| Samoan Gagana Sāmoa | |
| Země | Samoa , Americká Samoa |
|---|---|
| Počet reproduktorů | Cca. 370 000 |
| Psaní | Latinka a latinka ( en ) |
| Klasifikace podle rodiny | |
|
|
| Oficiální stav | |
| Úřední jazyk |
Samoa Americká Samoa ( USA )
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-1 | sm |
| ISO 639-2 | smo |
| ISO 639-3 | smo |
| IETF | sm |
| Linguasphere | 39-CAO-a |
| WALS | sat |
| Glottolog | samo1305 |
| Vzorek | |
| Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ( viz text ve francouzštině )
Mataupu 1 |
|
Samoan (autonym: Gagana fa'a Samoa nebo Gagana Samoa , / ŋ má ŋ je n s ː m ʊ má / ) je jazyk polynéský mluvil Západní Samoa a Americká Samoa . Spolu s angličtinou je to v obou zemích oficiální jazyk . To je mluvené v jiných polynéských územích , zejména v Tokelau ( Nový Zéland ). Je to mateřský jazyk 300 000 lidí.
Samoan je polynéský jazyk , v austronéské jazykové rodině . Je blízký ostatním polynéským jazykům (zejména Futunian , Tuvaluan , Tokelau ) a vzdáleněji souvisí s fidžijštinou a ještě vzdáleněji od malajštiny , indonéštiny a madagaskarštiny .
Samoan pochází z Proto-Polynesian , jazyk společný pro ostrovy Futuna, Wallis, Samoa, Tonga, NIue, Niuafo'ou a Niuatoputapu. Kolem 900 se tento proto-polynéský rozdělil do dvou odlišných skupin: skupina Tongic na jedné straně a nukleární polynéská skupina, jejíž součástí je Samoan.
Samoická větev polynéských jazyků byla navržena Pawleyem a Greenem (1966), která by byla původem Samoan, Wallisian, Futunian a jazyků, kterými se mluví v polynéských exclaves . Tuto větev však zpochybnil Jeffrey Marck (1999). Pro něj je Samoan spolu s Tuvaluánem a Tokelau jedním z elicejských jazyků . Z těchto jazyků se pak rodily jazyky východní Polynésie ( maorština , tahitština , havajština atd.).
Samoan je psán pomocí formy převzaté z latinky . Samojská abeceda se skládá ze čtrnácti písmen: pět samohlásek - a , e , i , o , u - a devět souhlásek - f , g , l , m , n , p , s , t , v . Má také označení zvané okina, které se podobá našemu apostrofu a které označuje cévní mozkovou příhodu . Souhlásky h , k , r se používají v naturalizovaných cizích slovech.
| Aa, Āa | Ee, .ē | Já, Īī | Ó, ó | Uu, Ūū | Ff | Gg | Ll | Mm | Nn | Str | Ss | Tt | Vv | (Hh) | (Kk) | (Rr) | '' |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| / a / , / aː / | / ɛ / , / eː / | / iː / | / o / , / ɔː / | / ʊ / , / uː / | / f / | /ne/ | / l, ɾ / | / m / | / n, ŋ / | / p / | / s / | / t, k / | / v / | ( / h / ) | ( / k / ) | ( / ɾ / ) | / ʔ / |
Abecední pořadí je odlišný od toho tradiční latinské abecedy: samohlásky jsou před souhláskami. Poslední písmeno „ (nezaměňovat s apostrofem), zvané koma liliu v samojštině (nebo „ okina v havajštině “(„ oddělovač “)), se používá k označení rázu.
Skript také používá macron ( fa'amamafa ) na samohláskách ( ā , ē , ī , ō , ū ), který se používá k označení dlouhých samohlásek.
Každá samohláska může být krátká nebo dlouhá; samohláska prodloužení je uvedeno v doporučeném pravopisu pomocí Macron zvané fa'amamafa : ā , ¢ , ¤ , ō , ¾ . Je však běžné najít je také známé zdvojnásobením samohlásky v řadě textů, jejichž kódování nepodporuje transkripci makronu.
Vokální délka a přítomnost glottalu umožňuje rozlišit slova mezi nimi:
„ Ava - ava, druh pepře; ava - průchod útesem; avā - manželka
Souhlásky se vyslovují stejně jako ve francouzštině, kromě g ( / ŋ / ), které má vždy nosní zvuk a vyslovuje se jako ng (velar nasal) - zhruba zvuk francouzského ng , když mu předchází „ a nebo o , jako v „gangréně“ -; ‚loga‘, v iloga , se vyslovuje jako Longa v trpělivosti .
Samoan nerozlišuje žánr . Rozlišuje nás mezi námi a námi . Definovaná osobní zájmena jsou:
| Jednotné číslo | Množný | |
|---|---|---|
| 1 st | nebo , ita , ta , au - já nebo já | tom - výhradně nás, to znamená nezahrnuje osobu, s níž člověk mluví; pásovec - nás včetně |
| 2 nd os | ' O ' ow , " ow - vy, nebo si | tou , ' Utu - ty |
| 3 rd os | „ O ia , ia , ina , na (smluvně ina ) - on nebo ona, | latou - oni, oni |
Existují dva články: určitý a neurčitý .
Jednoznačný článekUrčitý člen je (vyslovuje LE ). Když je na začátku věty, předchází jí o , ale toto o odečteme, když je článek uprostřed nebo na konci věty. Například: O le ali'i ua alu i Apia . Šéf šel do Apie.
| samoan | francouzština | |
|---|---|---|
| Nominativní nebo akuzativ | „ O le , e le | , příslušné |
| Genitiv | „ Ó , má | z |
| Dativ | Ostrůvek... | v, v |
Neurčitý článek je se (jeden, jeden); sina (of, of, some), ni (of), nisi (some).
Například;
Názvy království, provincií, řek, řek, které mají ve francouzštině určitý článek, jsou uvedeny v Samoan ve třídě vlastních jmen osob a řídí se pravidlem, to znamená, že neberou žádný článek.
Například: Francie: „ O Falani ; Německo: „ O Siamani
| samoan | francouzština | |
|---|---|---|
| Nominativní nebo akuzativ | „ O , e se | a a |
| Genitiv | `` No , tak | a, a |
| Dativ | Já ... | na jednoho, na jednoho |
V samojštině rozlišujeme kromě jednotného a množného čísla i souboj . V Samoan, jméno je psáno v množném čísle stejně jako v jednotném čísle;
Rozlišujeme množné číslo od jednotného čísla v podstatných jménech odčítáním článku le , který vždy předchází jednotné číslo a které nikdy nepřichází před množné číslo.
Samoan používá několik slovních řádů v závislosti na typu konstrukce s předmětem - sloveso - objekt. Nejběžnější používané příkazy jsou SVO , VSO , VOS nebo OVS .
Německá přítomnost na Samoi zanechala v samojském jazyce jen malou stopu: do jazyka vstoupilo jen několik německých slov . Naopak angličtina měla mimořádně silný vliv: od příchodu misionářů na souostroví v roce 1830 byly vypůjčeny stovky anglických slov.
| samoan | francouzština | |
|---|---|---|
| Fa'afalani | francouzština | |
| Gagana Samoa nebo Fa'asamoa | Samoan | |
| "Jo." | Ano | |
| Leai | Ne | |
| Talofa | Ahoj ! / Ahoj! | |
| Tofa! | Ahoj ! | |
| Manuia the aso! | Měj hezký den ! | |
| Fa'amolemole | Prosím. | |
| Fa'afetai | Děkuju | |
| „Máte? | SZO ? | |
| „O le à? | Co? | |
| Ea fea? | Když? | |
| „Mám strach? | Nebo? | |
| „Musím? | Proč? | |
| „Máte lou suafa? (formální) nebo „O ai lou igoa? (neformální) | Jak se jmenuješ ? / Jak se jmenuješ ? | |
| E fia? | Jak ? | |
| „Nebo máte rád malamalamu. | Nerozumím. | |
| „Jo,“ nebo te malamalama. | Ano, rozumím. | |
| „Já lelei! | Dobře! | |
| Fa'amolemole, e mafai na 'e fesoasoani mai' ia te a'u? | Můžeš mi prosím pomoct ? | |
| „Fea o iai le faleuila? | Kde jsou toalety ? | |
| E te iloa gagu fa'apalagi? | Mluvíš anglicky ? | |
| „Nebo te lē iloa tautala fa'asamoa. | Samojany nemluvím. | |
| „Nebo ty lē iloa. | Nevím. | |
| „Nebo te iloa. | Vím. | |
| Fia inu. | Mám žízeň. | |
| Fia 'ai. | Mám hlad. | |
| „O a mai“ oe? | Jak se máš? / To je v pořádku? | |
| Manuia, fa'afetai (doslovně - mám se dobře, děkuji.) | Mám se velmi dobře. / Jsem velmi dobrý. |
| Slovo | Překlad | Standardní výslovnost |
|---|---|---|
| Země | Fanua | |
| nebe | lagi | |
| voda | vai | |
| oheň | afi | |
| muž | tane | |
| ženy | fafine | |
| jíst | mít | |
| pít | inu | |
| vysoký | televize | |
| malý | la'itiiti | |
| noc | po | |
| den | aso | |
| Dům | pohádka | |
| televize | tivī nebo vysílat |
| Hodnota | Překlad | Příjmení |
|---|---|---|
| 1 | tasi | A |
| 2 | Lua | z nich |
| 3 | tolu | tři |
| 4 | fa | čtyři |
| 5 | lima | Pět |
| 6 | ale ne | šest |
| 7 | fitu | sedm |
| 8 | ceněný | osm |
| 9 | iva | Nový |
| 10 | sefulu | deset |
| 11 | sefulu ma le tasi | jedenáct |
| 12 | sefulu ma le lua | dvanáct |
| 20 | luafulu nebo lua sefulu | dvacet |
| 30 | tolugafulu nebo tolu sefulu | třicet |
| 40 | fagafulu nebo fa sefulu | čtyřicet |
| 50 | limagafulu nebo lima sefulu | padesátka |
| 60 | onogafulu nebo ono sefulu | šedesát |
| 70 | fitugafulu nebo fitu sefulu | sedmdesát |
| 80 | valugafulu nebo valu sefulu | osmdesát |
| 90 | ivagafulu nebo iva sefulu | devadesát |
| 100 | selau | sto |
| 1000 | afe | tisíc |
| 10 000 | mano nebo sefulu afe | deset tisíc |
| 1 000 000 | milionář | milion |