Dominique gundissalvi
Dominique gundissalvi
Dominique Gundissalvi (narozen asi 1105/10 a zemřel po roce 1181) je arcibiskup ze Segovie , pravděpodobně židovského původu , a překladatel děl z arabštiny do latiny v Toledu , pravděpodobně za Jana (1151-1166), arcibiskupa z Toleda. v 1152. překládal Avicebron , Avicenna a Al-Ghazali , a je možné, že se podílel na prvním překladu knihy příčin .
Životopis
Podrobnosti o jeho životě jsou skromné. Jeho znalost děl Thierry de Chartres , Guillaume de Conches a Hugues de Saint-Victor nás vybízí, abychom mu věřili, že bude studentem ve Francii. Víme, že je členem kapitoly Segovie a arciděkanem z Cuéllaru v diecézi Segovie. Zdá se, že část svého života prožil na „College of Toledo “, protože dokumenty ho tam zmiňují pravidelně od roku 1162 do roku 1190 . Pod vedením kardinála Raymonda z Toleda tam studovali Židé, Arabové a křesťané. Právě tam bylo přeloženo velké množství arabských a židovských textů do latiny. Pomohli mu Žid Šalomoun, Johannes Avendauth (nebo Ibn Daoud) a Jan ze Sevilly Hispanus (Ioannes de Sevilla Hispanus, 1150-1215). Ten ho vystřídal jako arciděkan z Cuéllaru v roce 1193 (a který by neměl být zaměňován s Janem ze Sevilly Hispalensis a Limiensis, kolem 1090-1150, překladatel Thâbit Ibn Qurra, Albumasar, Al-Qâbisî); byl to on, kdo orálně překládal z arabštiny do kastilské romance ( staré kastilštiny ), poté Dominique Gundissalvi přeložil slova do latiny; pravděpodobně mu dlužíme asi dvacet překladů.
Toto je jeden z prvních překladatelů arabských a židovských novoplatonistů a Pierre Duhem z něj učinil jediný zdroj Chartres století: „Vše, co najdeme Aristotela v tom Thierry z Chartres a Gilbert de la Porrée, řekli umístění, pohyb oblohy je stabilita země, je inspirován IV tý knize fyziky a prvních dvou knihách de caelo et mundo ; je tedy přípustné vidět v překladech Dominique Gonsalvi a Jean Avendeath, zdroje, z nichž tyto peripatetické myšlenky pocházejí “ .
Funguje
Překlady z arabštiny do latiny od Dominique Gundissalvi
-
Al-Fârâbî , De ortu scientiarum
- Al-Fârâbî, od intellectu
-
Al-Ghazâlî (Algazel), Métaphysique (překlad ve spolupráci s Jeanem de Seville Hispanus): JT Muckle (ed.), Algazel's Metaphysics , Toronto, Saint Michael's College, 1933.
- Al-Ghazâlî, Záměry filozofů pod názvem Logica et philosophia Algazalis Arabis (1145) Chybí úvod a závěr původního textu.
- Avicenna, Metaphysics : S. Van Riet (ed.), Liber de philosophia prima sive divina , Louvain, Peeters, 1977-1983.
- Al-Ghazâlî, L'incohérence des philosophes ( Tahafut al-Falasifa , 1095) (překlad ve spolupráci s Janem ze Sevilly Hispanus)
- Al-Khwârizmî, Kniha praxe aritmetiky (překlad ve spolupráci s Janem ze Sevilly Hispanus): Liber de pratica arismetice
-
Avicenna (Ibn Sînâ), Anaytica posteriora (výňatky z jeho komentáře k Aristotelovým analytickým sekundám )
- Avicenna, fyzika
- Avicenna, De anima ( Pojednání o duši ) (překlad ve spolupráci s Jeanem Avendauthem, tj. Abraham ibn Dawd Halevi ): S. Van Riet (ed.), Liber de anima seu de naturalibus , Louvain, Peeters, 1968-1972, 2 t.
- Avicenna [atribuce], De Cælo ( Pojednání o nebi )
- Ibn Gabirol Žid ( Avicebron ), Fons vitae ( Mekor Haim ) (překlad ve spolupráci s Jeanem de Sevilla Hispanus): C. Baeumker (ed.), Fons vitae Avencebrolis , Münster, Aschendorff, 1995.
Smlouvy Gundisalvus
Podle Adeline Rucquoi by se nemělo plést - jak to udělal Amable Jourdain - Dominicus Gundissalvi, to znamená Dominic, syn Gonzáleze, arciděkan Cuéllar (Segovia), s Gundisalvusem, to znamená González, aniž by bylo známo naše příjmení. Byl arciděkan Talavera se narodil, i na počátku XII -tého století, to byl možná profesor na Toledo Cathedral School od roku 1150 do 1178. Takže tam Gundissalvi překladatel a filozof Gundisalvus (ne "Gundissalinus').
Gundisalvus, inspirovaný Ibn Gabirolem a Avicennou , ve svém De processione mundi hledá přesnou definici Stvoření: „ odchod z formy (exitus formæ) z moudrosti a vůle Stvořitele “ . Struktura Stvoření je naznačena: „Takto se odvíjí ústava vesmíru: od bytí-nic (nihil esse) k bytí-možné; od bytí-možné k bytí ve skutečnosti, od bytí ve skutečnosti k tělesnému bytí a nehmotnému bytí; to vše najednou, ne v průběhu času “ .
Zajímá se také o vzdělání a klasifikuje Artes Mechanicae jako aplikovanou geometrii . Tento názor poté přijali Albert Veliký a Tomáš Akvinský .
-
De anima ( Pojednání o duši ): JT Muckle (ed.), „Pojednání De anima Dominika Gundissalina“, Středověká studia , II (1940), s. 23-103. Autor (podle B. Pattara) se staví proti inteligenci ( intelligentia ), zdroji moudrosti a intelektu ( intellectus ), zdroji znalostí.
-
De divisione philosophæ ( Pojednání o rozdělení filozofie , v. 1150): L. Baur (ed.), Dominicus Gundissalinus: De divisione philosophiae , Münster, Aschendorff, 1903. Trad. rok. E. Grant, Zdrojová kniha o středověké vědě , Cambridge Mass., Harvard University Press, 1974, s. 58-76. [1] K kvadriviu přidává fyziku, psychologii, metafyziku, politiku a ekonomii pocházející z Aristotela přes Avicennu a al-Fârâbî. Vliv Al-Fârâbî.
-
De immortalitate animæ ( Pojednání o nesmrtelnosti duše ): G. Bulow (ed.), Des Dominicus Gundissalinus Schrift von der unsterblichkeit der Seele , Münster, Aschendorff, 1897. Autor vyvrací důkazy nesmrtelnosti, které jsou v něm uvedeny. Platón. Argumenty byly převzaty od Boethia a převzaty Guillaume d'Auvergne .
-
De processione mundi ( Pojednání o vyzařování světa ). Trad. Anglicky: JA Laumakis, Dominicus Gundissalinus. Průvod světa. Překlad z latiny , Milwaukee, Marquette University Press, 2002. Ovlivněn Avicennou a novoplatonismem.
-
De scientiis ( Pojednání o vědách ): M. Alonso Alonso (ed.), Dominicus Gundissalinus: „De scientiis“. Texto latino , Madrid, CSRSC, 1954. „Překlad do značné míry revidován Enumerací věd al-Fârâbî“ (podle Hugonnard-Roche, 1984).
-
De unitate and uno ( Smlouva o jednotce a jedné ): J. Bobik a JA Corbett, ed. Komentář Konráda Pruského k „De unitate and uno“ Dominicuse Gundissalina , Lewiston (NY), E Mellen Press, 1989. Po Boethiovi a Plotinian inspiraci . Jeden ze základů středověkého filozofického učení.
Bibliografie
- Benoît Patar, Slovník středověkých filozofů , FIDES Presses philosophiques, Longueuil, Quebec, Kanada, 2006, s. 597–599 .
- „Gundissalvi“ ve Slovníku dějin a církevní geografie , sv. XXII. (Grégoire-Haelgisperger), Paříž, Librairie Letouzey et Ané, 1988 ( ISBN 2-7063-0138-4 ) , pl . 1167-8
-
Jean Jolivet , Středověká filozofie , Dějiny filozofie , kol. „Knihovna Pléiade“, Gallimard, 1969, str. 1351 a násl .
- Jean Jolivet, Středověká a arabská filozofie , Vrin, 1995, s. 65–74 .
Podívejte se také
Poznámky a odkazy
-
Nebo Gundisalvi, Gondisalvi, latinsky Dominicus Gundissalinus . Domingo González.
-
Pierre Duhem , Od doby, kdy latinská scholastika poznala Aristotelovu fyziku , v Revue de Philosophie , Paříž, 1909, t. XV, s. 178 .
-
Adeline Rucquoi, „Gundisalvus nebo Dominicus Gundisalvi“, Bulletin středověké filozofie , XLI (1999), str. 85–106 . Benoît Patar, Slovník středověkých filozofů , FIDES Presses philosophiques, Longueil, Quebec, Kanada, 2006, s. 597–599 .
-
A. Jourdain, Kritické výzkumy o stáří a původu Aristotelových latinských překladů a o řeckých nebo arabských komentářích používaných akademickými lékaři , Paříž, 1819.
Související články
externí odkazy