Lingala lingála | |
Země | Demokratická republika Kongo , Konžské republiky , ale také Angola , Středoafrická republika , South Sudan |
---|---|
Počet reproduktorů | Asi 20 milionů mluvčích (mateřský jazyk, hlavně ve městech Kinshasa, Mbandaka, Kisangani a Brazzaville), a 25 až 30 milionů ve druhém jazyce, hlavně v ostatních velkých městech obou Kongů) |
Typologie | SVO |
Psaní | latinka |
Klasifikace podle rodiny | |
|
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-1 | ln |
ISO 639-2 | prádlo |
ISO 639-3 | prádlo |
IETF | ln |
Linguasphere | 99-AUI-f |
Glottolog |
ling1263 - lingala de Kinshasa nort3345 - lingala du Nord-Ouest |
Guthrie | C36d |
Vzorek | |
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ( viz text ve francouzštině ) Eténi ya yambo |
|
Jídelní lístek | |
Zeměpisné rozložení lingalštiny. Tmavě zelená: mateřský jazyk. Světle zelená: příležitostné použití. | |
Lingala je Bantu jazyk mluvený v Demokratické republice Kongo a Konžské republiky , ale také v menší míře v Angole ve Středoafrické republice a Jižním Súdánem . Existuje přibližně 20 milionů nativních reproduktorů Lingalaphone a 25-30 milionů reproduktorů, které používají Lingala jako druhý nebo třetí jazyk.
V XIX th století se Bobangi byl lingua franca na břehu řeky Kongo od ústí řeky Kasai než Ubangi po ní ústí Ngiri . Po roce 1880 byl jazyk zkreslený a západními obyvateli nazýván bangala . Nová podoba jazyka byla zavedena kolonizátorem na stanici v Bangale v roce 1884, která by byla v roce 1890 přejmenována na Nové Antverpy, dnes Makanza , jedno z prvních míst zřízených na řece Africkým mezinárodním sdružením „ svobodného státu Kongo “. , na půli cesty mezi Leopoldville (nyní Kinshasa ) a Stanleyville (nyní Kisangani ). Tato tři místa byla také první, která v roce 1899 uvítala katolickou misi za hranicemi Bas-Konga . Po roce 1900 navrhli Scheutovi misionáři namísto bangaly jméno lingala , což je návrh, který by byl po několika desetiletích obecně přijat. Jméno bangala je nyní v jiném jazyce dále na východ, v provincii Orientale.
Lingala je nyní široce používána v Kongu-Kinshase (KDR) a Kongu-Brazzaville, kde se stala regionálním jazykem, široce používaným v médiích, armádě, oficiálních projevech, ale také v populárních písních. Kromě francouzštiny je to jeden ze čtyř národních jazyků Konga-Kinshasy, vedle Kikongo ya leta , svahilštiny a tshiluba . Lingala postupně nahradil Kikongo ya Leta v Kinshase, kde ta byla lingua franca.
Úspěch a expanze Lingala ve druhé polovině XX th století , a to zejména v době Zairu , jsou to zejména vzhledem k tomu, že to bylo široce podporované Mobutu Sese Seko , rodák z regionu lingalaphone. Lingala byl zejména hlavním jazykem zairské armády a dnes je také konžskou armádou navzdory svahilštině, kterou kolem roku 1997 přinesl Laurent-Désiré Kabila .
Je to také jazyk, ve kterém zpívá mnoho umělců z Kinshasy nebo se v Kinshase usadili a exportují svou hudbu do zahraničí, například Papa Wemba , Koffi Olomidé , JB Mpiana , Werrason , Fally Ipupa nebo dokonce Ferré Gola .
Lingala patří do jazykové rodiny Bantu . Termín původně se odkazoval na jazyk jako etnické skupiny , ale určil na konci XIX th století lingua franca , jazyk s názvem blízko lobangi nebo Bobangi a pochází ze směsi mezi několika Bantu jazyků mluvený obyvateli Oblast řeky Kongo je proto obecně považována za interetnický jazyk.
Lingala je mluvený jako mateřský jazyk v obou Kongech, přičemž většina mluvčích je v Kongu-Kinshase. Díky svému statusu automobilového jazyka se Lingala mluví také v Angole (na severu země, zejména v oblasti Uíge) a ve Středoafrické republice. Protože konžská hudba je ve střední Africe populární, je možné slyšet texty lingalštiny z obou stran střední Afriky, od Keni až po Kamerun .
V Demokratické republice Kongo má Lingala vedle národů Kikongo ya Leta , Swahili a Tshiluba národní jazyk . Lingala má status automobilového národního jazyka, jako je Kitubà v Konžské republice . French je úředním jazykem v obou zemích.
Lingala má několik dialektů, které pokrývají široké jazykové území a jsou rozděleny správními hranicemi nebo dlouhými vzdálenostmi.
Bokamba a Bokamba rozdělit různé dialekty Lingala takto:
Existují také různé slangy:
Classical Lingala je odrůda používaná v několika vzdělávacích a informačních institucích na národní i regionální úrovni. Tato variace pochází z překladů, včetně překladů z Bible, a ze standardizačního úsilí katolické církve. Klasická lingalština je od ostatních dialektů označována počtem samohlásek, sedmi samohláskami [a], [e], [ɛ], [i], [o], [ɔ], [u], povinnou harmonií samohlásek a použití všech gramatických přípon.
Mluvila LingalaMluvená lingalština je varianta s tolika nominálními předponami jako klasická lingalština, ale s menší gramatickou shodou mezi nimi a ostatními příponami. Shoda předmět-sloveso je zachována, ale snížena na 10 tříd, zatímco shoda věcně-přídavného jména je zjednodušena na 2 třídy. Sedm samohlásek se také používá, ale harmonie samohlásek se neuplatňuje. Jeho vývoj je způsoben hlavně různými protestantskými misemi, včetně překladu Bible. Tato varianta lingalštiny je pravděpodobně nejrozšířenější formou napříč lingalafonickými oblastmi dvou Kongů, dokonce i v jejich hlavních městech. Je to nejvíce mluvená forma lingaly v každodenním životě. Ačkoli tato forma je nejběžnější, Classical Lingala si zachovává titul Standard Lingala. Tyto dva dialekty se někdy používají v různých kontextech. Například klasická lingalština se používá na oficiálních schůzkách, v některých médiích nebo ve formálních situacích, ale mluvená lingalština se používá v neformálních situacích. Většina populárních písní v lingalštině, mezi 60 a 65%, používá mluvenou lingalštinu. S ohledem na koloniální historii Konžské demokratické republiky zahrnuje Lingala do svého slovníku francouzská slovní zásoba a nizozemštinu, dva koloniální jazyky. Příspěvek francouzských slov se však zdá být důležitější. V Lingale jsou pro novější období také slova z angličtiny a v menší míře z portugalštiny, přičemž Angola je hranicí.
Lingala městLingala z Kinshasy, jako je Brazzaville, je dialekt používaný denně v těchto dvou městech, často používaný k zábavě v televizi nebo rádiu. Tato forma lingalštiny zahrnuje mnoho výpůjček z francouzštiny a je někdy považována za kreolskou, ale tyto výpůjčky mohou být také změnami kódu provedenými dvojjazyčnými lidmi. Například :
Langila je Kinshasa slang pomocí kódů (zejména vlastní jména) nahradit některá slova a slovesa.
Například :
Bangala , mluvil na východě území Lingala, je obecně považován za samostatný jazyk.
Frangala , forma Lingala rozšířený mezi diaspora a v některých městských centrech, silně podobá kreolský jazyk s hodně z francouzského slovníku, a je charakterizován omezených gramatických dohod se dvěma nebo čtyřmi tříd podstatného jména.
V roce 1976 přijala Zairianská společnost lingvistů standardizovaný systém psaní pro zairské jazyky, včetně lingalštiny. Tento systém je založen na Mezinárodní africké abecedě (AIA), téměř fonetickém hláskování, zejména s písmeny ‹› a ‹notamment› k přepisu samohlásek [et] a [ɔ], jakož i sporadické použití přízvuků k označení intonací. Bohužel pro tuto pravopisnou konvenci neexistuje žádný vstupní systém, ani klávesnice, ani psací stroje, který by umožňoval použití písmen ‹ɛ› a ‹ɔ› a přízvuků. Tato konvence standardizovala používání dopisů v akademických kruzích, ale intonace ponechává na dobré vůli lidí. Nedostatek standardizace v důrazu není velkým problémem díky kontextu slov ve větách a odstavcích.
Populární hláskování udělalo krok před standardizovaným hláskováním, protože je lze psát na libovolné klávesnici. Mnoho knih, disertačních prací, lingvského překladu Všeobecné deklarace lidských práv a novějších fór, e-mailových seznamů a webových stránek, jako je Google v lingalštině, nepoužívá konkrétní znaky lingalštiny.
Lingala, která je spíše ústním jazykem než psaným jazykem, používá několik systémů psaní. Většina z nich je nestandardizovaných. Jelikož všechny reproduktory Lingalaphone mají nízkou míru gramotnosti lingalštiny, populární hláskování je velmi flexibilní a liší se od Konga po Kongo - v Kongu-Brazzaville je míra gramotnosti v jazykové školce Lingala mezi 10% a 30%, zatímco francouzština je vyšší . Pravopis je často ovlivňován francouzským hláskováním pro výběr grafémů :
Stejné slovo lze najít s tolika pravopisy, jako jsou regionální výslovnosti, například: nyonso , nyoso , nionso , nioso jsou všechna oblíbená hláskování nyɔnsɔ .
Abeceda lingalština je organizována různými způsoby v závislosti na škole nebo lingvistovi.
Někteří používají pouze písmena monogramů, jiní plně rozpoznávají digrafy a trigramy jako samostatné grafémy .
Podle lingvistů v Centru pro teoretickou a aplikovanou lingvistiku mají digrafy každý konkrétní pořadí, například: mǐso musí být klasifikováno před mba, protože digraf 'mb' následuje za písmenem 'm'. Pro vypůjčená slova se používají písmena „r“ a „h“. Digrafy ‹mv›, ‹mf› jsou velmi vzácné.
Akcenty označují tóny samohlásek, ke kterým se připojují, akutní přízvuk označuje vysoký tón, háček označuje sestupný variantní tón a antiflexní přízvuk (obrácený háček) označuje stoupající variantní tón. Nízký tón není označen.
drobný | velká písmena | tóny | foném | příklady |
---|---|---|---|---|
na | NA | á â ǎ | /na/ | ny a m a (zvíře), mat á ta (obtížnost), s â mbóle (záhada), libw ǎ (devět), awa (zde) |
b | B | / b / | b ísó (my) | |
vs. | VS | / tʃ / | c iluba (tshiluba) | |
d | D | / d / | ma d ɛsu (fazole) | |
E | E | é ê ě | / e / | kom e ka (vyzkoušet), m é sa (tabulka), kob ê nga (volání) |
ɛ | Ɛ | ɛɛ ɛ̂ ɛ̌ | / ɛ / | l ɛ lɔ (dnes), l ɛ ki (mladší), t ɛ̂ (ne) |
F | F | / f / | li f úta (odměna) | |
G | G | / ɡ / | ko g ánga (křičet) | |
gb | GB | / ɡ͡b / | gb agba (brána) | |
h | H | / h / | bo h lu (bohrium) | |
i | Já | í î ǐ | / i / | wáp i (kde), z í ko (chyba), t î (čaj), es ǐ (vzdálený) |
k | K. | / k / | k okoma (psát) | |
kp | Kp | / k͡p / | kp ia (aardvark), kp ála (rákos) | |
l | L | / l / | kolá ' l a (lehnout si) | |
m | M | / m / | kokó m a (přijet) | |
mb | Mb | / ᵐb / | kolá mb a (vařit) | |
mf | Mf | / ᵐf / | mf úlu (pěna, sliz) | |
mp | Mp | / ᵐp / | lí mp a (bolest) | |
mv | Mv | / ᵐv / | mv úama (bohatý) | |
ne | NE | /ne/ | lí n o (zub) | |
nd | Nd | / /D / | nd eko (bratr, sestra) | |
ng | Ng | / ⁿɡ / | ndé ng é (cesta) | |
ngb | Ngb | / ⁿɡ͡b / | e ngb unduka (vlak) | |
nk | Nk | / /K / | nk ámá (stovka) | |
ns | Ns | / ⁿs / | ns ɔ́mi (zdarma) | |
nt | Nt | / /T / | nt aba (koza) | |
ny | Ny | / ɲ / | ny ama (zvíře) | |
nz | Nz | / ⁿz / | nz ala (hlad), nzembo (zpěv), nzoto (tělo) | |
Ó | Ó | ó ô ǒ | / o / | m o to (člověk), s ó ngóló (pane), sék ô (rozhodně) |
ɔ | Ɔ | ɔɔ ɔ̂ ɔ̌ | / ɔ / | s ɔ sɔ (připínáček), lɛl ɔ (dnes), s ɔ̂ lɔ (skutečně), m ɔ̌ kɔ (jeden) |
p | p | / p / | p ɛnɛpɛnɛ (vedle ní) | |
r | R | / r / | mala r Iya (malárie) | |
s | S | / s / | kopé s a (dát), kosanza (zvracet) | |
t | T | / t / | ta t á (otec), tika (odejít, vzdát se) | |
ts | Ts | / t / | etsu ts ela (dohoda) | |
u | U | ú û ǔ | / u / | b u tú (noc), ko ú ma (počkat), t û (úplně), edum ǔ ( kopyto ) |
proti | PROTI | / v / | ko v ánda (sedět, žít) | |
w | Ž | / w / | ká w a (káva) | |
y | Y | / d / | ko y éba (vědět), koymba (zpívat) | |
z | Z | / z / | ko z ala (bude) |
Lingala je také přepsána mandombou namísto latinského písma v kimbanguistických komunitách .
Prior | Zadní | |
---|---|---|
Zavřeno | i | u |
Polovina zavřená | E | Ó |
Napůl otevřený | ɛ | ɔ |
Otevřeno | na |
V některých dialektech nebo variantách lingalštiny jsou samohlásky / ɛ / a / ɔ / zněny uzavřenými formami [e] a [o], nejčastěji pod vlivem jazyků mluvčích.
Bilabiální |
Labio- zubní |
Alveolární |
post- alveolar |
Palatal | Velární | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Okluzivní | p | b | t | d | k | ɡ | ||||||
Nosní | m | ne | ɲ | |||||||||
Frikativní | F | proti | s | z | ( ʃ ) | ( ʒ ) | ||||||
Spiranta | l | j |
U některých odrůd lingaly:
Pre-nasalizaceLingala obsahuje několik předem nasalizovaných okluzivních souhlásek:
Souhláska | b | d | ɡ | p | t | k |
---|---|---|---|---|---|---|
Prenasalizace | ᵐb | .D | ⁿɡ | ᵐp | .T | .K |
Tyto souhlásky neokluzivní hluchý pre-nasalized jsou často substituovány jejich non předem nasalised - s výjimkou Lingala klasické:
Tyto předem nasalized zvukové okluzivní souhlásky , / ᵐb /, / ⁿd /, / ⁿɡ /, / ⁿz / nejsou obecně lišit.
KoartikulaceTyto coarticulated souhlásky / ɡ͡b /, / ⁿɡ͡b / a / KP / jsou vzácné a může pocházet z půjček nebo kontaktem s súdánských jazyky. Ty se vyslovují jako takové v dialektech původních oblastí Lingala, ale v jiných oblastech jsou často nahrazeny / ɡʷ /, / ⁿɡʷ / a / kʷ /. Například slovo engbunduka (vlak) se vyslovuje [eⁿɡ͡buⁿduka] v Makanze a [eⁿɡwuⁿduka] v Kinshase. Tato transformace se také nachází v pravopisu. Rozdíl ve výslovnosti je jednoduše uzavření rtů: [ɡ͡b] se vyslovuje s původně zavřenými rty, zatímco [ɡʷ] je zpočátku otevíral.
Souhlásky / bʷ /, / mʷ /, / ᵐbʷ /, / ᵐfʷ /, / nʷ /, / ⁿdʷ /, / ⁿgʷ /, / ⁿkʷ /, / ⁿsʷ /, / ⁿtʷ /, / ⁿzʷ /, / pʷ /, / sʷ /, / zʷ / jsou výrazné souhláskové tvary s původně zaoblenými rty.
V klasické lingalštině slova následují synharmonismus . Polouzavřené samohlásky / e / a / o / se nenacházejí ve slovech obsahujících pootevřené samohlásky / ɛ / a / ɔ /. Například: ndɔbɔ (rybářský háček) a ndobo (chytač myši) existují, ale * ndɔbo a * ndobɔ neexistují. Harmonii samohlásek lze použít i na morfologické předpony; toto není uvedeno v akademickém pravopisu, předpona nemění pravopis.
Když jsou nominální předpona a infinitiv připojeny ke slovu, obecně se na ně toto pravidlo nevztahuje, avšak harmonie samohlásek se někdy používá k předponám běžných jmen pouze v některých nedávných dialektech lingalštiny. Například mokɔlɔ se v těchto dialektech vyslovuje [mɔkɔlɔ], ale stejně jako ve standardní lingalštině, komɔnɔ zůstane vyslovováno [komɔnɔ].
Slovní přípony podléhají tomuto synharmonismu, nejčastěji mezi / a / a / ɛ /. Například přípona -ákí se stává -ɛkí se slovesem kokɛndɛ a kkí se slovesem komɔnɔ :
Konec infinitivu také prochází touto samohláskovou harmonií, ale není vždy povinný. Používají se například komɔnɔ a komɔna nebo kokɛndɛ a kokɛnda .
ProzódieKromě tonického akcentu, vysokých a normálních tónů, má Lingala dynamické akcenty trvání a intenzity, které jsou dobře vyznačené a spadají na první slabiku stonku. Pokud po této počáteční kmenové slabice zbývají více než dvě další slabiky, dostane předposlední slabika, předposlední, přídavné napětí.
Například :
Lingala je jazyk, který se během minulého století do značné míry vyvinul, a představuje mnoho variací. Kromě vystavení mnoha dalším bantuským nebo evropským jazykům se tento jazyk stále hodně vyvíjí.
Vokální mutaceLingala mluvený v Kinshase představuje mutaci samohlásky od polootevřených k polouzavřeným samohláskám, [ɔ] se stává [o] a [ɛ] se stává [e]. Kinsman vyslovuje mbɔtɛ [ᵐbóte] namísto tradičnější výslovnosti [ᵐbɔtɛ], která v lingalštině znamená „ahoj“.
Gramatika lingalštiny se liší v závislosti na použitém jazykovém registru . Gramatický řád je obecně stejný mezi různými dialekty, ale dohody se liší podle dialektu nebo sociolektu.
Classic Lingala je změna s více pravidly dohod gymnázií. Tyto dohody se týkají třídy podstatných jmen a jejich adjektiv nebo sloves, jejichž jsou subjekty, nebo které jsou předměty v podporovaném jazyce.
Systém běžných podstatných jmen lingalštiny je založen na množině nominálních tříd uspořádaných do párů jednotného a množného čísla nebo k označení neměnných podstatných jmen hromadných podstatných jmen nebo abstraktních podstatných jmen.
Třída 6 ma- se používá pro spoustu kapalin nebo látek, které nemají jednotný tvar: mái, „voda“, mafúta, „olej“ atd.
Nominální předpona je připojena k obecnému názvu; zájmenná předpona se váže k adjektivu, které je s ní shodné; slovní předpona se váže na sloveso; pronominální infix je připevněn přímo k stonku slovesa
Molakisi molái yangó abíkí. | |||
mo lakisi | mo lái | yangó | a bíčí |
Instruktor CL1 | CL1.big | SZO | CL1. Zajistit |
Tento skvělý učitel je uzdraven. |
Klasická lingalština má složitý systém předpon. Obecně platí, že v každodenní lingalštině se podle pravidel používají pouze nominální předpony. Zájmenné předpony jsou zjednodušeny, stejně jako verbální prefixy z 3. ročníku osoby zjednodušené na „a-“ a „BA-“ pro lidi nebo animovaných a „e“ a „bi“ na neživé.
Současná tendence je zjednodušit systém tříd, mnoho tradičních tvarů množného čísla je nahrazeno použitím „ba-“ třídy 2. Například mnoho termínů označujících objekty domu je součástí třídy. 9 v jednotném a 2 v množném čísle, například: lutu > balutu „lžíce“, mesa > bamesa „stůl“, sani > basani „talíř“.
třída | nominální předpona |
pronominální předpona |
slovní předpona (předmět) |
slovní infix (objekt) |
příklad | překlad |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | mo- | Ó- | na- | -mo- | mokonzi | hlavní |
1a | Ó | Ó- | na- | -mo- | diabulu | ďábel |
2 | ba- | ba- | ba- | -bá- | bakonzi badiabulu |
ďábelští vůdci |
3 | mo- | mo- | mo- | -mo- | mokíla | ocas |
4 | střední- | střední- | střední- | -střední- | mikíla | ocasy |
5 | li- | li- | li- | -li- | liloba | slovo |
6 | můj- | můj- | můj- | -můj- | maloba | slova |
7 | E- | E- | E- | -E- | elɔkɔ | věc |
8 | bi- | bi- | bi- | -bi- | bilɔkk | věci |
9 | n- / m- | E- | E- | -E- | ntaba | koza |
10 | n- / m- | i- | i- | -í- | ntaba | kozy |
9a | Ó | E- | E- | -E- | sánzá | měsíc měsíc |
10a | Ó | i- | i- | -í- | sánzá | měsíce, měsíce |
11 | hle- | hle- | hle- | -hle- | lolemu | Jazyk |
14 | bo- | bo- | bo- | -bo- | bosɔtɔ | špína |
15 | ko- | o- / e- | E- | - | kotála | hodinky |
Pronominální infixy se stěží používají ve shodě s mluvenou třídou lingalštiny, s výjimkou některých oblastí provincie Equateur . Používají se v takzvané klasické nebo literární lingalštině.
Třídy 9 a 10 mají nosní předponu, což je ve skutečnosti pre-nasalizace souhlásky, která ji následuje, a proto může být „m-“ nebo „n-“, například mbata a ntaba .
Namísto předpon uvedených v této tabulce se běžně používají zájmenné předpony e - pro jednotné číslo a ba - nebo i - pro množné číslo neživé. Ty, které jsou uvedeny v tabulce, jsou opět omezeny na klasickou nebo literární lingalštinu.
Přípona -mí-, označující reflexivní, se používá jak v mluvené lingvštině, tak v literární lingvále.
Předpona ko- se používá pro infinitiv sloves. Literární lingalština má další předponu pro infinitiv no-, která se používá jako nepřímý doplněk k cíli. Například :
Tokoya | kosála | mosála. |
1PL-FUT-come-FUT | INFBUT-sál-INF | práce |
Přijdeme | dělat | práce. |
nikdo | slovní předpona (předmět) |
příklad | překlad |
---|---|---|---|
1 sg. | n / A- | na bɛtí | Udeřil jsem |
2 sg. | Ó- | o zwí | obdržíš |
3 sg. živý |
na- | Lobi | on mluví |
3 sg. neživý |
e- (1) | e zalí | tohle je |
1 pl. | na- | na bɛtí | narazili jsme |
2 pl. | bo- | bo zwí | vezmi si |
3 pl. živý |
ba- | ba lobí | oni mluví |
3 pl. neživý |
e- / i- (1) | e zalí / i zalí | Ty jsou |
V mluvené lingvále se používá pouze reflexní infix „-mí-“. Používá se bez ohledu na osobu nebo číslo.
V literární lingalštině:
nikdo | slovní infix (objekt) |
literární | mluvit | překlad |
---|---|---|---|---|
1 sg. | -m - / - n- (1) | a m bɛtí | abɛtí ngáí | udeří mě |
2 sg. | -ko- | a ko bɛtí | abɛtí yɔ̌ | udeří tě |
3 sg. živý |
-mo- | a mo bɛtí | abɛtí yě | udeří ho |
1 pl. | -hle- | a ló bɛtí | abɛtí bísó | udeří nás |
2 pl. | -bó- | a bó bɛtí | abɛtí bínó | udeří tě |
3 pl. živý |
-bá- | a bá bɛtí | abɛtí bangó | udeří je |
3 sg./pl. neživý |
(2) |
V mluvené a literární lingalštině:
nikdo | slovní infix (reflexivní) |
příklad | překlad |
---|---|---|---|
reflexní | -střední- | a mí bɛtí | udeří se |
V Lingale je několik sémantických infixů. Ty umožňují modifikovat význam sloves a někdy způsob nebo čas konjugace. Ty se připojují přímo za kořen slovesa, čímž předcházejí konec . Například sloveso kokanga , „chytit, svázat, zavřít“, u kořene -kanga ( -kang- a koncovka -a ) a jeho reverzní forma je kokangola , „rozvázat, otevřít“, u kořene kokangola ( -kang- , reverzní -ol- a koncovka -a ).
U některých sloves se kombinace -an- + -is- stává -iny-, například yíka „přidat, zesílit“ → koyíkinya „množit“.
Slovesa lingalštiny jsou konjugována přidáním předpon a přípon do kořene. Určité napjaté přípony upravují tón předpon slovesa nebo k nim připojené sémantické přípony. V následujících tabulkách předpony na- (1 sg.) Nebo ba- (3 pl.), A přípona -ak- (obvykle) někdy nesou tón vysoký po skloňování.
Lingala používá několik režimů: indikativní , imperativní , subjunktivní a infinitiv .
V klasické lingalštině se sémantické přípony připojené ke slovesu, například -ak- v tabulkách, řídí podle samohlásky v souladu se samohláskou kořene slovesa. Například pro sloveso kokɛndɛ: ko + kɛnd + ak + a → ko + kɛnd + ɛk + ɛ = kokɛndɛkɛ, vyslovuje se [kokɛⁿdɛkɛ]. V mluvené lingalštině forma často zůstane [kokɛⁿdaka].
Orientační režimčas | odstín | příklad (běžný) |
příklad (nepravidelný) |
---|---|---|---|
minulost | předchozí | nalobá | nakɛndɛ́ |
historický | nalobákí | nakɛndɛ́kɛ́ | |
nedávný | nalobí | nakɛí | |
současnost, dárek | Všeobecné | nalobaka | nakɛndɛkɛ |
kontinuální | nazali koloba | nazali kokɛndɛ | |
(1) nǎkoloba | nǎkokɛndɛ | ||
(1) naza koloba | naza kokɛndɛ | ||
(1) nazoloba | nazokɛndɛ | ||
momentální | nákoloba | nákɛndɛ | |
budoucnost | bezprostřední | naloba | nakɛndɛ |
vzdálený | nakoloba | nakokɛndɛ |
(1): zkrácení přítomné v určitých variantách mluvené lingalštiny (Kinshasa nebo Brazzaville lingala).
S obvyklým -ak- infixemčas | odstín | příklad (běžný) |
příklad (nepravidelný) |
---|---|---|---|
minulost | obvyklé předchozí | nalobáká | kokɛndɛ́kɛ́ |
současnost, dárek | obvyklý generál | nakolobaka | nakokɛndɛkɛ |
obvyklé pokračování | nazali kolobaka | nazali kokɛndɛ | |
obvykle okamžik | nákolobaka | nákokɛndɛkɛ | |
budoucnost | obvykle vzdálené | nakolobaka | nakokɛndɛkɛ |
Obvyklý minulý čas se často používá s pomocným slovesem, například nazaláká koloba místo nalobáká .
Imperativní režimodstín | příklad (běžný) |
příklad (nepravidelný) |
|
---|---|---|---|
momentální | jednotné číslo | lobá | kɛndɛ́ |
množný | lobáni bóloba |
kɛndɛní bókɛndɛ |
|
obvyklý | jednotné číslo | lobáká | kɛndɛ́kɛ́ |
množný | bólobaka | bókɛnɛkɛ |
V množném čísle je imperativ vyjádřen konjunktivem a někdy i momentálním singulárním imperativem, ke kterému je přípona částice -ni nízkým tónem.
Subjunktivní režimodstín | příklad (běžný) |
příklad (nepravidelný) |
---|---|---|
bezprostřední posteriorita | náloba | nákɛndɛ |
obvyklá posteriorita | nálobaka | nákɛndɛkɛ |
odstín | příklad (běžný) |
příklad (nepravidelný) |
---|---|---|
obyčejný | kosála | kokɛndɛ |
obvyklý | kosálaka | kokɛndɛkɛ |
předchozí | kosálá | kokɛndɛ́ |
obvyklé předchozí | kosáláká | kokɛndɛ́kɛ́ |
Slovo | Překlad | Standardní výslovnost |
---|---|---|
Země | mabelé | /ma.be.lé/ |
nebe | likoló | /li.ko.ló/ |
voda | smět | /smět/ |
oheň | mɔtɔ | /mɔ.tɔ/ |
muž (člověk) | motorka | /motorka/ |
muž | mobáli | /mo.bá.li/ |
ženy | mwǎsí | /mʷǎ.sí/ |
jíst | kolíya | /ko.lí.ja/ |
pít | komɛlɛ (také komɛla) | /ko.mɛ.lɛ/ (také /ko.mɛ.la/) |
vysoký | -nɛnɛ | /mo.nɛ.n.n/ atd. |
malý | -kɛ | /mo.kɛ/ atd. |
noc | butú | /bu.tú/ |
den | mě | /mě/ |