Vápník | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice v periodické tabulce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | To | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příjmení | Vápník | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Protonové číslo | 20 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skupina | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doba | 4 th doba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Blok | Block s | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina prvků | Kov alkalických zemin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronická konfigurace | [ Ar ] 4 s 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrony podle energetické úrovně | 2, 8, 8, 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomové vlastnosti prvku | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomová hmotnost | 40,078 ± 0,004 u | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Atomový poloměr (výpočet) | 180 hodin ( 194 hodin ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kovalentní poloměr | 176 ± 22 hodin | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Van der Waalsův poloměr | 197,3 hod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oxidační stav | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektronegativita ( Pauling ) | 1,00 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kysličník | základní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ionizační energie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 re : 6,11316 eV | 2 e : 11,87 172 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3 e : 50,9131 eV | 4 e : 67,27 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
5 e : 84,50 eV | 6 e : 108,78 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7 e : 127,2 eV | 8 e : 147,24 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
9 e : 188,54 eV | 10 e : 211 275 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
11 e : 591,9 eV | 12 e : 657,2 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
13 e : 726,6 eV | 14 th : 817,6 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
15 e : 894,5 eV | 16 e : 974 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
17 e : 1087 eV | 18 e : 1 157,8 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
19 e : 5 128,8 eV | 20 e : 5 469 864 eV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nejstabilnější izotopy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednoduché fyzikální vlastnosti těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Obyčejný stav | Pevné ( paramagnetické ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Objemová hmotnost | 1,54 g · cm -3 ( 20 ° C ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krystalový systém | Tvář centrovaný kubický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvrdost | 1,75 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva | Kovové stříbro | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní bod | 842 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bod varu | 1484 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Fúzní energie | 8,54 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odpařovací energie | 153,6 kJ · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Molární objem | 26,20 × 10-6 m 3 · mol -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tlak páry | 254 Pa při 838,85 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rychlost zvuku | 3810 m · s -1 až 20 ° C | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Masivní teplo | 632 J · kg -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrická vodivost | 29,8 x 10 6 S · m -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tepelná vodivost | 201 W · m -1 · K -1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozličný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
N O CAS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o ECHA | 100 028 344 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ne o EC | 231-179-5 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opatření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SGH | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() Nebezpečí H261, P231, P232, P422, H261 : Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny P231 : Zacházejte pod inertním plynem. P232 : Chraňte před vlhkostí. P422 : Ukládat obsah pod ... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
WHMIS | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() ![]() B6, E, B6 : Hořlavý reaktivní materiál uvolňuje hořlavý plyn při kontaktu s vodou: vodík E : Žíravý materiál vytváří při kontaktu s vodou žíravou látku: hydroxid vápenatý Zveřejnění 1,0% podle klasifikačních kritérií |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NFPA 704 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
1 3 2 Ž | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Doprava | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
423 : pevná látka, která reaguje s vodou za uvolňování hořlavých plynů UN číslo : 1401 : CALCIUM Třída: 4.3 Štítek: 4.3 : Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny Balení: Obalová skupina II : středně nebezpečné materiály; ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vápník je chemický prvek ze atomové číslo 20 a symbol Ca.
Je to poměrně tvrdý šedobílý kov alkalických zemin . V přírodě neexistuje jako čisté tělo . Je to pátý nejhojnější prvek v zemské kůře (přes 3%). Je životně důležitý pro mnoho druhů: tvorbu kostí , zubů a skořápek (tvoří 1 až 2% hmotnosti lidského těla dospělého). Vápník také hraje velmi důležitou roli v buněčné fyziologii , přičemž je buněčným jedem nad určitou dávku.
Vápno byl již připraven Římany ze jsem st století, ale to nebylo až do roku 1808 , že vápník byl objeven. Když se Humphry Davy dozvěděl, že Jöns Jacob Berzelius a Magnus Martin Pontin (z) připravili elektrolýzou vápna ve rtuti amalgám vápníku , dokázal izolovat nečistý kov.
Vápník má 24 známých izotopů s hmotnostním počtem od 34 do 57, ale žádné známé jaderné izomery . Pět z těchto izotopů je stabilních, 40 Ca, 42 Ca, 43 Ca, 44 Ca a 46 Ca (ale 40 Ca a 46 Ca jsou považovány za extrémně dlouhé radioizotopy , ale dosud nebyl pozorován žádný rozpad) a radioizotop ( 48 Ca ) má tak dlouhý poločas (43 × 10 18 let, neboli téměř 3 miliardykrát vyšší než věk vesmíru ), že se v praktických případech považuje za stabilní. Vápník 40 představuje 97% přírodního vápníku.
Vápník může být produkován elektrolýzou z fluoridu vápenatého , ale nejčastěji od redukcí za sníženého tlaku za použití vápna (CaO) s práškem z hliníku .
Hoří žluto-červeným plamenem; vystavený suchému vzduchu vytváří bílou ochrannou vrstvu z oxidu a nitridu. Prudce reaguje s vodou, ze které vytěsňuje vodík, a poté tvoří hydroxid vápenatý Ca (OH) 2.
Ve všech jejích známých sloučeninách je vápník přítomen ve formě kationu Ca 2+ .
Vápník lze také kombinovat s různými jinými kovy. Slitina vápník-křemík, nazývaná křemík -vápník , je adjuvans při přípravě určitých ocelí .
Vápník je zdaleka nejhojnějším kovovým prvkem v těle (1 až 2% hmotnostní). Ukládá se hlavně v kostech , jejichž je nedílnou součástí. Přispívá k tvorbě těchto zubů i zubů a k udržení jejich zdraví. Mechanismy pro udržení normální plazmatické koncentrace ionizovaného vápníku jsou v případě potřeby na úkor skeletu a příliš velké snížení příjmu vápníku i zvýšení vylučování představuje riziko pro kostru a zdraví. ( Osteoporóza u dospělých , křivice u dětí, zvýšené riziko otravy olovem , atd. ).
Vápník také hraje důležitou roli při srážení krve , udržování krevního tlaku a kontrakci svalů , včetně srdce, díky svému významu pro neuromuskulární funkce. Podílí se na fungování mnoha enzymatických procesů.
U lidí je víceméně biologicky asimilovatelný v závislosti na jeho formách, v závislosti na věku a hormonálním stavu člověka, ale také v závislosti na inhibitorech nebo promotorech asimilace přítomných v potravinách, což jsou dva faktory, které jsou stále špatně pochopeny a jsou studovány. Ionizovaný nebo chelátovaný vápník (určitými peptidy, které se přirozeně vyskytují v určitých potravinách) se zdá být více biologicky asimilovatelný.
Vápník se podílí na tvorbě kostí a zubů ; jeho deficit je proto ovlivní ( osteoporóza , růstové problémy ). Jeho nedostatek může způsobit výskyt ledvinových kamenů (vápník neutralizuje oxaláty v zažívacím systému) a jeho nadbytek může zvýšit kardiovaskulární riziko.
Kromě toho se účastní buněčných výměn, a je proto životně důležitý. Jeho hladina v krvi ( kalcemie ) je extrémně regulovaná, aby se zabránilo fatálním změnám v těle. Tyto hormony zapojené do tohoto nařízení jsou parathormon a kalcitonin , i když „hormonální“ Role kalcitoninu je diskutován, protože jeho zvýšení nezpůsobí žádné změny v metabolismu fosfo-vápenaté. Bylo by správnější považovat paratyroidní hormon a kalcitriol (derivát vitaminu D ) za dva hlavní hormony metabolismu fosfo-vápníku. Viz také metabolismus vápníku . Vápník se také používá k regulaci pH těla, uvolňuje se z kostí při okyselení vnitřního prostředí způsobeného konzumací okyselujícího produktu (bílkoviny, mléko atd.) A nízkou spotřebou rostlin, které mají alkalizační účinek.
Zdá se, že riziko rakoviny tlustého střeva je sníženo stravou bohatou na vápník. Většina epidemiologických studií naznačuje, že lidé, jejichž strava obsahuje nejvíce vápníku, mají kolorektální karcinom méně často . Více než 25 vědeckých publikací ukazuje, že vápník snižuje karcinogenezi tlustého střeva u hlodavců. Nakonec tři kontrolované klinické studie ukazují, že užívání doplňku uhličitanu vápenatého ( 1 až 2 g / d ) snižuje recidivu polypů o 15 až 30% u dobrovolníků: zdá se tedy, že vápník předchází rakovině tlustého střeva.
Vápník se také podílí na svalové kontrakci prostřednictvím vápníkového iontu Ca 2+ . Vápník je uložen ve svalu v cisternách a je uvolňován pod nervovými impulsy k aktivaci aktinových molekul, které umožní svalovou kontrakci (viz myocyt ).
Rovnováha vápníku je dána vztahem mezi příjmem vápníku na jedné straně a absorpcí a vylučováním vápníku na straně druhé. Relativně malé změny v absorpci a vylučování vápníku mohou kompenzovat vysoký příjem nebo kompenzovat nízký příjem.
Nutriční požadavky na vápník jsou tedy v zásadě určovány rovnováhou mezi účinností absorpce a rychlostí vylučování - vylučování vyskytující se střevní cestou ( stolicí ) a ledvinami (močí), deskvamací , vylučováním, vypadáváním vlasů a ztrátou nehtů. U dospělých musí rychlost absorpce vápníku trávicím systémem odpovídat všem denním ztrátám, aby byla zajištěna ochrana kostry; u dětí a dospívajících je nutný další příspěvek k pokrytí potřeb růstu kostry.
Metabolismus vápníku je předmětem značné variace mezi jedinci, a to jak pokud jde o vstřebávání a vylučování vápníku, z důvodů, které ještě nejsou zcela známy, ale zahrnují vitamin D , na sodíku a bílkovin příjem , věk, menopauza u žen. Viz některé z těchto faktorů níže .
VstřebáváníPři nízkých úrovních příjmu vápníku je vápník absorbován hlavně aktivním transcelulárním transportem, zatímco při vyšších úrovních příjmu je rostoucí podíl vápníku absorbován jednoduchou paracelulární difúzí. Absorpce se tedy mění nepřímo s příjmem vápníku, pohybuje se od 70% pro velmi nízkou hladinu příjmu do přibližně 35% pro vysoký příjem vápníku.
Vezmeme-li v úvahu nestlačitelné ztráty vápníku (stolice, moč, deskvamace, pot), je čisté procento absorpce (příjem minus ztráty) záporné pro nízkou hladinu příjmu, stává se pozitivní při zvyšování příjmu, vrcholí při přibližně 30% absorpci při denním příjmu přibližně 400 mg , pak se začne znovu snižovat, pokud příjem přesahuje tuto rychlost.
VylučováníNeabsorbovaná část vápníku se nachází hlavně ve stolici, doprovázená neabsorbovanou částí vápníku obsaženou v trávicích šťávách .
Vylučování vápníku močí je extrémně citlivé na změny hladiny vápníku v plazmě: sotva zjistitelný pokles o méně než 2 mg vápníku na litr krevní plazmy je dostatečný k vyvolání třicetinásobného snížení vylučování vápníku močí. Tato velmi citlivá reakce ledvin na deprivaci vápníku se kombinuje s inverzním vztahem mezi příjmem vápníku a rychlostí absorpce, aby se stabilizovala plazmatická koncentrace ionizovaného vápníku (v souladu s jeho fyziologickým významem) a aby se zachovala rovnováha mezi vstupy a ztrátami vápníku. Existuje však nestlačitelná úroveň ztráty vápníku v moči, která se v kontextu úrovně spotřeby soli a bílkovin ve vyspělých zemích pohybuje kolem 140 mg / den .
Kromě ztrát vápníku močí a stolicí dochází také ke ztrátám vodního kamene, vypadávání vlasů a nehtů. Tyto necitlivé ztráty, které je obtížné měřit, by byly řádově 40 až 60 mg denně a nemění se s úrovní příjmu vápníku ve stravě.
Nutriční faktory ovlivňující požadavky na vápníkJedná se hlavně o sodík a živočišné bílkoviny (oba zvyšují ztrátu vápníku močí) a vitamin D díky jeho roli v homeostáze a vstřebávání vápníku.
Stručně řečeno, dietní faktory, které ovlivňují ztrátu vápníku močí, mají zásadní vliv na rovnováhu vápníku a mohou mít dokonce větší význam než ty, které ovlivňují střevní dostupnost vápníku; ztráty vápníku močí jsou větší u diet, které obsahují vysoký příjem živočišných bílkovin, síranů , sodíku, kávy, čaje a alkoholu, než u diet, které obsahují menší množství.
Vitamín D SodíkVápník v moči (kalciurie) souvisí se sodíkem (natriuria) a podávání sodíku zvyšuje jeho vylučování močí, pravděpodobně proto, že sodík soutěží s vápníkem o reabsorpci v renálních tubulech . Omezení solí snižují kalciurii, a tudíž nutriční požadavky na vápník, a naopak spotřeba soli v potravě tyto požadavky zvyšuje. Pokud je však obtížné odvodit výživová doporučení na globální úrovni kvůli nedostatku údajů pro mnoho zemí, stávající studie ukazují, že každý další příjem dvou gramů dietní soli má za následek vylučování vápníku močí v průměru od 30 do 40 mg .
ProteinOd šedesátých let je známo, že dietní příjem bílkovin - zejména živočišných - zvyšuje vylučování vápníku močí. To je v souladu s pozorováním, vyrobené na jiném místě, že prevalence o zlomeniny kyčle je spojena s příjmu živočišných bílkovin. V japonské populaci bylo zjištěno, že vylučování vápníku významně pozitivně koreluje s příjmem živočišných bílkovin ve stravě, ale nikoli s příjmem rostlinných bílkovin. Naopak snížení příjmu živočišných bílkovin snižuje ztráty vápníku močí.
Mechanismus, kterým živočišné bílkoviny ovlivňují vylučování vápníku, není zcela objasněn. Bylo navrženo zvýšení rychlosti glomerulární filtrace v reakci na příjem bílkovin, ale nezdá se, že by byl při současném stavu znalostí schopen toto zjištění sám vysvětlit. Mechanismus, který většina studií považuje za nejdůležitější, je účinek kyselé zátěže obsažené v potravinách živočišného původu (zejména kvůli sirným aminokyselinám obsaženým ve větším množství v živočišných bílkovinách a vyšší koncentraci. Vysoká ve fosfátových iontech), vzhledem k tomu, že zátěž kyselinami je dlouhodobě kompenzována mimo jiné vazbou H + iontů kyselými fosfáty uvolňovanými kostním fosfokalcickým metabolismem, což vede ke společnému uvolňování vápníku uhličitan kostnatý. Komplexu v renálních tubulech vápníku na sulfát a fosfátových iontů uvolněných metabolismu proteinů by také hrát roli. Hladina vápníku v moči významně souvisí s hladinami fosfátů v moči a většina fosforu v moči lidí po západní stravě pochází z požitých potravin živočišného původu . Toto je také pozorováno u síranu močového, i když účinek je pravděpodobně méně důležitý než účinek fosforečnanových iontů.
V každém případě nelze ze závěrů vědecké literatury vyvodit žádný definitivní závěr, který by vysvětlil pozitivní korelaci mezi příjmem bílkovin živočišného původu a zvýšením kalciurie a prevalencí zlomenin. Mnoho autorů navíc trvá na potřebě dalších studií, a to navzdory desetiletím výzkumu v tomto ohledu.
Strava bohatá na rostlinné produktyStudie prokázaly, že ztráty vápníku močí jsou nižší u alkalické stravy bohaté na zeleninu a ovoce nebo na hydrogenuhličitany .
Ačkoli některé studie zjistily, že sójové výrobky mají vysoké hladiny fytátů, které mohou snižovat absorpci vápníku, jiné studie nenalezly klinický rozdíl v závislosti na tom, zda strava obsahuje mléko, krávu nebo sóju.
Fytát přítomný v obálce mnoha obilovinách a v některých ořechů, některá semena, některé druhy zeleniny, mohou tvořit soli, vápenaté nerozpustný v gastrointestinálním traktu .
Tyto oxaláty (které mohou být nalezeny například v špenátu je reveň , že matice , tím šťovík ) v přebytku může uspíšit vápníku ve střevě ; pokud se tedy prokázalo, že biologická dostupnost vápníku v zelené zelenině s nízkým obsahem oxalátů (například zelí nebo brokolice ) je vyšší než biologická dostupnost kravského mléka, naopak vápník ve špenátu nebo v řeřichě se vstřebává méně dobře.
I když tyto faktory mají ve stravě obecně malý význam, jejich význam v přísné veganské stravě by mohl vyvážit příznivé účinky nižšího vylučování vápníku močí v důsledku nízkého příjmu živočišných bílkovin.
Tyto taniny (jako jsou ty z čaje ) mohou také tvořit komplexy snižují vstřebávání vápníku.
Zvířecí mlékoSamostatně laktosa z mléka podporuje vstřebávání vápníku; jeho účinek je však vyvážen účinkem živočišných bílkovin obsažených také v mléce. Nakonec laktóza v mléce málo zlepšuje vstřebávání vápníku a žádné studie neukazují, že vápník v mléce je vstřebáván účinněji než vápník v jakékoli soli. Podíl vápníku absorbovaného z mléka zřídka přesahuje 40%.
Minerální vodaUkázalo se, že vápník v minerálních vodách ve formě hydrogenuhličitanu nebo síranu není absorbován lépe než jiné zdroje vápníku.
Doporučené dávkyVýživová doporučení FAO jsou založena na vztazích mezi příjmem vápníku a absorpcí a vylučováním vápníku, která byla stanovena analýzou stávajících studií. Rovnováhy se podle FAO dosáhne při denním příjmu 520 mg s přihlédnutím k nestlačitelným ztrátám ve stolici, které se zvýší na 840 mg s přihlédnutím ke ztrátám moči a ztrátám souvisejícím s deskvamací, a 1100 mg, pokud dojde k menopauze ztráty jsou zahrnuty.
Vezmeme-li v úvahu dietní příjem živočišných bílkovin, má to zásadní vliv na nutriční požadavky na vápník, přičemž tyto dva mají pozitivní korelaci. Pomáhá také přiblížit doporučený příjem vápníku skutečnému příjmu vápníku pozorovanému u velké části populace na celém světě. Pokud jde o sodík, pokud by se snížil příjem soli ve stravě, mohla by potřeba vápníku klesnout až na 450 mg / den. Lepší pozornost hladinám vitaminu D (dostatečným vystavením slunci nebo dostatečným příjmem) by mohla dále snížit nutriční požadavky na vápník.
Doporučuje nutriční příjem je nakonec 900 mg na den pro dospělé, kteří konzumují západní stravu . Studie WHO ukazuje, že ANC se mezi rozvinutými zeměmi významně liší. Zároveň je doporučená denní dávka je 800 mg denně (pro dospělou ženu).
Podle WHO a FAO, mnohem nižší požadavek na vápník (500 mg / den ) je pozorována u lidí s mnohem vegetariánské stravy , které jsou dostatečně vystaveni slunci (vitamin D) a kteří vykonávají non-sedavý. Ve skutečnosti by požití sirných aminokyselin (jako je methionin ) ve velkém množství zvýšilo ztrátu vápníku v moči. Tyto aminokyseliny obsahující síru se nacházejí ve velkém množství v mase, rybách, vejcích a uzeninách.
Důsledky nadbytku vápníkuStudie populační kohorty ve Švédsku zjistila vyšší úmrtnost žen požívajících více než 1400 mg vápníku denně, zejména ve formě doplňků. Několik studií navíc stanoví korelaci mezi vysokým příjmem vápníku a vysokým výskytem rakoviny prostaty.
Vápník je přítomen v mnoha potravinách, které se běžně konzumují.
Tyto mléčné výrobky jsou v současné době hlavním zdrojem vápníku v potravě (více než dvě třetiny spotřeby potravin) v západních zemích. Vápník je zde přítomen ve formě, která umožňuje střevní absorpci řádově 30%, ale zvyšuje vylučování vápníku močí. Výrobky velmi bohaté na vápník a fosfor způsobují dočasnou hyperkalcémii a hyperfosfatemii s inhibicí syntézy vitaminu D .
Další potraviny obsahují vápník: voda z vodovodu , mandle , pistácie , datle , petržel , fíky , řeřicha , kakao , pampeliška , pomeranče , sušené fazole, vaječný žloutek , sezamová semínka ( tahini ), mák , brokolice , zelí , špenát (zelená listová zelenina) obecně), určité ryby ...
Podle většiny zdrojů je asi 30% vápníku v mléce absorbováno.
Pro vyhodnocení skutečné biologické dostupnosti je také nutné vzít v úvahu dietní faktory, které ovlivňují úbytek absorbovaného vápníku močí. Současná absorpce fosforu tedy snižuje vylučování vápníku močí. Naopak „acidogenní“ složky stravy, jako jsou sírany (zejména v minerálních vodách se síranem vápenatým), zvyšují kalciurii (vylučování vápníku močí).
Nakonec fixace vápníku absorbovaného v kostní tkáni (prevence osteoporózy ) závisí na mnoha dalších faktorech, zejména hormonálních (viz výše).
Absorpce vápníku ve formě tablet umožňuje zvýšit jeho denní příjem, pokud to není optimální. To je někdy spojeno s přijímáním vitamin D . Výhoda doplňování vápníku u osoby bez podvýživy však nebyla stanovena: kostní minerální hustota se zvyšuje jen nepatrně, i když je vápník spojen s příjmem vitaminu D a již po jednom roce nepostupuje. Kromě toho nedochází ke snížení rizika zlomenin . Nejvýznamnějším vedlejším účinkem zůstává zácpa. Syndrom mléka alkálie , ve své moderní formě, je zejména v důsledku spotřeby uhličitanu vápenatého: to je třetí příčinou hyperkalcémie a druhou nejčastější příčinou vážného hyperkalcemii. Tato suplementace by mohla být spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění , i když tato skutečnost zůstává diskutována.
Ale léky na osteoporózu se také používají k léčbě nemocí, jako je anorexie nebo bulimie, aby se zajistil nedostatek vyvážených živin v těle kvůli jejich nedostatku kvůli problémům, které to způsobuje.
U žen procházejících menopauzou a starších osob je doporučená denní dávka vápníku 1 200 až 1 500 mg .
Vápník je produkován aluminotermií vápna, tj. Oxidačně -redukční reakcí, při které je vápno - oxid vápenatý CaO - redukováno hliníkem v pecích, kde se vytváří uhlík.
Zjednodušeně:
Pelety vytvořené ze směsi vápna a hliníkového prášku se zavádějí do pece. Trouba se ohřívá elektricky nebo na fosilní palivo. Vápník vytvořený během reakce se uvolňuje ve formě páry a do kondenzátoru se umístí (v sacím okruhu vytvářejícím vakuum v peci), kde se usazuje. Zbytek po reakci je hlinitan vápenatý (kombinace oxidu hlinitého a vápna).
Jsou četné a někdy staré. Tak od pravěku vápníku (odvozený z křídy a transformovány kalcinací , hydratace, slinování , recarbonation nebo mikronizace, atd.), Působí v malty , cementy , nátěry , pigmenty , tavné látky , minerální plniva, včetně jak reologie korektor používají v řadě barvy, inkousty, plastové polymery a guma atd. Uhličitany vápenaté (a hořčíku) se používají (střepy) ve sklářském průmyslu , pro keramiku a při výrobě litiny . Cukr se čistí na cukrovarnického průmyslu pomocí oxidu vápenatého a hydroxidu vápenatého . Papírenský průmysl používá stearát vápenatý jako potahový materiál, čímž se získá hladký vzhled povrchu lesklých papírů. Hydroxid vápenatý je činidlo používané k průmyslové výrobě želatiny .
V poslední době se ukázalo, že vápník nebo molekuly na bázi vápníku jsou dobrou náhražkou:
Francie je podle francouzských zvyků v roce 2014 čistým dovozcem vápníku. Průměrná dovozní cena za tunu byla 3 700 EUR.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | ||||||||||||||||
1 | H | Ahoj | |||||||||||||||||||||||||||||||
2 | Li | Být | B | VS | NE | Ó | F | narozený | |||||||||||||||||||||||||
3 | N / A | Mg | Al | Ano | P | S | Cl | Ar | |||||||||||||||||||||||||
4 | K. | To | Sc | Ti | PROTI | Cr | Mn | Fe | Spol | Nebo | Cu | Zn | Ga | Ge | Eso | Se | Br | Kr | |||||||||||||||
5 | Rb | Sr | Y | Zr | Pozn | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | CD | v | Sn | Sb | Vy | Já | Xe | |||||||||||||||
6 | Čs | Ba | The | Tento | Pr | Nd | Odpoledne | Sm | Měl | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Číst | Hf | Vaše | Ž | Re | Kost | Ir | Pt | Na | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | Na | Rn | |
7 | Fr. | Ra | Ac | Čt | Pa | U | Np | Mohl | Dopoledne | Cm | Bk | Srov | Je | Fm | Md | Ne | Lr | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt. | Ds | Rg | Cn | Nh | Fl | Mc | Lv | Ts | Og | |
8 | 119 | 120 | * | ||||||||||||||||||||||||||||||
* | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 |
Alkalické kovy |
Alkalická země |
Lanthanidy |
Přechodné kovy |
Špatné kovy |
kovově loids |
Nebankovní kovy |
geny halo |
Vzácné plyny |
Položky nezařazené |
Aktinidy | |||||||||
Superaktinidy |