Batumi

Batumi ბათუმი
Heraldika	Vlajka
Správa
Země	Gruzie
Pododdělení	Ajara
starosta	Guiorgui Ermakov
Telefonní kód	+995
Demografie
Populace	152 839  obyvatel. (2014)
Hustota	2354  obyvatel / km 2
Zeměpis
Kontaktní informace	41 ° 39 ′ severní šířky, 41 ° 39 ′ východní délky
Nadmořská výška	0  m
Plocha	6,494  ha  = 64,94  km 2
Dějiny
Nadace	VIII th  století  před naším letopočtem. J.-C.
První zmínka	IV th  století  před naším letopočtem. J.-C.
Postavení	Město od roku 1866
Bývalá jména	Bathys
Umístění
Geolokace na mapě: Adjarie Batumi Geolokace na mapě: Gruzie Batumi Geolokace na mapě: Gruzie Batumi
Připojení
webová stránka	www.batumi.ge

Batumi (v gruzínštině  : ბათუმი ) je město v Gruzii , hlavní město autonomní oblasti Ajaria, oddělené od bývalé historické oblasti Guria a které má statut města od roku 1878, s odhadovanou populací 154 600 obyvatel na1. st January je 2016podle gruzínského národního statistického úřadu .

Zeměpis

Nachází se 5 m nad mořem a 372 km západně od Tbilisi , na pobřeží Černého moře. Jeho pontské klima je mírné a vlhké. Je to hlavní gruzínský přístav , který slouží jako výstup a brána do železniční a silniční osy vedoucí do Baku a spojující Černé moře s Kaspickým mořem .

Dějiny

starověk

Bathys ( „hluboko“ v Řekovi ), což je Jónské kolonie kolem 500 před naším letopočtem. AD , kdysi bylo jedním z hlavních měst Lazica (západní námořní část Gruzie) a během římského období byl největším přístavem ve stejnojmenné provincii .

Středověk

V době christianizace patřil Bathys-Batumi jak k byzantské civilizaci, tak k kolchidským a Pobřeží slonoviny a knížectví , jak se tehdy říkalo státům Gruzie.

Turecko-osmanské období

Batumi je pořízena v Osmanské říši v XVI th  století  ; Jeho islamizace pak začal, který nezabránil většinu Batoumiotes ze zbývajících křesťanů, z Pontic , Laz nebo gruzínských jazyků .

V XVII -tého  století , pobřeží je zamořený piráty cirkusem , že moc se marně snaží zastavit XVIII tého  století pod velením generála Ali Pasha Ferah.

Ruské období

Dne 25. října 1853 , na začátku roku na krymské války se osmanská obecně Abdi Pasha chytil ruskou pevnost Saint-Nicolas se nachází severně od města.

Po rusko-turecká válka 1877-1878 , Batumi, Ajaria a Kars region se stal rusky podle smlouvy San Stefano , a výměna populace proběhlo: desetitisíce muslimů opustila oblast postoupené na Osmanské říši, zatímco. 100 000 pontských Řeků se usadilo v Ruské říši , včetně Batumi, kde se věnovali námořnímu obchodu s obilím a těžebními produkty.

Arménské obyvatelstvo zaujalo ve městě na začátku ruské éry také zvláštní místo: bylo to místo otevřeného přistěhovalectví díky rozvoji obchodu. Ve městském průmyslu i v obchodě se objevuje arménská obchodní buržoazie. Do města se přidali i rolníci tohoto národa a byla zde vytvořena dělnická třída, která tvořila jednu ze základen arménského revolučního a národního hnutí (hnutí Hintchak zde bylo založeno v roce 1890). Na začátku XX -tého  století , olej se získává v blízkosti města, a 20% až 30% pracovníků v tomto odvětví jsou Arméni.

Ruské období znamená začátek rozvoje cestovního ruchu ve městě i na celé černomořské „riviéře“ . Sklizeň čaje je také jednou z aktivit města.

Základem známého Batoum botanické zahrady pomocí botanikem Andrei Krasnov se datuje od roku 1880 hraje zásadní úlohu při aklimatizaci subtropických rostlin v regionu.

Od anexie Střední Asie Ruskem se Batumi stal jedním z hraničních přechodů pro Židy pocházející z tohoto regionu, kteří chtějí odejít do Zaslíbené země .

V roce 1907 se Batoumi stala výstupem z ropovodu z Baku do Batumi a jedním z hlavních ropných přístavů na světě.

První světová válka

S rozpadem ruské a osmanské říše a stažením ruských vojsk z oblasti Pont v roce 1917, krátce před pontskou řeckou genocidou  : několik desítek tisíc Řeků z Kars -Andachan uprchlo do Batoumi v obavě z vůle tureckých orgány vyhnat nebo vyhladit křesťanskou populaci. Batoumi se pak stává převážně pontským městem .

Během první světové války si Osmané nárokovali region Batumi, aby se vrátili na své hranice z roku 1877, ale Němci se tomuto požadavku zdráhali a poslali do města generála von Lossowa, aby odradil svého tureckého spojence. Němci upřednostňují nezávislé Gruzie, ale spojence říše, spíše než přímý kontakt mezi Osmanskou říší a Ruskem, jehož budoucnost je od revoluce nejistá . To nezabránilo Osmanům využít ruskou občanskou válku k obsazení Batumi v roce 1918, což vedlo Armény a Pontiky k útěku, aby se uchýlili do Abcházie . Dne 4. června 1918, Osmanská říše podepsala na smlouvu Batumi s Demokratickou republikou Arménií, která zanechala velmi malé území kolem Jerevan na vteřinu . Batoumi byl evakuován Osmany a Němci na konci roku 1919, poté byl obsazen Brity: vrátila se tam část Arménů a Pontics. Ve městě byla poté ustavena vláda známá jako „republika Batumi“, až o několik měsíců později byla spojena s Gruzií .

Sovětské období

Město se dostalo pod kontrolu sovětského Ruska, když v roce 1921 anektovalo Gruzínskou demokratickou republiku . Město považované během druhé světové války za strategické , nacistické Německo počítalo s jeho přímým připojením ke Třetí říši , ale Wehrmacht nikdy nedosáhl Batumi. To však nebrání tomu, aby Stalina k deportaci do Střední Asie se Meskhetians a pontského město „preventivní“: oni budou muset počkat na 1986 glasnosti a perestrojky na Michaila Gorbačova , aby se mohl vrátit; navíc v průběhu let Batumiotští Židé opustili město pro Izrael a využili zákonu návratu z této země. Ačkoli Velká synagoga je navštěvována i nadále, sčítání lidu z roku 2002 již nepočítá žádné.

Od nezávislosti

Když se Sovětský svaz v roce 1991 rozpadl , Batumi se stalo gruzínským městem, ale zůstalo ruskou námořní základnou  : ruská flotila umístěná v přístavu ji opustila 13. listopadu 2007, podle dohody dosažené na summitu NATO v Istanbulu v roce 2004 a podepsána 30. května 2005, s termínem 2008.

V roce 2011 gruzínský prezident Michail Saakachvili oznámil, že chce vytvořit nové město dále na sever, jehož přístavní význam a počet obyvatel by předčil Batoumi: Lazika.

Téhož roku se Batumi stal sídlem Ústavního soudu v rámci přemístění gruzínských institucí, které rovněž vedly Kutaisi v parlamentu . A objevují se nové, futuristické konstrukce.

Populace

Demografický vývoj

Sčítání lidu (*) nebo odhady počtu obyvatel:

V roce 2013 došlo k administrativnímu přerozdělení mezi Batoumi a Khelvatchaouri . Data z roku 2013 se vztahují k Batumi v jeho novém členění. Bez této události by Batoumi měl 152 839 obyvatel (2014).

Etnické složení

Ekonomika

Batumi je konec železniční trati z Tbilisi . Město je také olej terminál s kapacitou 9 milionů tun ročně, pro surové přicházející z Kazachstánu a Turkmenistánu břehů v Kaspickém moři . Tato situace je hlavní gruzínský přístav, jehož terminál vedl k financování ze strany dělá rodina Rothschildů na železnici spojující ji Baku přes Tbilisi a jeho otevření v roce 1883.

Společnost Greenoak Holdings Ltd se sídlem na Britských Panenských ostrovech držela v roce 2004 společnost Batumi Shipping Company a většinu akcií ropného terminálu Batumi.

Stavebnictví zastupuje německá společnost HeidelbergCement, která zde má od roku 2013 betonárku.

Cestovní ruch

Rozmach cestovního ruchu „  novoritchis  “ (nová post-sovětská ruská buržoazie ) v Batoumi a Kobouleti podpořil výstavbu hotelů, kasin a dalších míst pro volný čas, často s moderní architektonickou odvahou, která znásobuje mrakodrapy a inovace. nejlépe vyniknout v městské krajině.

• Styl staré „Batumi Riviera“.

• Panoráma na Batumi s panorama nových mrakodrapů.

• Sheraton Batoumi , inspirovaný majáku Alexandrie .

• Typická architektonická fantazie Batumi, „svržená bílá restaurace“.

Náboženství

Batumi je převážně pravoslavný, ale existují muslimské, židovské, římskokatolické a arménské apoštolské menšiny. Všechny mají svatyně, například: Katedrála Panny Marie, kostely krále Pharnabaza , sv. Barbory a dalších menších pro gruzínské pravoslavné, svatého Mikuláše pro ruské pravoslavné, Ducha svatého pro římské katolíky.

• Pravoslavná církev krále Pharnabazuse

• Pravoslavná katedrála Panny Marie.

• Arménský kostel .

• Římskokatolický kostel Ducha svatého.

• Batumi synagoga .

• Batumi mešita.

Přeprava

Batumi má letiště ( IATA kód  : BUS ). Nová budova byla slavnostně otevřena v roce 2007. Je postavena a spravována tureckou společností Tepe Akfen Ventures .

Město je vybaveno samoobslužným systémem jízdních kol Batumvélo.

Město má také přístav.

Kultura

Batumi má velkou botanickou zahradu a jeho památek z pevnosti Tamara ( XI th a XIII tého  století).

V sovětských dobách byly postaveny činoherní divadlo (1952), hotel Intourist (1939) a kino Tbilisi (1964). Město má také sochy Puškina , gruzínského básníka Vaja Pshavely a Choty Roustaveliho .

Město Batumi na konci 20. let pod sovětskou správou je dějištěm románu Les Gens d'en face od Georgese Simenona, publikovaného v roce 1933 .

Batoum a menševici v Gruzii od Ossipa Mandeldstama evokují město na počátku 20. let.

Sport

Hlavním klubem ve městě je Dinamo Batoum .

Osobnosti spojené s městem

Kulturní osobnosti

• Nathalie Henneberg , ruská a poté francouzská spisovatelka, se zde narodila v roce 1910.
• Joannis Avramidis , rakousko-řecký sochař, se tam narodil v roce 1922.
• Sovětský spisovatel Arcadi Strougatsky se tam narodil v roce 1925.
• V roce 1939 se zde narodil Irakli Kvirikadze , sovětský tehdejší ruský režisér, producent a scenárista.
• Avtandil Makharadze , sovětský tehdejší gruzínský herec, se tam narodil v roce 1943.
• Valery Meladze , ruský zpěvák, se tam narodil v roce 1965.
• Sopho Khalvachi , gruzínský zpěvák, se tam narodil v roce 1986.
• Gruzínská pianistka Khatia Buniatichvili se tam narodila v roce 1987.

Osobnosti z ekonomiky

• Alexander Ebralidze , sovětský tehdejší ruský podnikatel, gruzínského původu, se zde narodil v roce 1955.

Osobnosti z politiky

• Herbert Backe , německý ministr, se tam narodil v roce 1896.
• Aslan Abachidze , sovětský politik a poté gruzínský, bývalý prezident Ajarie, se tam narodil v roce 1938.
• Levan Varchalomidze , gruzínský politik, prezident Adjary , se tam narodil v roce 1972.
• Irakli Alassania , gruzínský politik, bývalý ministr, se tam narodil v roce 1973.

Osobnosti vědy

• Nicolas Florine , ruský tehdejší belgický letecký inženýr, se zde narodil v roce 1891.
• Grigory Moïssevich Maïranovski , sovětský biochemik, se tam narodil v roce 1899.
• Tateos Agekian , sovětský tehdejší arménský astrofyzik, se tam narodil v roce 1913.
• V roce 1959 se tam narodil ruský kosmonaut Fjodor Jurčičin .

Sportovní osobnosti

• Sovětský zápasník Givi Kartoziya se zde narodil v roce 1929.
• Vladimir Baguirov , sovětský šachista a trenér, se tam narodil v roce 1936.
• Sovětský zápasník David Gvantseladze se tam narodil v roce 1937.
• Sovětský fotbalista Ilya Datunashvili se tam narodil v roce 1937.
• Sovětský fotbalista Anzor Kavazashvili se tam narodil v roce 1940.
• Sovětský fotbalista Vakhtang Koridze se tam narodil v roce 1949.
• Gruzínský fotbalista Guiorgi Thelidze se tam narodil v roce 1986.
• V roce 1987 se tam narodil ruský fotbalista Goudja Roukhaia .
• Gruzínská šachistka Salome Melia se zde narodila v roce 1987.
• Gruzínský šachista Nino Batsiashvili se tam narodil v roce 1987.

Twinning

Město Batumi je spojeno s:

Poznámky a odkazy

1. „  მოსახლეობის საყოველთაო აღწერა 2014  “ , საქართველოს სტატისტიკის ეროვნული სამსახური, ნოემბერი 2014 (konzultováno 26. ივლისი 2016 )
2. Gruzínský národní statistický úřad: „Populace“ , přístup ke dni 22. listopadu 2016
3. Georges Charachidzé , „  Piráti z Černého moře  “, zápisu ze zasedání Akademie nápisů a krásné literatury , n O  1,1998, str.  261-270 ( DOI  10.3406 / crai.1998.15856 , číst online , přistupováno 23. června 2012 )
4. (fr) Michel Bruneau , „  „ Území pontské řecké diaspory “. In: Geografický prostor . Svazek 23 n o  3. str. 203-216  " ,1994(zpřístupněno 21. června 2012 )
5. Anahide Ter Minassian , „  Arménské revoluční hnutí, 1890-1903“. In: Notebooky ruského a sovětského světa . Let. 14 n o  4. str. 536-607  " ,1973(zpřístupněno 23. června 2012 )
6. Zimmermann Maurice, „  Ropná pole a současná těžba. »In: Annales de Géographie , t. 19, n o  106 pb. 359-366  " ,1910(zpřístupněno 23. června 2012 )
7. Durbiano Claudine, Radvanyi Jean, "  " Aspekty turistických a rekreačních systémů sovětského Černého moře a pobřeží Kaspického moře. Srovnávací studie s francouzským středomořským pobřežím “, v Méditerranée , Troisième série, Tome 61, 2-3-1987. Alpy - Kavkaz. Jižní Alpy • Východní Kavkaz • Krym. Na památku akademika IP Gerasimova. str. 133-147  " ,1987(zpřístupněno 11. prosince 2011 )
8. Durbiano Claudine, Radvanyi Jean, „  „ Rusko v Evropě “. In: Annales de Géographie . XI th Annual Geografická bibliografie, 1901. pp. 137-143  " ,1902(zpřístupněno 23. června 2012 )
9. Catherine Poujol , „  Vztahy mezi Střední Asií a Palestinou nebo způsoby afektivního sionismu: 1793-1917“, Cahiers du monde Russe et soviétique , sv. 32 n o  1. V sovětské střední Asii Etnické skupiny, národy, státy. str. 33-42  " ,1991(zpřístupněno 11. prosince 2011 )
10. Igor Delanoë, "  " Černomořská pánev, sázka ve velké válce ve Středomoří, " Cahiers de la Méditerranée , 81  " , 15 června 2011 (online) (zobrazena 11. prosince 2011 )
11. Andrew Andersen a George Partskhaladze, „  „ Sovětsko-gruzínská válka a sovětizace Gruzie (únor-březen 1921) “,„ Historical Review armies , 254  “ , 5. února 2009 (online) (přístup k 11. prosinci 2011 )
12. Claude Mutafian a Éric Van Lauwe, Historický atlas Arménie , Autrement, kol. „Atlas / Mémoires“, 2005 ( ISBN  978-2746701007 ) .
13. Бугай Н. Ф., Мамаев М. И. (Nikolai Feodorovich Bougaï a MI Mamaïev) Турки-месхетинцы: Грузия, Узбекистан, Россия, США 2009 | ( ISBN  978-5-8125-1210-1 ) a (ru) "  ¢ Госдуму внесён законопроект ® дополнительной помощи репрессированным народам  " , Взгляд.ru ,24. září 2012(přístup k 20. březnu 2013 ) (Bill předložil Dumě o pomoci deportovaným národům).
14. Gruzínský národní statistický úřad: populační trendy .
15. Florence Mardirossian, „Geopolitika v Jižní Kavkaz: riziko exacerbace soupeření na hranicích Gruzie, Turecka a Arménie“, Outre-Terre , 2/2007, ( n °  19), pp.  283-302 .
16. Silvia Serrano a Michèle Kahn, „Georgia 2005“, Le Courrier des Pays de l'Est , 1/2006, ( n o  1053), pp.  121-134 .
17. „  Gruzie: 120 milionů USD na stavbu města  “ , RIA Novosti,5. prosince 2011(zpřístupněno 11. prosince 2011 )
18. http://www.regard-est.com/home/breve_contenu.php?id=1371
19. Sébastien Maillard, „  Gruzie, budovaná demokracie  “ , La Croix,30. října 2011(zpřístupněno 17. prosince 2011 )
20. https://www.vice.com/fr/article/jm7nyp/batoumi-georgia-rena-effendi-portfolio
21. „  Sčítání lidu a odhady počtu obyvatel od roku 1897  “ na pop-stat.mashke.org
22. Gruzínský národní statistický úřad: vývoj populace
23. georgia-ethnic-2014
24. Yasha Haddaji „Uhlovodíky na jižním Kavkaze“, Le Courrier des pays de l'Est 3/2004 (č. 1043), s. 1.  12-23 .
25. Silvia Serrano a Michèle Kahn „Georgia 2004“, Le Courrier des pays de l'Est 1/2005 ( n °  1047), str.  120-136 .
26. (in) „  HeidelbergCement převádí novou betonárnu v Batumi  “ na heidelbergcement.com (přístup 9. srpna 2013 )
27. Silvia Serrano a Michèle Kahn "hodina zklamání", Le Courrier des Pays de l'Est 1/2008 ( n °  1065), str.  106-119 .
28. Ossip Mandelstam, Complete Works Volume 2 , Paříž, Le Bruit du temps / La Dogana,2018, 735  s. ( ISBN  978-2-35873-120-1 ) , str. 127-135 a 167-172
29. Sesterská města

Podívejte se také

Související články

• Seznam starověkých přístavů: Černé moře

externí odkazy

• Autoritní záznamy  :
  • Virtuální mezinárodní autoritní soubor
  • Francouzská národní knihovna ( údaje )
  • Univerzitní dokumentační systém
  • Knihovna Kongresu
  • Gemeinsame Normdatei
  • Česká národní knihovna
  • ID WorldCat
  • WorldCat
• Sdělení v obecných slovnících nebo encyklopediích  :
  • Encyklopedie Britannica
  • Gran Enciclopèdia Catalana
  • Encyklopedie Larousse
• Hudební zdroj  :
  • (en)  MusicBrainz