Batumi ბათუმი | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Heraldika |
Vlajka |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Správa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Země | Gruzie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pododdělení | Ajara | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
starosta | Guiorgui Ermakov | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Telefonní kód | +995 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Demografie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Populace | 152 839 obyvatel. (2014) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hustota | 2354 obyvatel / km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zeměpis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontaktní informace | 41 ° 39 ′ severní šířky, 41 ° 39 ′ východní délky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadmořská výška | 0 m |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plocha | 6,494 ha = 64,94 km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadace | VIII th století před naším letopočtem. J.-C. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
První zmínka | IV th století před naším letopočtem. J.-C. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | Město od roku 1866 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bývalá jména | Bathys | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geolokace na mapě: Adjarie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Připojení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
webová stránka | www.batumi.ge | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Batumi (v gruzínštině : ბათუმი ) je město v Gruzii , hlavní město autonomní oblasti Ajaria, oddělené od bývalé historické oblasti Guria a které má statut města od roku 1878, s odhadovanou populací 154 600 obyvatel na1. st January je 2016podle gruzínského národního statistického úřadu .
Nachází se 5 m nad mořem a 372 km západně od Tbilisi , na pobřeží Černého moře. Jeho pontské klima je mírné a vlhké. Je to hlavní gruzínský přístav , který slouží jako výstup a brána do železniční a silniční osy vedoucí do Baku a spojující Černé moře s Kaspickým mořem .
Bathys ( „hluboko“ v Řekovi ), což je Jónské kolonie kolem 500 před naším letopočtem. AD , kdysi bylo jedním z hlavních měst Lazica (západní námořní část Gruzie) a během římského období byl největším přístavem ve stejnojmenné provincii .
V době christianizace patřil Bathys-Batumi jak k byzantské civilizaci, tak k kolchidským a Pobřeží slonoviny a knížectví , jak se tehdy říkalo státům Gruzie.
Batumi je pořízena v Osmanské říši v XVI th století ; Jeho islamizace pak začal, který nezabránil většinu Batoumiotes ze zbývajících křesťanů, z Pontic , Laz nebo gruzínských jazyků .
V XVII -tého století , pobřeží je zamořený piráty cirkusem , že moc se marně snaží zastavit XVIII tého století pod velením generála Ali Pasha Ferah.
Dne 25. října 1853 , na začátku roku na krymské války se osmanská obecně Abdi Pasha chytil ruskou pevnost Saint-Nicolas se nachází severně od města.
Po rusko-turecká válka 1877-1878 , Batumi, Ajaria a Kars region se stal rusky podle smlouvy San Stefano , a výměna populace proběhlo: desetitisíce muslimů opustila oblast postoupené na Osmanské říši, zatímco. 100 000 pontských Řeků se usadilo v Ruské říši , včetně Batumi, kde se věnovali námořnímu obchodu s obilím a těžebními produkty.
Arménské obyvatelstvo zaujalo ve městě na začátku ruské éry také zvláštní místo: bylo to místo otevřeného přistěhovalectví díky rozvoji obchodu. Ve městském průmyslu i v obchodě se objevuje arménská obchodní buržoazie. Do města se přidali i rolníci tohoto národa a byla zde vytvořena dělnická třída, která tvořila jednu ze základen arménského revolučního a národního hnutí (hnutí Hintchak zde bylo založeno v roce 1890). Na začátku XX -tého století , olej se získává v blízkosti města, a 20% až 30% pracovníků v tomto odvětví jsou Arméni.
Ruské období znamená začátek rozvoje cestovního ruchu ve městě i na celé černomořské „riviéře“ . Sklizeň čaje je také jednou z aktivit města.
Základem známého Batoum botanické zahrady pomocí botanikem Andrei Krasnov se datuje od roku 1880 hraje zásadní úlohu při aklimatizaci subtropických rostlin v regionu.
Od anexie Střední Asie Ruskem se Batumi stal jedním z hraničních přechodů pro Židy pocházející z tohoto regionu, kteří chtějí odejít do Zaslíbené země .
V roce 1907 se Batoumi stala výstupem z ropovodu z Baku do Batumi a jedním z hlavních ropných přístavů na světě.
S rozpadem ruské a osmanské říše a stažením ruských vojsk z oblasti Pont v roce 1917, krátce před pontskou řeckou genocidou : několik desítek tisíc Řeků z Kars -Andachan uprchlo do Batoumi v obavě z vůle tureckých orgány vyhnat nebo vyhladit křesťanskou populaci. Batoumi se pak stává převážně pontským městem .
Během první světové války si Osmané nárokovali region Batumi, aby se vrátili na své hranice z roku 1877, ale Němci se tomuto požadavku zdráhali a poslali do města generála von Lossowa, aby odradil svého tureckého spojence. Němci upřednostňují nezávislé Gruzie, ale spojence říše, spíše než přímý kontakt mezi Osmanskou říší a Ruskem, jehož budoucnost je od revoluce nejistá . To nezabránilo Osmanům využít ruskou občanskou válku k obsazení Batumi v roce 1918, což vedlo Armény a Pontiky k útěku, aby se uchýlili do Abcházie . Dne 4. června 1918, Osmanská říše podepsala na smlouvu Batumi s Demokratickou republikou Arménií, která zanechala velmi malé území kolem Jerevan na vteřinu . Batoumi byl evakuován Osmany a Němci na konci roku 1919, poté byl obsazen Brity: vrátila se tam část Arménů a Pontics. Ve městě byla poté ustavena vláda známá jako „republika Batumi“, až o několik měsíců později byla spojena s Gruzií .
Město se dostalo pod kontrolu sovětského Ruska, když v roce 1921 anektovalo Gruzínskou demokratickou republiku . Město považované během druhé světové války za strategické , nacistické Německo počítalo s jeho přímým připojením ke Třetí říši , ale Wehrmacht nikdy nedosáhl Batumi. To však nebrání tomu, aby Stalina k deportaci do Střední Asie se Meskhetians a pontského město „preventivní“: oni budou muset počkat na 1986 glasnosti a perestrojky na Michaila Gorbačova , aby se mohl vrátit; navíc v průběhu let Batumiotští Židé opustili město pro Izrael a využili zákonu návratu z této země. Ačkoli Velká synagoga je navštěvována i nadále, sčítání lidu z roku 2002 již nepočítá žádné.
Když se Sovětský svaz v roce 1991 rozpadl , Batumi se stalo gruzínským městem, ale zůstalo ruskou námořní základnou : ruská flotila umístěná v přístavu ji opustila 13. listopadu 2007, podle dohody dosažené na summitu NATO v Istanbulu v roce 2004 a podepsána 30. května 2005, s termínem 2008.
V roce 2011 gruzínský prezident Michail Saakachvili oznámil, že chce vytvořit nové město dále na sever, jehož přístavní význam a počet obyvatel by předčil Batoumi: Lazika.
Téhož roku se Batumi stal sídlem Ústavního soudu v rámci přemístění gruzínských institucí, které rovněž vedly Kutaisi v parlamentu . A objevují se nové, futuristické konstrukce.
Sčítání lidu (*) nebo odhady počtu obyvatel:
1897 | 1923 | 1926 | 1939 | 1959 |
---|---|---|---|---|
28 508 | 60 810 | 45,450 | 70 019 | 82 328 |
1970 | 1979 | 1989 | 2002 | 2012 |
---|---|---|---|---|
100 603 | 122 815 | 136 609 | 121 806 | 125 800 |
2013 | 2014 | 2015 | - | - |
---|---|---|---|---|
160 000 | 152 839 | 154 100 | - | - |
V roce 2013 došlo k administrativnímu přerozdělení mezi Batoumi a Khelvatchaouri . Data z roku 2013 se vztahují k Batumi v jeho novém členění. Bez této události by Batoumi měl 152 839 obyvatel (2014).
Populace | 2014 |
---|---|
Gruzínci | 142 691 |
Abcházci | 229 |
Oseti | 71 |
Arméni | 4,636 |
Rusové | 2889 |
Ázerbájdžán | 269 |
Pontští Řekové | 289 |
Ukrajinci | 628 |
Kistes | 4 |
Jezídové | 76 |
Celkový | 152 839 |
Batumi je konec železniční trati z Tbilisi . Město je také olej terminál s kapacitou 9 milionů tun ročně, pro surové přicházející z Kazachstánu a Turkmenistánu břehů v Kaspickém moři . Tato situace je hlavní gruzínský přístav, jehož terminál vedl k financování ze strany dělá rodina Rothschildů na železnici spojující ji Baku přes Tbilisi a jeho otevření v roce 1883.
Společnost Greenoak Holdings Ltd se sídlem na Britských Panenských ostrovech držela v roce 2004 společnost Batumi Shipping Company a většinu akcií ropného terminálu Batumi.
Stavebnictví zastupuje německá společnost HeidelbergCement, která zde má od roku 2013 betonárku.
Rozmach cestovního ruchu „ novoritchis “ (nová post-sovětská ruská buržoazie ) v Batoumi a Kobouleti podpořil výstavbu hotelů, kasin a dalších míst pro volný čas, často s moderní architektonickou odvahou, která znásobuje mrakodrapy a inovace. nejlépe vyniknout v městské krajině.
Styl staré „Batumi Riviera“.
Panoráma na Batumi s panorama nových mrakodrapů.
Sheraton Batoumi , inspirovaný majáku Alexandrie .
Typická architektonická fantazie Batumi, „svržená bílá restaurace“.
Batumi je převážně pravoslavný, ale existují muslimské, židovské, římskokatolické a arménské apoštolské menšiny. Všechny mají svatyně, například: Katedrála Panny Marie, kostely krále Pharnabaza , sv. Barbory a dalších menších pro gruzínské pravoslavné, svatého Mikuláše pro ruské pravoslavné, Ducha svatého pro římské katolíky.
Pravoslavná církev krále Pharnabazuse
Pravoslavná katedrála Panny Marie.
Římskokatolický kostel Ducha svatého.
Batumi mešita.
Batumi má letiště ( IATA kód : BUS ). Nová budova byla slavnostně otevřena v roce 2007. Je postavena a spravována tureckou společností Tepe Akfen Ventures .
Město je vybaveno samoobslužným systémem jízdních kol Batumvélo.
Město má také přístav.
Batumi má velkou botanickou zahradu a jeho památek z pevnosti Tamara ( XI th a XIII tého století).
V sovětských dobách byly postaveny činoherní divadlo (1952), hotel Intourist (1939) a kino Tbilisi (1964). Město má také sochy Puškina , gruzínského básníka Vaja Pshavely a Choty Roustaveliho .
Město Batumi na konci 20. let pod sovětskou správou je dějištěm románu Les Gens d'en face od Georgese Simenona, publikovaného v roce 1933 .
Batoum a menševici v Gruzii od Ossipa Mandeldstama evokují město na počátku 20. let.
Hlavním klubem ve městě je Dinamo Batoum .
Město Batumi je spojeno s: