Curacao

Curacao
Kòrsou (pap)

Erb Curaçao Kòrsou (pap)
Znak Curacao .
Vlajka Curacao .
Správa
Země Holandsko
Politický status Autonomní stát
Hlavní město Willemstad
Vláda
- král
- guvernér
- předseda vlády 		Ostrovan
Willem-Alexander
Lucille George-Wout
Gilmar Pisas
Demografie
Pěkný Kurajský
Populace 158 665  obyvatel. (2019)
Hustota 357  obyvatel / km 2
Jazyk (y) Holandština , Papiamento , Angličtina (oficiální) , Španělština (místní)
Zeměpis
Kontaktní informace 12 ° 10 ′ severní šířky, 68 ° 58 ′ západní délky
Plocha 444  km 2
Rozličný
Změna Nizozemsko-antilský gulden (ANG)
Časové pásmo UTC -4
Internetová doména .cw
Telefonní kód 599-9
Hymna Anthem Curacao  (en)
Kód ISO 3166-1 CUW, CW

Curaçao ( vyslovováno: \ ky.ʁa.so \; v Papiamento  : Kòrsou ) je jedním z Leewardových ostrovů na Malých Antilách ( Karibik ), které od rozpadu Nizozemské federace tvoří autonomní stát v Nizozemském království. antilles na October 10 , 2010. Má 158 040 obyvatel (2015) o rozloze 444  km 2 . Jeho kapitál je Willemstad a jeho kód je ISO 3166-1 alpha-2 „CW“.

Původ jména

Mnoho teorií se pokouší najít původ jména Curaçao.

S největší pravděpodobností pochází z portugalského slova coração , „srdce“. Jiná verze uvádí, že jde spíše o jméno, pod kterým se identifikovali první obyvatelé ostrova; První španělské průzkumníci se odkazoval na Arawaks ostrova Indios Curaçaos . Od roku 1525 se ostrov objevil na španělských mapách jako Curaçote, Curasaote, Curasaore a dokonce Curacaute . V XVII -tého  století, na většině map v portugalštině jako Curacao nebo Curaçao objeví. Na mapě vytvořené Jérômem Cockem v roce 1562 v Antverpách se ostrov jmenuje Qúracao .

Zeměpis

Tento autonomní stát Nizozemského království je součástí skupiny ostrovů Malých Antil nazývaných „Leewardské ostrovy“. Curacao se nachází v Karibském moři , 41  km západně od Bonaire , 66  km severně od Punta Gavilán na pobřeží Venezuely a 78  km východně od Aruby . Tyto tři ostrovy jsou někdy označovány jako ostrovy ABC .

Severovýchodní pobřeží (návětrné) je skalnaté a otlučené vlnami a větrem, zatímco jihozápadní pobřeží (závětří) je chráněné a hostí města, pláže a většinu korálových útesů . Vegetaci ostrova tvoří polosuchá savana posetá kaktusy a trnitými keři. Ostrov je příliš daleko na jih, než aby byl vystaven průchodu tropických cyklónů . Nejvyšší bod ostrova, Christoffelberg (pojmenovaný podle Kryštofa Kolumba ), se zvedá na 375 metrů a nachází se v Curaçao Christoffelpark, rezervaci flóry a fauny.

Saliñas jsou slaná jezera, která jsou domovem plameňáků . Ostrůvek Petit Curaçao ( v holandštině Klein Curaçao ) se nachází na jihovýchodě Curaçao.

Dějiny

Prvními obyvateli Curaçaa jsou indiáni z Arawaku, kteří přijeli z Venezuely .

V roce 1499 ostrov objevil Alonso de Ojeda, který se zmocnil ostrova jménem Španělska a zdecimoval Arawaky. Říká ostrov Isla de los Gigantes . Na začátku XVI .  Století , poté, co se ostrov vylidnil častými nájezdy, které poskytly Hispaniolovi otroky, Španělé zajistí, aby byl ostrov znovu osídlen Amerindians. Curaçao je administrativně připojeno k guvernérovi Venezuely (Coro), s výjimkou koncese Welser.

Ostrov Curaçao byl na začátku své historie jedním z hlavních strašidel pirátů. To přístřešky zejména piráti během rozkvětu pirátství .

Holandská kolonizace

Antverpští židovští a protestantští obchodníci budují doručovací síť z malého západoindického ostrova Curaçao. Útěku španělského reconquest během války osmdesát let do Amsterodamu na konci XVI th  století, které přinášejí své znalosti. Holandské lodě plují po řece Yaracuy , která ústí do Atlantiku vedle přístavu Tucacas .

Během 1630s je Dutch West India Company , že dokončil obsazení New Holland ( Pernambuco ) od roku 1629 , hledal domovský přístav se nachází přímo v Karibském moři .

Kromě toho, s trvalou ztrátou solivaru v Punta de Araya, nově opevněnou lagunou Španělů co by kamenem dohodil od venezuelského pobřeží, a okamžitou ztrátou Saint-Martin , měli ředitelé obavy z pořízení nového solivaru pro Holandský rybářský průmysl. Na radu Jana Janszoona Otzena, který byl několik let předtím uvězněn v Tortugě (Venezuela), poté převezen do Curaçao, aby ho nechal vyřezat, než ho přivede zpět do Evropy, se společnost rozhodla ostrov dobýt. Otzen namaloval idylický portrét geografie Curacaa. V roce 1634 si společnost objednala letku šesti lodí pod velením Joannes van Walbeeck a Pierre le Grand. Na ostrově, kde žije asi 400 indiánů, se usadil guvernér a 38 evropských osadníků. Holanďané viděli, že slaniska popsaná Otzenem nejsou vhodná k vykořisťování.

V roce 1635 , navzdory vytvoření zvláštní rady v Madridu Olivaresem pro znovudobytí Curaçaa, Španělé čekali na následující rok. Ale slabé námořní oddělení, které mělo na starosti tuto misi, tam ani nemohlo jít. Rozhodnut udržet svůj majetek je holandská západní Indie společnost získala podporu států, Holandska a holandské Generálních stavů , podáváním nové kolonie (a jeho závislosti Aruba a Bonaire ), které mají spadat pod palcem komory. Amstellodamoise of společnost. To rychle poskytlo Walbeeckovi posily a opatření.

Holandský lupič hub

V následujících letech nizozemská západoindická společnost přinutila své lupiče přivést zpět na Curaçao jakoukoli kořist získanou na náklady Španělů. Mezitím Holanďané zahájili stavbu pevnosti (Fort Amsterdam) a založení města na konci zálivu Schottegat , Willemstad , pojmenovaného na počest syna a budoucího dědice Stadtholder Frederick-Henri , Guillaume II z Orange-Nassau .

V roce 1642 byl Pieter Stuyvesant jmenován guvernérem, než odešel v roce 1647 vládnout Novému Nizozemsku .

Od roku 1636 dovážejí Nizozemci otroky do Brazílie, ale aniž by investovali příliš mnoho, protože jejich vojenská situace je nejistá, s portugalským povstáním. Na Curaçao nizozemský guvernér Matthias Beck hlásí žádost Španělů ve Španělsku, ale ostrov neobdrží žádnou až do roku 1658.

Curacao se stává centrem holandských lupičů a obchodníků. Jejich lodě byly používány pro obchod s otroky v té době, stále skromné, francouzských a anglických kolonií návětrných ostrovů , stejně jako španělské pevniny.

Odtamtud Papiamento , je Creole z Kapverdská kreolština, holandštině , španělštině , portugalštině a afrických jazycích , se chopí mezi otroky.

V roce 1678 měla ostrov obsadit francouzská expedice pod velením hraběte admirála Jeana II. D'Estrées . Po znovudobytí Tobaga od Jacoba Binckese však expedice narazila na mělčinu na korály souostroví Las Aves . Curaçao tak uniká pokusu o francouzské dobytí.

Příjezd nizozemských Židů z Brazílie, Pomeroonu a francouzské Západní Indie

V roce 1652 podepsala nizozemská západoindická společnost smlouvu s Davidem Cohenem Nassim (1612-1685), která Židům povolila obdělávat půdu na Curaçao, ale odepřela jim plnou náboženskou svobodu i povolení k obchodování. Nassi, alias Joseph Nunes Da Fonseca a Christovao de Tavora, byl converso (konvertita, nový křesťan), který žil v New Holland, než se stal ostříleným kolonizátorem.

V roce 1654 se New Holland stal znovu Portugalcem, Nizozemsko se vzdalo po patnácti letech války v Brazílii . Jejich poslední státní příslušníci se hemží po celém Karibiku. V roce 1655 založili na břehu stejnojmenné řeky kolonii Pomeroon . Díky velké koncentraci židovských obchodníků a majitelů lodí na Curaçao je však ostrov epicentrem židovské historie v Karibiku .

V Brazílii povstali maragnonští plantážníci proti Nizozemcům v roce 1642 a všichni Brazilci postupovali stejně v roce 1645, kdy Fernandès Vieira vyhrál dvě důležité bitvy. Mezi lety 1636 a (...) byli otroci prodaní nizozemskými loděmi na brazilském trhu všichni prodáni na úvěr, ale od roku 1644 do roku 1645 se podíl prodaných otroků zvýšil na 78%, respektive 100%, což odráží obavy Portugalců, kteří mají pocit, že jim Brazílie pravděpodobně brzy unikne.

Ostrov Curaçao sloužil také jako útočiště pro Židy po jejich vyhnání z Martiniku a Guadeloupe v roce 1685, zejména u Benjamina da Costa d'Andrade , který získal techniku ​​přípravy kakaového nápoje od Indiánů v roce 1664. Od roku 1693 se kolonie stala světovým centrem obchodu s kakaem.

Globální břicho obchodu s kakaem

Holandská k tomuto účelu použít enklávu na venezuelského pobřeží , Tucacas , obchodní centrum obývané Židy a křesťany z Curaçao, získat značné množství kakaa a tabáku . Židé vyváželi tyto komodity do Amsterdamu . Oni také se účastnil obchodu mezi Curacao a jiných částech Nového světa, a importoval Nizozemsko obrazů a utěrky z Německa , víno Madeira a Bordeaux je skořice a pepř východní Indii . Sephardimové využili své znalosti španělštiny a portugalštiny k obchodování - legálně a nelegálně - se sousedními španělskými koloniemi.

Na začátku XVIII -tého  století , přistěhovalectví z Nizozemska , v dalších zemích v Evropě a Asii , které bobtnají obyvatelstvo na 2000 lidí. Mnoho židovských rodin se usadil v Curaçao a v roce 1732 postaven na Mikve Israel-Emanuel synagoga, která je dnes nejstarší synagogou stále věnuje uctívání v Americe .

V XVIII th a XIX th  století, anglický a francouzský stručně obsadila ostrov a dodal, jejich vliv na místní kulturu.

Současná doba

V roce 1828 bylo Curaçao smířeno s ostatními ostrovy patřícími k Nizozemsku pod označením Nizozemská západní Indie , kde vládl generální guvernér nizozemské Guyany . V roce 1848 se soubor jmenoval Curaçao.

V roce 1863 zrušení otroctví zničilo ekonomiku ostrova tím, že způsobilo exodus na ostatní ostrovy v Antilách .

V roce 1914 byla ropa objevena pod jezerem Maracaibo ve Venezuele. Ropná společnost Caribbean Petroleum Company  (v) se rozhodla postavit rafinérii na Curacau, která bude otevřena v květnu 1918 . V 60. letech  koupila společnost Shell Curaçao NV 440 hektarů rafinerie Schottegat. Od druhé světové války se Curaçao živilo hlavně rafinací ropy, cestovním ruchem a bankovními investicemi.

The 1. st January z roku 1954, Nizozemské Antily se staly autonomním státem Nizozemského království s hlavním ostrovem Curaçao. V roce 1986 se Aruba oddělila od Nizozemských Antil a vytvořila území sama o sobě.

V prosinci 2006 v Haagu podepsala vláda Nizozemských Antil s nizozemskou vládou dohodu bez konzultací nazvanou Závěrečná deklarace, která stanovila rozpuštění společných politických institucí pro15. prosince 2008. To je konečně efektivní October 10 , 2010, datum, kdy se Curaçao stává novým autonomním územím v království.

Správa

Jako „  autonomní země  “ má Curaçao vlastní ústavu , vládu, předsedu vlády a místní parlament . Nizozemské království zde vykonává své zastoupení prostřednictvím guvernéra . Suverénní funkce ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obrany jsou vykonávány na úrovni království. Její vztahy s Evropskou unií spadají pod statut zámořských zemí a území . Má soudní dvůr společný pro všechny ostrovy Nizozemských Antil, včetně bývalých ostrovů, které si zvolily status místní teritoriality Nizozemského státu  : Bonaire , Saint-Eustache a Saba .

Demografie

Populace Curaçao - 150 000 lidí dnes - pochází z různých původů (američtí indiáni, Afričané, Holanďané, Španělé, Portugalci, Libanonci, Kapverdy), což dává velkou etnickou a kulturní rozmanitost. Svědek Papiamento , kreolský na základě mnoha jazycích, a to je základem komunikace na ostrově.

Curaçao je silně ovlivněno Nizozemskem kvůli staletím kolonizace . Nizozemské dědictví je stále velmi přítomné v koloniální a postkoloniální architektuře , soudnictví, vzdělávání, pohybu populace (mnoho studentů chodí každý rok studovat do Nizozemska, 4% Curacianů se narodilo v Nizozemsku. Nizozemsko, 100 000 obyvatel Curaçao nyní žije v Nizozemsku a 40% turistů pochází z Evropy).

Většina populace je afrického původu, pocházející z osvobozených černých otroků v roce 1863 . Jejich dědictví je přítomno v afrických vlivech Papiamenta, hudebního žánru zvaného tambú  (en) , kuchyně nebo náboženství.

Židovská komunita nikdy nepoznala diskriminační zákony na ostrově a velmi brzy se etablovala v ekonomickém, politickém a kulturním sektoru. Během XX -tého  století , mnoho židovský Ashkenazi přišel do Curacao, přitahuje svobodou mohli těšit.

Kultura

Kultura Curaçao byla vytvořena pod mnoha vlivy z různých kontinentů.

Místní umělci

Mnohočetné vlivy různých kultur umožňují významné rozmnožování kreolského, současného , surrealistického umění atd. V podobě obrazů , soch , šperků atd., Které zaplňují mnoho uměleckých galerií.

Hudba

Různé styly a druhy hudby a tance se spojily a prolíná ( waltz rakouská , tančí Španělský , polka z Čech , čtverylka francouzsky , atd.) Za vzniku nových stylů:

Vařené

Stejně jako jeho obyvatel je i kuchyně Curaçao velmi smíšená. Kromě takzvané mezinárodní kuchyně , vždy vylepšené místním nádechem, jsou pokrmy založeny na vepřovém, kuřecím masu, banánech a fazolích.

Typická jídla jsou:

Navíc alkohol modrá Curacao , je likér z pomeranče , se používá v mnoha koktejlů.

Jazyky

Tři oficiální jazyky ostrova jsou papiamento , holandština a angličtina . Spanish je také docela běžný. Nejrozšířenějším jazykem ve všech oblastech života je papiamento , kreolský jazyk založený na španělštině, holandštině, portugalštině , francouzštině , angličtině, afrických jazycích a arawackém jazyce .

Název papiamento pochází z portugalského papear, což znamená mluvit, diskutovat. Narodil se v XVII -tého  století mezi africkými otroky a jejich portugalských mistrů, kteří se snažili komunikovat.

První dokument napsaný v Papiamentu pochází z roku 1775 . Toto je dopis mezi dvěma členy židovské komunity. Oficiální uznání jazyka přišlo v roce 1802, kdy byl zmíněn ve zprávě guvernéra.

Curaçao je vícejazyčná společnost. Mluví se těmito jazyky: papiamento, holandsky, anglicky a španělsky. Většina lidí na ostrově (85%) mluví Papiamento. Mnoho lidí může mluvit všemi těmito čtyřmi jazyky. Španělština a angličtina mají na ostrově dlouhou historickou přítomnost, stejně jako holandština a papiamento. Španěl zůstává důležitým jazykem po celém XVIII th a XIX th  jako století Vzhledem k úzké ekonomické vazby s Venezuelou a Kolumbií okolí. Použití anglických termínů z počátku XIX th  století, kdy Curaçao stala britskou kolonií. Po obnovení nizozemské vlády v roce 1815 ve skutečnosti koloniální důstojníci již zaznamenali rozsáhlé používání angličtiny na ostrově (van de Putte, 1999). Nedávné přistěhovalectví z anglicky mluvících karibských ostrovů a Nizozemských Antil ze St. Eustace, Saba a Sint Maarten, kde je hlavním jazykem angličtina, stejně jako převaha angličtiny jako světového jazyka, zintenzivnily používání angličtiny na Curaçao . Pro hodně z koloniální historie, holandský byl nemluvil, stejně jako angličtině nebo ve španělštině a zůstal výhradně jazyk administrativních a právních situací, s populárním použití holandský rostoucí směrem ke konci. Čím XIX tého  století a na začátku XX th  století (van Putte 1999).

Historicky, vzdělávání v Curacao, Aruba a Bonaire byl většinou ve španělštině až do konce XIX th  století. Tam byl také snahy o zavedení populární dvojjazyčného vzdělání v holandštině a Papiamentu v pozdní XIX th  století (van Putte 1999). Nizozemsko bylo jediným vyučovacím jazykem ve vzdělávacím systému na začátku XX th  století, aby se usnadnilo vzdělávání krajanských zaměstnanců potomků Royal Dutch Shell (Romer, 1999). Papiamento bylo předběžně znovu zavedeno do školních osnov v polovině 80. let 20. Nedávné politické debaty se soustředily na otázku, že se Papiamento stane jediným vyučovacím jazykem. Zastánci zavedení Papiamenta jako jediného vyučovacího jazyka tvrdí, že by to pomohlo zachovat jazyk a zlepšit kvalitu základního a středního vzdělání. Zastánci výuky v nizozemském jazyce tvrdí, že studenti, kteří studují v nizozemštině, budou lépe připraveni na bezplatné vysokoškolské vzdělání poskytované obyvatelům nizozemského Curaçao. The1 st 07. 2007, datum vstupu v platnost, Nizozemské Antily prohlašují za úřední jazyky nizozemštinu, papiamento a angličtinu jako uznání nizozemsky mluvících, anglicky mluvících a těch, kteří mluví papiamento všech ostrovů. Curaçao se rozhodlo pokračovat v tomto mnohojazyčném přístupu ve svém novém postavení země, která je voličem.

Náboženství

Podle Pew Research Center bylo v roce 2010 93,9% obyvatel Curaçao křesťany , katolíky (73,8%) nebo protestanty (17,8%).

Literatura

Sport

Curaçao má několik hráčů baseballu, kteří se dostali do profesionálních řad. Hráči Curacaa se seřadí s nizozemským týmem na World Baseball Classics .

V roce 2004 klub Willemstad vyhrál 58. ročník ročník World Series of malých lig ( Malá League Baseball World Series ), porazil klub americkou v Thousand Oaks v Kalifornii  ; toto je poprvé, co soutěž vyhrála karibská skupina.

Jedním z mladých hráčů tvořících tým Willemstadu v roce 2004 byl Jurickson Profar , který později hrál v Major League Baseball ( MLB ), hlavním baseballovém mistrovství světa. Mezi další domorodce z Curaçaa, kteří hrají nebo hráli v MLB, patří Andruw Jones , Kenley Jansen , Andrelton Simmons a Jonathan Schoop . Hensley Meulens později MLB instruktor , byl první Curacian hrát v Major League Baseball hry na 23. srpna 1989. Curacian Wladimir Balentien zapsal v profesionálním baseballu v Japonsku , se stal v roce 2013 prvním hitter v 60 domácích běží pro The NPB a překonání rekordu legendárního japonského hráče baseballu Sadaharu Oh .

Symboly

Vlajka Curacao

Vlajka  : modré pozadí symbolizuje oblohu a moře, žlutý pruh představuje slunce. Tyto dvě hvězdy představují Curaçao a Klein Curaçao, jejich pět větví odkazujících na pět kontinentů, z nichž obyvatelé Curaçao pocházejí.

Znak Curacao

Erb: vlevo, první Argent k plavidlu au naturel nesoucí vlajku Nizozemska plující na azurovém moři, druhý Argent k hořce oranžové terasovité Vert ovocné au naturel, všechny Gules na bledém písku naloženém třemi stříbrnými boky (který je z Amsterdamu ).

Plavidlo připomíná ramena holandské západoindické společnosti, která na ostrově založila kolonii. Hořkého pomeranče (přesněji laraha  (in) ) nese druhy hořkých pomerančů, které jsou původem z Curaçao. Erb Amsterdamu připomíná, že kolonie patřila tomuto městu.

Filatelie

V letech 1873 až 1948 vydal Curacao 198 známek , 88 známek za leteckou poštu a 43 poštovného . Tyto známky byly platné v určitých koloniích holandské západoindické společnosti , jmenovitě Curaçao, Aruba , Bonaire , Saba , Sint-Eustatius (Saint-Eustache) a Saint-Martin .

The 1. st January z roku 1949, získávají nizozemské kolonie Antil status území Nizozemska a jsou přejmenovány na Nizozemské Antily, jejichž známky používají dodnes (kromě Aruby, která vlastní známky vydává od roku 1986 ).

Ekonomika

Ekonomika je založena na cestovním ruchu, ropném průmyslu, finančních službách; je znám jako daňový ráj . Je to také vlajka pohodlí . Ostrov obsluhuje mezinárodní letiště Curaçao .

Ostrov má ropnou rafinérii (v nákladním přístavu) s názvem Isla , kterou provozuje venezuelská státní ropná společnost PDVSA , a také cementárnu Caricement Antilles, kterou vlastní švýcarská skupina Holcim . Most královny Juliana , procházející přes ústí přístavu (přístup k kontejnerovým přístavem u vchodu do přepravního Willemstad), je jedna z nejvyšších v Nizozemsku.

Curacao má společnou centrální banku se Saint-Martinem . Tato centrální banka odpovídá za vydávání peněz a sledování peněžních rezerv. Měna roku 2014, gulden Nizozemských Antil (NAf), bude nahrazen karibským guldenem (CMg). Oba jsou na pevné paritě vůči americkému dolaru s směnným kurzem 1 USD = 1,79 CMg = 1,79 NAf.

Dědictví

Občanské dědictví

Muzea

Na ostrově je mnoho různých muzeí: koloniální domy, africká kultura, plantáže, námořní muzeum, židovská kultura, archeologie nebo numismatika.

Silný

Náboženské dědictví

Paměť světového mezinárodního registru

Program Paměť světa ( UNESCO , 1992) vstoupil v roce 2011 do svého mezinárodního registru Paměti světa do archivu Middelburgsche Commercie Compagnie (MCC) v Nizozemsku, Curaçao a Surinam.

Reference

  1. (nl) „  LANDSVERORDENING van de 28ste maart 2007 houdende vaststelling van de officiële talen (Landsverordening officiële talen)  “ , na decentrale.regelgeving.overheid.nl (přístup 7. června 2020 ) .
  2. (nl) Ministerie van Algemene Zaken , „  Waaruit bestaat het Koninkrijk der Nederlanden? - Rijksoverheid.nl  “ , na onderwerpen ,19. května 2015(přístup 10. února 2020 ) .
  3. (in) „  Americae sive qvartae parties orbis nova descriptio exactissima (1562)  “ , na lcweb2.loc.gov (přístup 2. srpna 2019 )
  4. Claude Carpentier , Nizozemsko a obchod s otroky , Karthala,1 st 04. 2005, 216  s. ( ISBN  978-2-8111-3919-3 , číst online ).
  5. (in) Cornelis C. Goslinga , Holanďané v Karibiku a na divokém pobřeží od roku 1580 do roku 1680 , v UF Library Press,20. února 2018, 698  s. ( ISBN  978-1-947372-72-6 ) , str.  264-275.
  6. (in) James Pritchard , In Search of Empire: The French in the Americas, 1670-1730 , Cambridge University Press,22. ledna 2004, 484  s. ( ISBN  978-0-521-82742-3 , číst online ) , s.  295.
  7. (in) Isaac Samuel Emmanuel a Suzanne A. Emmanuel , Dějiny Židů Nizozemských Antil: Dějiny , Americké židovské archivy1970, str.  42-43
  8. „  Historie Brazílie: začátek kolonizace.  » , Na www.cosmovision.com (přístup 22. července 2019 )
  9. (in) Barbara Lewis Solow a Stanley L. Engerman , British Capitalism and Slavery Caribbean: The Legacy of Eric Williams , Cambridge University Press,8. července 2004, 345  s. ( ISBN  978-0-521-53320-1 , číst online )
  10. (in) Barbara Lewis Solow a Stanley L. Engerman, British Capitalism and Slavery Caribbean: The Legacy of Eric Williams , Cambridge University Press, coll.  "Studies in interdisciplinary history",2004, 345  s. ( ISBN  978-0-521-53320-1 , číst online ).
  11. (in) „  World Jewish Congress  “ na www.worldjewishcongress.org (přístup 22. července 2019 )
  12. (in) EE Rich a CH Wilson, The Cambridge Economic History of Europe from the Decline of the Roman Empire , sv.  4: Ekonomika rozšiřování Evropy v šestnáctém a sedmnáctém století , archiv CUP,1967, 642  s. ( ISBN  978-0-521-04507-0 , číst online ).
  13. (in) Linda M. Rupert , „  Contraband Trade and the Shaping of Colonial Societies in Curacao and Tierra Firme  “ , Itinerario , sv.  30, n o  3,Listopadu 2006, str.  35–54 ( ISSN  2041-2827 a 0165-1153 , DOI  10.1017 / S016511530001336X , číst online , přistupováno 22. července 2019 )
  14. (in) Paolo Bernardini a Norman Fiering, Židé a expanze Evropy na západ, 1450 až 1800 , Berghahn Books,2001, 567  s. ( ISBN  1-57181-153-2 , 9781571811530 a 1571814302 , OCLC  42290494 , číst online )
  15. (in) „  About the Government of Sint Maarten  “ on www.sintmaartengov.org (zpřístupněno 22. července 2019 ) .
  16. (in) „  Religions in Curacao  “ na webu www.globalreligiousfutures.org (přístup 23. února 2018 ) .
  17. (in) Albert James Arnold, Julio Rodríguez-Luis a J. Michael Dash, Dějiny literatury v Karibiku , sv.  2: anglicky a nizozemsky mluvící země , John Benjamins Publishing, coll.  "Srovnávací historie literatur v evropských jazycích",2001, 672  s. ( ISBN  978-90-272-3448-3 , číst online ).
  18. (in) David Graham-Caso, „  Curacao Karibik léčí kletbu  “ na littleleague.org ,29. srpna 2004.
  19. (in) „  Hráči podle místa narození: statistiky a informace o baseballu Curacao  “ na baseball-Reference.com (přístup k 15. říjnu 2017 ) .
  20. (in) „  Hensley Meulens  “ na baseball-Reference.com .
  21. (in) „  Wladimir Balentien láme japonský rekord v sezoně v oblasti lidských zdrojů v Japonsku  “ na Associated Press ,15. září 2013.
  22. (in) „  FAQ O bance  “ na centralbank.an .
  23. „  Archivy Middelburg Trading Company (MCC)  “ , na www.unesco.org (přístup k 22. červenci 2019 )

Dodatky

Související články

Bibliografie

  • (en) Cornelis Ch. Goslinga, The Dutch in the Caribbean and on the Wild Coast, 1580-1680 , Gainesville (Florida), University of Florida Press,1971, 647  s..
  • (en) Ernst Van den Boogaart a Pieter Cornelis Emmer, Nizozemská účast na obchodu s otroky v Atlantiku , 1596-1650.

externí odkazy