až 2 µg / den tekoucí vodou a jídlem.
Ledvina je kritickým orgánem z hlediska chemické toxicity . Sledování kohort profesionálů vystavených uranu odhalilo poruchy ledvin ( nefritidu ), jejichž závažnost závisí na dávce.
Ve vysokých dávkách uran vyvolává těžkou nefropatii v důsledku degradace proximálních tubulů a poškození glomerulárních struktur . Na histologické pozorování a morfologické architektura ukazuje, že epitelové struktury glomerulární je narušena. Potom se proximální tubulární epitel nekrotizuje . Po určitou dobu existovaly důkazy, že tyto poruchy byly pouze přechodné, protože zkušenosti zvířat ukázaly návrat ke zjevně normální situaci ledvin po odstranění zdroje nadměrné expozice. Poškozený epitel se může skutečně regenerovat po zmizení zásob uranu, včetně několika injekcí uranylfluoridu UO 2 F 2(při 0,66 nebo 1,32 mg U / kg tělesné hmotnosti (u zvířat); nicméně histologické pozorování ukázalo (u potkanů), že mrtvé nebo poškozené buňky jsou nahrazeny strukturně abnormálními buňkami a postrádají určité funkční kapacity.
Prahová hodnota renální chemické toxicity se odhaduje na 70 µg / kg tělesné hmotnosti nebo 16 µg / g ledviny ( pro ochranu zaměstnanců limit 3 µg / g ledviny). Letální dávka 50 (LD 50 ), orální cestou, je 204 mg / kg v laboratorních potkanů (myš je trochu odolnější vůči němu s 242 mg / kg jako letální dávky (LD 50 ), orální cestou, v roce 1959 , Mezinárodní komise pro radiační ochranu (ICRP) doporučila nepřekračovat 3 μg / gv ledvinách, ale tato prahová hodnota je dnes kontroverzní, protože k vyvolání poškození v proximálních tubulech postačují mnohem nižší dávky. (s proteinurií a enzymurií, například pro 0,7 až 1,4 μg uranu na gram ledviny.
Úhyn zvířete ve všech případech způsobuje chemická toxicita pro ledviny (akutní tubulární nefritida). Toxický mechanismus je vysvětlen následovně: uran, který není vylučován ledvinami, se tam reabsorbuje a hromadí se tam, připojí se k proximálním tubulárním buňkám, kde se kvůli kyselosti média komplex uran-uranyl disociuje, aby se případně spojil s určité složky luminální membrány. Uranylové ionty pak mohou vstoupit do buňky. Hromadí se zejména v lysozomech. Tvoří tam uranylfosfátové jehly, stejně jako v mitochondriích . Rovněž bylo prokázáno in vitro, že vysoká dávka uranu může vyvolat apoptózu (sebevraždu buněk) aktivací určitých enzymů ( kaspázy 3 a 9, cysteinové proteázy) prostřednictvím vnitřních signálů z mitochondrií. Příznaky nefropatie jsou doprovázeny funkčními abnormalitami ( polyurie , enzymurie , proteinurie , zvýšená hladina kreatininu v krvi a močovina . Léze jsou stále méně reverzibilní, pokud je nízká hladina uranu v ledvinách a nízká doba uranu. Krátká expozice.
Endokrinní disrupce : nedávné experimenty (na zvířecích modelech ) ukázaly, že chronická expozice nízkým dávkám ochuzeného uranu (proto zde není příčinou radiotoxicita) vede ke snížení hladiny 1, 24,25 (OH) 3 D 3 (nebo 1,25-trihydroxyvitamin D 3 , je hormonálně aktivní forma z vitamínu D ).
Tento pokles byl doprovázen molekulárních změn z enzymů typů cytochromu P450 (CYP), velké proteinové enzymy pro metabolismus, přítomný v téměř všech zvířat, rostlinných, houbových a hrají důležitou roli v detoxikaci organismu. Pozorovány jsou také změny v přidružených jaderných receptorech. Stejná studie jako výše ukázala, že ochuzený uran a - podobně - obohacený uran ovlivňují expresi VDR ( receptor vitaminu D ) a RXR α ( retinový X receptor alfa ), což znamená, že uran (obohacený či nikoli) může narušit expresi cíle geny pro vitamin D (podílející se na transportu vápníku do ledvin).
Na rozdíl od radioaktivity, která se měří v becquerelech , se radiotoxicita uranu (tj. Účinek jeho ionizujícího záření na člověka) měří v mikrosievertech (μSv).
Bez ohledu na jeho obohacení je radioaktivita uranu vždy typu alfa, řádově 4,5 MeV . Jeho radiotoxicita proto závisí na jeho specifické aktivitě a slabě na jeho složení. Je to řádově 0,6 µSv / Bq (F) až 7 µSv / Bq (S) při inhalaci, 0,05 µSv / Bq (F) až 0,008 µSv / Bq (S) při požití, plíce a kosti jsou potom kritické orgány.
Radiotoxicita uranu by být stejného řádu jako to chemické toxicity: převládá pro obohacení větší než 6%, chemická toxicita je jinak převládající.
Uran je také toxický pro reprodukci, zejména díky škodlivému účinku na reprodukční orgány; buď kvůli své radioaktivitě, nebo kvůli své chemotoxicitě a možná obojí.
Uran prokázal účinky u zvířat; na reprodukčním systému : u laboratorních hlodavců může být hematoencefalická bariéra (nebo BHT), o které se tvrdí, že chrání varlata, překročena plutoniem , americiem a poloniem alespoň díky transferinu .
Většina studií a předpisů vychází z účinků na zvířata, ale první studie ex vivo povolené novými technikami buněčných kultur naznačují, že lidské pohlavní žlázy jsou citlivější na uran než hlodavci používané v laboratoři. Varlata lidského plodu může být také citlivější než u laboratorních hlodavců.
Neexistuje shoda ohledně standardů nebo NOAEL ( dávka bez pozorovaného škodlivého účinku ) uranu, někteří věří, že škodlivé účinky radioaktivity mohou existovat bez ohledu na dávku.
Pro pitnou vodu stanovila WHO maximální hladinu 1,4 mg · l -1 , přičemž ve svých pokynech doporučuje stokrát vyšší koncentraci uranu, méně než 0,015 mg / l pro tekoucí pitnou vodu. V Kanadě má pitná voda maximální přijatelnou koncentraci 0,02 miligramu uranu na litr (mg / l).
Cena uranu klesla v 80. a 90. letech z několika důvodů:
Cena uranu klesla na minimum Leden 2001na 6,40 $ za libru U 3 O 8 .
Cena uranu se od roku 2001 postupně zvyšovala a dosáhla maxima 135 USD v rocečerven 2007. Tento vrchol lze vysvětlit poklesem zásob, mírným zvýšením produkce a jednorázovými událostmi, jako je zaplavení kanadského dolu na jezeře Cigar Lake a požár v australské dolu Olympic Dam.
Uran klesla zpět na $ 46.50 vsrpna 2010. vledna 2011bylo to kolem 63 $ . Očekává se vzestupný trend v důsledku vyčerpání vojenských zásob očekávaného kolem roku 2015.
v března 2017cena uranu je nejnižší: kolem 24 $ / lb U 3 O 8 . To se vysvětluje nízkými výrobními náklady dolů v Kazachstánu a nabídkou, která převyšuje poptávku.
Cena nákladů za kWh není příliš citlivá na cenu uranu. Je pravda, že náklady na palivový cyklus představují asi 20% z nákladové ceny za kWh, ale tento cyklus zahrnuje všechny fyzikální a chemické transformace, které musí být podrobeny přírodnímu uranu, aby se stal použitelným palivem. Náklady na jaderné palivo představují přibližně 5% konečné ceny za kWh jaderné energie v roce 2014. Ekonomické studie však ukazují, že cena uranu začíná významně ovlivňovat náklady na kWh jaderné elektřiny od 50 do 100 eur za knihu U 3 O 8 .
Francie podle francouzských zvyklostí dováží více, než kolik potřebuje uran, který potřebuje, a své přebytky vyváží v různých formách. V roce 2014 byla průměrná vývozní cena za tunu 36 000 EUR.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
geny halo |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |