Bukurešť (ro) București | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Heraldika |
Vlajka |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Správa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Země | Rumunsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Județ | Žádný (jednořadý kapitál) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mandát starosty |
Nicușor Dan od té doby2020 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poštovní směrovací číslo | 010011–062397 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Demografie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pěkný | Bucharester, Bukarester, Bukareŝtano, Bukaresterin (nen), Bucharestois (e) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Populace | 1 883 425 obyd. (2011) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hustota | 8 334 obyvatel / km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zeměpis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontaktní informace | 44 ° 24 ′ severní šířky, 26 ° 05 ′ východní délky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nadmořská výška | 70 m |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plocha | 22 600 ha = 226 km 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časové pásmo |
+02: 00 (zimní čas) +03: 00 (letní čas) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Umístění | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Geolokace na mapě: Rumunsko
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Připojení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
webová stránka | https://www.pmb.ro/ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Bukurešť (v rumunský : Bucureşti , / b u . K u . R e ʃ t ʲ / nebo Municipiul Bucureşti dlouhá verze) je hlavním z Rumunska .
Město je poprvé zmíněno v roce 1459 jako opevněný trh na křižovatce obchodních cest mezi Târgoviște , tehdejším hlavním městem Valašska , Brašov v Sedmihradsku a přístavem San-Giorgio založeným Janovy na Dunaji . Tento trh se rychle rozrostla a v XVII th století, to se stalo hlavním městem knížectví Valašska, pak v roce 1859, z Rumunska .
Při posledním sčítání lidu v roce 2011 měla obec 1 883 425 obyvatel, což je pokles ve srovnání s lety 2002 a 1992. Bukurešť zůstává největším městem v Rumunsku . Někdy se mu přezdívá „Micul Paris“, což znamená „Malá Paříž“ nebo Paříž Balkánu.
Legenda má svědčil na XIX th století, Bukurešť pocházejí z Bucur (in) , je pastýř, který by byl první na aktuální poloze. Protože bucur v rumunštině znamená „radost“, mnoho rumunských autorů přezdívá Bukurešť „město radosti“. Ve skutečnosti je v Rumunsku mnoho toponym v ... ești množné číslo příjmení v ... escu a připomíná věrnost dotyčných lidí zakladateli (obchodníkovi, svobodnému zemědělci, boyaru , vojvodovi nebo hospodáři ): tedy București může být dokonale množný Bucurescu , příjmení připomínající příslušnosti k jakékoliv Bucur ( rumunský ekvivalent z Hilaire ); je jen málo pravděpodobné, že se jedná o obyčejného pastýře, a je pravděpodobnější, že je důležitým vlastníkem stád, město s jezery je jevištěm a trhem na cestách transhumance mezi Karpaty (léto) a Dunajem (zimování) ). Francouzská podoba názvu města pochází z němčiny : Bukurešť .
Mogoșoaia | Otopeni , Voluntari | Pantelimon |
Chitila , Chiajna , Domnești , Olteni |
Glina , Cernica | |
Bragadiru | Măgurele , Jilava | Berceni , Popești-Leordeni |
Bukurešť se nachází na jihu Rumunska, mezi Ploješťem na severu a Giurgiu na jihu, méně než 80 kilometrů od Bulharska .
Bukurešťská nížina, podoblast Valašské nížiny (od východního Srbska po jihovýchodní Rumunsko), se táhne podél řeky Dâmbovița , ze severu do Karpat , na jih do údolí Argeș . Bukurešť se nachází uprostřed-jih této planiny mezi 60 a 90 metry nad mořem.
Jako hlavní město je Bukurešť důležitým dopravním uzlem na cestě po evropské trase 81 z Piteşti do Konstance a v srdci rumunské železniční sítě (původní stanice pěti hlavních tratí).
Dâmboviţa protíná město od západu, na úrovni Chiajna , na východ, na úrovni Glina . Dâmboviţa proudí do Argeş , přítok Dunaj .
Colentina toky v severní části Bukurešti, teče dále po proudu od města do Dâmboviţa .
Tyto dvě řeky jsou předmětem četných přírodních nebo umělých jezer na území města, zejména pro Colentina jezera Herastrau , na jezeře Floreasca , na jezeře Tei či jezera Colentina .
Jezero se nachází v centru města, jezero Cișmigiu, které se nachází v parku se stejným názvem . Uvedené jezero, které se ve středověku využívalo ke koupání, obklopuje park Cișmigiu , slavnostně otevřený v roce 1847 podle plánů německého architekta Carla FW Meyera.
Bukurešť má tři kopce: Cotroceni , Dealul Mitropoliei a Butte de Spirea (sídlo paláce parlamentu, bývalá Sněmovna lidu).
Podnebí Valašska je kontinentální , se silnými rozdíly mezi krutými zimami a poněkud vlhkým létem. Většina srážek padá na jaře a v létě. Kdysi zahradní město , Bukurešť poté tyto kontrasty zmírnila, protože její mnoho stromů odřezávalo zimní vítr a v létě udržovalo svěžest. Dnes dodávané do betonu , skla a automobilové trombózy (která dokonce napadá chodníky), město zdůraznilo své klimatické kontrasty a není to neobvyklé pro letní měsíce, denní teplota výrazně překračuje 30 ° C v blízkosti fasád nebo náměstí bez odkryté zeleně na slunce.
Měsíc | Jan. | Února | březen | duben | smět | červen | Jul. | srpen | Září | Října | Listopad. | Prosinec | rok |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průměrná minimální teplota ( ° C ) | -4,8 | -4 | 0,1 | 4.9 | 10.5 | 13.6 | 15.4 | 14.9 | 10.5 | 5.4 | 0,6 | -3,4 | 5.3 |
Průměrná teplota (° C) | -1 | 0,8 | 5.8 | 11.5 | 16.9 | 20.7 | 22.6 | 22.4 | 17.6 | 11.7 | 5.2 | 0.2 | 11.2 |
Průměrná maximální teplota (° C) | 2.8 | 5.5 | 11.4 | 18 | 24 | 27.7 | 29.8 | 29.8 | 24.6 | 17.9 | 9.8 | 3.7 | 17.1 |
Srážky ( mm ) | 40 | 36 | 38 | 46 | 70 | 77 | 64 | 58 | 42 | 32 | 49 | 43 | 595 |
Síť veřejné dopravy v Bukurešti je největší na národní úrovni a je jednou z nejrozsáhlejších v Evropě . Má několik linek metra , tramvají , trolejbusů a autobusů provozovaných STB ( Societatea de Transport București ). Flotila vozidel, která byla v roce 1990 extrémně zchátralá, byla do značné míry obnovena a přizpůsobena evropským bezpečnostním a komfortním normám, zůstává však nedostatečná, zejména proto, že nedostatek jízdních pruhů na jejich vlastních místech zasekl vozidla v dopravní zácpě. V Bukurešti je také soukromý minibusový systém. Metro bylo provozováno částečně CFR ( železnice ) a částečně STB. Od roku 2007 celé metro provozuje Bukurešťský metropolitní dopravní úřad.
Navzdory tomuto pokroku síť nereaguje dobře na potřeby, protože změny provedené diktaturou v době Nicolae Ceaușescu byly zachovány kvůli absolutní prioritě dané automobilu: mnoho přechodů pro chodce bylo odstraněno, ale pouze některé jsou nahrazeny tunely, které nejsou vždy přístupné méně mobilním a zejména tramvajové síti, která byla před rokem 1985 propojena s centrem města, Place de l'Union, znovu připojena není: terminály různých sítí jsou proto více než kilometr od sebe, nutí cestující k dlouhým a nebezpečným procházkám a přejezdům ulic. A konečně intermodalita také nadále není dostatečná na stanicích a letištích: například žádná trasa tramvají nebo metra neslouží na mezinárodní letiště Henri-Coandă v Bukurešti a železniční trať přicházející z Gare du Nord nekončí u terminálu, ale u stanice v vesnice Otopeni , odkud musíte jet kyvadlovou dopravou: cesta je krátká, ale došlo k přerušení nákladu .
MetroNejspolehlivější z režimů veřejné dopravy v Bukurešti je metro, které nyní provozuje společnost „Metrorex“.
V roce 2013 byla síť tvořena 4 linkami:
Současnou síť proto tvoří 63 km a 52 stanic. Stanice jsou v průměru od sebe vzdáleny 1,5 km . Je to nejrychlejší dopravní prostředek ve městě.
Kromě prodloužení linky M4 se také plánuje:
Povrch veřejná doprava je v kompetenci Société de Transport Bukurešti (ro) (STB) a zahrnuje síť obou autobusů, trolejbusů , tramvají a lehké železnice . Síť STB je jednou z nejhustších v Evropě a zvládá pohyb téměř 2,3 milionu cestujících denně na 105 autobusových linkách, 18 trolejbusových linkách a 25 tramvajových linkách. Síť tramvají je v současné době v přechodu: tratě obsluhující centrum města byly demontovány, další jsou přestavovány na lehká metro. Zahájena akvizice nových vozidel pro autobusy.
Tyto taxíky jsou velmi početné v Bukurešti (9500 řidiči povolené v roce 2008) se ceny kolem 1,4 lei za minutu (asi 30 centů). Některé jsou třikrát dražší, ale cena musí být uvedena na těle.
Letecká dopravaMěsto obsluhují dvě letiště:
Henri-Coandă je největší rumunské letiště s přepravou 5 milionů cestujících v roce 2007. Hlavní společností je rumunská národní společnost Tarom .
Menší mezinárodní letiště Aurel-Vlaicu se používá pro nákladní a nízkonákladové lety.
Železniční dopravaBukurešť je hlavním železničním uzlem Rumunské národní železniční společnosti . Nejdůležitější stanicí je Gare du Nord, ze které vlaky každý den odjíždějí a přicházejí z nebo do mnoha rumunských lokalit a také z velkých evropských měst, například:
Z Gare du Nord tvoří denní dopravu 283 vlaků od cestovní společnosti CFR a 2 od soukromého provozovatele Regiotrans .
V Bukurešti jsou ještě další stanice, jmenovitě: Ouest (Basarab), Băneasa, Est (Obor), Progresul a Titan-Cățelu, ale jejich použití je velmi omezené, protože soubor několika stanic (inspirovaných Paříží a Londýnem ) zřízených na XIX th století byl nahrazen v druhé polovině XX tého století centralizovaným sítě do Severního nádraží (zejména pro mezinárodní vztahy), vhodnější pro politické policie z komunistické diktatury ve svém pohybu monitorovací úlohu. Gare du Sud (Filaret) byl dokonce uzavřen jako železniční terminus a přeměněn na meziměstské autobusové nádraží.
Z města je nyní 5 hlavních linek:
stejně jako dvě sekundární linky:
Kamionová dopravaJiž více než padesát let (1960–2010) vyústila politika „všeho automobilu“ v Bukurešti do velkého rozvoje silničních pruhů: prorážení středem velkých a širokých bulvárů silného provozu, spojování městského centra na okraji města , pokles povrchové elektrické dopravy (zánik tramvajových a trolejbusových linek), méně zastávek (jedna ze tří byla odstraněna). Tato politika do značné míry podpořila příliv automobilů do města, zejména od roku 1990, podle fenoménu, který urbanisté znají pod názvem „vysavače automobilů“, zejména podél hlavních os (sever-jih, východ-západ, North-West-Southeast) a dva prstence (vnitřní a vnější) neustále ucpané.
Ostatní ulice města jsou také přeplněné, a to jak ve špičce s projíždějícími auty zoufale hledajícími zkratky, tak v klidných hodinách, kdy už chodci po chodnících nemohou obíhat, přeměněni na divoká parkoviště. Každý den ve městě obíhá více než milion vozidel (jedno na každé dva obyvatele). Přetížení, nehody, znečištění ovzduší a hluk (používání klaksonu je trvalé a všudypřítomné), tvorba děr a výmolů jsou přímými důsledky této situace, která silně zhoršuje kvalitu života, včetně života slabších (děti, starší lidé, zdravotně postižené) a stalo se hlavním problémem obce.
Bukurešť je také hlavní uzel rumunské národní silniční sítě, stejně jako výchozí bod ze tří dálnic ( A1 do Piteşti , A2 pro Constanţa a A3 na Ploieşti ) a nových státních silnic ( DN1 do Oradea , DN1A na Braşov , DN2 na Suceava , DN3 do Călărași , DN4 do Oltenița , DN5 do Girgiu, DN6 do Temešvár a Cenad , DN7 do Nădlac a DN71 do Sinaia ).
Bukurešť, rodiště géonomie pod záštitou Grigore Antipa brzy XX th století, již dlouhou dobu „zahradní město“, kde byly tři stromy na stavební a pět metrů čtverečních zeleně na jeden čtvereční metr postavené. Celý tento rostlinný kryt měl dvojí použití
Lidé v Bukurešti tehdy milovali své stromy a pouze odřezávali ( ruční pilou ) své mrtvé větve (to je skutečný význam slova „prořezávání“), nechaly jejich větve krásně se šířit a zastínily ulice a zahrady. Tam bylo mnoho nároží, kde vidíme prastaré stromy dominují multi-patrových budov ... Kromě toho, parky byly četné a rozšířené, ale od druhé poloviny XX tého století ideologie produktivistického o „boji civilizovaného člověka proti přírodě příroda “, která byla přijata jak komunistickým režimem v letech 1945–1989, tak liberálním režimem, který jej nahradil, postupně pronikl do rozhodovacích orgánů a veřejného mínění. Environmentální aspekt je tak dnes v posledním způsobu rozvoje města zcela opomíjen, a to navzdory snahám Ministerstva životního prostředí .
Například navzdory kontrastnímu klimatu v Bukurešti od pádu komunistického režimu aglomerace utrpěla rozmnožování automobilů , snížení elektrické a železniční dopravy , snížení zelených ploch (které dnes nepředstavují více než jeden šestina městské oblasti) a nadměrné prořezávání přežívajících stromů ( mechanickou motorovou pilou ), jakož i rozmnožování vysokých staveb z betonu a skleněného skleníku , u většiny od 8 do 20 pater. Aby se vyrovnaly nepříznivé klimatické účinky tohoto vývoje, používá se v zimě vytápění a v létě klimatizace . Stále významnější emise oxidu uhličitého změnily klima města , mnohem kontrastněji než dříve, s letními vlnami veder, které se staly obvyklými, stále silnějšími srážkami a zimními mrazy, které zmrazením vody infiltrované pod povrchy silnic vytvářejí výmoly v rozmrazit. Obyvatelé Bukurešti, dýchající zatuchlý vzduch a vystavení zvýšeným teplotním kontrastům, vyvíjejí stále více infekčních nemocí a alergií.
Plánování města v Bukurešti je eklektické: několik zemětřesení , požárů a invazí částečně zničilo město, celkové plány byly vypracovány při několika příležitostech, několik bylo zahájeno v období mezi válkami a za komunistického režimu , ale žádné nebylo možné dokončit a architekti obecně berte v úvahu pouze jejich vlastní nápady, nikoli městskou krajinu nebo styly kolem.
Stejně jako v mnoha evropských městech bylo územní plánování Bukurešti organizováno z vůle politických vůdců, jakmile město dosáhlo statutu hlavního města, ale tito vůdci měli zřídkakdy čas na uskutečnění svých záměrů. Bukurešť nabízí velkou architektonickou rozmanitost, v níž se mísí tradiční rumunské budovy, stavby ovlivněné francouzskou školou, budovy z období komunismu, aniž bychom zapomněli na nejnovější stavby, současné architektury.
Centrum města je směsicí barokní , neoklasické a secesní architektury . Několik stalinské mrakodrapy stranou, Communist éry architektury je převážně užitkový charakter, s low-kvalitní obří budovy, prefabrikovaného betonu jako v celém východním bloku , zvaného blocuri v rumunštině (a panelaks ve vztahu k sousedním zemím české slovenské „panely“) : dominuje podél hlavních bulvárů v nejvzdálenějších částech města (které jsou administrativně součástí) a v některých příměstských obcích.
Francouzský vliv na část bukurešťské architektury v letech 1870–1935 byl takový, že Bukurešti se tehdy říkalo „malá Paříž“. Za tento vliv vděčíme architektům jako Ion Mincu nebo Petre Antonescu, studentům Národní školy výtvarných umění v Paříži i představitelům architektonického stylu neo-Brancovan . Důkaz jejich důležitosti: Univerzita architektury a urbanismu nese jméno Ion Mincu .
Po převzetí moci rumunskou komunistickou stranou v roce 1945 (která v praxi aplikovala verš mezinárodní „Z minulosti vyčistíme břidlice“) prošlo město důležitými morfologickými transformacemi pod mandátem Nicolae Ceaușesca , zejména po zemětřesení z roku 1977 . Staré budovy v centru města, ačkoli často, co držely lépe než blocuri (nebo panelaks ), byly považovány za příliš křehký, a to zejména kostely, a bylo zničeno, které mají být nahrazeny novými obytných bloků. Během tohoto období byl také postaven „ lidový dům “, impozantní památka ve stalinistickém stylu , místo celé čtvrti historického centra města; je to po americkém Pentagonu druhá největší administrativní budova na světě .
Dědictví Bukurešti utrpělo mnoho ztrát, na jedné straně během těchto přírodních nebo historických křečí, ale také s transformací rumunské společnosti od počátku dvacátých let 20. století. Slabost zákonů chránících dědictví, malý počet budov zapsaných na Seznam historického dědictví, stejně jako endemická korupce, vytvořily živnou půdu pro bezohledné vývojáře. Mnoho čistě funkčních budov bez estetických starostí nebo bez jakéhokoli architektonického výzkumu nahradilo typické bukurešťské domy, zahrady, vily a paláce, které představovaly jedinečné architektonické a kulturní bohatství.
Ale protože 2010s, často pod tlakem z mladší generace , kteří mají vytvořený asociací a lig pro obranu dědictví starých paláců a budov v historickém centru začaly být obnoveny a některé z nich byly klasifikovány jako světové dědictví UNESCO. .
Ze starověké bukurešťské architektury byly vzácné budovy, které přežily až do moderní doby, zničeny za komunistické správy, zejména procesem systemizace zahájeným po zemětřesení v roce 1977 : zachovaly se pouze ruiny středověkého knížecího paláce . Zachovaly se i některé renesanční stavby: jsou to hlavně kostely. Mnoho budov v oblasti Lipscani data z první poloviny XIX -tého století : v případě karavanní Emmanuel Mârzaian . Od konce středověku byla tato čtvrť srdcem obchodu v Bukurešti. Toto staré centrum města, opuštěné jako „starý dům měšťansko-šlechtické éry“ ( vechitură burghezo-moșierească ), během let komunistického režimu v Rumunsku chátralo a několik historických budov se dokonce zhroutilo. V roce 2005 byla oblast Lipscani provedena jako pěší a je obnovována.
Za monumentálními řadami moderních budovách „ Ceausescu éry “, které lemují hlavní bulváry, město udrželo některé jeho architektonického dědictví z konce XIX th století a počátku XX th století, a to zejména z období mezi válkami , které se považují jako „zlatý věk“ Bukurešti, zejména s velkým „ secesním “ a „ bauhaus “ bytovým fondem . V té době si městská architektura pod záštitou Ion Mincu vážila místní kulturní identity a čerpala inspiraci z náboženské a světské architektury rumunské renesance, jako je kostel kláštera Stavropoleos nebo kostel (který v komunistických dobách zmizel) Klášter Văcăre monasteryti a také dekorativní motivy populární rolnické architektury představené ve vesnickém muzeu v Bukurešti .
Dvě pozoruhodné stavby z tohoto období jsou palác Crețulescu, v němž jsou nyní rumunské služby UNESCO, a palác Cotroceni , bývalý sekundární královský palác , poté Pioneerův palác , rezidence státních návštěvníků komunistického režimu a dnes sídlo Předsednictví republiky . Z tohoto období pochází mnoho impozantních budov, jako je severní stanice v Bukurešti , Rumunská národní banka a Telefonní palác .
V roce 2000 byly historické budovy v centru města z velké části obnoveny. V některých obytných čtvrtích města, a to zejména ve střední a čtvrtí na sever s populací na vysoké výnosy, mnoho vily XX tého století byly obnoveny v desetiletí, které následovalo po revoluci .
Barokní styl ze na Cantacuzene paláce .
Pasáž Macca-Villacrosse.
Eklektický styl burzy v Bukurešti , autor: Paul Gottereau .
Casa Capșa , kavárna a hotel.
Neogotický styl restaurace Caru 'cu Bere („pivní vozík“).
Neoklasicistní rumunský styl Střední dívčí školy.
Některé ulice lemují přepychové neobarokní paláce chráněné jako:
Od pádu komunismu v roce 1989 bylo několik budov z období komunismu renovováno, modernizováno a používáno k jiným účelům. Tak bylo například několik zastaralých maloobchodních sad přeměněno na nákupní centra. Tyto komplexy byly vybaveny obrovskými kruhovými halami, které byly dříve ironicky přezdívány jako „hladové cirkusy“ kvůli nedostatku potravin v 80. letech. Byly postaveny v době Ceaușesca a měly sloužit jako trhy s potravinami a restauracemi. Když však diktatura padla, většina z nich nebyla dokončena.
Moderní nákupní centra, jako je Unirea , nákupní centrum v Bukurešti , Rumunsko a Plaza City Mall, byla postavena na již existujících strukturách těchto „hladových cirkusů“. Dalším zajímavým příkladem je modernizace a přeměna velké budovy Civic Center ( Centrul Civic ) na hotel Marriott. Tento proces se zrychlil v roce 2000, kdy město zažilo realitní boom . Mnoho budov v centru města pocházejících z komunistické éry se díky svému umístění stalo hlavním cílem. V posledních letech bylo také renovováno mnoho budov z doby komunismu, aby se zlepšil jejich vnější vzhled.
Rozvoj současné architektury v Bukurešti nastal po pádu komunismu, zejména po roce 2000, kdy město prošlo obdobím městské a architektonické obnovy, využívající silný rumunský ekonomický růst. Budovy, které byly tehdy postaveny, jsou převážně vyrobeny ze skla a oceli a často mají více než deset podlaží. Existuje mnoho příkladů, ať už jde o nákupní centra (zejména nákupní centrum v Bukurešti, které vzniklo transformací a rozšířením opuštěné budovy), kancelářské budovy nebo dokonce banky atd.
Od roku 2005 se staví značné množství kancelářských budov, zejména v severní a východní části města. Trendem, který se objevil v posledních letech, je navíc přidání historických křídel nebo fasád k historickým budovám s klasičtější architekturou. Budova sdružení architektů, moderní budova ze skla a oceli postavená za klasickou kamennou fasádou, je jedním z nejpozoruhodnějších příkladů.
Kromě budov využívaných společnostmi nebo oficiálními institucemi v současné době probíhají různé nové stavby. Většinou se jedná o výškové kancelářské budovy a obytné byty na předměstí. Tyto projekty jsou stále důležitější na severu Bukurešti, který je méně hustě obydlený, protože je domovem významného počtu obyvatel Bukurešti vyšší třídy kvůli (stále dražšímu) procesu gentrifikace, který v těchto čtvrtích probíhá.
Gules ke svatému Demetrius z karafiátu oblečený ve zlatě a gules, pokryté pláštěm azurové, drží v bledém na pravé straně stříbrný hrot opatřený zlatem a na levé straně latinský kříž ze zlata.
Erb Bukurešti na počátku XIX th století, v rámci monarchie Vlach .
Erb Bukurešti v letech 1970 až 1989 za Rumunské socialistické republiky .
Současný erb Bukurešti.
Historie Bukurešť je starší než jeho postavení jako hlavním městě Rumunska, který pochází pouze z poloviny XIX th století.
Ve skutečnosti, město bylo založeno v XIV th století Mircea starší ( Mircea cel Bătrân ) po jeho vítězství nad Turky jako „bukurešťského pevnost“ (a je možné, že Bucur by mohl být první guvernér armáda). Hlavní město Valašska bylo tehdy v Karpatech , v Curtea de Arge Ar a později v Târgoviște . Bylo to v roce 1459, kdy Vlad III. Impaler ( Vlad Țepeș ), princ Valašska, tam dělal dlouhé zastávky , byl postaven starý voevodální dvůr v Bukurešti Curtea Veche .
Později, za vlády Radu III. Krásné ( Radu cel Frumos ), se Bukurešť stala běžným sekundárním sídlem soudu. Bukurešť však nikdy neměla hradby, a v případě války se obyvatelé se svým zbožím a dobytkem uchýlili poblíž, v hustém lese Vlasia nebo v močálech Călugăreni, skutečných pastí pro různé útočníky.
Vypálen Turky v roce 1595, během válek Michaela Odvážného , byla Bukurešť přestavěna a nadále rostla co do velikosti a prosperity. Jeho centrum se nachází kolem „hlavní ulice“ klisny Ulița, která je od roku 1589 přezdívána Lipscani podle jména obchodníků, kteří dováželi předměty, látky a potraviny z lipského veletrhu (ve slovanských jazycích : Lipsca , „Město lip“ "). V XVII -tého století, Bukurešť stává nejdůležitějším obchodním centrem Valašska a v roce 1698, pravítko Constantin Brancoveanu vybral jako hlavního města knížectví. Směrem ke konci XVIII -tého století, to se stalo, se Iasi v Moldavsku , hlavní zaměření rumunské kulturní renesanci .
V XIX th století, zatímco Rumunsko je dějištěm operací do sousedních říší a válek, které Rumuni jsou vznesené během revoluce v roce 1821 a 1848 , Bukurešť je často obsazené a vypleněn Turky , s Rakušany a Rusy . Dlouhodobě byla obsazena dvakrát, v letech 1828-1833 a 1853-1854, poté rakouskou posádkou v letech 1854-1857. Kromě toho23. března 1847, 2 000 budov v Bukurešti podlehlo požáru, který zničil třetinu města. Tyto pustošení ničí část nejstaršího dědictví.
V roce 1861, během spojení „ podunajských knížectví “ Valašska a Moldávie , se Bukurešť stává hlavním městem nového rumunského knížectví . Díky tomuto novému stavu, počtu obyvatel a centrum postavený zvýšení plochy dramaticky v druhé polovině XIX th století. Architektonické bohatství a kosmopolitní kultura tohoto období vynesly Bukurešti přezdívku Východní Paříž a na Avenue de la Victoire ( Calea Victoriei ) jako Champs-Élysées . Ale sociální propast mezi bohatými a chudými, kterou v té době popsal Ferdinand Lassalle , z ní činí hnízdo sociálního i národního napětí (menšiny, které jsou v městských oblastech dlouhodobě zavedené a dobře zastoupené, jsou vzdělanější a jsou na tom lépe než Rumuni z kteří se tam hrnou).
Mezi 6. prosince 1916 a Listopad 1918, město je obsazeno Němci a hlavní město je převedeno do Iași .
Po první světové válce se Bukurešť stala hlavním městem Spojeného království Rumunska , které nyní zahrnovalo dosud rakousko-uherské Transylvánie a Bucovinu , a východní Moldavsko (připojené ruskou říší v roce 1812). Mezi dvěma válkami mělo město přezdívku Petit Paris , takže je zde mnoho Francouzů (Rumunsko tvoří s Československem a Jugoslávií „ malou dohodu “ spojenou s Francií ). Některé monumentální budovy byly postaveny francouzskými architekty (Athénée, Palais CEC (Caisse d'Epargne: Palatul Casei de Economii și Consemnațiuni ), ale město bylo především dějištěm výrazu různých architektonických stylů, jako je secese , Bauhaus nebo čistě místní styl zvaný Neo Brancoveanu a Neo Venetian, který zůstává, navzdory následnému zničení zajímavých příkladů.
Stejně jako všechny Rumunsko, Bukurešť musel podstoupit diktátorskou Carlist , fašistických a komunistických režimů naÚnor 1938 na Prosince 1989. Během druhé světové války Bukurešť trpěla jak angloamerickými (během Antonescova režimu , spojencem Třetí říše ), tak německými (po vstupu Rumunska ke spojencům ).
Při výkonu všech6. března 1945 na 22. prosince 1989„ Rumunská komunistická strana rozvíjí proaktivní územní plánování, oddělené od reality a potřeb obyvatel, což se v praxi odráží v sérii ničení historických památek (zejména soch a kostelů, které jsou považovány za vzpomínky na minulost). ), výstavbou velkých tyčí neosobním budov, nazvané blocuri (nebo panelaks : české slovenské období používané v východního bloku , protože postavena z prefabrikovaných panelů) av případě vytápění a voda chybí v podlahách vyšší) a zhoršením městská doprava vystavená rozmarům postupných diktátorů, ale také přátel městských plánovačů prvních, kteří zpomalili své cesty autem veřejnou dopravou a příliv cestujících ve stanicích a stanicích, méně zastávek a odpojovacích linek, což populace chodí o to déle, že stará vozidla nejsou nahrazována rychlostí jejich vyřazení z provozu.
Tento proces se zhoršil po roce 1977, kdy si zemětřesení o síle 7,4 stupně Richterovy stupnice z roku 1977 vyžádalo 1 500 životů a „podpořilo“ komunistický program čištění stop buržoazně-aristokratické minulosti (ve všudypřítomné oficiální terminologii). Za předsednictví Nicolae Ceaușescu (1965-1989) byla většina historického centra města zničena a nahrazena budovami v sovětském stylu, jejichž nejlepším příkladem je Občanské centrum , jehož součástí je Palác republiky , pro který je celý historická čtvrť byla zbourána. Souhrnná poprava diktátora a jeho manželky v roce 1989 po falešném procesu zachrání některé historické čtvrti, které dodnes stojí.
Bukurešť byla hlavním divadlem revoluce vProsince 1989, zahájené v Temešváru , poté v roce 1990, studentské demonstrace ( Golaniades ) a jejich divoké represe ( Minériades ) horníky v údolí Jiu , které samy zmanipulovala postkomunistická moc .
Od roku 1990, po obnovení demokracie a otevření hranic, se město rychle vyvinulo. Mnoho podniků se otevřelo a počet jednotlivých vozidel explodoval, což představovalo dopravní problémy, které také brzdí městskou dopravu a váží zdraví obyvatel Bukurešti.
Po roce 2000, s využitím zahájení ekonomického rozmachu v Rumunsku, se město modernizovalo: vyrostly vysoké budovy, nákupní centra a moderní obytné čtvrti, zejména v severních okresech, zatímco historické centrum Bukurešti utrpělo značnou degradaci. památkově chráněné objekty jsou restaurovány, mnoho dalších se zhoršuje stejným tempem jako staré neklasifikované budovy a nakonec jsou navzdory zákonům zničeny. Město však obnovuje své silnice a sítě pro zásobování vodou a plynem, svou elektrickou síť a vozidla městské dopravy, což jsou oblasti, v nichž dodávky zůstávají pod potřebami, zejména proto, že konec omezení uložených komunistickým režimem otevírá městu hlavní venkovský exodus .
Nabídka rovněž zůstává nedostatečná, protože změny provedené Ceaușescovým režimem v síti byly zachovány kvůli absolutní prioritě dané automobilu (například mnoho přechodů pro chodce bylo nahrazeno tunely, které nejsou vždy přístupné méně mobilním) a tramvaj síť, která byla před rokem 1985 propojena s centrem města Piața Unirii, již nebyla znovu připojena: konce různých sítí jsou proto od sebe vzdálené více než kilometr, což nutí cestující k dlouhým a nebezpečným procházkám a přejezdům ulic) . Pokrok tedy nebrání tomu, aby rumunské hlavní město bylo pro chodce a cyklisty stále nebezpečnější , o čemž svědčí nárůst nehod.
Město bylo vyzdobeno 23. února 1920z 1914-1918 válečné kříže .
Bukurešť je jediné město v Rumunsku, které nepatří județ . V jejím čele stojí starosta - zvaný generální starosta - (v současné době Gabriela Firea ). Město má celkovou rozlohu 228 km 2 , která je rozdělena do 6 správních sektorů vedených starostou sektoru .
Hranice sektorů jsou rozloženy radiálně a číslování sektorů se provádí ve směru hodinových ručiček.
Generální starosta je odpovědný za veřejné služby (voda, doprava, hlavní silniční tepny), zatímco starosta sektoru odpovídá za spojení mezi občany a místními zastupitelstvy, sekundární silniční tepny, parky, školy a služby. Kanalizace (odvoz odpadu).
Rozdělení sektorůBukurešťská metropolitní oblast (ZMB) má v současné době přibližně 2,4 milionu obyvatel (neoficiální zdroje uvádějí hodnotu 3,4 milionu). V souladu s plány starosty Bukurešti má být ZMB tvořeno 94 správními a územními jednotkami na ploše přibližně 5 000 km 2 .
Kvalita životaPodle studií zabývajících se kvalitou života, vydané na roční bázi konzultantů společnosti Mercer, Bukurešť dosáhl 94 th místo ve světové špičce v roce 2001 a až do 108 th místě v roce 2009.
Bukurešť je také předposlední v žebříčku kvality života hlavních měst Evropské unie před Sofií , bulharským hlavním městem .
Příjmení | Vlevo, odjet | Začátek semestru | Konec funkčního období | |
---|---|---|---|---|
Halaicu koňské žíně | NLP | 1992 | 1996 | |
Victor Ciorbea | PNȚCD | 1996 | 1997 | |
Viorel Lis | PNȚCD | 1997 | 2000 | |
Traian Băsescu | PD | 2000 | 2004 | |
Răzvan Gheorghe Murgeanu | PDL | 2004 | 2005 | |
Adriean Videanu | PDL | 2005 | 2008 | |
Sorin Oprescu | Ind | 2008 | 2015 | |
Stefan-Dan Marin | PR | 2015 | 2015 | |
Răzvan Sava | NLP | 2015 | 2016 | |
Gabriela Firea | PSD | 2016 | 2020 | |
Nicușor Dan | Ind | 2020 | 2024 |
Vlevo, odjet | Sedadla |
---|---|
Sociálně demokratická strana (PSD) | 21/55 |
USR-PLUS Alliance (USR-PLUS) | 17/55 |
Národní liberální strana (PNL) | 12/55 |
Populární hnutí (PMP) | 5/55 |
1798 | 1831 | 1877 | 1930 | 1948 | 1956 | 1966 |
---|---|---|---|---|---|---|
30 000 | 61 000 | 178 000 | 633 000 | 1 025 000 | 1 178 000 | 1 367 000 |
1977 | 1992 | 2002 | 2011 | - | - | - |
---|---|---|---|---|---|---|
1 807 000 | 2 067 000 | 1,926,000 | 1 883 425 | - | - | - |
Náboženství | 1930 | 2002 | 2011 |
---|---|---|---|
Ortodoxní | 76,4% | 96,05% | 84,31% |
Římští katolíci | 5,6% | 1,21% | 1,18% |
Muslimové | 0,2% | 0,49% | 0,48% |
Letniční | 0,28% | 0,27% | |
Adventisté sedmého dne | 0,22% | 0,22% | |
Řeckokatolíci | 2,0% | 0,39% | 0,21% |
Křtitelé | 0,19% | 0,18% | |
Křesťané podle evangelia | 0,11% | 0,10% | |
Jehovovi svědci | 0,10% | ||
Evangelikálové | 0,12% | 0,09% | |
Židé | 11,8% | 0,13% | 0,08% |
Reformovaný | 1,1% | 0,09% | 0,07% |
Luteráni | 1,9% | 0,03% | 0,02% |
jiný | 0,7% | 0,05% | 0,12% |
Ateisté / žádné náboženství | 0,2% | 0,18% | 0,59% |
Nespecifikováno | 0,1% | 0,10% | 11,80% |
V roce 1877 měla Bukurešť 177 646 obyvatel. Z konfesijního hlediska zde byla převaha křesťanů složených ze 75% pravoslavných (132.987), 10% římských katolíků (16991), 3% protestantů (5854), 0,5% arménských křesťanů a 0,12% pravoslavných Lipovanů. Pokud jde o ostatní náboženství, nejdůležitějším vyznáním bylo judaismus (12% obyvatel Bukurešti, většinou Aškenazi , v romiotské menšině, ale sefardského ritu ).
Mezi křesťanskými denominacemi v Rumunsku, pravoslaví převládá ( Rumunská pravoslavná církev , ale také bulharský, Řek, Rusko, Srbsko, ukrajinské pravoslavné církve), a tam jsou také římský katolík , řecký obřadní katolík a protestantský náboženské skupiny různých obediences (mezi nimiž dominuje Lutheranism ). Mnoho římští katolíci, luteráni a Calvinists v Bukurešti jsou Transylvanians , buď Maďaři z Magyar nebo Siculus původu , nebo Němci ze švábské nebo saského původu .
Pokud jde o islám , mnoho muslimů v Bukurešti jsou buď dobrogeni tureckého nebo tatarského původu , nebo Arabové ze Středního východu, kteří přišli do obchodu a často syrského , libanonského , palestinského nebo egyptského původu .
Etnolingvistické menšinové komunityEtnická skupina | 1930 | 1992 | 2002 | 2011 |
---|---|---|---|---|
rumunština | 77,7% | 97,61% | 97,02% | 85,95% |
Rom | 1,2% | 1,21% | 1,41% | 1,27% |
maďarský | 3,7% | 0,40% | 0,30% | 0,18% |
turečtina | 0,2% | 0,04% | 0,12% | 0,12% |
židovský | 10,8% | 0,19% | 0,12% | 0,07% |
Němec | 2,2% | 0,21% | 0,12% | 0,06% |
jiný | 4,1% | 0,32% | 0,89% | 0,67% |
Nespecifikováno | 0,1% | 0,02% | 0,02% |
Zatímco Maďaři v roce 1930 tvořili asi 4% populace Bukurešti, v roce 2011 představovali pouze 0,18% populace. Střední škola Ady Endre v Bukurešti je škola v maďarském jazyce a Casa Petőfi je kulturním centrem komunity.
Přítomnost German komunity datována XVIII -tého století. Podle městské legendy by dala jméno čtvrti Lipscani , centrálnímu městskému trhu, Lipsca staré rumunské jméno města Lipsko , ale historici tvrdí, že každý obchodník, který šel zásobovat lipský veletrh, byl nazýván lipcan, aniž by nutně byl Němec. Tato německá komunita složená z Rakušanů (většinou sedmihradských Sasů, kteří znali rumunštinu ) a Prusů, byla známá svými řemeslnými a obchodními aktivitami. Existuje německy mluvící zařízení, Goethe College v Bukurešti .
Komunita se starými kulturními a ekonomickými tradicemi v Bukurešti pochází z Arménie . Tuto přítomnost potvrzuje existence rue de l'Arménie , arménského kostela a hřbitova. Podle sčítání lidu z roku 2002 má tato komunita 815 lidí.
Řecká komunita má dlouhou tradici v Bukurešti. Přítomnost této komunity je doložena před obdobím Phanariotů (1715-1821). Existují však i Řekové pontského původu z Dobrogeje a z řad Komunistické strany Řecka , přezdívané koukoués (podle řecké zkratky KKE této strany), kteří po porážce ve válce přišli z Řecka . Řecký občan (1949) ). V roce 2002 představoval 0,67% obyvatel města.
Přítomnost bulharské komunity datu je doložen v XVII th století. Komunistické úřady bulharskou střední školu zavřely, ale město ji v roce 1999 znovu otevřelo. Je zde možné ubytovat tři třídy s celkem přibližně 80 žáky, kteří poskytují vzdělání v bulharském jazyce. Toto znovuotevření bylo provedeno prostřednictvím paralelní akce na znovuotevření rumunské střední školy v Sofii . Bulhaři žijí převážně ve čtvrtích na okraji města nebo v okolních městech ( Brănești , Bragadiru , Glina (Ilfov) , Dobroești , Pantelimon , Colentina , Chiajna , Popești-Leordeni ).
Přítomnost polské komunity se vysvětluje skutečností, že Rumunsko obdrželo před rokem 1918 mnoho Poláků pronásledovaných německými , rakouskými nebo ruskými úřady , kteří tam pocházeli. Z členů této komunity lze citovat H. Dabrowského, který byl starostou Bukurešti v období 1940–1942. Ulice Polská byl tak jmenován po přítomnosti této komunity, která rostla v roce 1939 s příchodem uprchlíků prchajících před německo-sovětské invazi .
Bukurešť je nervovým centrem albánské komunity v Rumunsku. Tato obec je doložena ze XVII th století přes stráže Arvanites (Rumunský Arnauti ) z hospodars a boyars , ale rozrostla v polovině XIX th století, kdy Bukurešť se stala intelektuálním centrem kulturních iniciativ jako Dora d'Istra , Naim Frashëri , Jani Vreto nebo Naum Veqilharxhi (autor první albánské abecedy). ALEKSANDER STAVRE DRENOVA skládá texty pro albánské státní hymny , Albánská hymna ( „hymnu k vlajce“), když bydlel v Bukurešti. Mnoho albánských intelektuálů uprchlo ze své země, aby se uchýlili do Rumunska, aby se vyhnuli osmanskému útlaku.
Přítomno je hlavně několik sportovních institucí, například:
Bukurešťský písemný tisk je spojen hlavně s tiskem celé země. Jsou publikovány zejména v Bukurešti:
Allophone deníky jsou vydávány v Bukurešti, zejména:
V Bukurešti je vysíláno několik veřejných a soukromých rozhlasových stanic, București FM je jednou z místních rozhlasových stanic.
Místní televizeBukurešť je centrem rumunské ekonomiky a průmyslu a představuje zhruba 22,7% (2010) HDP země a zhruba čtvrtinu její průmyslové výroby, přičemž v ní žije pouze 9% obyvatel země. Téměř třetinu vnitrostátních daní platí občané a podniky v Bukurešti. V roce 2009 měl Bukurešť při paritě kupní síly HDP na obyvatele 29 100 EUR , což je 124% průměru Evropské unie a více než dvojnásobek rumunského průměru. Po relativní stagnaci v 90. letech oživil město silný ekonomický růst a vedl k rozvoji mnoha nákupních center, čtvrtí a výškových kancelářských budov. vZáří 2005„Bukurešť měla míru nezaměstnanosti 2,6%, což je výrazně méně než národní míra nezaměstnanosti 5,7%.
Bukurešť má rozmanitou a rostoucí kulturní scénu vystavovanou v řadě oborů, včetně vizuálního umění a nočního života. Na rozdíl od jiných regionů Rumunska, jako je pobřeží Černého moře nebo Transylvánie, je kulturní scéna v Bukurešti mnohem eklektičtější, bez definovaného stylu a integruje různé prvky rumunské a mezinárodní kultury.
Crețulescu Church.
Klášter Antim.
Poslanecká sněmovna vlevo a bazilika pravoslavného patriarchátu vpravo.
Od roku 2004 uvádí Bukurešťský mezinárodní filmový festival (BIFF) v soutěži výběr celovečerních filmů z celého světa.
Kavárny, restaurace a hotelyV parku Cișmigiu leží poblíž jezera pomník s názvem Spisovatelská rotunda . Spisovatelé zastoupení ve formě bust jsou:
Park Carol : bývalé mauzoleum komunistických hodnostářů přeměněné na pomník padlým z první světové války .
Park Herăstrău a v pozadí Casa Presei Libere .
Park Herăstrău, socha sochaře Jefa Lambeauxa .
Architektura XXI th století .
Metro z Bukurešti do Pipera.
Bukurešťská obchodní a průmyslová komora.
Umístěte Charles de Gaulle.
Řeka Dâmbovița .
Place de la Victoire, Národní muzeum přírodní historie „Grigore Antipa“ a mrakodrapy.
Španělské schody s bustou Cervantes a novoromunskými budovami a bauhausem ve 20. a 30. letech.
Strada Franceză („francouzská ulice“).
Dům bucarestoise počátkem XIX th století (památkové) Serban Voda Avenue, v přední části budovy z počátku XX -tého století , sousední stavební XXI th století a uprostřed budovy z 1960.
Žijící na konci XIX th století ve stylu neo-Brancoveanu.
Činžovní domy z konce XX -tého století .
Portál prezidentského paláce (Cotroceni).
Národní muzeum umění.
Lékařská fakulta " Carol Davila ".
Bývalý poštovní palác, nyní Muzeum rumunské historie .
Vojenský kruh.
Rumunská národní banka.
Palác Caisse d'Épargne.
Starý parlament naproti patriarchátu .
Athenaeum.
Divadlo Odeon.
Univerzita.
Univerzitní knihovna.
Stará centrální knihovna.