Žido-arabština

V lingvistice je „  židovsko-arabština  “ polysémní výraz, který může označovat všechny arabské dialekty, kterými hovoří Židé z Maghrebu a Středního východu , blízké arabštině, kterou se mluví v oblastech, kde tito Židé pobývali, nebo přepisuje jazyk klasická arabština. v hebrejských znacích , které používají židovští arabští autoři pro snadnou distribuci svým spoluvěřícím. Velká část rabínské literatury byla napsána v židovsko-arabštině.

Význam slova

Výraz „židovsko-arabský jazyk“ může mít několik významů:

  1. Označuje mluvené jazyky, kterými jsou arabské dialekty , proměnlivé v závislosti na regionu, na muslimském východě a v severní Africe .
  2. Označuje literární jazyk používaný vědci, „velmi závislý na klasické koranské arabštině “, přepisovaný hebrejskými znaky , relativně jednotný napříč židovskými komunitami v arabsky mluvících zemích . Četné práce z filozofie, exegeze , gramatiky, lexikografie , medicíny atd. jsou psány literárně židovsko-arabsky.
  3. Určuje arabský překlad bible nebo paraliturgické literatury od slova do slova : jedná se o „židovsko-arabské trasování  “, protože existuje židovsko-španělské trasování , židovsko-německé trasování, židovsko-perské trasování atd. . „Tento jazyk představuje umělý charakter díky své extrémní věrnosti, zejména na syntaktické úrovni, hebrejskému originálu“. Historický vzor tohoto židovsko-arabský vrstvy, tzv Šarh (v arabštině, „překladu“) je doslovný překlad Bible do arabštiny Saadia Gaon X th  století.
  4. To znamená, že zdánlivý neo-židovsko-Arab v tisku v severní Africe na konci XIX th  století a počátku XX th  století. Jak mluvená židovsko-arabština ( dialekt ), tak literární židovsko-arabština (klasická) nestačily k zohlednění určitých moderních realit. Redaktoři novin proto museli provést jazykovou rekonstrukci dvěma různými hlasy: „ti v Tunisku vytvořili novou paletu jazyků, neo-židovsko-arabské médium, kreslením lexikálních a syntaktických struktur v tisku. Arabštině a v post-klasické arabsko-muslimský ústní vyprávění literatury , zatímco ti z Alžírska a Maroka znásobil neological výpůjčky z evropských jazyků a od klasické a moderní hebrejštině dohnat lexikální deficitem denní židovsko-arabský a literární“ .

Aljiamado

Je třeba poznamenat, že v případě, že adjektivum aljamiadat kvalifikuje jazyk, který nemá arabštině (dokonce perské nebo španělský reproduktor ) a označuje proces spočívající v písemné formě, pomocí arabské abecedy , The Romance jazyk obyvatel Španělska v průběhu pozdní období Al-Andalus , glosář Jueuse de Cataluny také dává slovníku ljamiat pro arabštinu a aljamiada pro katalánštinu „kvalifikující starodávné dokumenty psané v románském jazyce / s / s ( kastilština , katalánština , portugalština atd.) s Hebrejské znaky  “.

Dějiny

Na arabském poloostrově se mluvilo o židovsko-arabských dialektech ( al Yahudiyya ) , ještě před islámskými výboji . Není jisté, že tyto přispěly přímo k jejich šíření, ačkoli byly doprovázeny migracemi arabských Židů, kteří ve svých hostitelských zemích udržovali používání židovsko-arabských. Dialekty se z velké části rodily adopcí a adaptací jazyka arabských dobyvatelů.

Směrem ke konci XV -tého  století našeho letopočtu (shodující se s příchodem v zemi islámu ze Židů ze Španělska a Portugalska ), Židé začínají distancovat Araby , a to jak v jazyce, v kultuře. Žido-arabština se poté stala dialektičtější a v hebrejštině se objevovalo stále více děl .

Významná středověká díla napsaná v židovsko-arabštině

Mnoho základních textů středověkého židovského myšlení bylo původně napsáno v „klasické“ židovsko-arabštině, stejně jako určitá halachická díla a určité biblické komentáře . Teprve později byly přeloženy do středověké hebrejštiny , zejména provensálskými židovskými komunitami, zejména Lunel , a v Evropě si je mohli přečíst aškenázští Židé .

Mezi nejvýznamnější díla:

Tisk a literatura na přelomu severní Afriky XIX th a XX th století

„V poslední čtvrtině XIX th  století, Haskalah (pohyb osvícení Žid narozený v pozdní XVIII -tého  století) klíčem v severní Africe. Jeho následovníci rozvíjejí tisk a zcela novou literaturu v židovsko-arabštině. Mezi nejvýznamnější patří David Elkaïm de Mogador (1857? -1937), který modeluje svou hebrejskou poezii na populární arabské qasidě , Chalom Flah (1858-10937), Chalom Bekhache a básník Isaac Morali (1867-1952).

Z tuniských novin v moderní židovsko-arabštině musíme zmínit týdeník Al-Bustan ( Le Verger ) (1888-1894) v režii Jacoba Chemly (1858-1938) a Mascuda Macarka (1861-1947), stejně jako Al- Najma ( L'Étoile ), publikovaný v Sousse Makhloufem Nadjarem čtyřicet let (1921-1961), poslední židovsko-arabský týdeník v severní Africe.

V Maroku publikoval Salomon Benaioun v Tangeru židovsko-arabské noviny, které měly různé tituly, například „Or le-Yisra'el ( Světlo Izraele ) a Mebasser Tob ( Vyhlašovatel dobrých zpráv ).

V Alžírsku „právě v Oranu vyšlo v roce 1881 to, co lze považovat za první židovsko-arabský tiskový orgán, jmenovitě list Zikkaron Li-bnei Israel ( Vzpomínka na děti Izraele )“.

Žido-arabské jazyky dnes

V letech následujících po arabsko-izraelské válce v roce 1948 emigrovala většina arabsky mluvících Židů žijících v arabských zemích , zejména do Francie , Izraele a Kanady . Jejich židovsko-arabské dialekty v těchto nových zemích uschly a nyní jim hrozí vyhynutí. Téměř všichni potomci těchto Židů dnes mají jako mateřský jazyk francouzštinu , moderní hebrejštinu nebo angličtinu .

Vlastnosti

Stejně jako arabský svět obecně se dialekt arabsky mluvících Židů lišil podle místa bydliště, a to ve větší míře než rozdíly mezi různými židovsko-španělskými nebo židovsko-německými dialekty . Například jazykem Židů severního pobřeží Maroka není židovsko-arabský dialekt, ale Judeo-španělský zvané ladino západní nebo Haketia ladino Oriental je ladino z Balkánu . Židé žijící v jižní části Maroka hovořili o židovské variantě marocké arabštiny , která se jmenovala Judeo-Moroccan a pro kterou je nyní v síti slovník : Imma Hbiba francouzsko-židovsko-marocký slovník.

Arabské dialekty židovských komunit se lišily od arabštiny jejich nežidovských sousedů ( polyteisté , muslimové , křesťané ):

Obvyklé výrazy v židovsko-arabském dialektu: židovsko-marocký

francouzský překlad Přepis Judeo-marocký
Ahoj šlāma שלמה
Ahoj vám šlāma ʿlik שלמה עליכ
Ahoj bšlāma (ʿlik) (בשלמה (עליכ
Děkuju mersi מרסי
Ano ēywa ייוה
Ne the לא
Jak se máš ? jako iḫbark? אשכברכ؟
Dobrý / Žádný problém támhle לבש
Dobře, děkuji labaš, mersi לבש, מרסי
Bože chvála labaš, hamdul'Illah לבש, המדול'ילה

Kódováno

Poznámky a odkazy

PD-icon.svgTento článek obsahuje výňatky z židovské encyklopedie 1901–1906, jejíž obsah je veřejně dostupný .

  1. J.-Ch. Attias, E. Benbassa, Slovník židovské civilizace , Larousse, 1997, článek „Žido-arabská literatura“ , str.  164 .
  2. J.-Ch. Attias, E. Benbassa, Slovník židovské civilizace , Larousse, 1997, článek „Žido-arabská literatura“ , s. 1  164
  3. Joseph Chetrit, „Jazyková obnova a resemiotizace světa: židovsko-arabský tisk v severní Africe při hledání žurnalistického jazyka“, Cahiers de la Méditerranée [online], 85 | 2012, zveřejněno 14. června 2013, přístup k 2. lednu 2018. URL: http://journals.openedition.org/cdlm/6718
  4. Martine Berthelot, „Glosář“ , v katalánských Židech: A další příspěvky ke studiu současných judaismů / Altres contribucions a estudi dels judaismes contemporanis , Presses Universitaires de Perpignan, coll.  "Studie",25. března 2014( ISBN  978-2-35412-223-2 , číst online ) , s.  347–355
  5. (ca) «  moneda de tern | enciclopèdia.cat  ” , na www.enciclopedia.cat (přístup 23. prosince 2020 )
  6. Jean-Auguste Brutails , „  Poznámka o hodnotě rybáka v roce 1298  “, Bulletin hispanique , roč.  3, n o  3,1901, str.  234–244 ( DOI  10.3406 / hispa.1901.1274 , číst online , přístup 23. prosince 2020 )
  7. J.-Ch. Attias, E. Benbassa, Slovník židovské civilizace , Larousse, 1997, článek „Haskala“ , s.  1116
  8. Všechny tyto příklady jsou převzaty z webu www.dafina.net na židovsko-arabštině, zejména marocké židovsko-arabštině .
  9. Maghreb, který byl součástí francouzské koloniální říše, si tento dialekt půjčuje od arabštiny, hebrejštiny, aramejštiny, ale také od francouzštiny.

Podívejte se také

Bibliografie

Související články

externí odkazy