Tyto Blahoslavenství (z latinského beatitudo , „štěstí“) je jméno dané části kázání na hoře bylo uvedeno v evangeliu podle Matouše (5, 3-12) a na část kázání na planině z evangelia podle Lukovi (6, 20–23). Je jich osm v evangeliu podle Matouše a čtyři v evangeliu podle Lukáše, kde za nimi následují čtyři kletby. V židovských zdrojích před evangelii, v Bibli , zejména v Sirachu (Si 14, 20–27), nebo v jednom z rukopisů z Mrtvého moře z jeskyně 4 (4Q525 2 II ) existují další blahoslavenství . Blahoslavenství evangelia podle Matouše představují strukturu, která je založena na stejném procesu, jaký byl použit u těchto posledních dvou textů, což má přímé důsledky pro studium textu tohoto evangelia .
Blahoslavenství obou evangelií jsou citovány v liturgii o Jana Zlatoústého , liturgie, které se nadále používá nejčastěji v pravoslavné církvi .
Je jich osm v evangeliu podle Matouše a čtyři v evangeliu podle Lukáše, kde za nimi následují čtyři neštěstí.
Ježíš popisuje blaženost těch, kteří půjdou do nebeského království, a ukazuje, jak bude každý z nich požehnán. Každé z blahoslavenství představuje situaci, ve které by popsaná osoba nebyla světem považována za „požehnanou“, a přesto Ježíš prohlašuje, že je skutečně požehnaný a že požehnání bude trvat déle, než jakékoli požehnání světa. nabídnout to.
Slovo tradičně překládané do francouzštiny jako „požehnaný“ nebo „šťastný“ je v řeckém originálu „μακαριος“, jehož zcela doslovný překlad by zněl: „kdo má vnitřní radost, která nemůže být ovlivněna okolnostmi, které ho obklopují. "
Tyto verše jsou citovány na počátku božské liturgie svatého Jana Zlatoústého , což je liturgie, která se i nadále nejčastěji používá v pravoslavné církvi . Podobné výrazy jsou také zaznamenány v některých svitcích od Mrtvého moře a nacházejí se v židovských zdrojích ve Starém zákoně .
1. Když viděl davy, vystoupil na horu, a když seděl, přistoupili k němu jeho učedníci.
2. A mluvil, učil je slovy:
3. Blahoslavení chudí duchem, protože jejich je Nebeské království.
4. Blahoslavení trpící, protože budou potěšeni.
5. Blahoslavení mírní, protože zdědí zemi.
6. Blahoslavení hladoví a žízniví po spravedlnosti , protože budou nasyceni.
7. Blahoslavení milosrdní , protože oni dosáhnou milosrdenství.
8. Blahoslavení čistého srdce, protože uvidí Boha.
9. Blahoslavení pokojní, protože se jim bude říkat Boží děti.
10. Požehnaní jsou pronásledováni za spravedlnost, protože jejich je Nebeské království.
11. Požehnaný jsi, když tě urážejí, pronásledují a mluví falešně proti tobě o všemožném ohanění kvůli mně.
12. Radujte se a buďte rádi, protože vaše odměna bude v nebi velká: pronásledovali tak proroky, vaše předchůdce.
Třetí verš vedl k několika různým překladům. Překladatelé váhají mezi výrazy „chudý duchem“, „chudý duchem“, „chudý srdcem“, „chudý duchem“. Jediné další zmínky o „Chudák v duchu“ se opakovaně vyskytují ve Svitcích od Mrtvého moře . "Tímto výrazem se nezaměřujeme na prostoduché, ale na pokorné, pozorovatele Zákona, kteří žijí pod vlivem Ducha." „ Týká se to členů yahadu (jednoty, spojenectví), kteří jsou konsensuálně ztotožňováni s eseny . V esejské terminologii jsou „chudí v duchu“ „synové světla“ na rozdíl od „synů temnoty“. Stejně tak, jak Nazorean pohyb - za židovského hnutí vytvořené Ježíšem ( notsrim v hebrejštině) a jejíž členové v něm poznal Mesiáše - to Essenes odkazoval se na sebe jako „nevyhovující“ , ebyon v hebrejštině, a proto je pejorativní název Ebionites že heresiologists Christian pohyby dát židovsko-křesťany od konce II -tého století . To se týká Ježíše, který žádá bohatého muže, který se chce stát jeho učedníkem: „Chybí vám jen jedna věc: jděte, co máte, prodejte to a dejte chudým a budete mít poklad v nebi; pak pojď, následuj mě (Mk 10,21) “ , nebo Zacheus výběrčí daní, který dává „ polovinu [svého] zboží chudým (Lk 19,8) “, než následuje Ježíše. Stejným způsobem svatý Pavel naznačuje, že „Ježíš se stal chudým z bohatého muže, kterým byl“ , což ukazuje, že Ježíš se uplatnil sám na sebe, což žádal od ostatních.
Poté chápeme, proč v čele tohoto prvního Ježíšova projevu v evangeliu přisuzovaného Matoušovi štěstí chudých v duchu, tito synové Království Nové smlouvy ( yahad ), uvedení Ježíšem, nový Mojžíš a moudrost Boží.
V Bibli známe určitá ojedinělá blahoslavenství nebo seskupená podle dvou nebo tří, zřídka čtyř. K dispozici je řada osmi blahoslavenství v Sirach „postavených podle poetickou procesu poslouchání přesná pravidla pro tento literární žánr (Si 14, 20-27). „ Ukázalo se, že stejný postup byl použit i pro jeden z rukopisů Mrtvého moře z jeskyně 4 (4Q525 2 II ). Toto pozorování má přímé důsledky pro studium textu evangelia podle Matouše „, který rovněž představuje strukturu založenou na stejném procesu. "
Fráze „Blahoslavení chudí v duchu ...“ byla někdy mylně vykládána jako „Blahoslavení blázni“, například Luigi Cascioli, zatímco ji lze pochopit pouze v palestinském judaismu doby Ježíše . Je to pravděpodobně tato obtíž a kontroverzní touha, která vede Origen , je otec církve , říkat, že židovsko-křesťané , kterého hanlivě vyzývá Ebionites ( ebyon znamená „chudé“ v hebrejštině ), jsou „chudé na inteligenci“. Je těžké nevidět pejorativní význam v této reflexi Origena, i když se jedná rovněž o odkaz na evangelium podle Matouše , ale který hovoří o „chudém v duchu“.
Pokud jde o jejich část, moderním teologům nechybí interpretace, která by tento význam vyvrátila, aniž by se spoléhaly na práci historiků a zejména na analýzu židovských textů, zejména textů nalezených v Kumránu . To je například případ Doma Calmeta, pro kterého tato věta znamená „Blahoslavení ti, kteří mají ducha chudoby“.
V XII -tého století, floridus Liber nabízí různé druhy stromů symbolizovat každého z osmi blahoslavenství: libanonský cedr , cypřiš , palmy , růže , olivový , javor , dub , révy vinné .