Skotská angličtina
Skotská angličtina je oblastní paleta angličtiny používané v Skotska , nazvaný English Scottish English nebo skotská standardní angličtina . Je to běžný psaný jazyk ve Skotsku v nespisovných textech. To by nemělo být zaměňováno s Skoty , germánský jazyk velmi blízký, ale odlišný od moderní angličtiny . Ačkoli se tato dvě jména často používají zaměnitelně, moderní použití je jasně odděluje.
Skotská angličtina je výsledkem jazykové interference mezi Skoty a angličtinu z XVII -tého století . Přechod mnoha skotských mluvčích do angličtiny přišel za cenu četných fonologických kompromisů a sémantických přenosů , jakož i fenoménů nadměrné korekce . Pravopisu , interpunkce a gramatika skotské angličtině obecně sledovat využití v Oxford anglický slovník . Highland English se poněkud liší od nížinské angličtiny v tom, že odráží větší fonologický, gramatický a lexikální vliv jazyka substrátu , skotské gaelštiny .
Výslovnost
Přes regionální a sociální rozdíly má skotská angličtina řadu charakteristických rysů výslovnosti.
Skotská angličtina je rhotická odrůda angličtiny, což znamená, že se vyslovuje / r / na konci slabiky (na rozdíl od přijaté výslovnosti, ale jako většina přízvuků v americké angličtině ). Foneticky, zvuk může být realizován jako r spiranta [ ɹ ] jako v Received výslovnost, ale realizace jako r rytmu [ ɾ ] je také běžné. Méně často je to r válcované [ r ].
Zabarvení různých samohlásek je odděleno před / r /:
- Zatímco jiné odrůdy angličtiny se před samohláskami / ɛ /, / ɪ / a / ʌ / zaměňovaly ve prospěch tohoto posledního úspěchu, skotská angličtina si zachovává rozdíl, a proto používá různé samohlásky ve stádu „stádo“, pták „pták“ "a tvaroh " tvaroh ".
- Rozdíl je zachována mezi sekvencemi / o r / a / u r /: Slova pobřeží „pobřeží, stávka“ a jistá „jistý, jistý“ jsou tak vyslovován rozdílně, stejně jako pro „nalít“ a chudým „chudý“.
- Mnoho řečníků rozlišuje sekvence / o r / s o uzavřené a / ɔ r / s o otevřené, a tak rozlišuje chraplavého „chraplavého“ koně „koně“.
Další rozdíly v hlasovém systému :
- Množství samohlásek není fonologicky rozlišující : stejně jako ve Skotech, samohlásky jsou vyráběny krátké nebo dlouhé v závislosti na jejich fonetickém prostředí, podle Aitkenova zákona . Některé samohlásky jako / i /, / u / nebo / æ / jsou obvykle dlouhé, ale jsou zkráceny před nosní souhláskou nebo zvukovou stopou . K tomu však nedochází, omezte morfém a boční „strana“ zůstává odlišná od povzdechnutého „povzdechnuto“.
- Pod vlivem Skotů samohláska / ʊ / neexistuje a je nahrazena / u /, často prováděná velmi dopředu: foneticky [ ʉ ] nebo dokonce [ y ]. To má za následek homophonies ve dvojicích jako pull „pull“ a bazénem „louže, rybník, rybník, povodí“.
- Samohlásky / ɒ / a / ɔː / se nerozlišují a slova jako dětská postýlka „ postýlka “ a chycená „pris“ se proto stávají homofony.
- Fonetické realizace mnoha samohlásek se liší od přijaté výslovnosti. Níže uvedená tabulka shrnuje hlavní rysy (korespondence se nevztahuje pravidelně na všechna slova izolovaná).
| RP |
skotský |
Příklady
|
|---|
| ɪ |
ɪ |
b i d, p i t
|
| iː |
i |
b ea d, p ea t
|
| ɛ |
ɛ |
b e d, p e t
|
| eɪ |
E |
b ay , h ey , f te
|
| … |
na |
b a d, p a t
|
| ɑː |
b a lm, f a ther, p a
|
| ɒ |
ɔ |
b o d, p o t, c o t
|
| ɔː |
b aw d, p aw , c augh t
|
| əʊ |
Ó |
b voda , h oe , p o ke
|
| ʊ |
ʉ |
g oo d, f oo t, p u t
|
| uː |
b oo ed, f oo d
|
| ʌ |
ʌ |
b u d, p u tt
|
| aɪ |
ae ~ əi |
b uy , r i de, wr i te
|
| aʊ |
.u |
h OW , s nebo t
|
| ɔɪ |
oi |
b oy , h oy
|
| juː |
j |
h ue , p ew , n ew
|
| ɜː |
,r, ,r, ʌr |
b ir d, h er d, srdce d
|
| ə |
ə |
Ros , runn er , záchvat
|
Na úrovni souhlásek existují také některé zvláštnosti:
- Skotská angličtina si zachovává starý rozdíl mezi / w / a / ʍ / (psaný w a wh ), a tak rozlišuje homophone minimální páry v přijaté výslovnosti, například čarodějnice „čarodějnice“ a které „který (ten), který (ten)) “. Segment / ʍ / lze také analyzovat jako realizaci skupiny / h w /.
- Skotská angličtina má foném / x / v půjčkách od Skotů a skotské gaelštiny, který má symbolickou hodnotu (zejména ve slově loch ). Některé Skoti také vyslovit ch slov řeckého původu, jako je tato, jako technický , patriarcha , atd
- L má výslovnost velarized [ɫ] ( l říká „tmavá“), ale v místech, kde gaelský byl mluvený až do nedávné doby, jako je Dumfries a Galloway je L může být non-velarized a proto výrazný [l] (L říká, že " Průhledná").
- Plurály v řadě ( lázně „koupele“, mládež „mladí lidé“) jsou často realizovány / θ s / a ne / ð z /; s „s“ se vyslovuje / wɪθ / (/ wɪð / v Anglii).
- Známé registr (zejména u mladých mužů) lze použít glottis jako allophone / t / po samohláska ( máslo „máslo“ je pak realizován [ bʌʔər ]), vyslovuje příponu ing „bez g “ (c ", tj s nosní [ n ] spíše než [ ŋ ]) a v některých kontextech změňte [ θ ] na [ h ].
Gramatika
Existuje několik gramatických rozdílů s jinými odrůdami angličtiny, ale progresivní forma se obvykle používá s větší frekvencí než jinde, jako u některých sloves, která znamenají stánek ( chci drink , „chci sklenici“). V budoucnu progresivní forma často naznačuje hádání ( budete přicházet z Glasgow „musíte přijít z Glasgow“).
Použití předložek je často zvláštní.
Ve známém rejstříku, musí a měl postrádají, používání moštu pro povinnost je marginální a může je vzácný.
Lexikální zvláštnosti
Skotská angličtina má řadu slov, která se na jihu Velké Británie příliš nepoužívají (stejně jako v jiných variantách angličtiny); některé jsou součástí obecné slovní zásoby, například outwith „out of“ (spíše než venku nebo mimo něj ), jotter „cahier“, wee „petit“ (skotské slovo, také používané v irské angličtině ), pinkie „ malíček , malíček “ „(spíše než„ malíček “), správce „ vrátný, správce “(spíše než správce ); jiní odkazují na konkrétní kulturní realitu, jako je haggis nebo caber .
Na některých místech existuje poměrně velký registr známých termínů (společných se Skoty), zjevně zděděných z romštiny a jazyků východní Evropy ; například shan „drsný, nespravedlivý“, gadge „typ, chlap“ a urážlivý „ chlast “.
K dispozici je velký specifický slovník v právní a správní oblasti, zděděný od Skotů (často ve formě poangličtěný) delegovat na zástupce , osvědčený pro ukázalo , interdikt na příkaz a šerif náhražku za hraní šerif .
Další rozdíly se spíše týkají použití určitých slov: pobyt se používá pro život ve smyslu „žít“ ( Kde zůstanete? Pro „Kde žijete?“), Pochybnost o strachu ve smyslu „bát se“ "( Pochybuji, že bude pršet pro" Obávám se, že bude pršet "). Správné se často dává přednost pravici ve smyslu „přesné“ ( právo znamená spíše „morálně spravedlivé“).
Existuje celá řada idiomů , které se však nacházejí v jiných formách britské nebo americké angličtiny , ovlivněných hlavně Skoty :
-
Je to váš výstřel. spíše než je řada na tobě "C'est ton tour"
-
Moje vlasy je třeba umýt. nebo Moje vlasy je třeba umýt spíše než Moje vlasy. "Musím se umýt / nechat si umýt vlasy." "
-
Nejsem pozván? spíše než nejsem pozván? „Nejsem pozván?“
-
Jak ne? spíše než Proč ne? " Proč ne ? "
-
Jaký je tvůj věk? spíše než Kolik ti je? „Kolik ti je? ".
Použití Jak? ve smyslu „Proč? Je typický pro Anglii ve Skotsku, Severním Irsku a na severu Anglie.
Jelikož Skoti v závislosti na situaci často používají jak Skoty, tak skotskou angličtinu, je vliv Skotů velký a může být obtížné určit, zda forma převzatá od Skotů je skutečně výpůjčkou od skotské angličtiny, nebo zda se jedná pouze o střídání jazykové kód . Jako případech hraničních můžeme citovat aye na ano „yes“, ken pro know „vědět, vědět“, nebo ne pro ne „ne“. Rozhodujícím kritériem je, zda by mluvčí použil tyto formy bez výhrad v situaci vyžadující trvalý registr.
Poznámky a odkazy
-
„… skotská standardní angličtina, standardní forma anglického jazyka, kterým se mluví ve Skotsku“ , Ordnance Survey .
-
„SCOTS Corpus obsahuje dokumenty ve skotské standardní angličtině, dokumenty v různých odrůdách Skotů a dokumenty, které lze popsat jako dokumenty ležící někde mezi Skoty a standardní skotskou angličtinou.“ , Scottish korpus textů a řeči .
-
Scobbie a kol., 1999.
-
Wells 1982, str. 408 .
Bibliografie
-
(en) D. Abercrombie, „Akcenty standardní angličtiny ve Skotsku, v AJ Aitken & T. McArthur (ed.), Languages of Scotland , Chambers, Edinburgh, 1979, str. 65–84
-
(en) AJ Aitken, „Skotská řeč: historický pohled se zvláštním zřetelem na standardní angličtinu ve Skotsku“, AJ Aitken a T. McArthur (eds.), Languages of Scotland , Chambers, Edinburgh, 1979, str. 85-118
-
(en) John J. Corbett, J. Derrick McClure a Jane Stuart-Smith (eds), Edinburgh Student Companion to Scots , Edinburgh University Press , Edinburgh, 2003, ( ISBN 0-7486-1596-2 )
-
(en) Paul Foulkes & Gerard J. Docherty, Gerard. J. (ed.), Urban Voices: Accent Studies in the British Isles , Arnold, London, 1999 ( ISBN 0-340-70608-2 )
-
(en) C. Macafee, „Skoti a skotská angličtina. », In R. Hikey (ed.), Legacies of Colonial English: Studies in Transported Dialects , Cambridge University Press, Cambridge, 2004
-
(in) A. Hughes, P.Trudgill & D. Watt (eds.), anglický Akcenty a dialekty , 4 th ed., Arnold, London, 2005 ( ISBN 0-340-88718-4 )
-
(en) James M. Scobbie, Nigel Hewlett & Alice Turk, „Standard English in Edinburgh and Glasgow: The Scottish Vowel Length Rule identified“, Paul Foulkes & Gerard J. Docherty, Gerard. J. (eds.), Urban Voices: Accent Studies in the British Isles , Arnold, London, 1999 ( ISBN 0-340-70608-2 ) , str. 230–245 .
-
(en) John C. Wells, Accents of English , Cambrighe University Press, Cambridge, 1982, 3 sv. ( ISBN 0-521-22919-7 ) (sv. 1), ( ISBN 0-521-24224-X ) (sv. 2), ( ISBN 0-521-24225-8 ) (sv. 3).
Související články