Ujgur ئۇيغۇرچە , [Uy ƣ urqə] nebo ئۇيغۇر تىلى , [Uy ƣ ur tili] | |
Země | Čína , Kazachstán , Kyrgyzstán , Turecko , Uzbekistán |
---|---|
Kraj | Sin-ťiang |
Počet reproduktorů | je. 20 až 25 milionů (2020) |
Typologie | SOV |
Psaní | Arabské písmo ( in ) , cyrilice a latinka |
Klasifikace podle rodiny | |
|
|
Oficiální stav | |
Úřední jazyk | Ujgurská autonomní oblast Xinjiang |
Řízeno | Výbor pro etnický jazyk a psaní v Sin-ťiangu |
Kódy jazyků | |
ISO 639-1 | U g |
ISO 639-2 | uig |
ISO 639-3 | uig |
IETF | U g |
Vzorek | |
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv ( viz text ve francouzštině ) ھەممە ئادەم زاتىدىنلا ئەركىن ، ئىززەت-ھۆرمەت ۋە ھوقۇقتا بابباراۋەر بولۇپ تۇغۇلغان. ئۇلار ئەقىلغە ۋە ۋىجدانغا ئىگە ھەمدە بىر-بىرىگە قېرىنداشلىق مۇناسىۋىتىگە خاس روھ بىلەن مۇئامىلە قىلكرى. |
|
Ujgurské nebo ujgurské (ujgurské: ئۇيغۇرچە , Uyƣurqə nebo ئۇيغۇر تىلى , Uyƣur tili , ve zjednodušené čínštině :维吾尔语 ; tradiční Číňan :維吾爾語 ; pinyin : , v ruštině : уйгурский ) je jazyk patřící do rodiny na turecké jazyk . To je mluvené v Střední Asii ze strany Ujgurů , zejména v oblasti Sin-ťiang ( Čína ), Turecka , Kazachstánu a Kyrgyzstánu . Ve francouzštině můžeme najít jméno napsané v těchto formách: ouïgour , ouigour , ouighour , uigur . Vyslovujeme ve francouzštině ( API ), / uiɡuʁ / nebo / ujɡuʁ / nebo někdy / wiguʁ / .
Ujgur byl poprvé napsán v abecedě odvozené od Sogdian . Od roku 1000 se po přeměně Ujgurů na islám objevují texty ujgurů v arabské abecedě . V roce 1956 byla přijata cyrilice , ale v roce 1959 byla opuštěna pro latinku . V roce 1981 se čínské úřady rozhodly vrátit se k arabskému písmu, aby uspokojily požadavky ujgurských muslimských elit.
Jeden najde na mincích doby Boquq qaghan (vláda 795-808) ujgurského khanate (744-848, zhruba aktuální Mongolsko ), jeho jméno v sogdianském psaní. Orchonský abeceda byla obecně používá především pro petroglyfy různých tureckých jazyků, i když někdy používán na začátku ručně psaného textu, stejně jako římský kapitál. Sogdian abeceda byla adaptována z tureckého jazyka Ujgurů, a pravděpodobně existoval zároveň jako ujgurské abecedy . Čínský soud, včetně poslán do Turkic Khagans střed VI th století , texty buddhistické papír, napsaný v Sogdian abecedy.
Mongolský skript byl adaptován ze staré ujgurské abecedního pořádku, Tata Tonga , na žádost a za vlády Čingischána , pak byla upravena tak, aby psát Manchu a různé Tungusic jazyky , jako je Xibe . Tyto spisy se v Číně používají dodnes (knihy, videogramy, panely, bankovky atd.), Zejména v autonomní oblasti Vnitřního Mongolska a některých sousedních regionech.
Uky ( „Uyghur kompyuter Yéziqi“ nebo ujgurské latinka), vytvořený výbor uživatelů, počítačových vědců a lingvistů v roce 2001 jako jedinečnou formu romanization v IT prostředí, použijte latinku s hodnotou dopisů nejběžnější v mezinárodní společenství a omezení používání diakritiky na minimum . Zaměřuje se tedy na řešení problémů se zadáváním Ujgurů zapsaných v abecedách, které se v současné době používají ( arabština- perština, pchin-jin , azbuka nebo dokonce turečtina ), aniž by se přidal problém s učením příliš složitého přepisového systému. Zde je třeba poznamenat, že dokud se Spojené království neobjevilo, byli Ujgurové nuceni používat čínštinu nebo vytvářet vlastní transkripce, často nesystémové, aby mohli používat počítač nebo komunikovat na webu. Písmeno q tedy často mohlo přepsat zvuk [tch] jako zvuk [q] A písmeno x nejčastěji představovalo zvuk [ch] .
Úřady v Sin-ťiangu se rozhodly povolit experimentální využití UKY, což mu umožnilo rychlý vzlet. Dnes tento přepis používají některé ujgurské weby a některé online ujgurské knihy. Existuje několik softwaru pro převod mezi písmeny UKY, ujgurskou cyrilicí a arabsko-perským písmem.
Záměrem zavedení UKY není ukončení existence arabsko-perského písma. Ve skutečnosti existuje stále více počítačových programů v arabsko-perském psaní, ale socioekonomická realita ujgurských regionů kombinuje s technickými obtížemi omezit jejich rozsah.
Ujgur patří k východním tureckým jazykům .
Ujgurem v Číně mluví 20 až 25 milionů [1] lidí (údaje z roku 2020) [2] , zejména v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang . Ujgurem také hovoří 300 000 lidí v Kazachstánu a existují ujgurské mluvící komunity v Afghánistánu , Austrálii , Německu , Indii , Indonésii , Kyrgyzstánu , Mongolsku , Pákistánu , Saúdské Arábii , Tchaj-wanu , Tádžikistánu , Turecku , Velké Británii , Francii , Spojených státech a Uzbekistánu .
Ujguři jsou dnes největší (oficiálně, téměř 25 milionů ) [3] uznaných národnostních menšin v Sin-ťiangu ujgurské autonomní oblast ( „nová území“) z Číny , které Ujguři říkají Východní Turkestán. Ujguři, turecké mluvící lidé, jehož jméno znamená „aliance, jednota“, tradičně žije ve Střední Asii , v oázách z Taklamakan , na Turfan a Džungarie pánví a části Fergana . Ujgurské Empire mongolský a království, že se jí podařilo ve Střední Asii (Abdushukur Muhemmetimin 2002) mají skvělou civilizaci, dokud jejich absorpci do mongolské říše v XIII -tého století. Během této historie Ujgurové přijali šamanismus , manicheismus , buddhismus a nestorianismus, aby nakonec konvertovali k sunnitskému islámu od doby, kdy arabští dobyvatelé porazili Číňany v roce 751 , což připravilo půdu pro islamizaci Střední Asie . Pod vlivem těchto náboženství, Ujguři postupně a někdy i závodně používá velké množství systémů psaní (Turco-Runic, Brahmi , Tokharian , Sogdian před rozvinutím na základě jednoho z Sogdian abecedy). Vlastní grafický systém, nazvaný protože starověké ujgurské písmo. Příchod islámu a vstřebání ujgurských osad v turecko-mongolské muslimské říši potomků Čingischána ( říše Djaghatai ) vedlo k postupnému nahrazení tohoto skriptu arabsko-perskou abecedou, ale přešlo na Mongoly a pak do Manchus .
Ujgurové v ujgurské autonomní oblasti Číny dnes po dvaceti letech romanizace na základě systému inspirovaného čínským pchin - jinem znovu používají arabsko-perskou abecedu (dále jen „ujgurské písmo“), avšak v pozměněné podobě. Poslední reforma ujgurské abecedy byla provedena v roce 1983. Dnes je upravená arabština oficiálním písmem ujgurské autonomní oblasti Číny, která se skládá ze dvaceti čtyř souhlásek a osmi samohlásek . Má dvacet sedm upravených arabských písmen a pět perských písmen.
Tyto Ujgurové jsou jedním z padesáti šesti uznávaných menšin Číňanů a ujgurské je oficiální jazyk Sin-ťiangu .
Uvedené dialekty jsou centrální Ujgur, Hotan (nebo Hetian ) a Lop (nebo Luobu ).
Slabičná struktura může být C V , CVC nebo CVCC. Ujgur není tonální jazyk .
Ujgur je jazyk SOV , používá postpozice , doplňky jména se nacházejí před tímto. Tázací slova se nacházejí na začátku věty. Existují předpony a přípony . Jména lze najít v 8 různých případech , označených příponami. Slovesa nesou číslo, osobu a jeden ze 3 stupňů úcty.
Většina ujgurské slovní zásoby se dědí z proto-turečtiny a nalezne příbuzné v jiných tureckých jazycích. Stejně jako uzbečtina má Ujgur stejně jako Uzbek mnoho slov z perštiny ( indoevropské rodiny ) - slova si sama vypůjčila, v některých případech od arabštiny ( semitské skupiny ).
Nakonec mnoho moderních slov vstoupilo do Ujguru přes ruštinu .
význam | ujgurské slovo | turecký krocan | Perština (perština) |
---|---|---|---|
mnoho | köp, jiq | OK | |
noc | keche | gece | šab |
den | kün | pistole | ruz |
voda | znát | znát | … |
jíst | yimek | jemný | xordan |
pít | ichmek | içmek | nušidan |
nebe | asman | gökyüzü | asman |
oheň | ot | má svůj | âtâš |
Země | zimin | zemin | zamin |
malý | kichik | küçük | kučak |
muž | adem | Adam | Adam / Mard |
ženy | ayal (xotun) | kadın | zan |