O své znalosti se můžete podělit vylepšením ( jak? ) Podle doporučení příslušných projektů .
Projděte si seznam úkolů, které je třeba splnit na diskusní stránce .
Národní jazyk je jazyk považován za specifické pro zemi nebo země , a přesná definice, které se liší od země k zemi. V některých zemích může mít jazyk status národního jazyka uznaný vládou nebo zákonem. V závislosti na zemi není koncept někdy zaměňován s pojmem úřední jazyk .
V Africe jsou úředním jazykem (jazyky) obecně jazyky používané správou nebo psaným slovem, zatímco národním jazykem (jazyky) jsou obvykle jazyky ústní a dopravní.
Arabský a Tamazight jsou oba národní a úřední jazyky.
the 5. ledna 2016, revizí alžírské ústavy přidán článek 3bis, uznávající Tamazight jako národní jazyk a úřední jazyk .
French je společný jazyk ve správě , ve školství a podnikatelskou sférou.
V Kamerunu existuje více než 200 jazyků, včetně Bamoun , Bankon , Djem (v Haut-Nyong), Banen , Eton , Ewondo , Douala , Bassa , Yabassi , Dibom , mbang v Ntoumou (údolí Ntem), Bakweri v bulu , Fulani nebo foufouldé Moundang Toupouri VDF se kapsiki Massa se guizigua jazyky Bamileke se skládá z několika podskupin, jako fe'efe' nebo nufi (v Bafang) se ghomala " (v Bafoussam, Baham, Bandjoun, Batie, Bansoa, Bandenkop. ..), medumba (v Bangangté), yemba (v Dschang), ngombaʼa (v Bamesso ), nguienban (v Mbouda) a mnoho dalších. Na rozdíl od většiny afrických zemí proto Kamerun nemá dominantní ani společný regionální jazyk. Tato odrůda také činí z Kamerunu jednu ze zemí na světě s největší jazykovou rozmanitostí ve vztahu k velikosti jeho populace. Francouzský a anglický jsou úředními jazyky mluvený.
Středoafrická republika má národní jazyk: Sango . Francouzský má také statut úředního jazyka .
Národní jazyk je právně uznán lingua franca v části země. Obvykle se používá pouze orálně. Pro písemnou komunikaci se používá francouzština , která má status úředního jazyka .
Existují čtyři národní jazyky:
V republice Kongo má dva národní jazyky: kituba (místní název Kikongo ) a lingalština . Francouzský má také statut úředního jazyka .
Eritrea má devět národních jazyků: tigrinijština se tygr je Ital se dálky se Saho jsou Bilen se Beja se Kunama a Nara . Eritrea má také 3 oficiální jazyky - angličtinu , arabštinu a Tigrignu .
Guinea má osm národních jazyků: Kpelle , Kissi , Bassari , Malinke , Loma , Fulani , Susu a Konianke , diankanké .
Francouzský má také statut úředního jazyka .
Keňa má národní jazyk: na svahilsky . Angličtina je druhým úředním jazykem .
Malagasy je národní jazyk v Madagaskaru . French je druhým úředním jazykem
Na Mali třináct národních jazycích: Bambara se bobo se Bozo se Dogon se Fulani se Soninke se Songhai se Senoufo-Minianka Tamashek se hassaniya Khassonke madenkan a maninkakan .
French k postavení jako úředního jazyka .
Pouze ve Rwandě má Kinyarwanda status národního jazyka. Mezi oficiálními jazyky jsou Kinyarwanda, francouzsky a anglicky .
Senegal má v ústavě z roku 2001 definováno šest národních jazyků: Wolof , Serer , Poular , Mandingo , Soninke a Diola . Jiné národní jazyky pak byly právně kodifikována: na Balanta , na Bassari , na Bédik hassaniya manjak mankanya poledne a Safi . French k postavení jako úředního jazyka .
Togo má velké množství národních jazyků, je Ewe a Kabye . French k postavení jako úředního jazyka .
Tunisko neurčuje ve své ústavě pouze jeden jazyk, arabštinu , který je oficiální jazyk vlády . Tento jazyk však není mateřským jazykem ani komunikačním jazykem populace; ve skutečnosti tato role spadá do tuniské arabštiny, kterou lze poté považovat za národní jazyk země. Navíc, i když nemá oficiální status, je francouzština hojně používána ve vzdělávání a obchodu a ovládá ji 63,6% populace. Kromě toho berberské menšiny na ostrově Djerba , které tvoří necelých 0,5% populace, mluví tuniskou Chelhou jako svým mateřským jazykem a tuniskou arabštinou jako druhým jazykem.
Argentina má národní jazyk: na španělštinu .
Bolívie má tři oficiální jazyky: na španělštinu , se Quechua a Aymara .
Brazílie má národní jazyk: s Portugalci .
Chile má národní jazyk: na španělštinu .
Podle haitské ústavy z roku 1987 má Haiti dva oficiální jazyky: haitskou kreolštinu , kterou mluví téměř všichni Haiťané, a francouzštinu , kterou ovládá 42% dospělé populace.
Neexistuje žádný oficiální ústavní de jure jazyk v Mexiku , ale španělský a všechny domorodé nebo domorodé jazyky jsou považovány za národní jazyky podle zákona o jazyková práva domorodých obyvatel. Jazyky vysídlených domorodých obyvatel Spojených států a Guatemaly jsou srozumitelné.
Paraguay má dva úřední jazyky: na španělštinu a Guarani .
Peru má tři národní jazyky: na španělštinu , se Quechua a Aymara .
Uruguay má úřední jazyk: na španělštinu .
Kanada má dva národní jazyky, které mají také status úředního jazyka: The francouzsky a anglicky .
Austrálie má národní jazyk: na angličtinu .
Nový Zéland má dvě národní jazyky angličtina a Maori
V Číně se Mandarin dialekt Pekingu, s názvem „ 國語 “ v čínštině ( pinyin : Guóyǔ), překládal se jako „národní jazyk“, nazývaný také „čínský standard“, byl povýšen do národního jazyka vládou následujícím ze 1911 revoluce v zájmu posílení pocitu národní jednoty. Byly integrovány různé prvky slovní zásoby z jiných čínských dialektů nebo jazyků, ať už v důsledku jazykové politiky, nebo přirozeně. V roce 1949, Čína byla zřízena a šel jazykovou politiku, ale přejmenována na národní jazyk, založený na dialektu Beijing, „普通話“ (pinyin: pǔtōnghuà), překládal jako „obyčejný jazyk“. Termín Guoyu se však na Tchaj-wanu stále používá .
Viz také: Historie standardní mandarinky
Na Fidži je úředním jazykem angličtina . Fidžijština a hindština jsou nicméně uznávány jako národní jazyky.
V Indonésii je národní jazyk je Malajský alespoň pro XV -tého století lingua franca západní souostroví. Holandští kolonizátoři to používali k oslovení domorodců. Nacionalisté, kteří se sešli na kongresu v roce 1928, slavnostně pokřtili indonéštinu integrací určitých specifik holandštiny (odborný slovník, pravopis). Od získání nezávislosti, která byla vyhlášena v roce 1945, se vyvinula indonéština, která doprovázela budování moderního indonéského národa.
V Libanonu , arabština je oficiální a národní jazyk, podle ústavy z roku 1990 [1]
Na Filipínách jsou angličtina a filipínština úředními jazyky podle ústavy z roku 1987. Filipínština , dialekt tagalogu používaný v Manile , je národním jazykem. Podle Komisyon sa Wikang Filipino (komise pro filipínský jazyk) je tento jazyk kombinací všech jazyků, které na souostroví existují.
V Singapuru je malajština národním jazykem a jedním z úředních jazyků.
Článek 3 ústavy na Vanuatu stanoví, že národním jazykem je bichelamar . Rovněž uvádí, že „úředními jazyky jsou bichelamar, angličtina a francouzština . Hlavními vzdělávacími jazyky jsou angličtina a francouzština. “
Belgie má tři jazyky oba oficiální a národní: je holandský , na francouzštinu a němčinu . Je rozdělena na čtyři jazykové regiony francouzský , nizozemský , německý a dvojjazyčný z bruselského hlavního města (francouzský a nizozemský). Frekvence používání těchto idiomů se však velmi liší. Nizozemština a francouzština jsou jazyky, které se používají téměř výlučně na federální a regionální politické úrovni, v médiích a u 99% populace; Němčinu používá pouze jazyková menšina východních měst .
Ve Francii , národní jazyk je oficiálně francouzský od roku 1992, rok, ve kterém výraz „Jazyk republiky je francouzština“ byl přidán do článku 2 Ústavy .
V Irsku , Irish má status státního jazyka, a zároveň, že úředního jazyka vedle angličtiny .
V Lucembursku je lucemburština národním jazykem od roku 1984. Mnohojazyčnost je zakotvena v zákonech. Francouzština a němčina jsou úřední jazyky vedle lucemburštiny. Vzhledem k vysokému podílu zahraničních rezidentů (více než 39% z celkového počtu obyvatel země) a vysokému počtu přeshraničních pracovníků, kteří v zemi přicházejí za prací, je tato mnohojazyčnost neustále zažívána.
Na Maltě je maltština národním jazykem. Úředními jazyky jsou maltština a angličtina . Tyto stanovy jsou zakotveny v ústavě Malty.
Ve Švýcarsku mají němčina , francouzština a italština ústavní status národních jazyků od založení spolkové země v roce 1848 a Romansh od roku 1938. Yenish je symbolicky uznáván jako národní jazyk bez území . První tři zmíněné národní jazyky mají rovněž status úředních jazyků . V poslední době získal Romansh také polooficiální status, avšak pouze pro „vztahy Konfederace s romsky mluvícími osobami“.