Rámcová směrnice o ochraně půdy

Návrh rámcové směrnice o ochraně půdy je zpracují evropská směrnice o Evropského parlamentu a Rady navržené výborem dne22. září 2006 (KOM (2006) 232 v konečném znění) a přijato v prvním čtení dne 14. listopadu 2007od poslanců , dosud s konečnou platností. Jeho cílem je boj proti regresi a degradaci půdy v evropském měřítku.

Tento text, již obecněji známý jako „směrnice o půdě“ , definuje první evropský rámec pro ochranu půdy.
Stanovuje společné cíle ochrany půdy, ale poskytuje členským státům velkou flexibilitu při výběru prostředků k dosažení těchto cílů (povinnost výsledku, ale volba prostředků).
Rovněž mění směrnici 2004/35 / ES ze dne 21. dubna 2004 o občanskoprávní odpovědnosti za životní prostředí, pokud jde o prevenci a nápravu škod na životním prostředí, která stanoví, že v případě osiřelých lokalit může příslušný orgán přijmout nápravná opatření jako poslední možnost (jinde teoreticky platí zásada „znečišťovatel platí“). Tato poslední směrnice se týkala pouze kontaminace půdy způsobující vážné riziko pro lidské zdraví (vynechání rizik pro životní prostředí a vyloučení z jejího rozsahu staré jevy kontaminace (např. Po válce) a jakékoli degradace před vstupem v platnost. Byla pozměněna tak, aby zahrnovala zásady a povinnosti směrnice o sanaci půdy.

Evropský rámec

Po směrnicích o vodě a ovzduší a po dlouhých jednáních s členskými státy byla na evropské úrovni subsidiarity v roce 2000 postupně zohledněna evropská půda s:

Důvody této směrnice

Podle Evropské komise je degradace půdy vážným problémem v Evropě , který má pro 27 zemí EU různou, ale důležitou a rostoucí intenzitu.
Výbor se domnívá, že tyto degradace mají přímý dopad na vodu, ovzduší, biologickou rozmanitost a změnu klimatu, ale také na zdraví lidí a zvířat a bezpečnost zemědělských produktů.

Příčiny degradace

Podle Komise evropské půdy rychle degradují v důsledku nedostatečných zemědělských a lesnických postupů, dopadů rozvoje měst, industrializace, cestovního ruchu a „velkých prací“, které brání půdám plnit ekologické a zemědělské služby, které potřebují. “ měl nebo by se mohl vrátit; Ztráta organické hmoty z půd snižuje zejména jejich funkci jako uhlíkové jímky, jejich schopnost zadržovat vodu a narušuje biogeochemické cykly (zejména plyn a živiny), jakož i menší degradaci biologicky odbouratelných kontaminantů ... Tato degradace má za následek také ztrátu plodnosti a biologická rozmanitost .

Čísla

Výbor na základě dostupných údajů v roce 2006 odhadl, že:

- V EU-27 je „potenciálně kontaminováno“ přibližně 3,5 milionu míst

Georeferencovaná evropská databáze „ Corine Land Cover “ ukazuje hluboké a rychlé změny ve využívání půdy v EU: Kromě intenzifikace zemědělství se od roku 1990 do roku 2000 změnilo více než 2,8% pozemků ve prospěch urbanizace. Tato změna se v některých členských státech týká pouze 0,3%, v jiných však dosahuje 10%. Trend, který by se mohl zhoršit s ohledem na vyhlídky na změnu klimatu, směřuje ke zvýšené degradaci půdy (zhoršení je poněkud soběstačné, samotná půda je uhlíkovým záchytem) Komise se domnívá, „že degradace půdy v Evropě bude pokračovat, možná rychleji sazba “(strana 3/13 již citované Tematické strategie pro ochranu půdy).

Proč jednat v evropském měřítku

„  Půdy jsou dokonalým příkladem potřeby myslet na globální úrovni a jednat na místní úrovni,  “ vysvětluje výbor, který připustil, že subsidiarita je na evropské úrovni vyžadována z následujících hlavních důvodů:

Povinnosti stanovené směrnicí

Státy musí:

 Objevuje se nový koncept „  vysoce hodnotné půdy “, který označuje půdy, které si zaslouží ochranu pro pozoruhodné nebo zvláštní vlastnosti (specifické struktury, ekologická, kulturní a / nebo historická hodnota nebo konkrétní využití).

Opatření k boji proti těmto faktorům degradace půdy jsou ponechána na svobodné volbě členských států.
Členské státy, které si to přejí, budou moci podporovat opatření a politiky zaměřené na zvyšování povědomí veřejnosti a zlepšování vědeckých poznatků o těchto půdách, jakož i na ochranu a zlepšování jejich charakteristik a funkcí ( terroirům a kontrolovanému označení původu by to mohlo prospět).

Definice

Mezinárodní kontext

Výbor se domníval, že tento kontext je příznivý pro právní předpisy o půdě, přičemž:

Historický

Specifické problémy

Důležitost koordinace a výměny informací

Členské státy musí vypracovat kodexy osvědčených postupů v oblasti ochrany půdy do 5 let.
Výměny mezi zeměmi a zúčastněnými stranami se vyzývají k podpoře osvědčených postupů, zejména pokud jde o hodnocení rizik , inventarizaci a kontrolu citlivých nebo znečištěných půd, kontrolu znečištění a veřejné informace a hygienu.

Zemědělské půdy

Každý členský stát rozhodne o své vlastní zemědělské politice ve vztahu k půdě. Směrnice jednoduše vyžaduje, aby tyto politiky podporovaly také zemědělské postupy, které propagují nebo zlepšují:

Členské státy by rovněž měly podporovat používání zeleného hnoje a kompostu.

Půdy a podnebí

Evropský parlament zdůrazňuje úzkou souvislost mezi ochranou půdy a zmírňováním dopadů změny klimatu; zejména změny ve využívání půdy mohou vést ke zvýšenému sekvestraci uhlíku nebo ke zvýšení skleníkových plynů.

Půda a právo

Návrh směrnice narazil na mnoho překážek. Nakonec to bude mít malý dopad na právo na půdu.

Samotný právní výbor Evropského parlamentu ve stanovisku ze dne 26. října 2006 vyzval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, který je příslušný pro tuto látku, aby návrh Komise zamítl. Domnívala se, že půda je zdrojem bez „přeshraničních dopadů“, aniž by si zachovala, jak to ostatní navrhují, svůj význam pro ochranu vodních hladin nebo skutečnost, že po větrné nebo vodní erozi znečišťujících látek z mělkých půd lze transportovat z jedné země do druhé. (Aerosoly jsou i nyní sledovány satelity na jejich mezikontinentálních cestách). Samotná evropská strategie na konci svého zavedení (odst. 1.1, strana 4/13) v roce 2006 připomněla, že „Je všeobecně prokázáno, že většinu nákladů spojených s degradací půdy nehradí bezprostřední uživatelé půdy., Ale obecně společností jako celkem a aktéry geograficky vzdálenými od dotyčných stránek “. Právní výbor parlamentu se přesto domníval, že protože - podle něj - je půda „jednoznačně místním a regionálním problémem, jehož regulace spadá do kompetence členských států“, „nejeví se nutné harmonizovat legislativní rámec pro půdu ochranu a nevidíme, jakou přidanou hodnotu by mohla evropská intervence přinést “. Toto stanovisko upřesňuje, že tento návrh směrnice by byl v rozporu s „lisabonskými cíli“ a nebyl by v souladu se zásadou proporcionality. Rovněž konstatuje, že se nezabývá financováním navrhovaných opatření.

Parlamentní výbor EU odpovědný za zemědělství požadoval, aby směrnice nepřiměřeně nezasahovala do reformované SZP, ale uznala, že musí přesto zaplnit stávající mezery, aby chránila všechny půdy před degradací půdy, aby bylo zajištěno udržitelné využívání.

Doprovodná opatření

Unie ve spolupráci s FAO a globálním partnerstvím „  Global Soil Partnership (GSP) for Food Security and Climate Change Mitigation and Adaptation  “ a „SOIL Action“ Evropského společného výzkumného střediska (JRC) vytvořila různé nástroje na podporu kvality půdy, zejména za podpory programu LIFE .

Evropský atlas půdní biodiverzity umožňuje mapovat degradace a hrozby vážení o biologické rozmanitosti půdy v Evropské unii. Tento atlas je výsledkem spolupráce mezi Evropskou komisí, univerzitami, průmyslem a Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), jakož i Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Za jeho verzi jsou odpovědné Agentura pro životní prostředí a správu energie ( ADEME ), Národní institut pro agronomický výzkum ( INRA ) a Ministerstvo ekologie, udržitelného rozvoje a energetiky.

Zdroje

Reference

  1. EEB a, Půda: stojí za to stát si za ( Argumenty pro směrnici o půdě ), Zveřejnění Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB), podle statistik EHP
  2. AEE, Ztráty zemědělských oblastí v důsledku urbanizace Akce dokumentu Graf ukazující odhadovanou ztrátu zemědělské půdy ve 20 zemích EU v důsledku urbanizace v letech 1990 až 2000 na základě analýzy dat CORINE Land Cover
  3. Odstavec 2.2 strategie, strana 9/13 (viz externí odkaz)
  4. Viz strana 5/13 strategie
  5. Akční program Společenství pro životní prostředí (Úř. Věst. L 242, 10.9 2002, s. 1). KOM (2002) 179
  6. Viz článek 5 Smlouvy, uvedený v 10. bodě odůvodnění návrhu legislativního usnesení (KOM (2006) 0232 - C6-0307 / 2006 - 2006/0086 (COD))
  7. (in) Tematická strategie pro ochranu půdy (sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu (EP), Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů)
  8. EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), 1995, „Evropské životní prostředí - hodnocení Dobríše“ - viz kap. 7 na patrech
  9. (ne) publikace EIONET
  10. Viz strana 6/13 strategie
  11. (fr) Tematická strategie na ochranu půdy (sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu (EP), Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů )
  12. v závěrečné zprávě Viz aspekty zemědělské půdy a podnebí
  13. (in) CO Portal 2 Science O sekvestraci uhlíku v půdě
  14. Tematická strategie na ochranu půdy (sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů)
  15. Zpráva EP o návrhu směrnice, na kterou se odkazuje RR \ 691950CS.doc PE378.893v03-00] Viz „krátké odůvodnění“ strana 97/99 (stanovisko ponecháno se 14 „pro“ a 10 „proti“) fr
  16. Zpráva EP o návrhu směrnice, na kterou se odkazuje RR \ 691950CS.doc PE378.893v03-00] Viz „stručné odůvodnění“ strana 95/99 (stanovisko ze dne 26. října 2006 přijato 20 hlasy pro, 13 proti, a jeden zdržel se)
  17. FAO, „Global Soil Partnership (GSP) for Food Security and Climate Change Mitigation and Adaptation“
  18. Gabriella Camarsa a spol. (2014), [1] ; Vyd.: Bookshop Evropské unie ( http://bookshop.europa.eu ); ( ISBN  978-92-79-34664-4 )  ; ISSN 2314-9329; doi: 10,2779 / 64447, PDF, 68 stran
  19. „  Evropský atlas půdní biologické rozmanitosti - ESDAC - Evropská komise  “ , na adrese esdac.jrc.ec.europa.eu (přístup 25. ledna 2021 )

Bibliografie

Doplňky

Související články

externí odkazy

(KOM (2006) 0232 - C6-0307 / 2006 - 2006/0086 (COD)) (99 stran)