Vápník

Iso	ROK	Doba	MD	Vyd	PD
Iso	ROK	Doba	MD	MeV	PD
40 Ca.	96,941 %	stabilní s 20 neutrony
41 Ca	{syn.} trasování	103 000 a	ε	0,421	41 K.
42 Ca.	0,647 %	stabilní s 22 neutrony
43 Ca.	0,135 %	stabilní s 23 neutrony
44 Ca.	2,086 %	stabilní s 24 neutrony
46 Ca.	0,004 %	stabilní s 26 neutrony
48 Ca.	0,187 %	4,3 × 10 19 a	2β -	4.272	48 Ti

Jednoduché fyzikální vlastnosti těla

Obyčejný stav

Pevné ( paramagnetické )

Objemová hmotnost

1,54 g · cm -3 ( 20 ° C )

Krystalový systém

Tvář centrovaný kubický

Tvrdost

1,75

Barva

Kovové stříbro

842 ° C

1484 ° C

8,54 kJ · mol -1

153,6 kJ · mol -1

26,20 × 10-6 m 3 · mol -1

Tlak páry

254 Pa při 838,85 ° C

Rychlost zvuku

3810 m · s -1 až 20 ° C

Masivní teplo

632 J · kg -1 · K -1

Elektrická vodivost

29,8 x 10 6 S · m -1

Tepelná vodivost

201 W · m -1 · K -1

Rozličný

N O CAS

7440-70-2

Ne o ECHA

100 028 344

Ne o EC

231-179-5

Opatření

SGH

Nebezpečí H261, P231, P232, P422, H261 : Při styku s vodou
uvolňuje hořlavé plyny P231 : Zacházejte pod inertním plynem.
P232 : Chraňte před vlhkostí.
P422 : Ukládat obsah pod ...

WHMIS

B6, E, B6 : Hořlavý reaktivní materiál
uvolňuje hořlavý plyn při kontaktu s vodou: vodík
E : Žíravý materiál
vytváří při kontaktu s vodou žíravou látku: hydroxid vápenatý

Zveřejnění 1,0% podle klasifikačních kritérií

NFPA 704

1 3 2 Ž

Doprava

423

1401

Kemlerův kód:
423 : pevná látka, která reaguje s vodou za uvolňování hořlavých plynů
UN číslo :
1401 : CALCIUM
Třída:
4.3
Štítek: 4.3 : Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny Balení: Obalová skupina II : středně nebezpečné materiály;

Jednotky SI & STP, pokud není uvedeno jinak.

Vápník je chemický prvek ze atomové číslo 20 a symbol Ca.

Je to poměrně tvrdý šedobílý kov alkalických zemin . V přírodě neexistuje jako čisté tělo . Je to pátý nejhojnější prvek v zemské kůře (přes 3%). Je životně důležitý pro mnoho druhů: tvorbu kostí , zubů a skořápek (tvoří 1 až 2% hmotnosti lidského těla dospělého). Vápník také hraje velmi důležitou roli v buněčné fyziologii , přičemž je buněčným jedem nad určitou dávku.

Historie vápníku

Vápno byl již připraven Římany ze jsem st století, ale to nebylo až do roku 1808 , že vápník byl objeven. Když se Humphry Davy dozvěděl, že Jöns Jacob Berzelius a Magnus Martin Pontin (z) připravili elektrolýzou vápna ve rtuti amalgám vápníku , dokázal izolovat nečistý kov.

Vápník má 24 známých izotopů s hmotnostním počtem od 34 do 57, ale žádné známé jaderné izomery . Pět z těchto izotopů je stabilních, 40 Ca, 42 Ca, 43 Ca, 44 Ca a 46 Ca (ale 40 Ca a 46 Ca jsou považovány za extrémně dlouhé radioizotopy , ale dosud nebyl pozorován žádný rozpad) a radioizotop ( 48 Ca ) má tak dlouhý poločas (43 × 10 18 let, neboli téměř 3 miliardykrát vyšší než věk vesmíru ), že se v praktických případech považuje za stabilní. Vápník 40 představuje 97% přírodního vápníku.

Pozoruhodné funkce

Vápník může být produkován elektrolýzou z fluoridu vápenatého , ale nejčastěji od redukcí za sníženého tlaku za použití vápna (CaO) s práškem z hliníku .

Hoří žluto-červeným plamenem; vystavený suchému vzduchu vytváří bílou ochrannou vrstvu z oxidu a nitridu. Prudce reaguje s vodou, ze které vytěsňuje vodík, a poté tvoří hydroxid vápenatý Ca (OH) 2.

Fyzikální aplikace kovového vápníku

redukční činidlo při extrakci jiných kovů, jako je uran , zirkonium a thorium ;
deoxidátor, odsírovač nebo oduhličovač pro různé slitiny železa a neželezných kovů ;
používá se, někdy v kombinaci s hořčíkem , k odstranění vizmutu z olova (deismuthage);
legující činidlo používané při výrobě slitin hliníku , berylia , mědi , olova a hořčíku .

Sloučeniny

Ve všech jejích známých sloučeninách je vápník přítomen ve formě kationu Ca 2+ .

Aluminát vápenatý Ca 3 (AlO 3 ) 2nebo (Al 2 O 3 , 3 CaO) : jedna ze složek slínku a používá se k výrobě žáruvzdorných malt;
Uhličitan vápenatý CaCO 3, v přírodě velmi rozšířený, protože je základní složkou vápencových hornin ; pálené vápno se získá podle kalcinaci vápence ; viz také: kalcit , aragonit ;
Karbid vápníku CaC 2(běžně nazývaný karbid ; jeho hydrolýzou vzniká acetylen );
Halogenidy :
- Chlorid vápenatý CaCl 2někdy se používá jako posypová sůl jako náhrada chloridu sodného ;
- Fluorid vápenatý CaF 2( fluorit );
- Jodid vápenatý CaI 2 ;
- Bromid vápenatý CaBr 2 ;
Chlornan vápenatý Ca (ClO) 2 ;
Dusičnan vápenatý Ca (NO 3 ) 2 ;
Nitrid vápenatý Ca 3 N 2 ;
Oxidy a hydroxidy:
- Oxid vápenatý CaO ( živé vápno )
- Hydroxid vápenatý Ca (OH) 2 (hašené vápno),
- Peroxid vápenatý CaO 2 ;
Fosfáty:
- Fosforečnan vápenatý Ca 3 (PO 4 ) 2,
- Hydroxyapatit Ca 10 (PO 4 ) 6 (OH) 2 Složka zubů a kostí;
Fosfid vápenatý Ca 3 P 2(jeho hydrolýza produkuje fosfin PH 3);
Sírany:
- Bezvodý síran vápenatý anhydrit CaSO 4dehydratace
- Bassanit hemihydrát síranu vápenatého 2 (CaSO 4) .H 2 Ohlavní složka sádrového prášku před použitím,
- Sádra síran vápenatý hydrát CaSO 4.2H 2 O, hlavní složka omítky po vytvrzení;
Sulfid vápenatý CaS.

Vápník lze také kombinovat s různými jinými kovy. Slitina vápník-křemík, nazývaná křemík -vápník , je adjuvans při přípravě určitých ocelí .

Ve stravě

Vápník je zdaleka nejhojnějším kovovým prvkem v těle (1 až 2% hmotnostní). Ukládá se hlavně v kostech , jejichž je nedílnou součástí. Přispívá k tvorbě těchto zubů i zubů a k udržení jejich zdraví. Mechanismy pro udržení normální plazmatické koncentrace ionizovaného vápníku jsou v případě potřeby na úkor skeletu a příliš velké snížení příjmu vápníku i zvýšení vylučování představuje riziko pro kostru a zdraví. ( Osteoporóza u dospělých , křivice u dětí, zvýšené riziko otravy olovem , atd. ).

Vápník také hraje důležitou roli při srážení krve , udržování krevního tlaku a kontrakci svalů , včetně srdce, díky svému významu pro neuromuskulární funkce. Podílí se na fungování mnoha enzymatických procesů.

U lidí je víceméně biologicky asimilovatelný v závislosti na jeho formách, v závislosti na věku a hormonálním stavu člověka, ale také v závislosti na inhibitorech nebo promotorech asimilace přítomných v potravinách, což jsou dva faktory, které jsou stále špatně pochopeny a jsou studovány. Ionizovaný nebo chelátovaný vápník (určitými peptidy, které se přirozeně vyskytují v určitých potravinách) se zdá být více biologicky asimilovatelný.

Fyziologický význam

Vápník se podílí na tvorbě kostí a zubů ; jeho deficit je proto ovlivní ( osteoporóza , růstové problémy ). Jeho nedostatek může způsobit výskyt ledvinových kamenů (vápník neutralizuje oxaláty v zažívacím systému) a jeho nadbytek může zvýšit kardiovaskulární riziko.

Kromě toho se účastní buněčných výměn, a je proto životně důležitý. Jeho hladina v krvi ( kalcemie ) je extrémně regulovaná, aby se zabránilo fatálním změnám v těle. Tyto hormony zapojené do tohoto nařízení jsou parathormon a kalcitonin , i když „hormonální“ Role kalcitoninu je diskutován, protože jeho zvýšení nezpůsobí žádné změny v metabolismu fosfo-vápenaté. Bylo by správnější považovat paratyroidní hormon a kalcitriol (derivát vitaminu D ) za dva hlavní hormony metabolismu fosfo-vápníku. Viz také metabolismus vápníku . Vápník se také používá k regulaci pH těla, uvolňuje se z kostí při okyselení vnitřního prostředí způsobeného konzumací okyselujícího produktu (bílkoviny, mléko atd.) A nízkou spotřebou rostlin, které mají alkalizační účinek.

Zdá se, že riziko rakoviny tlustého střeva je sníženo stravou bohatou na vápník. Většina epidemiologických studií naznačuje, že lidé, jejichž strava obsahuje nejvíce vápníku, mají kolorektální karcinom méně často . Více než 25 vědeckých publikací ukazuje, že vápník snižuje karcinogenezi tlustého střeva u hlodavců. Nakonec tři kontrolované klinické studie ukazují, že užívání doplňku uhličitanu vápenatého ( 1 až 2 g / d ) snižuje recidivu polypů o 15 až 30% u dobrovolníků: zdá se tedy, že vápník předchází rakovině tlustého střeva.

Vápník se také podílí na svalové kontrakci prostřednictvím vápníkového iontu Ca 2+ . Vápník je uložen ve svalu v cisternách a je uvolňován pod nervovými impulsy k aktivaci aktinových molekul, které umožní svalovou kontrakci (viz myocyt ).

Rovnováha vápníku

Rovnováha vápníku je dána vztahem mezi příjmem vápníku na jedné straně a absorpcí a vylučováním vápníku na straně druhé. Relativně malé změny v absorpci a vylučování vápníku mohou kompenzovat vysoký příjem nebo kompenzovat nízký příjem.

Nutriční požadavky na vápník jsou tedy v zásadě určovány rovnováhou mezi účinností absorpce a rychlostí vylučování - vylučování vyskytující se střevní cestou ( stolicí ) a ledvinami (močí), deskvamací , vylučováním, vypadáváním vlasů a ztrátou nehtů. U dospělých musí rychlost absorpce vápníku trávicím systémem odpovídat všem denním ztrátám, aby byla zajištěna ochrana kostry; u dětí a dospívajících je nutný další příspěvek k pokrytí potřeb růstu kostry.

Metabolismus vápníku je předmětem značné variace mezi jedinci, a to jak pokud jde o vstřebávání a vylučování vápníku, z důvodů, které ještě nejsou zcela známy, ale zahrnují vitamin D , na sodíku a bílkovin příjem , věk, menopauza u žen. Viz některé z těchto faktorů níže .

Vstřebávání

Při nízkých úrovních příjmu vápníku je vápník absorbován hlavně aktivním transcelulárním transportem, zatímco při vyšších úrovních příjmu je rostoucí podíl vápníku absorbován jednoduchou paracelulární difúzí. Absorpce se tedy mění nepřímo s příjmem vápníku, pohybuje se od 70% pro velmi nízkou hladinu příjmu do přibližně 35% pro vysoký příjem vápníku.

Vezmeme-li v úvahu nestlačitelné ztráty vápníku (stolice, moč, deskvamace, pot), je čisté procento absorpce (příjem minus ztráty) záporné pro nízkou hladinu příjmu, stává se pozitivní při zvyšování příjmu, vrcholí při přibližně 30% absorpci při denním příjmu přibližně 400 mg , pak se začne znovu snižovat, pokud příjem přesahuje tuto rychlost.

Vylučování

Neabsorbovaná část vápníku se nachází hlavně ve stolici, doprovázená neabsorbovanou částí vápníku obsaženou v trávicích šťávách .

Vylučování vápníku močí je extrémně citlivé na změny hladiny vápníku v plazmě: sotva zjistitelný pokles o méně než 2 mg vápníku na litr krevní plazmy je dostatečný k vyvolání třicetinásobného snížení vylučování vápníku močí. Tato velmi citlivá reakce ledvin na deprivaci vápníku se kombinuje s inverzním vztahem mezi příjmem vápníku a rychlostí absorpce, aby se stabilizovala plazmatická koncentrace ionizovaného vápníku (v souladu s jeho fyziologickým významem) a aby se zachovala rovnováha mezi vstupy a ztrátami vápníku. Existuje však nestlačitelná úroveň ztráty vápníku v moči, která se v kontextu úrovně spotřeby soli a bílkovin ve vyspělých zemích pohybuje kolem 140 mg / den .

Kromě ztrát vápníku močí a stolicí dochází také ke ztrátám vodního kamene, vypadávání vlasů a nehtů. Tyto necitlivé ztráty, které je obtížné měřit, by byly řádově 40 až 60 mg denně a nemění se s úrovní příjmu vápníku ve stravě.

Nutriční faktory ovlivňující požadavky na vápník

Jedná se hlavně o sodík a živočišné bílkoviny (oba zvyšují ztrátu vápníku močí) a vitamin D díky jeho roli v homeostáze a vstřebávání vápníku.

Stručně řečeno, dietní faktory, které ovlivňují ztrátu vápníku močí, mají zásadní vliv na rovnováhu vápníku a mohou mít dokonce větší význam než ty, které ovlivňují střevní dostupnost vápníku; ztráty vápníku močí jsou větší u diet, které obsahují vysoký příjem živočišných bílkovin, síranů , sodíku, kávy, čaje a alkoholu, než u diet, které obsahují menší množství.

Vitamín D Sodík

Vápník v moči (kalciurie) souvisí se sodíkem (natriuria) a podávání sodíku zvyšuje jeho vylučování močí, pravděpodobně proto, že sodík soutěží s vápníkem o reabsorpci v renálních tubulech . Omezení solí snižují kalciurii, a tudíž nutriční požadavky na vápník, a naopak spotřeba soli v potravě tyto požadavky zvyšuje. Pokud je však obtížné odvodit výživová doporučení na globální úrovni kvůli nedostatku údajů pro mnoho zemí, stávající studie ukazují, že každý další příjem dvou gramů dietní soli má za následek vylučování vápníku močí v průměru od 30 do 40 mg .

Protein

Od šedesátých let je známo, že dietní příjem bílkovin - zejména živočišných - zvyšuje vylučování vápníku močí. To je v souladu s pozorováním, vyrobené na jiném místě, že prevalence o zlomeniny kyčle je spojena s příjmu živočišných bílkovin. V japonské populaci bylo zjištěno, že vylučování vápníku významně pozitivně koreluje s příjmem živočišných bílkovin ve stravě, ale nikoli s příjmem rostlinných bílkovin. Naopak snížení příjmu živočišných bílkovin snižuje ztráty vápníku močí.

Mechanismus, kterým živočišné bílkoviny ovlivňují vylučování vápníku, není zcela objasněn. Bylo navrženo zvýšení rychlosti glomerulární filtrace v reakci na příjem bílkovin, ale nezdá se, že by byl při současném stavu znalostí schopen toto zjištění sám vysvětlit. Mechanismus, který většina studií považuje za nejdůležitější, je účinek kyselé zátěže obsažené v potravinách živočišného původu (zejména kvůli sirným aminokyselinám obsaženým ve větším množství v živočišných bílkovinách a vyšší koncentraci. Vysoká ve fosfátových iontech), vzhledem k tomu, že zátěž kyselinami je dlouhodobě kompenzována mimo jiné vazbou H + iontů kyselými fosfáty uvolňovanými kostním fosfokalcickým metabolismem, což vede ke společnému uvolňování vápníku uhličitan kostnatý. Komplexu v renálních tubulech vápníku na sulfát a fosfátových iontů uvolněných metabolismu proteinů by také hrát roli. Hladina vápníku v moči významně souvisí s hladinami fosfátů v moči a většina fosforu v moči lidí po západní stravě pochází z požitých potravin živočišného původu . Toto je také pozorováno u síranu močového, i když účinek je pravděpodobně méně důležitý než účinek fosforečnanových iontů.

V každém případě nelze ze závěrů vědecké literatury vyvodit žádný definitivní závěr, který by vysvětlil pozitivní korelaci mezi příjmem bílkovin živočišného původu a zvýšením kalciurie a prevalencí zlomenin. Mnoho autorů navíc trvá na potřebě dalších studií, a to navzdory desetiletím výzkumu v tomto ohledu.

Strava bohatá na rostlinné produkty

Studie prokázaly, že ztráty vápníku močí jsou nižší u alkalické stravy bohaté na zeleninu a ovoce nebo na hydrogenuhličitany .

Ačkoli některé studie zjistily, že sójové výrobky mají vysoké hladiny fytátů, které mohou snižovat absorpci vápníku, jiné studie nenalezly klinický rozdíl v závislosti na tom, zda strava obsahuje mléko, krávu nebo sóju.

Fytát přítomný v obálce mnoha obilovinách a v některých ořechů, některá semena, některé druhy zeleniny, mohou tvořit soli, vápenaté nerozpustný v gastrointestinálním traktu .

Tyto oxaláty (které mohou být nalezeny například v špenátu je reveň , že matice , tím šťovík ) v přebytku může uspíšit vápníku ve střevě ; pokud se tedy prokázalo, že biologická dostupnost vápníku v zelené zelenině s nízkým obsahem oxalátů (například zelí nebo brokolice ) je vyšší než biologická dostupnost kravského mléka, naopak vápník ve špenátu nebo v řeřichě se vstřebává méně dobře.

I když tyto faktory mají ve stravě obecně malý význam, jejich význam v přísné veganské stravě by mohl vyvážit příznivé účinky nižšího vylučování vápníku močí v důsledku nízkého příjmu živočišných bílkovin.

Tyto taniny (jako jsou ty z čaje ) mohou také tvořit komplexy snižují vstřebávání vápníku.

Zvířecí mléko

Samostatně laktosa z mléka podporuje vstřebávání vápníku; jeho účinek je však vyvážen účinkem živočišných bílkovin obsažených také v mléce. Nakonec laktóza v mléce málo zlepšuje vstřebávání vápníku a žádné studie neukazují, že vápník v mléce je vstřebáván účinněji než vápník v jakékoli soli. Podíl vápníku absorbovaného z mléka zřídka přesahuje 40%.

Minerální voda

Ukázalo se, že vápník v minerálních vodách ve formě hydrogenuhličitanu nebo síranu není absorbován lépe než jiné zdroje vápníku.

Doporučené dávky

Výživová doporučení FAO jsou založena na vztazích mezi příjmem vápníku a absorpcí a vylučováním vápníku, která byla stanovena analýzou stávajících studií. Rovnováhy se podle FAO dosáhne při denním příjmu 520 mg s přihlédnutím k nestlačitelným ztrátám ve stolici, které se zvýší na 840 mg s přihlédnutím ke ztrátám moči a ztrátám souvisejícím s deskvamací, a 1100 mg, pokud dojde k menopauze ztráty jsou zahrnuty.

Vezmeme-li v úvahu dietní příjem živočišných bílkovin, má to zásadní vliv na nutriční požadavky na vápník, přičemž tyto dva mají pozitivní korelaci. Pomáhá také přiblížit doporučený příjem vápníku skutečnému příjmu vápníku pozorovanému u velké části populace na celém světě. Pokud jde o sodík, pokud by se snížil příjem soli ve stravě, mohla by potřeba vápníku klesnout až na 450 mg / den. Lepší pozornost hladinám vitaminu D (dostatečným vystavením slunci nebo dostatečným příjmem) by mohla dále snížit nutriční požadavky na vápník.

Doporučuje nutriční příjem je nakonec 900 mg na den pro dospělé, kteří konzumují západní stravu . Studie WHO ukazuje, že ANC se mezi rozvinutými zeměmi významně liší. Zároveň je doporučená denní dávka je 800 mg denně (pro dospělou ženu).

Podle WHO a FAO, mnohem nižší požadavek na vápník (500 mg / den ) je pozorována u lidí s mnohem vegetariánské stravy , které jsou dostatečně vystaveni slunci (vitamin D) a kteří vykonávají non-sedavý. Ve skutečnosti by požití sirných aminokyselin (jako je methionin ) ve velkém množství zvýšilo ztrátu vápníku v moči. Tyto aminokyseliny obsahující síru se nacházejí ve velkém množství v mase, rybách, vejcích a uzeninách.

Důsledky nadbytku vápníku

Studie populační kohorty ve Švédsku zjistila vyšší úmrtnost žen požívajících více než 1400 mg vápníku denně, zejména ve formě doplňků. Několik studií navíc stanoví korelaci mezi vysokým příjmem vápníku a vysokým výskytem rakoviny prostaty.

Přítomnost v potravinách

Vápník je přítomen v mnoha potravinách, které se běžně konzumují.

Tyto mléčné výrobky jsou v současné době hlavním zdrojem vápníku v potravě (více než dvě třetiny spotřeby potravin) v západních zemích. Vápník je zde přítomen ve formě, která umožňuje střevní absorpci řádově 30%, ale zvyšuje vylučování vápníku močí. Výrobky velmi bohaté na vápník a fosfor způsobují dočasnou hyperkalcémii a hyperfosfatemii s inhibicí syntézy vitaminu D .

Další potraviny obsahují vápník: voda z vodovodu , mandle , pistácie , datle , petržel , fíky , řeřicha , kakao , pampeliška , pomeranče , sušené fazole, vaječný žloutek , sezamová semínka ( tahini ), mák , brokolice , zelí , špenát (zelená listová zelenina) obecně), určité ryby ...

Podle většiny zdrojů je asi 30% vápníku v mléce absorbováno.

Pro vyhodnocení skutečné biologické dostupnosti je také nutné vzít v úvahu dietní faktory, které ovlivňují úbytek absorbovaného vápníku močí. Současná absorpce fosforu tedy snižuje vylučování vápníku močí. Naopak „acidogenní“ složky stravy, jako jsou sírany (zejména v minerálních vodách se síranem vápenatým), zvyšují kalciurii (vylučování vápníku močí).

Nakonec fixace vápníku absorbovaného v kostní tkáni (prevence osteoporózy ) závisí na mnoha dalších faktorech, zejména hormonálních (viz výše).

Jako lék

Absorpce vápníku ve formě tablet umožňuje zvýšit jeho denní příjem, pokud to není optimální. To je někdy spojeno s přijímáním vitamin D . Výhoda doplňování vápníku u osoby bez podvýživy však nebyla stanovena: kostní minerální hustota se zvyšuje jen nepatrně, i když je vápník spojen s příjmem vitaminu D a již po jednom roce nepostupuje. Kromě toho nedochází ke snížení rizika zlomenin . Nejvýznamnějším vedlejším účinkem zůstává zácpa. Syndrom mléka alkálie , ve své moderní formě, je zejména v důsledku spotřeby uhličitanu vápenatého: to je třetí příčinou hyperkalcémie a druhou nejčastější příčinou vážného hyperkalcemii. Tato suplementace by mohla být spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění , i když tato skutečnost zůstává diskutována.

Ale léky na osteoporózu se také používají k léčbě nemocí, jako je anorexie nebo bulimie, aby se zajistil nedostatek vyvážených živin v těle kvůli jejich nedostatku kvůli problémům, které to způsobuje.

U žen procházejících menopauzou a starších osob je doporučená denní dávka vápníku 1 200 až 1 500 mg .

Průmyslová produkce

Vápník je produkován aluminotermií vápna, tj. Oxidačně -redukční reakcí, při které je vápno - oxid vápenatý CaO - redukováno hliníkem v pecích, kde se vytváří uhlík.

Zjednodušeně:

{\ mathrm {2Al + 6CaO \ to Ca_ {3} Al_ {2} O_ {6} + 3Ca}}

Pelety vytvořené ze směsi vápna a hliníkového prášku se zavádějí do pece. Trouba se ohřívá elektricky nebo na fosilní palivo. Vápník vytvořený během reakce se uvolňuje ve formě páry a do kondenzátoru se umístí (v sacím okruhu vytvářejícím vakuum v peci), kde se usazuje. Zbytek po reakci je hlinitan vápenatý (kombinace oxidu hlinitého a vápna).

Průmyslové použití

Jsou četné a někdy staré. Tak od pravěku vápníku (odvozený z křídy a transformovány kalcinací , hydratace, slinování , recarbonation nebo mikronizace, atd.), Působí v malty , cementy , nátěry , pigmenty , tavné látky , minerální plniva, včetně jak reologie korektor používají v řadě barvy, inkousty, plastové polymery a guma atd. Uhličitany vápenaté (a hořčíku) se používají (střepy) ve sklářském průmyslu , pro keramiku a při výrobě litiny . Cukr se čistí na cukrovarnického průmyslu pomocí oxidu vápenatého a hydroxidu vápenatého . Papírenský průmysl používá stearát vápenatý jako potahový materiál, čímž se získá hladký vzhled povrchu lesklých papírů. Hydroxid vápenatý je činidlo používané k průmyslové výrobě želatiny .

V poslední době se ukázalo, že vápník nebo molekuly na bázi vápníku jsou dobrou náhražkou:

olovo nebo kadmium (velmi toxický a dražší) jako přísada použije PVC v truhlářství PVC.
že lithiové a kobaltu (toxické, výbušné lithium a vzácné) lithium-iontové baterie používá v mobilních telefonech a mnoho dalších elektronických zařízení. Průmysl studuje prototypy vápníkových anodových baterií, které nahrazují baterie lithiovými anodami, ale do roku 2018 stále chyběl vhodný elektrolyt. V roce 2019 na Helmholtzově institutu v Ulmu (Německo), Zhirong Zhao-Karger & al. byli schopni kombinovat dvě sloučeniny vápníku a fluoru a nejenže se tento materiál (nový typ vápenaté soli) ukázal být lepším vodičem elektřiny než všechny dosud známé vápníkové elektrolyty, ale také to dělá s vyššími napětí než jiné elektrolyty na bázi vápníku. Doufáme, že dokážeme vyrábět levné a efektivní baterie, které mohou ukládat elektřinu z přerušovaných zdrojů (větrných a solárních).

Obchod

Francie je podle francouzských zvyků v roce 2014 čistým dovozcem vápníku. Průměrná dovozní cena za tunu byla 3 700 EUR.

Poznámky a odkazy

(en) David R. Lide, CRC Handbook of Chemistry and Physics , CRC Press Inc,2009, 90 th ed. , 2804 s. , Vázaná kniha ( ISBN 978-1-420-09084-0 )
(en) Beatriz Cordero, Veronica Gómez, Ana E. Platero-Prats, Marc Revés, Jorge Echeverria, Eduard Cremades, Flavia Barragan a Santiago Alvarez , „ Covalent radii revisited “ , Dalton Trans. ,2008, str. 2832-2838 ( DOI 10.1039 / b801115j )
(in) David R. Lide, CRC Handbook of Chemistry and Physics , TF-CRC,2006, 87 th ed. ( ISBN 0849304873 ) , s. 10-202
Databáze Chemical Abstracts dotazována prostřednictvím SciFinder Web 15. prosince 2009 ( výsledky hledání )
Indexové číslo 020-001-00-X v tabulce 3.1 přílohy VI nařízení ES č. 1272/2008 (16. prosince 2008)
[] http://www.sigmaaldrich.com/catalog/ProductDetail.do?lang=cs&N4=441872%7CALDRICH&N5=SEARCH_CONCAT_PNO%7CBRAND_KEY&F=SPEC SIGMA-ALDRICH
„ Vápník “ v databázi chemických produktů Reptox z CSST (quebecká organizace odpovědná za bezpečnost a ochranu zdraví při práci), přístup k 25. dubnu 2009
Položka „Vápník“ v chemické databázi GESTIS IFA (německý orgán odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví při práci) ( německy , anglicky ), zpřístupněno 13. února 2010 (je vyžadován JavaScript)
Cashman, KD (2002) Příjem vápníku, biologická dostupnost vápníku a zdraví kostí . British journal of Nutrition, 87 (S2), S169-S177.
Platel, K., a Srinivasan, K. (2016). Biologická dostupnost mikroživin z rostlinných potravin: aktualizace. Kritické recenze v potravinářské vědě a výživě, 56 (10), 1608-1619 ( shrnutí
Sun, N., Wu, H., Du, M., Tang, Y., Liu, H., Fu, Y., & Zhu, B. (2016) Peptidy chelatující vápník z potravinových proteinů: přehled . Trends in Food Science & Technology, 58, 140-148 ( abstrakt ).
Doplňování vápníku: kardiovaskulární rizika? , Prescrire Review , březen 2013 Svazek 33, n o 353, s. 190-191 .
chemoprevence
(en) Zpráva FAO / WHO, Požadavky na lidské vitamíny a minerály , kap. 11 Vápník , 2002
(en) Léon Guéguen a Alain Pointillart, „ The Bioavailability of Dietary Calcium “ , Journal of the American College of Nutrition , sv. 19, n o sup2,2000, str. 1195-1365 ( PMID 10759138 )( shrnutí )
(in) Jane E Kerstetter, Kimberly O L O'Brien a Karl Insogna, „ Dietní bílkoviny, metabolismus vápníku a kostní homeostáza znovu navštíveny “ , The American Journal of Clinical Nutrition , sv. 78, n o 3,2003, str. 5845-5925 ( číst online )
(en) CM Weaver a KL Plawecki, „ Dietní vápník: přiměřenost vegetariánské stravy “ , The American Journal of Clinical Nutrition , sv. 59, n o 5,1994, str. 1238S-1241S ( číst online )
(in) Abelow BJ, Holford TR a Insogna KL, „ Cross-cultural Association entre dietary animal protein and hip fracture: a hypotéza “ , Calcif Tissue International , sv. 50, n o 1,1992, str. 14-18 ( PMID 1739864 )
(in) Itoh R, N a Suyama Nishiyama Y, „ Příjem bílkovin ve stravě a vylučování vápníku močí: průřezová studie u zdravé japonské populace “ , The American Journal of Clinical Nutrition , sv. 67, n o 3,1998, str. 438-444 ( PMID 9497187 )
(en) van Beresteijn, Brussaard a van Schaik, „ Vztah mezi poměrem vápníku k bílkovinám v mléce a vylučováním vápníku močí u zdravých dospělých - kontrolovaná zkřížená studie “ , American Journal of Clinical Nutrition , sv. 52, n o 1,1990, str. 142-146 ( číst online )
(in) NM Lewis S. Marcus, AR a JL Behling Greger, „ Doplňky vápníku a mléko: účinky na acidobazickou rovnováhu a retenci vápníku, hořčíku a fosforu “ , The American Journal of Clinical Nutrition , sv. 49, n o 3,1989, str. 527-533 ( číst online )
Pozice Americké dietetické asociace pro vegetariánské stravování , J Am Diet Assoc. (Journal of the American Dietetics Association) Červenec 2009 Svazek 109, 2009; 109: 1266-1282
(in) EM Balk , GP Adam , VN Langberg a A. Earley , „ Globální příjem vápníku ve stravě mezi dospělými: systematický přehled “ , Osteoporosis International , sv. 28, N O 1212. října 2017, str. 3315–3324 ( ISSN 0937-941X a 1433-2965 , PMID 29026938 , PMCID PMC5684325 , DOI 10.1007 / s00198-017-4230-x , číst online , přístup k 16. září 2018 )
ANC pro vápník, web ANSES
(v) studii WHO (WHO) / FAO vápník ve stravě na světě
Směrnice 1990/496, příloha I
Dieta, výživa a prevence chronických nemocí - zpráva z odborné konzultace WHO / FAO, technická zpráva WHO, řada 916, Světová zdravotnická organizace, 2003.
(in) FAO Study ANC vápník ve světě
(in) Úmrtí zdvojnásobena při vysokém příjmu vápníku oproti doplňkům
(in) Mléčné výrobky, příjem vápníku a riziko rakoviny prostaty ve studii na screening rakoviny prostaty, plic, tlustého střeva a vaječníků
Vesanto Melina, Victoria Harrison a Brenda Charbonneau Davis, Stát se vegetariánem , Éditions de l'Homme,1996
AR Gaby, Prevence a zvrácení osteoporózy , Prima Publishing,1994
Calcium, Diet in Action, sv. 12, č. 1, jaro 1998.
Dr. Paul Lépine a Danielle Ruelens, Menopauza: hormony nebo přírodní? Integrovaný přístup , Éditions Quebecor,2002
Tai V, Leung W, Gray A. Reid IR, Bolland MJ, příjem vápníku a kostní minerální hustota: systematický přehled a metaanalýza , BMJ, 2015; 351: h4183
Bolland ML, Leung W, Tai V et al. Příjem vápníku a riziko zlomenin: systematický přehled , BMJ, 2015; 351: h4580
(in) IR Reid , B. Mason , A. Horne , R. Ames ET Reid , EU Bava , MJ Bolland a GD Gamble , „ Randomizovaná kontrolovaná studie vápníku u zdravých starších žen “ , Am. J. Med. , sv. 119, n o 9,Září 2006, str. 777-785 ( ISSN 0002 - 9343 , DOI 10,1016 / j.amjmed.2006.02.038 )
(in) Picolos MK Lavis VR, PR Orlander, „ Syndrom mléka a alkálií je hlavní příčinou hyperkalcemie u pacientů v konečném stadiu onemocnění ledvin (bez ESRD) “ , Clin. Endokrinol. (Oxf) , sv. 63, n o 5,listopadu 2005, str. 566–76 ( PMID 16268810 , DOI 10.1111 / j.1365-2265.2005.02383.x )
(in) MJ Bolland , PA Barber , RN Doughty , B. Mason , A. Horne , R. Ames , GD Gamble , A. Gray a IR Reid , „ Cévní příhody u zdravých starších žen, které dostávají doplňkovou dávku vápníku: randomizovaná kontrolovaná studie " , BMJ , sv. 336, n O 7638,září 2008, str. 262-266 ( ISSN 0959-8138 , DOI 10.1136 / bmj.39440.525752.BE )
(in) MJ Bolland , A. Avenell , JA Baron , A. Gray , GS MacLennan , GD Gamble a IR Reid , „ Vliv doplňků vápníku na riziko infarktu myokardu a kardiovaskulárních příhod: metaanalýza “ , BMJ , sv. 341,července 2010, c3691 ( ISSN 0959-8138 , DOI 10.1136 / bmj.c3691 )
(in) J. Hsia , G. Heiss , H. Ren , pan Allison , NC Dolan , P. Grónsko , SR Heckbert , KC Johnson , JE Manson , S. Sidney a pan Trevisan , „ Doplňování vápníku / vitaminu D a kardiovaskulární příhody “ , Circulation , roč. 115,2007, str. 846-854 ( ISSN 0009-7322 , DOI 10.1161 / CIRCULATIONAHA.106.673491 )
Xiao Q 1 , Murphy RA, Houston DK, Harris TB, Chow WH, Park Y., Dietní a doplňkový příjem vápníku a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění: studie stravy a zdraví National Institutes of Health-AARP, JAMA Intern Med. 2013 Duben 22; 173 (8): 639-46, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23381719
Jak by levný minerál mohl udělat lepší baterii - a pomoci planetě; Vápník by mohl nahradit lithium v bateriích, které uchovávají sluneční a větrnou energii ; Stručné informace zveřejněné časopisem Nature dne 6. září 2019
„ Ukazatel dovozu / vývozu “ , na Generálním ředitelství cel. Uveďte NC8 = 28051200 (zpřístupněno 7. srpna 2015 )

Podívejte se také

Související články

externí odkazy

(en) „ Technické údaje pro vápník “ (zpřístupněno 2. července 2016 ) , se známými údaji pro každý izotop na podstránkách

Ahoj

Být

narozený

N / A

Ano

PROTI

Spol

Nebo

Eso

Pozn

Já

Čs

The

Tento

Odpoledne

Měl

Číst

Vaše

Kost

Fr.

Čt

Mohl

Dopoledne

Srov

Mt.

119

120

121

122

123

124

125

126

127

128

129

130

131

132

133

134

135

136

137

138

139

140

141

142

Alkalické kovy	Alkalická země	Lanthanidy	Přechodné kovy	Špatné kovy	kovově loids	Nebankovní kovy	geny halo	Vzácné plyny	Položky nezařazené
		Aktinidy
		Superaktinidy