1984 Eurovision Song Contest

1984 Eurovision Song Contest Výkres. Termíny
Finále 5. května 1984
Retransmise
Umístění Grand Theatre
Luxembourg , Lucembursko
Moderátor Desiree Nosbusch
Hudební ředitel Pierre Cao
Výkonný vedoucí Frank Naef
Hostitelský vysílač RTL
Otevírací Pohledy na Lucembursko
Přestávka Crayonné divadlo v Praze
Účastníci
Počet zúčastněných 19
Začátky Ne
Vrátit se Irsko
Vybrání Řecko Izrael
Výsledek
Vítězná píseň Diggi-Loo Diggi-Ley
od společnosti Herreys Sweden
Systém hlasování Každá země získala 10, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 12 bodů za svých 10 oblíbených skladeb.
Nemá smysl Ne

Mnichov 1983 Göteborg 1985

Soutěž Eurovision Song Contest v roce 1984 byla dvacátým devátým vydáním soutěže . Konalo se v sobotu 5. května 1984 v Lucemburku v Lucemburském velkovévodství . To bylo vyhráno Švédskem s písní Diggi-Loo Diggi-Ley v podání Herreys . Irish skončil na druhém místě a Španělsko na třetím místě.

Organizace

Luxembourg , který vyhrál ročník 1983 , se ujal organizace vydání 1984.

Bylo to počtvrté a naposledy, co lucemburská televize soutěž uspořádala. RTL narazila na potíže při hledání dostatečně velkého místa a nakonec se rozhodla pro Grand Théâtre, kde se soutěž konala již v roce 1973 . Vzhledem k tomu, že sál pojme pouze omezený počet diváků, byla místa k dispozici pouze na pozvání. V publiku tak mohli sedět pouze speciální hosté, zástupci tisku a zahraniční delegace.

Zúčastněné země

Devatenáct zemí se zúčastnilo dvacátého devátého soutěže.

Irish dělal jeho návrat a Řecko ustoupil od konkurence. Izrael se původně rozhodl účastnit, ale musel odstoupit, když bylo stanoveno datum soutěže na 5. května, Den Jom Hazikarona , každoroční národní památku obětí izraelské války.

Formát

Soutěž se tedy konala v Grand Théâtre v Lucembursku .

Již počtvrté, po letech 1970 , 1976 a 1980 , navrhl sady Roland de Groot .

Orchestr zaujal své místo v jámě na úpatí pódia. Hlasovací komise byla umístěna vlevo. Stůl dozorce byl umístěn vpravo pod obrovskou obrazovkou. Jeviště mělo tři pódia o čtyřech krocích. Na obou stranách vpředu stály dvě pódia a třetí stálo vzadu a uprostřed, čímž vymezilo trojúhelníkový prostor. Dvě přední pódia byla překonána arkádou se dvěma pevnými sloupy a čtyřmi pohyblivými sloupy obdélníkového tvaru. Výzdoba se skládala z mobilních geometrických tvarů: devět lichoběžníků (tři z nich byly červené), tři čtverce (z nichž jeden byl červený) a kruh. Všechny byly osvětleny zevnitř. Kromě toho čtyři průhledné kryty s mřížkovými vzory, také mobilní, umožnily vytvořit mizející čáru v pozadí, a tak ji vybavit hloubkou trompe-l'oeil.

Program trval téměř dvě hodiny a třináct minut. Toto je nejkratší od vydání z roku 1974 .

Produkce vůbec poprvé použila počítačově generovanou animaci, zejména pro otevření a pohlednice.

Otevírací

Zahájením soutěže bylo video, které ukazovalo turistické památky Lucemburska . Tyto pohledy byly přerušovány výstřelem červeného horkovzdušného balónu s logem RTL . Během videa orchestr zahrál partitury pěti lucemburských písní, které zvítězily v soutěži: We Lovers , Wax Doll, Sound Doll , After You , You Recognise Yourself a If Life is Gift .

Proces

Moderátorkou večera byla Désirée Nosbusch . V té době jí bylo 19 let. Je stále nejmladší moderátorkou v historii soutěže. Mluvila s diváky v němčině, angličtině, francouzštině a lucemburštině. Ale jen zřídka opakovala nebo překládala, raději přecházela z jednoho jazyka do druhého, někdy ve stejné větě. Udělala silný dojem, až inspirovala Gilberta Bécauda k napsání písně s názvem Désirée. Večer zahájila tímto prohlášením: „  Eurovision je evropská instituce, která již třicet let funguje perfektně.  "

Orchestr dirigoval Pierre Cao , který byl učitelem hudby Désirée Nosbusch . Využila příležitosti a vtipkovala ho slovy: „  Jsem to já, kdo ti dnes přeje dobré známky!“  "

Stejně jako v roce 1973 byli v místnosti přítomni členové velkovévodské rodiny. Tentokrát to bylo dědičné velkovévoda Henri a dědičná velkovévodkyně María Teresa .

Pohlednice

Pohlednice začaly mapou Evropy . Z každé země pak vyšlo video představující to. Byla to směs turistických památek, počítačově generovaných animací a scén, které provedla skupina herců zvaných „  Turisté  “. Každá karta představovala jeden nebo více stereotypů zúčastněné země.

Písně

Devatenáct písní soutěžilo o vítězství.

Švédští zástupci byli ve skutečnosti tři mormonští bratři amerického původu: Per, Richard a Louis. Jejich píseň byla o zlatých botách, které jejich majiteli přinášely radost a štěstí. Aby toto téma co nejlépe ilustrovalo, měli tři bratři na jevišti zlaté kotníkové boty.

Irskou píseň napsal a zkomponoval Johnny Logan , vítěz vydání z roku 1980 . V podání Lindy Martinové skončila druhá. Logan a Martin se vrátili, aby vyhráli soutěž v letech 1987 a 1992 .

Nizozemská zástupkyně Maribelle se již pokusila reprezentovat svou zemi v roce 1981 . Jeho píseň, Ik hou van jou , byla oblíbenými sázejícími, ale skončila až třináctá. To bylo následně převzato mnoha umělci, včetně Cilla Black , v angličtině, a stal se skutečným komerčním úspěchem vydání z roku 1984.

Italská píseň I treni di Tozeur byla dalším komerčním úspěchem soutěže Contest 1984. Jeho vystoupení bylo přerušeno výňatkem z Mozartovy Kouzelné flétny v podání tří zpěváků.

Incident

Poprvé v historii soutěže publikum vypísklo píseň a její umělce. Jde o anglickou píseň a skupinu Belle & The Devotions ve složení Kit Rolfe , Laura James a Linda Sofield . Příčinu tohoto incidentu je stále těžké určit. Dvě hypotézy jsou obecně pokročilé. Zaprvé reakce lucemburských diváků na události 16. listopadu 1983. Ten den, po fotbalovém utkání anglického a lucemburského týmu, britští chuligáni vyplenili město Lucembursko, což způsobilo rozsáhlé škody a vzbudilo rozhořčení lucemburského veřejného mínění. Zadruhé reakce diváků na domnělou manipulaci představení. Zdá se, že opravdu zpíval jen Rolfe . Mikrofony Jamese a Sofielda by zůstaly ostříhané a jejich refrén, interpretovaný třemi choralistami, ukrytý za sloupy dekorace.

Vodiče

Curt-Eric Holmquist Pascal Stive Francois Rauber Eddy Guerin Sigurd Jansen John Coleman
Pierre Cao Jo Carlier Noel Kelehan Henrik krogsgård Rogier van Otterloo Mato Došen
Richard Österreicher Selçuk Başar Ossi Runne Mario robbiani Giusto Pio Pedro Osório

Přestávka

Přestávku představilo pražské divadlo Crayonné . Spočívalo to v mimickém herectví herce, který se snažil ovládat koně vyrobeného z lana. Kůň se proměnil v podobu dromedáře a psa. Když se světlo vrátilo na jeviště, ukázalo se, že na koně ve skutečnosti hrálo dalších šest herců zcela oblečených v černém, kteří se roztavili do pozadí.

Zákulisí

Během hlasování kamera pořídila mnoho snímků umělců poslouchajících výsledky. Objevila se zejména skupina Bravo , Linda Martin , Hot Eyes a bratři Herreys .

Hlasování

O hlasování rozhodovala zcela porota národních porot. Různé poroty byly kontaktovány telefonicky podle pořadí průjezdu zúčastněných zemí. Každá porota musela udělit v pořadí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10 a 12 bodů svým deseti oblíbeným písním. Body byly seřazeny vzestupně, od jedné do dvanácti.

Vedoucím delegovaným na místě EBU byl Frank Naef . Byl představen Désirée Nosbuschovou , která má veškerou moc. Dokonce dodala: „  Může se mnou dělat téměř všechno. Franku, prosím, nedělej to!  („Může se mnou dělat téměř cokoli. Franku, prosím, ne!“). Poté ho oslovila francouzsky a zmínila ho za stejných podmínek: „  Franku, to je ono? Pojďme ? Nebo si myslíš, že mě už musíš zastavit poprvé?  » Frank Naef mu poté odpověděl:«  Vážená Désirée, v reakci na vaše laskavá slova vám nabízím první okruh, který je ve Švédsku.  "

Hlasování bylo v jeho první části poněkud nerozhodné, postupně vedly Španělsko , Irsko a Dánsko . Po hlasování dánské poroty se však Švédsko umístilo na prvním místě a udržovalo si ho až do konce. Na samém konci ji předstihlo Irsko , což přimělo Désirée Nosbuschovou zvolat: „  Je to tady horké!“  Nakonec to byla poslední porota, portugalská porota, která vyřešila napětí přidělením dvou bodů Irsku a čtyřem Švédsku .

V první části postupu představovala nástěnka černé pozadí na obrazovce. Ale po belgickém hlasování získalo pozadí modrou barvu.

Výsledek

Bylo to druhé vítězství Švédska v soutěži. Bylo to také první vítězství země v jejím národním jazyce a první vítězství ve švédské pěvecké soutěži.

Bratři Herreysovi obdrželi medaili hlavní ceny od Corinne Hermèsové , vítěze předchozího roku. Désirée Nosbusch poté uzavírá těmito slovy: „  Musím vám to říct, užila jsem si tolik legrace, doufám, že se zase uvidíme, příští sobotu ve stejnou dobu!“ Dobrou noc!  " (" Musím vám říct, užil jsem si tolik legrace, doufám, že vás zase uvidím příští sobotu ve stejnou dobu! Dobrý večer! "). The Herreys poté pokračovali ve své písni ve švédštině a angličtině.

Objednat Země Umělci Píseň Jazyk Náměstí Body
01 Švédsko Herreys Diggi-Loo Diggi-Ley švédský 1 145
02 Lucembursko (hostitel) Sophie Carle 100% láska francouzština 10 39
03 Francie Annick Thoumazeau Tolik milenců jako hvězd francouzština 8 61
04 Španělsko Výborně Paní, paní španělština 3 106
05 Norsko Luxusní Dollie Lenge leve livet Norština 17 29
06 Spojené království Belle & The Devotions Láska hry Angličtina 7 63
07 Kypr Andy Paul Ánna Maria Léna
( Άννα Mαρία Λένα ) 		řecký 15 31
08 Belgie Jacques Zegers Před životem francouzština 5 70
09 Irsko Linda martin Terminál 3 Angličtina 2 137
10 Dánsko Horké oči Det 'lie det dánština 4 101
11 Holandsko Maribelle Ik hou van jou holandský 13 34
12 Jugoslávie Vlado a Isolda Ciao, amore Srbochorvatština 18 26
13 Rakousko Anita Einfach weg Němec 19 5
14 Německo Mary roos Aufrecht geh'n Němec 13 34
15 krocan Beş Yıl Önce, Na Yıl Sonra Halay turečtina 12 37
16 Finsko Kirko Hengaillaan Finština 9 46
17 švýcarský Deštivý den Welche Farbe hat der Sonnenschein? Němec 16 30
18 Itálie Alice & Franco Battiato I treni di Tozeur italština 5 70
19 Portugalsko Maria guinot Silêncio e tanta gente portugalština 11 38


Bývalí účastníci

Umělec Země Předchozí roky)
Isolda Barudžija Jugoslávie 1982 (jako člen Aska )
Mary roos Německo 1972

Tabulka hlasů

Přidělené body
Celkový
Země
Švédsko   6 6 4 10 7 12 7 12 12 10 4 12 12 3 8 10 6 4 145
Lucembursko -   - 7 - - 7 - 5 5 - 8 - - 4 - - 3 - 39
Francie 2 -   - 2 6 3 10 - - 12 - 8 - - - 4 7 7 61
Španělsko 10 8 10   6 4 6 3 7 7 2 2 6 - 12 - 3 8 12 106
Norsko 8 7 - -   - - 1 3 - - - - 2 - 6 2 - - 29
Spojené království 3 1 - 3 8   2 2 8 1 4 1 2 7 1 4 - 10 6 63
Kypr 4 - 1 - - -   - 4 10 - 12 - - - - - - - 31
Belgie - 12 12 2 3 - -   - - 8 - 3 4 5 10 - 1 10 70
Irsko 12 5 3 10 4 8 10 12   3 7 - 10 10 10 7 12 12 2 137
Dánsko 5 3 8 6 12 12 5 8 10   3 6 4 5 2 5 1 5 1 101
Holandsko - 2 7 8 - 1 - - 6 -   5 - - - - 5 - - 34
Jugoslávie - - 2 - - 3 8 - - - -   - 3 8 2 - - - 26
Rakousko - - - - - - - - 1 4 - -   - - - - - - 5
Německo - - 4 - 7 2 - 6 - 2 5 - 1   - - - 2 5 34
krocan 6 - - - - 5 - 4 2 - 1 10 - -   3 6 - - 37
Finsko 7 - 5 1 5 - 4 - - 6 - 3 5 1 6   - - 3 46
švýcarský 1 - - - - 10 1 5 - 8 - - - - - 1   4 - 30
Itálie - 10 - 12 1 - - - - - - - 7 6 7 12 7   8 70
Portugalsko - 4 - 5 - - - - - - 6 7 - 8 - - 8 -   38
Tabulka se řídí pořadím kandidátů.

Dvanáct bodů

Číslo Příjemce Hlasování
5 Švédsko Německo , Rakousko , Kypr , Dánsko , Irsko
4 Irsko Belgie , Itálie , Švédsko , Švýcarsko
2 Belgie Francie , Lucembursko
Dánsko Norsko , Spojené království
Španělsko Portugalsko , Turecko
Itálie Španělsko , Finsko
1 Kypr Jugoslávie
Francie Holandsko

Provozovatelé vysílání

Země Hlasatel (é) Komentátoři tiskový mluvčí
Německo ARD Deutsches Fernsehen Teen Schlier Kerstin Schweighöfer
Deutschlandfunk Roger horné
Rakousko FS2 Ernst Grissemann Tilia Herold
Belgie RTBF1 Jacques Mercier Jacques Olivier
BRT TV1 Luc Appermont
Kypr RIK Pavlos Pavlou Anna partelidou
Dánsko DR TV Jørgen z Myliusu Ohnutý henius
Španělsko TVE2 José-Miguel Ullán Matilde Jarrín
Finsko YLE TV1 Heikki Seppälä Solveig Herlin
Francie Anténa 2 Leon Zitrone Gillette aho
Irsko RTÉ1 Gay Byrne John Skehan
RTÉ Radio 1 Jimmy Greeley
Itálie Rai Due Antonio De Robertis Mariolina Cannuli
Rádio Rai 1
Lucembursko RTL televize Valérie Sarn a Jacques Navadic Jacques Harvey
Norsko NRK Roald Øyen Egil Teige
Holandsko Nederland 1 Ivo Niehe Flip van der Schalie
Portugalsko RTP1 Fialho Gouveia Eládio Clímaco
Spojené království BBC1 Terry wogan Colin Berry
Švédsko SVT TV1 Fredrik Belfrage Agneta Bolme-Börjefors
švýcarský TSR Serge Moisson Michel Stocker
DSR TV Bernard Thurnheer
TSI Ezio Guidi
krocan TRT Başak Doğru Fatih Orbay
Jugoslávie TVB 2 Mladen Popović Snežana Lipkovska-Hadžinaumova
TVZ 2 Oliver mlakar
TVL 2 Tomaž Terček

Soutěž byla vysílána živě ve 30 zemích.

Poznámky a odkazy

  1. KENNEDY O'CONNOR John, The Eurovision Song Contest. 50 let. The Official History , London, Carlton Books Limited, 2005, str.96.
  2. http://www.eurovision.tv/page/history/by-year/contest?event=300#About%20the%20show
  3. KENNEDY O'CONNOR John, op. Cit. , str. 99.
  4. FEDDERSEN Jan & LYTTLE Ivor, gratuluji. 50 let soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální DVD. 1981-2005 , Kodaň, CMC Entertainment, 2005, s. 10.
  5. HAUTIER Jean-Pierre, La folie de l'Eurovision , Brusel, Editions de l'Arbre, 2010, s. 56.
  6. KENNEDY O'CONNOR John, op. Cit. , str. 97.
  7. FEDDERSEN Jan & LYTTLE Ivor, op. Cit . , str.3.
  8. KENNEDY O'CONNOR John, op. Cit. , str. 98.
  9. http://www.diggiloo.net/?1984it
  10. KENNEDY O'CONNOR John, op. Cit. , str. 97-98.
  11. http://www.eurovision.tv/page/history/by-year/contest?event=300#Scoreboard