Selen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Křišťálově šedé Se polokovové povrchy se jeví jako světlejší šedé a stříbrné skvrny na amorfním černém Se | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | Se | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Selen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 34 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | 16 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 4 th doba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Blok p | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Nekovový | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Ar ] 3 d 10 4 s 2 4 p 4 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | 2, 8, 18, 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 78 971 ± 0,008 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (výpočet) | 115 pm ( 103 pm ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 120 ± 16 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 190 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | ± 2, 4 , 6 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita ( Pauling ) | 2.48 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | silná kyselina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 9,75239 eV | 2 nd : 21,19 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 e : 30,8204 eV | 4 e : 42,9450 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
5 e : 68,3 eV | 6 e : 81,7 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7 e : 155,4 eV | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché fyzikální vlastnosti těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyčejný stav | pevný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Allotropic ve standardním stavu | Selenová šedá ( šestihranná ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ostatní alotropi | Červený selen α, β a γ ( monoklinický ), černý selen (skelný) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost |
4,79 g · cm -3 (šedá), 4,28 g · cm -3 (skelný) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Šestihranný | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvrdost | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | šedá metalíza | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | 221 ° C (šedá) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | 685 ° C (šedá) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 6 694 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 95,48 kJ · mol -1 ( 1 atm , 685 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 16,42 × 10-6 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry | 0,00013 mbar ( 170 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 3350 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Masivní teplo | 320 J · kg -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrická vodivost | 1,0 x 10-4 S · m -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 2,04 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100.029.052 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-957-4 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nebezpečí H301, H331, H373, H413, P273, P304 + P340, P308 + P310, H301 : Toxický při požití H331 : Toxický při vdechování H373 : Může způsobit poškození orgánů (uveďte všechny postižené orgány, jsou-li známy) opakovanou nebo dlouhodobou expozicí (Uveďte cestu expozice, je-li přesvědčivě prokázáno, že žádná jiná cesta expozice nezpůsobuje totéž. nebezpečí) H413 : Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky na vodní organismy P273 : Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P304 + P340 : Po vdechnutí: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující dýchání. P308 + P310 : V případě prokázané nebo předpokládané expozice: volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nekontrolovaný produktTento produkt není kontrolován podle klasifikačních kritérií WHMIS. Zveřejnění 0,1% podle seznamu zveřejněných přísad Poznámky: Chemický název a koncentrace této přísady musí být uvedeny na bezpečnostním listu, pokud je přítomna v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,1% v kontrole produktu. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3283 : SELENIUM COMPOUND, NOS Class: 6.1 Štítek: 6.1 : Toxické látky |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Selen je chemický prvek ze atomové číslo 34, z symbol Se. Tento třetí prvek skupiny VI A ( skupina z chalkogeny ) je nekovový . Chemie jednoduchého těla a jeho hlavních sloučenin představuje velkou analogii s chemií síry , ale také s telurem .
Selen je stopový prvek a bioelement, ale ve velmi nízkých dávkách. Je toxický (v některých formách dokonce velmi toxický) v koncentracích sotva vyšších, než jsou koncentrace, které z něj činí základní stopový prvek ve stravě zvířat. Nemá zásadní vliv na patologie, kromě závažné otravy těžkými kovy . Síra a selen jsou velmi často zaměnitelné, ale ne v roli selektivního výživu selenu. Území zeměkoule by mohl být charakterizován průměrnou úrovní selenu v lidské krvi v roce 1990, bylo bohaté a chudé oblasti podle tohoto kritéria, Venezuela objevit v čele s 0,8 ug / l a Egypt. Na zadní straně balení s 0,07 µg / L .
Selen objevili chemici Jöns Jacob Berzelius (1779-1848) a Johan Gottlieb Gahn v roce 1817 v bahnitém materiálu, který zůstal v „hlavní komoře“ továrny poblíž Grispholmu , poblíž během staré průmyslové přípravy „ kyseliny sírové . Selen prvky a tellur , které byly partnery v reakčním prostředí, bylo zjištěno, že výsledkem pražení pyritu, respektive na začátku XIX th století a konec XVIII -tého století .
Tellur dostalo poprvé své jméno podle latinského slova tellus, což znamená Země, zemský glóbus. Jak se selen podobá, má podobné chemické vlastnosti a je s ním vždy spojen v rudách, stejně jako Země a Měsíc, dostal jméno odvozené od Σελήνη ( Selếnê ) nebo σελήνη ( selênê ), řeckého slova. Měsíc , satelit Země a mimochodem Selene , bohyně Měsíce.
Stupeň oxidace iontu Se může být -II, II (nejběžnější), IV a VI. Charakterizuje kombinace Se.
Selen má 29 známých izotopů s hmotností od 65 do 94, stejně jako devět jaderných izomerů . Z těchto izotopů je pět stabilních: 74 Se, 76 Se, 77 Se, 78 Se a 80 Se a jsou přirozeně přítomny s radioizotopem 82 Se s extrémně dlouhým poločasem 108 miliard miliard let (přibližně 8 miliardkrát věku vesmíru ).
Standardní atomová hmotnost selenu je 78,96 (3) u .
Jasnost selenu je 0,1 ppm (0,1 g / t ). Je to 50krát častější než telur , ale asi 4000krát méně než síra .
Nativní selen je minerální vzácný nativní nekovové. Zdá se, že většina Se zcela nebo zčásti nahrazuje síru v těchto minerálních kombinacích. Je přítomen ve velkém počtu sulfidických minerálů, jako jsou seleniferous pyrites.
V přírodě existuje selenid Pb, Fe, Cu, Zn ... jako klausthalit PbSe a umangit Cu 3, pokud se jedná o 2 nebo dokonce crookesit CuThSe, i když se jedná o vzácné minerály.
Selen je koncentrován v určitých rostlinách, zrnech nebo bylinách nebo kvasnicích. Koncentrace mohou být někdy příliš vysoké a toxické, ale nejčastěji nejsou velmi nízké koncentrace obilovin vždy asimilovány společnou přítomností biokomplexačních látek, což vede v některých částech drastických nedostatků škodlivých pro pohodu a zdraví. svět.
Výroba selenu pochází hlavně z přepracování zbytkového kalu z elektrolytické rafinace z olova , niklu nebo kobaltu, a zejména měď . Anodový kal může v případě rafinace elektrolytické mědi obsahovat až 10 procent selenu. Praží se, aby se získal oxid seleničitý SeO 2, pevné tělo. Tato operace připomíná pražení sulfidových rud nebo staré výrobní procesy s kyselinou sírovou. Postačí snížit oxid nebo anhydrid kyseliny siřičité oxidem siřičitým SO 2 je :
Selenium Se 8amorfní se čistí několika vakuovými destilacemi . Roční světová produkce selenu je řádově několik tisíc tun. Před rokem 2000 byly hlavními producenty Spojené státy, Kanada, Švédsko a Japonsko.
Jednoduché tělo je polymorfní, obvykle ve formě šedých pevných látek složité struktury. Rozlišujeme hlavně:
Amorfní formy jsou víceméně metastabilní nebo nestabilní, dávají při pokojové teplotě nebo s mírnou tepelnou aktivací polokovovou šedou Se.
Šedý selen, polokov blízko šedé Te, s kovovým odrazem je termosenzitivní polovodič (jeho nízká elektrická vodivost se zvyšuje při zvyšování teploty), fotocitlivý (jeho elektrický odpor klesá s expozicí fotonům světla zvyšováním osvětlení) a fotovoltaické vlastnosti (přeměna světla na elektrický proud), které jsou užitečné pro kopírky nebo fotoelektrické články .
Červený selen, sestava kroužku Se 8Izolační, rozpustné v sirouhlíku, které pocházejí ze selenu v roztoku nebo se v něm snadno tvoří, mohou být tedy amorfní (neuspořádané) nebo krystalizované. Amorfní červená Se je lehká a načechraná s nízkou hustotou kolem 4,29 až 4,3. Se αa Se p krystalizovat ve dvou různých monoklinických sítích, respektive střední hustoty 4,39 a abnormálně nízké hustoty mezi 4 a 3,97.
Přítomnost Se nzjevně má na materiál zčernalý nebo šedivý efekt. Amorfní černý selen je analogický k S μ. Sklovitý černý selen, analogický k S λGumička nad 60 ° C , pak se plast do 100 ° C .
Šedý selen s hustotou blízkou 4,8 při 20 ° C taje nad 220 ° C , čistá kapalina nebo kapalina je černá a velmi viskózní. Vaření se objevuje pouze při teplotě velmi mírně pod 685 ° C , uvolněná monoatomová pára selenu je žlutá, což připomíná barvu pevné síry. Uvědomte si, že při síře nebo emanaci síry se selen odlišuje od síry červenou barvou sublimačního ložiska.
Selen může reagovat nebo se sdružovat s mnoha jednoduchými těly, jako jsou halogeny, kyslík, vodík a kovy, a poskytuje sloučeniny s vlastnostmi velmi podobnými sloučeninám síry, to znamená včetně síry .
Sdružení nebo kombinace s kovy tvoří chemická těla, která se nazývají selenidy.
Selen v jediném těle rozkládá jodovodík na selenid vodíku (nebo selenizovaný plynný vodík) a jód v jediném těle.
Viz jednoduché těleso + 2 HI v páře nebo zkapalněný plyn pod tlakem → SeH 2 plyn + I 2 pevná látka někdy sublimovaná na plynÚtok oxidující kyselinou, jako je koncentrovaná kyselina dusičná, poskytuje anhydrid seleničitý nebo oxid seleničitý. Druhé těleso je ve formě dlouhých řetězců, je to těkavé pevné těleso (depolymerací), velmi dobře rozpustné ve vodě; jeho struktura se radikálně liší od plynného oxidu siřičitého SO 2 .
3 Se jednoduché tělo + 4 HNO 3 oxidační kyselina (horká kouřová kapalina) → 3 H 2 SeO 3 kyselina selénová + 4 NO plyn + 8 H 2 Ose SeO 2 n ) polymerovaný anhydrid kyseliny seleničité vytvořený z kyseliny seleničité (ztrátou vody).
Všimněte si, že analogická reakce s sírou v jediném těle dává kyselinu sírovou. Pro získání anhydridu selenu SeO 3 (velmi kyselá kapalina, chamtivá pro vodu) nebo kyseliny selenové H 2 SeO 4 je nutné provést kalcinaci jednoduchého těla selenu suchým dusičnanem draselným , poté selenan draselný upravit solemi olova a promyjte sirovodíkem. Anhydrid kyseliny selenové lze koncentrovat až do bodu varu 290 ° C , ale při teplotě asi 350 ° C se rozkládá na dva plyny kyslík a oxid seleničitý. Kyselina selenová je téměř stejně silná jako kyselina sírová, ale je také více oxidující než ta druhá. Ospravedlňuje existenci seleničitých iontů SeO 4 2- .
Oxid seleničitý se v roztoku rozkládá na kovy zinek a železo v prášku nebo pilinách, kyselinou sírovou nebo sirovodíkem a zanechává velmi světle červený amorfní selen nebo květ selenu . Selénová kyselina H 2 SeO 3 existuje v roztoku a vysvětluje přítomnost seleničitých iontů SeO 3 2- .
Oxid seleničitý nebo anhydrid seleničitý SeO 2je makromolekulární pevná látka s kovalentními vazbami, která ji radikálně odlišuje od plynného oxidu siřičitého při teplotě místnosti.
Anhydrid selenová SeO 3
Selenová kyselina H 2 SeO 4je ve formě krystalů, bezbarvý, hygroskopický, které tají při teplotě nižší než 60 ° C . Ve vodném prostředí poskytuje vodný roztok, mnohem více oxidující než kyselina sírová, který rozpouští nativní zlato nebo nativní platinu .
Selan H 2 Pokud je toxický bezbarvý plyn s nepříjemným zápachem.
Selenový materiál, tj. Materiál na bázi selenu, lze v laboratoři identifikovat napadením koncentrovanou kyselinou sírovou, často horkou. Kyselina seleničitá H 2 SeO 3solubilizovaný se pak redukuje SO 2 plynem nebo červené redukční těleso v Se.
V sedimentech a ve svalové tkáni se stanovení provádí spektrofotometrem . U každého ze vzorků však musí být provedena předběžná úprava.
Pro sedimenty, kyselý mineralizace vzorku nejprve převede selenu do jeho hydridu podobě prostřednictvím borohydrid sodný (NaBH 4 ), v kyselém prostředí. Potom se selen zahřátý v buňce redukuje na elementární selen. Nakonec se provede kalibrace atomovou absorpční spektrofotometrií.
U svalové tkáně je vzorek ošetřen kyselým štěpením biologické tkáně ve vysoce oxidačním médiu. Dusičnan hořečnatý umožňuje úplnou oxidaci organických látek a stabilizuje selen. K přechodu z Se (6) na Se (4) je nutné přidat vodnou kyselinu chlorovodíkovou . Selen se potom převede ve své hydridu formě ( H 2 Se ) s borohydridem sodným (NaBH 4 ), v kyselém prostředí. V tomto okamžiku se hydrid zahřeje na elementární selen. Nakonec se kalibrace provede atomovou absorpční spektrofotometrií.
Pro analýzu selenu ve vodě se metoda provádí pomocí argonové plazmové emisní spektrometrie a detekce se provádí hmotnostní spektrometrií (ICP-MS).
Selen se používá v různých elektronických senzorech nebo konektorech, v chemii (vulkanizaci), při výrobě skla a při výrobě pigmentů, v metalurgii a v zemědělství.
Může to být jako polovodič ve formě kovově šedé Se, ale také v amorfním stavu v xerografii .
Selen se používá k potažení „bubnu“ (lesklého válce). Je elektricky nabitý, poté laserový paprsek více či méně vybije (čímž selen stane vodivým) bílé nebo světlé části obrazu.
Používal se brzy k vyrovnání střídavého proudu na stejnosměrný .
Používá se ke zlepšení kvality nerezové oceli a mědi . manganová elektrolytická metalurgie vyžaduje selen v poměru jeden k tisíc. Tato závislost vysvětluje rostoucí ceny selenu, zpočátku pomalu od 4 do 6 dolarů za libru metaloidu v roce 2003, až 12 nebo 14 dolarů vÚnora 2004. Způsobily to čínští oceláři, kteří chtěli při výrobě nerezové oceli nahradit nikl (který se stal příliš nákladným v důsledku jejich vlastní poptávky) manganem .
Selen se používá k maskování zelené barvy při výrobě skla. Je to skleněné mýdlo.
V zemědělství se jedná o doplněk ve velmi nízkých dávkách k špatným zemědělským půdám a / nebo ve stravě zvířat.
Průmyslový polovodičObjev fotocitlivých vlastností má na svědomí Willoughby Smith (en) a jeho asistent J. May, který pracoval v telegrafní společnosti, v roce 1873.
Alexander Graham Bell vyvinul v roce 1880 svůj fotofon , bezdrátový telefonní systém využívající světelný signál, pomocí buňky Smith .
Bylo provedeno mnoho výzkumů za účelem použití těchto fotocitlivých vlastností, zejména pro přenos obrazu, bez velkého úspěchu. Výsledkem bude pouze výroba fotovoltaických generátorů , neúčinná ve srovnání s těmi, které jsou dnes k dispozici.
Celá generace fotografů v padesátých a šedesátých letech mu přesto dlužila první přístroje pro měření světla . Tyto metry selenového světla, které lze rozeznat podle desek umístěných na přední straně pouzdra, byly vhodné pouze pro měření denního světla. Jednoduché galvanometrické zařízení sbíralo slabý proud generovaný buňkou. Pokud byl v 60. letech nahrazen sirníkem kademnatým , některá zařízení, jako například sovětský FED-5, jej používaly až do roku 1990. Má velkou výhodu v provozu bez baterií.
Podobně to bylo použito pro první „pevné“ vyrovnávací zařízení s více žebry.
Selen je skutečně polovodič typu „P“. Krystalizovaný selen se nanáší na hliníkovou desku, poté se různými způsoby vytvoří spojovací vrstva (například silné zpětné napětí).
Jeho doba odezvy je průměrná, jeho zpětné napětí řádově maximálně 30 V často vyžaduje montáž prvků do série.
Používal se k usměrňování střídavého proudu až do vzniku křemíkových usměrňovačů (kolem roku 1970), které jsou účinnější a především spolehlivější. Mnoho selenových usměrňovačů skutečně skončilo strašným štiplavým kouřem!
Jeho použití jako polovodiče se stalo okrajovým, s výjimkou zařízení omezujících napětí, kde zůstává v soutěži s MoV ( Metal-Oxide Varistor ).
Zdá se, že najde druhé mládí:
Stručně řečeno, kdykoli je pravděpodobné, že patologie povede ke zvýšené produkci volných radikálů způsobujících poškození buněk a ke zvýšení zánětlivých mediátorů, jako jsou cytokiny , bude selen pravděpodobně hrát ochrannou roli. Předpokládá se, že tento účinek je způsoben enzymy, glutathionperoxidázami, z nichž některé jsou seleno-proteiny, to znamená, jejichž aktivní místo obsahuje aminokyselinu selenocystein. Na druhé straně nebyl prokázán žádný vliv na úmrtnost.
Selen je při příliš vysoké dávce toxický. Může způsobit nevolnost, průjem , oslabení nehtů , vypadávání vlasů nebo únavu. Americká doporučení naznačují maximální denní dávku 400 µg / den, ale suplementace snadno dosáhne 200 µg / den, navíc k příjmu výživy, což vystavuje riziku předávkování.
Zdá se, že studie na zvířatech ukazují, že u lidí, kteří užívají velké dávky doplňků selenu po dlouhou dobu, se riziko diabetu 2. typu poněkud zvýšilo.
Kovový selen je základním stopovým prvkem (který, jak se zdá, omezuje zejména riziko rakoviny prostaty ), ale mnoho z jeho sloučenin je extrémně toxických a jeho toxická dávka pro člověka je velmi snadno dosažitelná (400 µg / den ). Proto se nedoporučuje, aby si ji ve formě potravinového doplňku, ale konzumovat potraviny, které obsahují přirozeně ( houby , játra , korýši , atd ).
Je toxičtější ve formě selenátu oxyanionty (vzácnější) a ještě více ve formě seleničitanu (rozpustné, vysoce toxické a bio-asimilovatelné formě selenu, což je nejběžnější forma selenu v životním prostředí).
Je přítomen v životním prostředí a v biomase v několika chemických formách; v různém stupni oxidace nebo dokonce ve složitých formách v životním prostředí. Nejtoxičtější forma seleničitanu je také nejběžnější.
Některé zbytkové materiály průmyslového nebo zemědělského původu (chemická hnojiva) obsahují dostatečné dávky ke znečištění životního prostředí, kde selen může být bioakumulován potravinovým řetězcem. Navíc je jeho poločas eliminace v těle (depurace) dlouhý (19 až 42 dní).
Znečištění selenem tak může u některých druhů ryb snížit biomasu až o 72%.
Při analýze vody, půdy a masa (obecně svalové tkáně) pro veřejné zdraví a společně pro životní prostředí je bezpodmínečně nutné zvládnout analytické techniky selenu.
Prahová hodnota toxicity v životním prostředí se liší podle kontextu a druhu. Prahová hodnota je v současné době stanovena na přibližně 3–4 µg / g pro sediment, půdu a vodu. Tato prahová hodnota je však kontroverzní, protože toxicita selenu se velmi liší v závislosti na jeho formě, podle synergií s jinými molekulami (například thioly nebo organická nebo anorganická rtuť ), a protože se zdá nevhodná pro variabilitu druhů a kontextů (jezero , statické prostředí například nelze srovnávat s vodou s velkým průtokem (řeka, řeka atd.), navíc by stanovení mezních hodnot měla ovlivnit proměnlivá citlivost druhů testovaných v laboratoři). U ryb se u svalové tkáně prahová hodnota liší podle tolerance pozorovaného druhu. Databáze umožňují porovnat prahové hodnoty toxicity pro některé studované ryby a ptáky. Prozatím nebyl výzkum zaměřen na stanovení přesnějších prahových hodnot, existují však argumenty pro hloubkové studie .
Kontextový význam: Kvasinkové buňky Saccharomyces cerevisiae normálně tolerují několik milimolů selenitu. ale v přítomnosti thiolů v jejich růstovém médiu umírají v přítomnosti tisíckrát nižší dávky (řádově mikromolu). Glutathion a seleničitan spontánně reagují za vzniku několika sloučenin obsahujících selen ( selenodiglutathion , glutathioselenol ), selenid vodíku ) a elementární selen, jakož i reaktivní formy kyslíku. Vědci zkoumali toxicitu sloučenin vznikajících při reakci mezi glutathionem a seleničitanem sodným. Došli k závěru, že se neúčastnili selenodiglutathion, elementární selen ani reaktivní formy kyslíku. Na druhé straně může extracelulární tvorba selenidu vodíku vysvětlit zhoršení toxicity selenitu v přítomnosti thiolů; přímá produkce selenidu vodíku s D-cysteindeulfhydrázou skutečně vyvolává vysokou úmrtnost S. cerevisiae . Absorpce selenu kvasinkami je v přítomnosti vnějšího thiolu značně zvýšena, pravděpodobně proto, že podporuje internalizaci selenidu vodíku. Toxicitu selenu v tomto fungálním modelu je možné vysvětlit konzumací intracelulárně redukovaného glutathionu, který vede k buněčné smrti silným oxidačním stresem.
Selenový cyklus a toxicita: Určité extremofilní mikroorganismy, které přispívají k jeho biogeochemickému cyklu, mu však odolávají.
To je například případ půdní bakterie Cupriavidus metallidurans CH34 (dříve Ralstonia metallidurans , často se vyskytující v půdách nebo sedimentech kontaminovaných kovy. Detoxikuje (a detoxikuje půdu) redukcí seleničitanu na sraženinu nerozpustného elementárního selenu a mnohem méně toxický).
Radiotoxikologové prokázali dva způsoby snížení selenu v této bakterii:
Ze sélénodiglutathionu se nachází v exponovaných bakteriích seleniate střední omezený síran .
Zdá se, že selenát je méně biologicky asimilovatelný: bakterie, které jsou mu vystaveny, hromadí při vystavení seleničitanu pětadvacetkrát méně selenu než selen.
Mutantní
bakterie (rezistentní na seleničitan) byly studovány CEA, která zjistila, že neexprimují membránový protein (DedA); což jim umožňuje akumulovat méně selenu po expozici seleničitanu (ve srovnání se stejnými nemutovanými bakteriemi). Selenát by mohl být degradován síranovou permeázou C. metallidurans CH34.
„13.1 & 13.2 Kyslík, dusík, oxidy, peroxid vodíku, spalování, síra, selen, telur, polonium“
(oznámení BNF n o FRBNF37229023 )1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
halo geny |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |