Mashtots Mesrop

Mesrop
Mashtots Մեսրոպ Մաշտոց

Popis tohoto obrázku, také komentován níže

Mashtots Mesrop. Osvětlení z rukopisu z roku 1776. Klíčové údaje

Narození	362 Hatsekats, region Taron
Smrt	17. února 440 Etchmiadzin
Státní příslušnost	Arménie
Profese	Mnich
Další činnosti	Tvůrce arménské abecedy

Saint Mesrop (vyslovuje se Mesrob v západní Arménii ), také známý jako Mashtots (v arménské Մեսրոպ Մաշտոց ), narozen v roce 362 ve vesnici Hatsekats , v Taronide , poblíž jezera Van , v západní Arménii a zemřel dne17. února 440Ve Vagharchapatu je mnich, učenec, křesťanský misijní lingvista , překladatel Bible , teolog , světec arménské apoštolské církve a arménské katolické církve .

Je tvůrcem arménské abecedy a původcem arménské literatury a výuky. Jeho historická role byla rozhodující pro zachování arménské národní identity. Byl by to také původ gruzínské abecedy a albánské abecedy , o tomto bodě se bude diskutovat.

První věta napsaná v nové arménské abecedě by byla začátkem knihy Přísloví krále Šalamouna:

" Ճանաչել զիմաստութիւն եւ զխրատ, իմանալ զբանս հանճարոյ "
"Čanačʿel zimastutʿiwn ew zxrat, imanal zbans hančaroy"
" Znát moudrost a poučení, Rozumět slovům porozumění . "

- Kniha přísloví , 1: 2.

Zdroje

Viz také arménská historiografie (ru) .

Historie vzniku arménského písma je široce zdokumentována. Současným vědcům je k dispozici více než 30 primárních písemných zdrojů, které umožňují vytvoření kritické biografie Mesropa Mashtots. Ten, kdo poskytuje nejdůležitější informace o jeho životě a jeho činu, je Život mashtotů , jehož autorem je jeho žák a autor životopisů Korioun . To je psáno v 440s, na žádost Catholicos Hovsep I st z Holotsim (440-454). Rukopisy, kterým je známo, že se datují do XII th a XIII tého století.

Pro svůj historický zájem je následován Dějinami Arménie , Mojžíše z Khorene ( Khorenatsi ), jednoho z mladých mashtotských žáků, také současných a svědků jeho činů.

Některé nejstarší rukopisy pocházejí z X th , XI tého a XII th století. Cenné informace o Mashtots jsou tedy uvedeny v jeho historii Arménie prostřednictvím autorovi V tého století ghazar parpetsi (Papetsi). Žák Agan Artsouni, sám žák mashtotů, píše kolem 500. Přináší důležité údaje, které doplňují Korioun a Khorenatsi.

Tam jsou také životopisy pozdější Mesrop, včetně toho anonymního části XIII th století, autor dějin svaté patriarchy Sahak a vartabed Mashtots , a že z duchovního části XII th a XIII th století Karapet Sasnetsi , autor Life and Death of the Vartabed Mashtots .

Třeba zmínit i další středověké a post-středověkých pramenů, včetně VII -tého století, Movses Kaghankatvatsi , David Kharkatsi , Anania Shirakatsi , anonymní kronice stejném období IX th a X th století tovma artsruni a Hovhannes V části Draskhanakert , a XII th a XIII th století, historici jako Kirakos z Gandzak , Vardan Areveltsi , Michaela syrských a další. Jsou velmi důležité pro srovnávací analýzu a ověření informací poskytnutých Koriounem, Khorenatsim a Parpetsim.

Životopis

První roky. Původ

V rukopisu jeho životopisce Koriouna se nejvíce používá jméno Machtots a Mesrovp nebo Mesrop se používají pouze v titulech. V Khorenatsi se pravidelně používá výraz Mesrop a výskyt mašotů je pouze jeden. Datum narození Mesrop Mashtots není přesně známo. Současní historici se domnívají, že se nachází v 361 nebo 362.

Stejně jako Korioun všechny ostatní zdroje naznačují, že místem jeho narození je vesnice Hatsekats (Khatsik), severozápadně od jezera Van , v provincii Taron v západní Arménii , v současné době v Turecku . Taron byl tehdy náboženským centrem Arménie.

O jeho rodičích není nic známo, kromě toho, že se jeho otec jmenoval Vardan. Arménský historik V tého století Faustus Byzance zmiňuje Khatsik tím, že volá to obec Kartchazates, to znamená, muži v polovině-free (od Kartch , kterých je omezený, nebo krátké, a Azat , zdarma). Pokud jde o tuto sociální kategorii starověké Arménie, vědci předpokládají, že byla se vší pravděpodobností povinna sloužit v namontovaných jednotkách, které jí na oplátku poskytly určitá privilegia. Většinový názor, založený na jiných zdrojích, zůstává, že Mashtots byl „syn svobodného rolníka“ .

Mashtots, pocházející z bohaté rodiny, navštěvoval na začátku let 370 kurzů jedné z řeckých škol v Taronu. Kromě arménštiny, rodného jazyka, hovoří řecky , syrsky a středně persky . Počáteční úroveň řeckého Mashtots není vyšší na svou dobu, podle historika V th století Parpetsi a ânonnait čtení v tomto jazyce. Ale už brilantně mluví syrsky a persky, a poté se naučí kavkazské jazyky.

Debut u královského dvora

Korioun naznačuje, že Mashtots sloužil u soudu Arsarcidů , králů Velké Arménie , v době, kdy byl jistý Aravan velkým azarapetem . Podle Khorenatsiho je jmenován tajemníkem arménského soudu. Partpetsi, přesnější, ukáže, že on byl ve službě arménské krále Khosrov IV pro „určitý počet let“ , což znamená, že jeho instalace v hlavním městě Vagharchapat by nebyly před 385. Má funkce a pravděpodobně armádu hodnost. Potvrzuje to zmínka o Karionovi: „získal svou znalostí války lásku svých vojáků“ . V tomto období působil také jako písař a sekretář královského kancléřství. Má se za to, že tyto roky soudní služby hrají důležitou roli při formování jeho následných náboženských a politických názorů, což také potvrzuje Khorenatsi. Někteří vědci předpokládají, že skutečnost, že Mashtots chodí do hlavního města a slouží u soudu, souvisí se sociálním postavením jeho rodiny.

Arménská politická situace je pak extrémně napjatá. Pod ranami oba římské říše a Sassanids , arménský stát byl značně oslaben. Mashtots je přímým svědkem rozdělení Arménie mezi tyto dvě mocnosti v roce 387. Údaje o této části jeho života zůstávají chudé a jeho autor životopisů Korioun se více zaměřuje na činnosti kazatele a pedagoga svého pána. Podle něj u soudu poprvé pilně studoval písma. V letech 392-393 definitivně konvertoval ke křesťanství .

Kázání

Období, během kterého mashtoti kážou, popisuje Korioun podrobněji. V letech 395-396 Mashtots opustil královský dvůr a začal evangelizovat arménské pohany . Khorenatsi upřesňuje, že oslabení a pád arménského království vedly k oživení pohanství, se zaměřením Rortastak v oblasti Gokhtn (ru) (Goltn) poblíž Nakhitchevanu . Stejně jako Vagharchapat je Goltn jednou z hlavních lokalit, kam se mashtoti pravidelně vracejí. Během tohoto období vede poustevnický život .

Překladá Bibli slovně do Arménů v jejich jazyce a řečtinu a syrštinu používá pouze pro ostatní národy:

"Když však kázal, požehnaný Mesrop měl obtížný úkol, protože musel číst i překládat." Pokud četl někdo jiný a nebyl s ním, pak to lidé nepochopili kvůli nedostatku překladatele. "

Po roce 387 je východ Arménie připojen k Persii, jsou zde zavřeny řecké školy a země prochází hlubokou politickou a kulturní krizí. Mashtots vidí záchranu Arménie v posílení křesťanské víry. Chápe, že musí šířit křesťanství, abecedu, která se používá k překladu Bible a svatých knih. Možnost psát tímto způsobem v arménštině by umožnila rozkvět arménské kultury, a tím by zachovala politickou, náboženskou a kulturní originalitu země. Pocit národní jednoty je částečně u zrodu tohoto projektu.

Jeho první pokusy sahají až do jeho kázání v Goltnu a v provincii Siynik (ru) , kde má podporu místních knížat. Myslí si, že dostávají podporu od Vagharšapat Catholicos Sahak I st Parthev , bránit nápady v blízkosti jeho. Mesrop, „přišel za ním ohledně hledání arménských dopisů, ho považoval za nejnadšenějšího,“ řekl Khorenatsi. Spolu s Catholicos se rozhodli vytvořit abecedu vhodnou pro překlad svatých knih.

Shromáždění Vagharchapat

Speciální církevní shromáždění se nazývá, je „rada zabývajících se zemí [Arménie] svatých bratří, vytvořit abecedu pro arménského lidu“ . Přítomni jsou všichni biskupové arménské apoštolské církve . Mashtots je u zrodu synody, ale role arménských Catholicos je rozhodující. Akce není jen známkou oficiální podpory církve, ale také projevem politického významu projektu. Přestože vytvoření arménské abecedy a překlad Bible byly v myslích již dlouho, synod je skutečným výchozím bodem. Tehdy bylo oficiálně přijato rozhodnutí, stejně jako rozhodnutí již nepoužívat v zemi syrská, parthská a řecká písma a ze stejného důvodu uniknout vlivu řecké a syrské církve.

Synody se účastní nejen duchovní, ale i laici. Král Vram Châhpouh , který se vrátil z Mezopotámie, je informován o „otázkách, výzkumu a mnoha obtížích“, s nimiž se setkali Mesrop Mashtots a Catholicos. Podporuje jejich iniciativu a naznačuje, že v Mezopotámii je starodávná arménská abeceda, kterou na své cestě nemohl získat.

Od samého počátku tedy nebyl projekt pouze církve a měl celostátní politický význam. „Když královská moc pochopila , že konec arménského království se blíží, a viděla v neštěstí zkoušku trpělivosti,“ uzavřela spojenectví s Mashtoty a Sahakem.

Danielovy postavy. Oficiální status arménského

Po shromáždění Vagharchapata, přibližně v roce 404, je vyslán vyslanec krále Vagritche Khadouni k biskupovi Danielovi, aby přivedl zpět do Arménie to, čemu se bude říkat postavy Daniela , o jehož původu se stále diskutuje. Podle historických pramenů se jedná o písmena arménské abecedy, která našel Daniel a pocházejí z dřívějšího období. Víme také, že Mesrop Mashtots a Sahak Parthev, když se o této abecedě dozvěděli, považovali ji za arménské dědictví a snažili se ji přivést zpět k životu.

Král Vram Châhpouh pak nařizuje používat abecedu, která se nachází všude, pro výuku psaní:

Díky tomuto historickému rozhodnutí je prvním, kdo učinil arménský jazyk úředním jazykem . Machtots, povýšený archimandrit (vardapet), shromažďuje první žáky a začíná učit pomocí Danielovy abecedy. Věnoval tomu asi dva roky.

"A když se je mnoho z nich naučilo, přikázal (král), aby je [tyto postavy] naučil." A sám dal blahoslaveným Machots titul vardapet. [Machots] strávil asi dva roky jejich učením a používáním těchto postav. "

Nalezená abeceda však není přizpůsobena fonetickým zvláštnostem klasické arménštiny . Ukázalo se, že tento první pokus byl neúspěchem a jeho jediným významným výsledkem byl začátek formalizace arménského jazyka.

Současní učenci se rozcházejí ohledně původu Danielových postav. Mohou podle nich být buď předkřesťanského arménského původu, nebo být formou semitské nebo aramejské abecedy . V každém případě by nebyli schopni zachytit bohatství souhláskové struktury arménského jazyka, tím spíše určité samohlásky.

Mezopotámská expedice. Tvorba abecedy

Na rozkaz krále a po dohodě s Catholicos podnikl Mashtots se skupinou studentů expedici do severní Mezopotámie. Jdou do měst Amida , Edessa a Samosate . O hlavní motivaci tohoto pobytu v zahraničí se stále diskutuje. Jejím cílem je spíše najít pomoc mezi mezopotámskými učenci a mudrci, než pokračovat v hledání arménské abecedy, která by se tam zachovala. Jiní orientalisté předpokládají, že Machots si byl jistý existencí této abecedy.

Mashtots nejprve navštíví biskupa Daniela, který postavy objevil, ale „nenašel nic víc než dříve“ a odjel do Edessy. Edessa byla tehdy jedním z největších vzdělávacích a vědeckých center té doby, která byla známá svými knihovnami.

Pravděpodobně právě v těchto knihovnách provádí výzkum, který bude základem jeho práce. Tam studoval několik abeced různých jazyků, zejména Pahlevi a Ethiopian , poznával jejich strukturu, tvar jejich písmen, principy jejich psaní. Teprve poté začíná návrh nové abecedy.

Mashtots rozděluje své žáky do dvou skupin: někteří zůstávají v Edesse, aby studovali syrskou abecedu , jiní jdou do města Samosate, aby studovali řeckou abecedu . Setkává se v mezopotámských vědcích , kteří mu jsou představováni časnými a duchovními autoritami, včetně biskupa z Amidy v Acace a z Edessy v Paquidě (ru) . Nakonec mu nepomohou.

V roce 405 ve městě Edessa po dlouhém výzkumu Mashtots dokončil arménskou abecedu 36 písmen.

"Vydržel tak mnoho těžkostí, aby svým lidem pomohl." A nejmilosrdnější bůh mu požehnal svou svatou pravou rukou a způsobil, že jako otec zplodil nové a úžasné dítě, postavy arménského jazyka. A tam je rychle vysledoval, pojmenoval, dal do pořádku a uspořádal je po slabice. "

Machtots poté odešel do Samosate , kde s řeckým kaligrafem Ropanosem upřesnil obrysy písmen a „definitivně napravil všechny rozdíly postav, úplné a tenké, krátké a dlouhé, rozchody a odkazy“ . Práce na vytváření arménské abecedy je tak v Edesse dokončena.

Více než sto let po přijetí křesťanství jako státního náboženství je nyní cílem Mashtots první překlad velkých výňatků z Bible a jejich kaligrafické formátování. Spolu se dvěma jeho studenty a Ropanosem začnou pro tento účel používat novou abecedu. Ropanos trénuje své studenty jako zákoníky nového arménského písma.

Po návštěvě syrského biskupa se Mashtots vrací se svými studenty do Sýrie. Celý rok strávil v mezopotámských městech. V Arménii mu Catholicos Sahak poskytuje skupinu studentských mnichů, s nimiž stanoví fonetická a pravopisná pravidla arménského jazyka.

Tato epizoda a role Mashtotů při tvorbě nové abecedy mají v historii psaní výjimečný charakter:

"Expedice Mashtots je první jazykovou misí skutečně vědecké povahy, jejímž cílem bylo vyvinout abecedu." "

Zakládání škol a vzdělávací činnost

Po svém návratu do hlavního města začal Mashtots na příkaz krále Vrama Châhpouha učit v oblasti Marka. Toto území, které se nachází na břehu Araxu , je součástí Nakhitchevanu . Poté, co „přesvědčil o správnosti vytvořené abecedy“ , založil ve spolupráci s Catholicos seminář Vagharchapat , první „vyšší školy“ křesťanské Arménie, kde se scházejí žáci z celé země. Náboženská výchova se tedy provádí v arménštině. Mashtots sám učí v semináři. Studenti studují tři předměty trivia , gramatiku, logiku a rétoriku, a připravují se na překladatele a kazatele. Mashtots také tvořil válečnou šlechtu Azatani (ru) u královského dvora . První arménské školy byly inspirovány řeckým modelem, ale Mashtots vyvinul metodu výuky arménštiny. Se svými asistenty vyučuje nejen čtení a psaní, ale také církevní zpěv a poskytuje tělesnou výchovu:

„Poté, co si podle pořadí Vrama Châhpouha a Sahaka vybral velkého z inteligentních a zdravých dětí, obdařených jemným hlasem a dobrým dechem, založil školy ve všech regionech a začal učit ve všech perských částech [Arménie], ale ne v řečtině … “

Po vytvoření abecedy začíná pro Mashtoty nová fáze. Poté, co získal souhlas krále a Catholicose, znovu kázal se skupinou studentů v arménských provinciích. Tato misijní cesta začíná v Gokhtnu (ru) a v Siounii , kde mu pomáhá Vasak de Siounie , budoucí marcipán Arménie. Po návštěvě Byzantské říše a Albánie odešel do Gardmanu , jedné z nejdůležitějších provincií na severovýchodě Arménie. Na pozvání Achoucha de Gourark navštívil oblast Tašir (ru) v provincii Gourark . Spojuje evangelické kázání s gramotností. V 10. letech rozšířil novou abecedu do většiny částí východní Arménie.

V roce 414 zemřel Vram Châhpouh; byl hlavní politickou podporou akce Mersop Mashtots. Châhpûhr , syn Sassanid Sovereign Yazdegerd I er , následoval jej, ale začíná 419 síla období dovolených. Mashtotovo učení pak pokračovalo v kontextu politické nestability.

Toto období je však poznamenáno hloubkovým kulturním rozvojem Arménie. Mashtots a Sahak poslali vyškolené učitele na různá arménská území, které připravili na gramotnost a šíření víry. Nové písmo šířili v Arménii, překládali Bibli ze syrských textů kvůli zákazu používání textů v řečtině.

Mise do byzantské Arménie a setkání s císařem Theodosiem II

Poté, co Mashtots nasadil své učení ve východní Arménii, šel se skupinou žáků a společníků do Konstantinopole a založil arménskou školu v západní Arménii . Na hranici se setkává s velitelem římských vojsk Anatoliem , který posílá císaři dopis s informacemi o Mashtotových plánech. Ten nejprve nezíská požadované povolení, a je tedy povinen osobně se vrátit do hlavního města. Doprovázel ho Vardan II Mamikonian a někteří jeho žáci, ostatní však nechal na Mélitène s biskupem Acace de Mélitène .

Příčinou prvního odmítnutí je pravděpodobně podráždění představitelů duchovenstva Caesarea z Kappadokie , kteří považují tyto regiony pod svůj vliv, používají tam řecké písmo a brání jim působení Machots a Sahak. Tato překážka pravděpodobně vysvětluje pozdní zahájení činnosti Mesropa Mashtots v západní Arménii, dlouho po vytvoření arménské abecedy.

Diskuse s Konstantinopolem začínají až v březnuDubna 420. Mashtots je přijímán se ctí mladému byzantskému císaři Theodosiovi II. A dostává povolení pokračovat ve své činnosti „listinou zapečetěnou pečetí císaře“ . Podle toho má Mashtots právo spojovat mladé lidi v řecké části Arménie. Podle další charty musí Mashtots z těchto provincií vyhnat sektu borboritů (ru) . Maschtots také přijímá požehnání patriarchy podkrovních Řeků Konstantinopole . Byzantské úřady mu připisují titul acemete (ru) .

Veškeré výdaje a další náklady spojené s výukou psaní a evangelizací hradí byzantská státní pokladna. Paralelní jednání probíhají s císařským trůnem. Pozitivní přístup byzantského dvora k misijní misi má politické pozadí a chce čelit posílení sassanidského vlivu v Arménii.

Trůn a patriarcha však Katholikosovi Sahakovi vyčítají, že se s mashtoty nepřiblížili byzantským učencům k vytvoření arménské abecedy a že se snaží osvobodit arménskou církev od byzantského vlivu.

„Poté, co jsme nařídili prostudovat tvůj dopis, pochopili jsme, co jsi uvedl, a přísně ti vyčítáme, že jsi se z celého srdce vzdal králi pohanů, a nepovažujeme za užitečné říkat více písemně. A stále vás obviňujeme do značné míry z toho, že jste se obrátili na některé Syřany kvůli objevům věd a pohrdali mudrci našeho města. Proto jsme spokojeni, že naši učitelé tímto učením opovrhují ... Ale jak nám Mesrop řekl, že toto umění musí mít svůj původ v nebeském daru, pak nařídíme, aby bylo vyučováno s největší horlivostí… “

První arménské školy byly otevřeny v západní Arménii mezi lety 420 a 422 za pomoci generála Anatolia. Podle zprávy atikového patriarchy vedl Mashtots během své mise hořký boj proti Borboritům (ru) . Mashtots také použil rozkaz římského generála k opevnění města Karin a přejmenování na Theodosiopolis .

Když se Mashtots vrátí ze západní Arménie, představí se před novým arménským králem Artaxiasem IV se zprávou o své cestě. Toto období se shoduje s dalším zhoršováním politické situace v Arménii, zejména ve vztazích mezi Sassanidy a Byzancí (ru) .

Na konci čtyřicátých let se uskuteční druhá návštěva mashtotů v západní Arménii, která jede do provincie Bardzr Hayk . Tam učí obyvatele Chalgomku. Odchází od asistentů do Sper, Derdjan a Ekeleïats a odchází do Ayraratu , poté do oblasti Goltn.

Návštěva Albánie, Kavkazu a Iberie. Kings Asvaguen a Bakur

Historiografové zmiňují první návštěvu Mashtots v Iberii před jeho pobytem v západní Arménii, Mashtots již v Iberii pobýval . S pomocí tlumočníka Djaga vytváří gruzínskou abecedu ve spolupráci s králem Bakurem a biskupem v zemi Moïsseï.

„A vizte, toto shromáždění oddělených a odlišných kmenů, [Mashtots], svázal je božskými zákony a učinil je jednotným lidem oslavujícím jednoho boha ...“

Podle Koriouna vytvořil počátkem roku 420 Mashtots ve společnosti kněze jménem Benjamin abecedu pro kavkazské Albánce (ru) . Khorenatsi a po něm Kaghankatvatsi tvrdí, že jde o kmen Gargares .

Poté se Mashtots osobně vydá do kavkazské Albánie nebo do kavkazské Albánie , kde se setká s králem Asvaguenem (ru) a biskupem Ieremiahem a šíří albánskou abecedu , kterou vymysleli.

Na zpáteční cestě z Albánie jde Mashtots do Gardmanu v provincii Tool. Princ Gardmana, Khours nabízí výuce Machtots celé jeho léno. Mashtots poté obdrží pozvání od Achoucha Gouraskiho k návštěvě jeho majetku v oblasti Tashir. Během své druhé návštěvy Iberie , král Iberianů Artchil I. st pomáhá Mashtots ve všem. Ponechává některé ze svých studentů v této zemi jako učitele.

Mashtots uskutečnil v tomto okamžiku jednu ze svých nejvzdálenějších misijních návštěv v oblasti Balassakan ( Paytakaran ) ve starověké Caspianě.

Jost Gippert , jeden z těch, kteří dešifrovali albánskou palimpsest objevenou v roce 1996, dospěl po analýze postav k závěru, že základem albánské abecedy je arménská abeceda, která jde směrem k historické tradici jejího vzniku Mesrop Machtots.

Potlačení Vahrama V.

V roce 428, pod záminkou žádosti přicházející z arménského nakhararku , Vahram V uloží svého vazala, mladého Artaxiase IV . On a Catholicos Sahak jsou předvoláni na základě různých obvinění spolu se skupinou pánů do hlavního města Sassanidů Ctesiphon . Po vystoupení před královským soudem jsou Catholicos a arménský král propuštěni a zatčeni. Od 428 do 432 byl Mashtots prakticky sám a neměl žádnou misijní činnost. Určitý Sourmak je označen jako Catholicos. Ale po roce byl ze země vyhnán a nahrazen Asyřanem Brikchem, který Arméni také odmítli.

Můžeme předpokládat, že v těchto událostech hraje roli Mashtots, který je po Sahak Parthev druhou náboženskou a civilní osobností v zemi. Nespojil se s arménskými knížaty, kteří v roce 432 požádali Vahrama V. o propuštění Sahaka a obnovení jeho práv na patriarchát.

Otázka politických a náboženských represí v Arménii provokuje zásah byzantských křesťanů. Vahram V osvobodí Sahaka, ale omezuje jeho práva. Určitý Chamuel je označen jako Catholicos. Sahak Parthev je poslán na hranice země v provincii Bagrévand a Mesrop Mashtots je označen jako locum tenens .

Sahak Parthev zaujímá patriarchální sídlo pouze nominálně. Ve Vagharchapatu Mashtots prakticky plní funkce Catholicos. Oficiálně je však neobsadil, ačkoli po smrti Chamuela, kolem roku 437, a Sahaka, byl Mashtots jediným vůdcem arménské církve. Příčinou je pravděpodobně jeho skromný a rolnický původ.

Minulé roky a překlad Bible

Pro duchovní vzdělávání v zemi posílají Mesrop Mashtots a Catholicos Sahak své žáky Eznika de Kolba , Koriouna a několik dalších do Byzance a severní Mezopotámie. V Byzanci je přijal arcibiskup Maximian z Konstantinopole (431–434). Po svém návratu do Arménie ve městě Achtichat (ru) dávají žáci Mesropovi a Sahakovi dopis a kánony rady Efezu a také autentickou kopii Bible. Po vyloučení bývalého řeckého patriarchy Nestoria podporuje Mashtots spojení s hlavami byzantské církve Cyrilem Alexandrijským a Procasem z Konstantinopole , kteří ho varují před možnou přítomností nestoriánských ideologů v Arménii .

V letech 432 až 435 Mashtots, Catholicos Sahak a jejich studenti dokončili překlad Bible, práce začala vytvořením arménské abecedy. Většinu této práce dělají jejich studenti. Byli posláni s Mojžíšem z Khorene ( Khorenatsi ) na čele, aby dokončili výcvik v Alexandrii . Kromě Bible, ostatní knihy antických autorů jsou přeloženy pod vedením Machots, zejména Církevní dějiny z Eusebius Caesarea .

"A v té době naše vytoužená a úrodná Arménie díky dvěma vrstevníkům zažila nečekaný zázrak." Přišel tam a začal mluvit arménským Mojžíšem zákonodárcem s davem proroků a Pavlem v čele Kristových apoštolů a evangelistů . "

V posledních letech své činnosti byl Mashtots izolován. Sassanidské úřady sesadily Catholicose Sahaka, který ho chránil v synodálním kostele Vagharchapat a který odešel do provincií. Po smrti Sahak Parthev ve 439 Mashtots skutečnosti patriarcha jmenovat svého žáka, kněze Hovsep I st of Holotsim .

Maschots nejen vykonával rozsáhlou vzdělávací a misijní činnost, ale také pomáhal slabým. Jeho autor životopisů Korioun tak píše, že „mnoha vězněm nebo těm, kteří byli vystaveni násilí, přinesl odpuštění a vyzýval k tomu, aby dostali Kristovu všemohoucí sílu. Zrušil mnoho nelegálních IOU “ .

Poté, co 45 let svého života věnoval vyučování křesťanství a 35 let šíření arménského psaní, Mesrop Mashtots náhle zemřel na nemoc ve Vagharchapatu. Je pochován s vyznamenáním ve vesnici Ochakan arménským guvernérem Vaan Amoutinim a Amaïakem Mamikonianem, bratrem stratéga Vardana Mamikoniny. Na jeho hrobce byl postaven kostel v roce 443. Nachází se 30 km od Jerevanu. Arménská apoštolská církev ho blahořečila.

Studenti

S Mesropem Machtosem vznikla řada spisovatelů a překladatelů. Byli aktéry christianizace Arménie, její gramotnosti a jejího probuzení k dopisům a vědám. Téměř všichni historici a učenci V tého století byly jeho žáci:

Mojžíš z Khorene ( Khorenatsi ), arménský historik středověku . V letech 480 napsal své pozoruhodné Dějiny Arménie ;
Korioun , jeden z nejstarších mashtotských žáků, velmi blízko Khorenatsi. Po smrti svého pána napsal ve 40. letech Život Machtots ;
Eznik de Kolb , teolog, autor knihy Vyvrácení sekt , významný teolog křesťanství a zoroastrismu ;
Hovsep I st of Holotsim , Catholicos z arménské apoštolské církve a duchovního vůdce Arménii za více než deset let;
Vardan II Mamikonian , arménský vojenský vůdce, vítězný stratég v bitvě u Avarayru ;

V dějinách patriarchů Saints Sahak a Mashtots vardapet neznámého autora z IX -tého století, tam je zmínka i Mamre Vertsanokh (bratr Mojžíše z Khoren) ze Ardzan Artsouni, Artsouni z Agan a smrkání.

Abeceda

Arménská abeceda má zpočátku 36 písmen, z toho 7 samohlásek a 29 souhlásek . V konfrontaci s desítkami dialektů Mashtots opravuje fonetická pravidla společného literárního jazyka, volí význam pro psaní, zleva doprava, jako v řečtině , a ne zprava doleva, jako v asyrštině . Byl to také on, kdo určil pravopis Classical Armén Literary.

Základní principy, na nichž je Mersrop při vytváření abecedy založen, jsou následující:

každé písmeno odpovídá jednomu zvuku, každému zvuku jedno písmeno, pouze písmeno „ ո ւ “ (vo), které se skládá ze dvou znaků a není součástí abecedy. Mesrop Mashtots následoval v tomto případě řeckou abecedu, ve které je tento zvuk také reprezentován dvěma znaky, o a v;
to bylo psáno vodorovně zleva doprava, zatímco v té době byla většina jazyků psána opačným směrem, zprava doleva. Tato volba má zjevnou výhodu;
v arménské abecedě nejsou žádné diakritické znaménka, zatímco existují ve většině současných abeced, včetně řecké, ve které jsou na písmena, pod nimi nebo vedle nich umístěny speciální značky, které objasňují jejich výslovnost;
jako každý živý jazyk, výslovnost mnoho arménských zvuky V -tého století se liší v různých částech země. Mesrop dokáže tyto rozdíly překonat a vybudovat jedinečný fonologický systém. Dělá to díky velmi jemnému porozumění své arménské fonetice.

Arménská abeceda přežila téměř 1600 let téměř beze změny. V XI -tého století, dvě písmena, která znějí: samohlásky „ Օ “ (OH) a souhlásky " Ֆ „(FEH). Do tohoto data se při psaní těchto zvuků používalo písmeno „ Փ “ (p'iur) a „ աւ “ (aw). Ve středověku byly použity spisy uncial (erkathagir), malá písmena (bolorgir nebo kulatá písmena), kurzíva (notrgir) a chkharir. Postupem času se design písmen vyvíjí od hranatých tvarů k zaoblenějším.

Čestmír Loukotka tvrdí, že arménská abeceda je svého času nejuznávanějším fonetickým písmem. Andrei Bitov uvádí následující komentář:

"Abecedu vytvořil brilantní muž se živým smyslem pro rodnou zemi - byla vytvořena jednou provždy - je dokonalá." Tento muž byl jako Bůh ve dnech svého stvoření ... On sám je fakt, jako tato abeceda. Jmenuje se Mesrop Machtots. "

Někteří se domnívají, že stejně jako v případě azbuky byla páteř arménské abecedy používána v Arménii dlouho před jejím „vynálezem“, a že se jednalo o variantu semitského písma . Další hypotézou je, že od psaní bylo upuštěno při obrácení ke křesťanství a že Mašoti jsou u zrodu svého znovuzřízení a uznání státem.

Umělecká díla

Charakan nebo arménský chorál

V posledních letech svého života se Mesrop Mashtots zabýval překlady, psal církevní verše a náboženské pojednání. Jeho verše jsou nejstarším vyjádřením církevní poezie v klasické arménštině , Charakan , a jsou zdrojem arménských písní a duchovních hymnů. Hodně z toho - celkem 130 kusů - napsal on. Jeho práce je plná humanismu a akutního lidského soucitu.

Mashtotsův lyrický dialog se Všemohoucím je naplněn lidskými emocemi a dramatickými scénami, které podtrhují morální slabost prostého smrtelníka a jeho slabost před Bohem.

Externí videa
	Ankadi (Charakan, text Mesrop Machtots)
	Dva charakany pro velkého půstu (text Mesrop Machtots)

„Vichřice nevědomosti
mnou otřásá bouřlivými vlnami.
Stvořiteli světa, pomoz mi!“
A tyto vlny mě vedou
do propasti hříšného moře,
kormidelníku lorde, zachraň mě! "

Jeho poezie upřímně odhaluje jeho výměnu s Bohem. Učí naději ve spasení duše.

"Moje naděje je v mém dětství.
Neopouštěj mě, Pane Bože!"
Moje naděje je ve stáří.
Neopouštěj mě, Pane Bože!
Moje naděje je v posledním soudu.
Neopouštěj mě, Pane Bože! "

Mezi jeho nejznámější charakany patří „Milosrdný otče!…“, „Unikátní základ…“, „Nejdobročnější Bůh! ...“, „V mých potížích ...“, „Pláč pokání ...“ atd.

Kázání Gregoryho Iluminátora

Mesrop Mashtots je zakladatelem arménské patristiky . Ukázalo se, že je autorem sbírky Opakovaných kázání ( Յաճախապատում ճառք ), dlouho přisuzované Gregorymu Iluminátorovi . V tomto textu Mashtots vyjadřuje idealistický pohled na náboženství a společnost.

Místo Mesrop Mashtots v historii Arménie

Historie zřídka zachovala jména tvůrců abeced ve starověku. Mesrop Mashtots je křestní jméno spojené s legendárním psacím systémem, jako je Wulfila , evangelizátor Gothů a překladatel Bible s použitím abecedy, kterou sám vymyslel, ale jejíž existence neexistuje. Není doložena.

Díky Mesropu Mashtotsovi má arménský lid národní písmo a arménský jazyk získává kvalitu úředního jazyka v roce 404 nl Toto národní písmo se stává základním kamenem arménské církve a jejího vlivu. Spolu s náboženstvím je to bašta Arménů v boji proti asimilaci. V případě, že počátek IV -tého století, lidé se jen nominálně křesťanský, křesťanství se šíří ve větší míře. V roce 451 Arménie zaručila svou náboženskou svobodu bitvou u Avarayru . Jeho jazyková, kulturní a náboženská identita přetrvává po dlouhá staletí, kdy Arménii dominují jiné státy.

Mesrop Mashtots je nejen tvůrcem abecedy, ale také učitelem, u zrodu akademického vzdělání v arménštině. Sám otevřel školy v různých provinciích země a svou gramotnost.

Podle moderního básníka Parouira Sévaka byl Mesrop Mashtots „největším politikem, kterého Arménie zná“ . Německý historik a orientalista Josef Markwart píše:

"Lidé, ze kterých se tito muži narodili a kteří si je ctí, stejně jako jejich hrdinové, a kteří se řídí jejich příkladem, nikdy nezemřou." "

Legendy o Mashtots

Jedna z nejstarších legend Mashtots objeví v historii velkého Vardan ( XIII th století). Podle toho by Bůh poté, co vyslechl dlouhé modlitby Maštotů, napsal písmena arménské abecedy na horu v provincii Palu , kde by je bylo stále vidět. Legenda říká, že místní obyvatelé považují toto místo za posvátné. V Palu, poblíž hory Saint Mesrop, se říká, že místo připomínající kamennou hrobku je místem, kde byla vytvořena arménská abeceda, a obyvatelé jej nazývají „hrobka Mashtots“.

Další legendou ze středověku je, že Mashtots a Sahak by odešli do poustevny na 40 dní, aby vytvořili abecedu. Jednou v noci se jim zjevil anděl a ukázal jim na kamenné desce sedm písmen zařízení arménské abecedy. Kdyby dostali to, co chtěli, sestoupili by z hory.

Říká se, že v době pohřbu, na cestě z Vagharchapatu do Ochakanu, nositelé položili rakev na kámen, aby si odpočinuli od tepla, a že z tohoto kamene najednou vytekla voda a uhasila jejich žízeň ...

V poslední z těchto legend by Mashtots požádal obyvatele Atsiku, aby umístili jeho tělo na vozík, nechali tým volně jít a pohřbili ho tam, kam by to vedlo. Vůz by se zastavil před domem chudého rolníka a obyvatelé Atsiku, považující toto místo za nevhodné, by tam pohřbili jen maltský prst a pak by tam postavili kapli, která by se stala místem pouti.

Potomstvo

Avenue v Jerevanu nese název Mesrop-Mashtot, stejně jako čestný rozdíl od Arménské republiky nese jeho jméno.

Film Mesrop Machtots natočil v roce 1988 režisér Levon Mkrtchyan a produkoval jej film Armenfilm .

Lilit Teryan z toho vytvořil sochu.

Poznámky a odkazy

(ru) Tento článek je částečně nebo zcela převzat z ruského článku na Wikipedii s názvem „ Месроп Маштоц “ ( viz seznam autorů ) .

Poznámky

Vědci se pokusili najít etymologii těchto jmen. A. Gagarachin se domnívá, že jméno Mesrop pochází z perského slova mochrif, což znamená písař, tajemník, a B. Sarguissian ze syrského Mar-Siovp. G. Khalatian tyto předpoklady odmítá a spojuje je s arménským slovesem machtel, což znamená být plešatý (kořenový macht, koncová slova, což znamená zbavený vlasů, plešatý). S. Malkhassian evokuje slovo machtel a předpokládá, že pochází od slovesa, které znamená, že k tomuto účelu bude použito sečení, sekání a machtoty. Podle N. Adontsa název Maštoti pochází z íránského jména mazd-ак s přidáním arménské maličké přípony.
Někteří píší „ve 360. letech“. Podle výzkumníka A. Moucheguiana se Machtots narodil v roce 356 nebo 357.
G. Atcharian předpokládá, že Mashtots není na vysoké úrovni, ale může být považován za kartchazate. Potvrzuje to skutečnost, že během mládí vykonával vojenskou službu u soudu Arsacidů. I. Manandian považuje Mashtoty za součást „rolnické kavalérie“. Podle hypotézy výzkumníka N.Emina je Machots ze slavné rodiny mamikoniánů.
Korion píše, že „v dětství se naučil řeckou abecedu “ (kap.3). Podle Khorenatsiho ( Kniha III , kapitola 47) byl Mashtots žákem Catholicos Nerses I. sv. Velikého (353–373), který jiné zdroje nepodporuje. Br Atcharian považuje za možné, že Mashtots byl vyškolen v klášteře Saint Karapet v Taronu.
Podle Khorenatsiho v době, kdy Mesrop opustil královský dvůr, nebyl zkušený písař, ale praktikoval perštinu ( kniha III , kapitola 52).
Velký stevard.
Viz poznámka c.
Podle koryun „na účet roky pravověrnosti (z Mashtots) začíná na 4 th rokem panování krále Kram“. VRAM Kram nebo Varakhran IV , vládl od 389, se 4 th rok odpovídá 392 nebo 393.
Podle Koriouna „je počet let duchovního života blahoslavených (Maštek) 45 let“ . Mashtots zemřel 17. února 440, takže by začal kázat v letech 395 nebo 396. Stejně tak, když by se v letech 392–393 ujal křesťanské víry, zůstal by u soudu ještě asi 3-4 roky.
Po vyhnanství 10. června 404 patriarchy Konstantinopole Jana Zlatoústého dává perský císař pokyn svému vazalovi, arménskému králi Vramu Châhpouhovi, aby šel do severní Mezopotámie. Při nepřítomnosti zkušeného písaře narazil na velké potíže. Z tohoto důvodu se nemůže setkat s knězem Ábelem, který poukázal na existenci „Danielových postav“.
Tento účet zpochybňují někteří současní vědci. G. Atchaguian tvrdí, že postavy Daniela byly starou variantou aramejské abecedy a že zmatek vznikl z blízkosti slov arménský a aramejský. A. Matevossian se domnívá, že postavy Daniela jsou jednou z variant starověké řecké abecedy „Féničané“
Ačkoli je východní Arménie od roku 387 součástí Persie, udržuje si svou královskou moc až do roku 428 a její vazalství je téměř pouze nominální.
Je možné, že v přepisu rukopisu Korionovy práce došlo k záměně nebo inverzi stránky. V každém případě je třeba vzít v úvahu, že Mashtots poté, co získal postavy od Daniela a objevil jejich nedostatky, se rozhodl vytvořit vytvoření arménské abecedy a začal učit po tomto objevu, získaném po dvou v názvu vardapet (Matevossian 1990; citovaný Youzbachianem 2001: 138). I. Aroutiourina podporuje záměnu mezi rokem ( ամ ) a měsícem ( ամիս ). S. Kolandjian Tento názor je podporován na základě fragmentu VIII th století rukopis historie z Khorentasi ( (hy) „ - “ , Вестник Матенадарана , Yerevan,1958, str. 163-182. Je proto nepravděpodobné, že by Danielovy postavy byly používány dva roky.
Biskup Edessa Paquida (398-409). V textech historiografů jsou určité anachronismy. Název „ԲԱՔԻԴԱՍ“ je vykreslen znakem „ԲԱԲԻՂԱՍ“ (s grafickými úpravami „ Ք “ → „ Բ “ и „ Դ “ → „ Ղ “). Jméno Babilas by mělo být opraveno na Rabbilas (Galust Ter-Mkrtchian - Miaban). Německý orientalista Marquart předpokládá, že místo jména jeho předchůdce Paquidy bylo použito jméno Rabboula. Accace je biskupem v Amidě v letech 400-425.
Podle koryun Mashtots šel do Mezopotámie ls 5 th kralování arménského krále VRAM Châhpouh a vrací se do 6 tis .
King Pap poprvé v roce 373 potvrzuje Catholicos arménské apoštolské církve bez souhlasu arcibiskupa Caesarea, což způsobuje velmi silné podráždění. Ve své odpovědi arcibiskup poté, co uspořádal synodu, znovu potvrzuje Byzanci jeho neomezenou moc nad arménskými provinciemi.
Podle Khorenatsiho je Mashtotova mise v západní Arménii a jeho pobyt v Konstantinopoli doprovázen nárůstem napětí v Arménii a Persii. Nastat pak smrt panovníka Sassanid Yazdegerd I st (420-421) a korunovaci svého syna Vahram V. (421-438), a později vraždu arménského krále Shapur a povstání arménských knížat. Mashtots šel přesně během těchto potíží do západní Arménie a vrátil se až po označení Varhamem V. novým králem Arménie Artaxiasem IV . Mashtotova mise se tedy odehrává v letech 420 až 422. Potvrzují to i další indikace Khorenatise, který reprodukuje dopis od Theodosia II. Catholicos z Arménie Sahak, kde je zmínka o stavbě opevnění města Karin , je zmíněn. 5. května 420. na Korioun, je uvedeno, že Mashtots je v Konstantinopoli během velikonočních svátků, a že jednání s císařem a patriarchou uskuteční po.
Smrt krále Chapoura , následek povstání Nakhararků a hnutí proti Peršanům vedené Nersesem Tchitchraketsim, korunovace nového krále Artaxias .

Reference

Toumanoff 1987 , str. 545.
Henri-Jean Martin 1995 , str. 39.
Kolandjian 1958 , str. 167-168, 171.
Youbachian 1987 , str. 148.
Theo Maarten van Lint 2012 , str. 181.
Youbachian 1987 , s. 167-168, 171.
Ter-Dabtian 1994 , str. 34-46.
Agaïan 1982 , str. 10.
Historie arménského lidu 1975 , s. 322.
Moucheguian 1983 , s. 75.
Iereman 1984 , s. 423.
Nalbadian 1963 , s. 21-22.
Faust z Byzance, kniha III , kapitola 19.
Agaïan 1982 , str. 9.
Dějiny světa 1956 .
Atcharian 1984 , str. 70.
Emine 1896 , str. 206.
Manandian 1941 , str. 11.
Atcharian 1984 , str. 73.
Dějiny starého světa 1983 , s. 201-220.
Parpetsi, kniha I , kapitola 10.
Korioun 3 .
Iereman 1984 , str. 424.
Khorenatsi III, 47 .
Nalbandian 1963 , str. 21-22.
Nalbandian 1963 , str. 23.
Nalbandian 1963 , str. 26.
Abramian 1963 , s. 108.
Korioun 25 .
Dulaurier 1859 , str. 135—136.
Atcharian 1984 , str. 86-88.
Korioun 5 .
Korioun 13 .
Nová encyklopedie Britannica 2005 , s. 761.
Agaïan 1982 , str. 11.
Djagatspanian 2003 , str. 490-491.
Korioun 6 .
Khorenatsi III, 52 .
Grigorian 1985 , s. 252.
Nalbandian 1963 , str. 33.
Nalbandian 1963 , str. 34.
Ichkhanian 1981 , s. 472.
Pivazian 1963 , s. 285-324.
Sebak 1963 , str. 201.
( (hy) Г. Ачарян (G. Atchaguian), „ Tři otázky týkající se abecedy Mesrop “ , журнал „Эчмиадзин“ ,Srpen-září 1946, str. 38-39.
(hy) Mojžíš z Khorene, Dějiny Arménie , Jerevan,1997, str. 537-538.
Nalbandian 1963 , str. 35-36.
Pivazian 1963 , s. 294.
Robert W. Thomson 1997 , str. 202.
Atcharian 1984 , str. 124-157.
Herouni 2004 , str. 81-87.
Abraamian 1941 .
Khorenatsi III, 53 .
Agaïan 1982 , str. 11-12.
Atcharian 1984 , str. 473-599.
Sebak 1963 , str. 163-208.
Korioun 7 .
Abramian 1963 , s. 116-120.
Braun 1900 , s. 9.
Hallier 1892 , str. 105-106.
Akinian 1949 , str. 111.
Theo Maarten van Lint 2012 , str. 180.
Korioun 8 .
Agaïan 1982 , s. 13.
Korioun 7, 9 .
Olderogge 1975 , str. 208.
Aslanian 1976 , str. 324.
Matevossian 1985 , str. 251.
Korioun 12 .
Alpoîatchian 1946 .
Ichkhanian (2) 1981 , str. 471.
Khorenatsi III, 54 .
Korioun 13, 14 .
Korioun 18 .
Korioun 12, 14 .
Eremian 1984 , s. 123-125.
Eremian (2) 1984 , s. 427.
Korioun 16 .
Malkhassiants 1997 , str. 324-325.
Khorenatsi III, 56-57 .
Khorenatsi III, 58 .
Eremian 1984 , str. 123.
Khorenatsi III, 60 let .
Kaghankatvatsi .
Korioun 15-17 .
Gandzaketsi 1, 10 .
Kaghankatvatsi I, 27; II, 3; III, 24 .
Korioun 15 .
Kaghankatvatsi 2, III .
Kuzněcov 1999 .
Chaumont 1987 , str. 581.
Korioun 17 .
Gippert 2005 .
Khorenatsi III, 64 let .
Khorenatsi III, 65 let .
(hy) История армянского народа [„Dějiny arménského lidu“], t. II, Jerevan,1984, str. 168.
Khorenatsi III, 66 .
(hy) История армянского народа [„Dějiny arménského lidu“], t. II, Jerevan,1984, str. 169.
Korioun 23 .
Khorenatsi III, 61 let .
Khorenatsi III, 62 .
Khorenatsi II, 10 .
Korioun 11 .
Khorenatsi III, 66 a 67 .
Michel Syřan, pr. 5.
Korioun 21 .
(ru) Мовсес Хоренаци (Mojžíš z Khorene), „ История Армении “ [„Dějiny Arménie“], na www.vehi.net (přístup 8. února 2019 ) .
Ter-Davtian 1994 , str. 34-46.
Aguaïan 1982 , str. 12.
Loutkotka 1950 , s. 157.
Bitov 2003 , s. 16.
аракан. Переводы Сурена Золяна. Из армянской поэзии V-XV вв. (Сборник) [„Charakan. Překlady Souren Zolian. Arménský Poezie V th - XV th století. Sbírka »], Jerevan, Хорурдаин грох,1990( číst online ).
Korioun 20 .
(hy) Յաճախապատում ճառք [„Opakovaná kázání“], Էջմիծին,1894.
(hy) Г. Г. Габриелян (GG Gabrielian), Мировоззрение Месропа Маштоца [„Pohled na svět Mesrop Mashtots“] (sbírka článků), Jerevan,1963, str. 87-99.
Parouir Sévak, „Pírko proti meči“, literární článek z dubna 1962, v edici básníkova díla A. Aristakessiana, svazek V , Jerevan, Arménie 1974, s. 1. 164-184 .
Korioun 71 .
Vardan velký 1861 , s. 63.
Sarkissian 1932 , str. 263-264.
Srvandztian 1874 , str. 41-43.
Biourakn 1898 , str. 531.
Ganalanian 1963 , s. 340.

Dodatky

Bibliografie

Úpravy textů Mashtots

„Многовещательные речи“, Эчмиадзин, 1894.
„Шаракан“, Ереван, 1990.

Primární zdroje

(ru) Корюн ( Korioun ) ( překlad z arménštiny Ш. В. Смбатян, К. А. Мелик-Огаджанян [CV Smbatian, KA Melik-Ogadjaniankisian]), Житие М “] Vie de Moscow, А1962( číst online ). ( číst online v angličtině ).
(ru) Мовсес Хоренаци ( Moses of Khorene ( Khorenatsi )) ( překlad z arménského jazyka Г. Саркисян [G. Sarkissian]), История Армении [„History of Armenia“], Jerevan, Ай1990( číst online ).
Мовсэс Каганкатваци ( Movsès Kaghankatvatsi ) ( překl. В.В.Смбатяна [Ch. V. Smbatiana]), История страны Алуанк [„Historie země Alouevanů,“],]1984( číst online ).
Киракос Гандзакеци ( Kirakos Gandzaketsi ) ( překlad Л. А. Ханларян [LA Khanlarian]), История Армении [„Historie Arménie“], Moskva,1976( číst online ).

Arménský

Г. Срвандзтян (G. Srvandztian), Хноц ев нороц [„Khnots ev norots“], Konstantinopol,1874( číst online ).
" Бюракн " Byurakn , n o 29,1898( číst online ).
А. Саркисян (A. Sarkissian), Балу ["Palou"], Kair,1932.
А. Абраамян (A. Abraamian), " Проблема домаштоцевской армянской литературы " [ "Problém arménské literatury"], Вестник Матенадарана Jerevanu, n o 1,1941, str. 41-52 ( číst online ).
А. Алпоячян (A. Alpoîatchian), История армянской школы [„Dějiny arménské školy“], t. Já, Kair, New Star Press,1946( číst online ).
Н. А. Акинян (NA Akinian), Св. Вардапет Маштоц, жизнь и деятельность [„St Vardapet Mashtots, život a akce“], Vídeň,1949( číst online ).
(hy) С. Коланджян (S. Kolandjian), " Новооткрытый фрагмент рукописи Мовсеса Хоренаци Velikost еркатагире Ø вопрос времени Данииловых письмен " [ "Nově objevený fragment rukopisu Moses Chorene"] Вестник Матенадарана , Yerevan, n O 4,1958, str. 163-182 ( číst online ).
В. С. Налбандян (VS Nalbandian), „Жизнь и деятельность Месропа Маштоца“ , v Месроп Маштоц. Сборник статей [Mesrop Machtots. Sbírka článků] ["Život a působení Mesropa Mashtots"], Jerevan,1963, str. 5-57.
А. Г. Абрамян (AG Abramian), „Датировка создания армянского алфавита“ , v Месроп Маштоц. Сборник статей [Mesrop Machtots. Sbírka článků] [„Datování vzniku arménské abecedy“], Jerevan,1963.
Р. Ишханян (R. Ichkhanian), „The School of Mesrop“ , v Армянская советская энциклопедия [sovětská arménská encyklopedie] , t. 7, Jerevan,devatenáct osmdesát jedna( číst online ) , s. 472.
Р. Ишханян (R. Ichkhanian), „Месроп Маштоц“ , v Армянская советская энциклопедия [sovětská arménská encyklopedie] [„Mesrop Mashtots“], t. 7, Jerevan,devatenáct osmdesát jedna( číst online ) , s. 469-471.
Э. Пивазян (E. Pivazian), „Проблема домаштоцевской армянской письменности и литературы“ , v Месроп Маштоц. Сборник статей [Mespop Mashtots. Sbírka článků] [„Problém původu arménského psaní a literatury“], Jerevan,1963, str. 285-324.
А. Т. Ганаланян (AT Ganalanian), „Месроп Маштоц в армянских преданиях“ , v Месроп Маштоц. Сборник статей [Mesrop Machtots. Sbírka článků] ["Mesrop Mashtots in Armenian Legends"], Jerevan,1963, str. 327-341
Г. Г. Севак (GG Sebak), „Месроповские письмена“ , v Месроп Маштоц. Сборник статей [Mespop Mashtots. Sbírka článků] ["Mezopotámské postavy"], Jerevan,1963, str. 163-208.
А. Мушегян (A. Moucheguian), „ Кто был Араван Азарапет? „[“ Kdo je Aravan Azarapet? »] Вестник общественных наук, Jerevan, n o 7,1983, str. 67–76 ( číst online ).
(hy) С. Еремян (S. Ieremian), „Восстание 419—421 годов. Падения Аршакидского царства ” , v История армянского народа [Dějiny arménského lidu] [„ Vzpoura 419-421. Pád arménského království “], t. II, Изд-во АН Арм. ССР,1984( číst online ) , s. 123-125.
(hy) С. Еремян (S. Ieremian), „Начало армянского письма и литературы“ , v История армянского народа [historii arménského lidu] [ „začátku arménské literatury ] [„Začátek arménské literatury] . II, Jerevan, Изд-во АН Арм. ССР,1984( číst online ) , s. 423-426.
Г. А. Ачарян (GA Atcharian, Армянские письмена ["arménské znaky"]), Jerevan, Изд. Ер. Университета,1984( číst online ).
В. Григорян (V. Grigoryan), "Вагаршапатские собрания" v Армянская советская энциклопедия [arménské Encyclopedia] [ "Montáž Vagarchapat"], t. 11, Jerevan,1985( číst online ) , s. 251-252.
А. Асланян (A. Aslanian), „Высшее образование“ , v Армянская советская энциклопедия [sovětská arménská encyklopedie] [„vysoké školství“], t. 2, Jerevan,1976( číst online ) , s. 323-326.
А. Матевосян (A. Matevossian, "Вагаршапатская школа" v Армянская советская энциклопедия [Arménská encyklopedie] ["Škola Varghachapat", sv. 11 ), sv.1985( číst online ) , s. 251.
Moses of Khorene (přeloženo ze starověké armény, úvod a poznámky sv. Malkhassiants), historie Arménie , Jerevan,1997.

ruština

(ru) Всеобщая история Вардана Великого [„Obecné dějiny velkého Vardana“] ( překlad Н. О. Эмина (NO Emine)), Moskva,1861( číst online ).
(ru) И. Арутюнян (I. Aroutian), Армянские письмена [„arménská písmena“], Тифлис,1892.
Н. О. Эмин (NO Iemine), Исследования и статьи [„Výzkum a články“], Moskva,1896, str. 206.
(ru) М. Тэр-Мовсесян (M. Ter-Movsesian), История перевода Библии на арм. язык ["Historie překladu bible do arménštiny"], Petrohrad,1902.
(ru) Г. Ачарян (G. Atcharian), Источники по истории Месропа и изобретение алфавита [„Prameny k dějinám Mesropu a vytvoření abecedy“], Paříž,1907.
(ru) Я. Манандян (I. Manandian), Месроп Маштоц и борьба армянского народа за культурную самобытность [ „Mesrop Mashtots, мрьба армянского народа за культурную самобытность [‚Mesrop Mashtots, мрана , мрьба армянского народа за культурную самобытность ‘1941( číst online ).
(ru) М. Абегян (M. Abeguian, История древнеармянской литературы ["Dějiny starověké arménské literatury"), t. I, Jerevan,1948.
(ru) Г. Акинян (G. Akinian), Св. вардапет Маштоц [“St vardapet Machtots”], Vídeň,1949.
Ч. Лаукотка (Č. Loutkotka), Развитие письме [„Evoluce psaní“], Moskva,1950.
(ru) С. Л. Утченко (SL Outchenko) ( ed. ) A П. Каллистов, А. И. Павловская, В. В. Струве (P. Kallistov, AI Pavlovskaya, VV Struve), „Армения в III - IV вв. „ In Всемирная история [World History] [„ Arménie in the III E and IV th century “], t. 2, Moskva,1956( číst online ) , s. 761-770.
(ru) Тревер К. В. (KV Trever), Очерки по истории и культуре Кавказской Албании IV в. до н. э. - VII. н. э. (источники и литература) [ „esej o historii a kultuře albánské kavkazské IV th století BC k VII th století nl (zdroje a literatura)“], Moskva, Leningrad,1959, str. 294-295.
(ru) Г. Севак (G Sevak), Месроп Маштоц и создание армянских письмен и словесности ["Mesrop Mashtots a tvorba dopisů a arménské literatury"], Jerevan,1962.
(ru) Лео (Lev), Mесроп Маштоц [„Mesrop Machtots“], Jerevan,1962.
(ru) Месроп Маштоц. Сборник статей [“Mesrop Mashtots . Sbírka článků “], Jerevan,1963.
(ru) ftreverГ. Ачарян (G. Atcharian), Армянские письмена [„arménská písmena“], Jerevan,1963.
(ru) История армянского народа (С начала до века XVIII): учебник для вузов [ "History of arménského lidu (brzy XVIII th století): vysokoškolské učebnice"] Jerevan1975.
(ru) Д. А. Ольдерогге (DA Olderogge) " Из истории армяно-эфиопских связей (Алфавит Маштоца) " [ "History pořízené vazby mezi Arménií a Etiopie (abeceda Mashtots)"], Древний Восток , Moskva, Наука,1975, str. 208-218 ( číst online ).
(ru) Армянская советская энциклопедия [“sovětská arménská encyklopedie”], t. 7, Jerevan,devatenáct osmdesát jedna, str. 469.
(ru) Э. Б. Агаян (EB Agaïan), "Месроп Маштоц" v Видные деятели армянской культуры (V-XVIII века) [významné aktéry arménské kultury ( V Th - XVIII th století)] [ "Mesrop"] Yerevan1982, str. 7-17.
(ru) И. М. Дьяконов (IM Diakonov), В. Д. Неронова (VD Neronov), И. С. Свенцицка (IS Sventsitskaïa) ( ed. ), История Древнего мира [„Dějiny starověkého světa“], t. 3. Упадок древних обществ, Moskva,1983, 2 nd ed. ( číst online ) , s. 201-220.
(ru) „ A. Moucheguian “ , Вестник общественных наук , n o 7,1983, str. 75.
(ru) В. Налбандян (V. Nalbandian), „Изобретение армянского алфавита. Становление литературы “ , v История всемирной литературы [„ Objev arménské abecedy. Zrození literatury “], t. 2, Moskva,1984( číst online ) , s. 285-288.
(ru) А. Мартиросян (A. Martirossian), Маштоц [„Machtots“], Jerevan,1988.
(ru) К. Н. Юзбашян (KN Youbachian), „Армянские рукописи“ , v Рукописная книга в культуре народов Востока [„arménské rukopisy“], Moskva,1987, 148 s. ( číst online ).
(ru) К. С. Тер-Давтян (KS Ter-Dabtian) Překlad ze staré arménie, úvod a poznámky, Армянские жития и мученичества V-VII вв. [ "Životy arménských mučedníků a V th - VII tého staletí"], Jerevan, Наири,1994( číst online ) , s. 34-46.
(ru) „Азия на рубеже древности и средневековья. Закавказье в IV - XI в ” , v История Востока [Dějiny východu] [„ Asie mezi antikou a středověkem. Transcaucasia IV th do XI th století „], Восточная литература,1995( číst online ) , s. 34-41.
(ru) И. В. Кузнецов (IV Kutsenov), Удины: источники и новые материалы [„Oudiny: zdroje a nové materiály“],1999( číst online ).
(ru) Е. Д. Джагацпанян (ED Djagatspanian), „Вагаршапатские соборы“ , v Православная энциклопедия [ [Shromáždění Vagharchapat “], tagharchapat . 6, Moskva,2003( číst online ) , s. 490-491.
(ru) А. Г. Битов (AG Bitov), Путешествие из России [„Cestování mimo Rusko“], Moskva, Вагриус,2003.

Angličtina

(en) „Mesrob“ v The Catholic Encyclopedia , Universal Knowledge Foundation,1913( číst online ).
(en) Cambridge History of the Bible , Cambridge University Press ,1975.
(en) „Abecedy“ v The New Encyclopaedia Britannica , Encyclopaedia Britannica,devatenáct osmdesát jedna.
(en) C. Toumanoff, „ Arsacidská dynastie Arménie“ , Encyclopaedia Iranica , roč. II / 5,1987( číst online ) , s. 543-546.
(en) ML Chaumont, „Balāsagān“ , Encyclopaedia Iranica , sv. III,1987( číst online ) , s. 580-582.
(en) Henri-Jean Martin ( překlad Lydia G. Cochrane), Historie a síla psaní , University of Chicago Press ,1995( číst online ) , s. 39.
(en) Merriam-Webster, Encyklopedie literatury Merriam-Webster ,1995.
(en) Robert W. Thomson a Richard G. Hovannisian ( eds. ), „Arménská literární kultura v průběhu jedenáctého století“ , Arménský lid od starověku po moderní dobu: Dynastická období: Od starověku do čtrnáctého století , sv. Já, St. Martin's Press,1997, str. 199-241.
(en) Lenore A. Grenoble, Jazyková politika v Sovětském svazu , Kluwer Academic Publishers,2003.
(en) PM Herouni, Arméni a Stará Arménie. Archeoastronomie. Lingvistika. Nejstarší historie , Jerevan,2004.
(en) The New Encyclopaedia Britannica , Encyclopaedia Britannica,2005( číst online ).
(en) Theo Maarten van Lint, „Od přednesu k psaní a interpretaci: tendence, témata a ohraničení arménského historického psaní“ , Sarah Foot, Chase F. Robinson, The Oxford History of Historical Writing: 400-1400 , sv. 2, Oxford University Press,2012( číst online ) , s. 180-200.
(en) Werner Seibt, „ Vytvoření kavkazských abeced jako fenomén kulturní historie “ , sdělení v Tbilissi , Österreichisch-Armenische Studiengesellschaft (ÖASG),8. září 2011( číst online , konzultováno 2. června 2019 ).
(en) George L. Campbell a Gareth King, Kompendium světových jazyků ,2013.
(en) Donald Rayfield, The Literature of Georgia: A History (Caucasus World) , Richmond, Routledge Curzon,2013, 2 nd ed. ( 1 st ed. , 2000), 320 str. ( ISBN 978-0-7007-1163-5 a 0-7007-1163-5 ) , str. 19.

Němec

(de) L. Hallier, Untersuchungen über die Edessinische Chronik [„Výzkum Edessinovy kroniky“], Lepzig,1892.
(de) O. Braun, Das Buch der Synhados [„Kniha Synhados“], Stuttgard, Vídeň,1900.
(de) J. Marquart, Über den Ursprung des armenischen Alphabetets [„O původu arménské abecedy“], Vídeň,1917( číst online ).
(de) J. Gippert, „ Die Entstehung der kaukasischen Alphabete als kulturhistorisches Phänomen / Stvoření kavkazských abeced jako fenomén kulturní historie. Referate of internationalen sympozia " [" The vytvoření arménské abecedy jako kulturně historický fenomén „] Veröffentlichungen zur Byzanzforschung , Vídeň, n o 28,2005, str. 39-50 ( číst online ).

francouzština

E. Dulaurier, Výzkum arménské chronologie , Paříž,1859( číst online ).
H. Thorossian ( pref. R. Grousset z Francouzské akademie, na stránkách Asociace pro výzkum a archivaci arménské paměti (ARAM)), Historie arménské literatury: od jejího vzniku po současnost , Paříž, Knihkupectví pět kontinentů,1951, 384 s. ( číst online ).

Související články

externí odkazy

Autoritní záznamy :
Poznámky v obecných slovnících nebo encyklopediích : Brockhaus Enzyklopädie • Deutsche Biography • Encyclopædia Britannica • Encyclopædia Universalis • Gran Enciclopèdia Catalana • Hrvatska Enciklopedija • Larousse Encyclopedia • Proleksis enciklopedija • Visuotinė lietuvija encyklopedie
(en) Korioun, „ The Life of Mashtots “ (přístup k 19. září 2008 ) .